Array ( [0] => 15498702 [id] => 15498702 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zoonóza [uri] => Zoonóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Zoonózy''' jsou [[Infekční onemocnění|infekce]] přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně můžeme řadit více než 500 patogenů ([[virus chřipky]]), [[bakterie]] ([[antrax]] – ''[[Bacillus anthracis]]''), [[plísně]] ([[sporotrichóza]] – ''[[Sporotrhix schenckii]]''), [[paraziti|parazité]] ([[prvoci]] – [[giardióza]] způsobená lamblií střevní (''[[Giardia intestinalis]]''), [[helminti]] – [[tenióza]] způsobená tasemnicí bezbrannou (''[[Taenia saginata]]'') a [[prion]]y ([[Creutzfeldtova–Jakobova nemoc|nová varianta Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby]]). Patogeny se stále vyvíjejí, vznikají nové mutace, které způsobují, že nemoci dříve výhradně zvířecí začnou být přenosné i na člověka anebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka. Klasifikace zoonóz je tím ztížena a o několika infekcích se vedou spory, zda jsou zoonózami, nebo ne. Zvířecí nemoci se příliš nestudují,{{Citace elektronického periodika [1] => | příjmení1 = Filipová [2] => | jméno1 = Mirka [3] => | titul = Hrozba zvířecích nemocí [4] => | datum_vydání = 13. 8. 2015 [5] => | periodikum = 21. stoleti [6] => | url = https://21stoleti.cz/2015/08/13/hrozba-zvirecich-nemoci/ [7] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [8] => }} přestože jsou podstatným faktorem ovlivňujícím zdraví lidské populace.ACHA, Pedro N a Boris SZYFRES. Zoonoses and communicable diseases common to man and animals. 3rd ed. Washington: Pan American Health Organization, 2003. {{ISBN|9789275115800}}. [9] => [10] => Infekce přenosná pouze z člověka na člověka se nazývá [[antroponóza]]. Příkladem typické antroponózy je [[břišní tyfus]], [[černý kašel]], záškrt, kapavka, spalničky, zarděnky, příušnice, pravé neštovice. Infekce přenosná na člověka výhradně z vnějšího neživého prostředí (z půdy, tlejících rostlin, exkrementů, rozkládajících se mrtvol živočichů, vody aj.), ve kterém se ovšem původce nákazy aktivně množí, se nazývá [[sapronóza]]. K sapronózám patří mnohé, zejména orgánové [[Mykóza|mykózy]].HUBÁLEK, Zdeněk a RUDOLF, Ivo. ''Mikrobiální zoonózy a sapronózy.'' 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 8–9. ISBN 978-80-210-7516-0. [11] => [12] => == Typy zoonóz == [13] => Zoonózy lze rozdělovat několika způsoby: [14] => * rozdělení podle druhu živočichů, která jsou původním rezervoárem infekce. Vzhledem k tomu, že mnoho druhů živočichů přenáší několik infekcí, není rozdělení optimální (např. netopýři, opice,{{Citace elektronického periodika [15] => | příjmení1 = Nodell [16] => | jméno1 = Bobbi [17] => | titul = Monkeys in Asia harbor virus from humans, other species [18] => | periodikum = medicalxpress.com [19] => | datum_vydání = 2015-11-19 [20] => | url = https://medicalxpress.com/news/2015-11-monkeys-asia-harbor-virus-humans.html [21] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [22] => | jazyk = anglicky [23] => }} hlodavci); [24] => * rozdělení podle orgánových systémů, které infekce zasáhne, a podle příznaků nákazy (zápal plic je příznakem mnoha infekcí, a to i těch, které nejsou zoonózami); [25] => * rozdělení podle typu přenosu infekce, tedy zda je přenášena vzduchem, přímým kontaktem s patogenem, jídlem atd.; [26] => * rozdělení podle evoluční historie infekce. Zdá se, že je nejvhodnější. (Žádné z předchozích rozdělení není optimální a nedá se použít pro všechny typy infekcí, vždy se najdou infekce, které se vymykají úplně či patří do více skupin zároveň.)HART, C. A.; BENNETT, M. a BEGON, M. E. Zoonoses. ''Journal of Epidemiology and Community Health.'' 1999, vol. 53, issue 9, s. 514–515. doi: 10.1136/jech.53.9.514 [27] => [28] => === Staré zoonózy === [29] => Epidemické či endemické infekce specifické pro člověka, u kterých delší dobu chybí zvířecí zdroj nákazy ([[spalničky]]: [[virus spalniček]] z rodu [[Morbilivirus]], [[nachlazení]] (''nasofaryngitida''): ''[[Rhinovirus]]'', [[pravé neštovice]]: ''[[Variola major]]'' a ''[[Variola minor]]''). Dnes však nemoci přežívají jakožto antropozoonóza čili nemoc přenosná z člověka na člověka. [30] => [31] => === Nedávné zoonózy === [32] => Nové nebo nově se rozvíjející lidská epidemická či endemická onemocnění, která ještě nedávno měla zvířecí zdroj nákazy ([[AIDS]] – [[HIV]], jehož zdrojem je [[virus opičí imunitní nedostatečnosti]] SIV). [33] => [34] => === Stálé zoonózy === [35] => Infekční onemocnění se stálým zvířecím [[hostitel]]em, které je příležitostně přeneseno na člověka ([[vzteklina]]: [[virus vztekliny]], [[tularémie]] (zaječí nemoc): bakterie ''[[Francisella tularensis]]'', [[lymeská borrelióza]]: bakterie rodu ''[[Borrelia]]'', [[toxoplazmóza]]). [36] => [37] => === Nové a vznikající zoonózy === [38] => Infekční onemocnění se zvířecím hostitelem, které se teprve nedávno objevilo i u lidí ([[hantavirus]], [[Ebola|virus Ebola]], [[Nipah virus]], [[SARS]], [[MERS]], [[SARS-CoV-2]]). [39] => [40] => === Parazoonózy === [41] => Lidské infekční onemocnění, epidemické nebo endemické, u kterého se změnila jeho [[virulence]] působením zvířecího [[patogen]]u. Například antigenní posun u [[Chřipkový virus A|chřipky typu A]] vedoucí k zásadní změně virové struktury, kdy dochází k vytvoření nového virového podtypu. Dochází k tomu smísením dvou typů virů a vznik antigenního posunu u chřipkového viru může být urychlen v tělech infikovaných zvířat, která se mohou infikovat více typy chřipkového viru. Například prase může být nakaženo jak typem chřipkového viru, který nakazí člověka, tak i typem [[Ptačí chřipka|ptačím]] i [[Chřipka prasat|prasečím]]. [42] => [43] => == Ohnisko == [44] => [[Ohnisko (epidemiologie)|Ohnisko]] nákazy je místo, které je zdrojem nákazy a z něhož dochází k přenosu infekce. [45] => [46] => === Přírodní ohniskovost === [47] => Jeden ze znaků řady zoonotických onemocnění je současný výskyt jejich původců, přenašečů a hostitelů (rezervoárových živočichů) v přírodních podmínkách (ohniscích) nezávisle na existenci člověka. Člověk se nakazí původcem onemocnění od divokých zvířat při pobytu v ohnisku výskytu. Přenos se nejčastěji uskuteční kontaktem s rezervoárovým hostitelem nebo při bodnutí nebo sání krve [[členovci]] (např. [[klíště obecné|klíšťaty]], [[blecha morová|blechami]], [[Anofeles|komáry]]), [[kaloni|kalony]] či [[Netopýři|netopýry]]. Rezervoárem nákazy může být i kontaminovaný vodní zdroj.{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = What causes disease outbreaks? [49] => | periodikum = phys.org [50] => | datum_vydání = 2021-10-26 [51] => | url = https://phys.org/news/2021-10-disease-outbreaks.html [52] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [53] => | jazyk = anglicky [54] => }} Mezi onemocnění jejichž znakem je přírodní ohniskovost patří třeba mor, tularémie nebo klíšťová encefalitida. Teorii o přírodní ohniskovosti nákaz zformuloval v roce 1939 parazitolog J. N. Pavlovskij.GEIZEROVÁ, Hana. Epidemiologie: vybrané kapitoly pro seminární a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 83 s. {{ISBN|80-718-4179-X}}. [55] => [56] => U virů bylo ukázáno, že z rezervoáru savců a ptáků příliš nezávisí na živočišném druhu.{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = Risk of viruses emerging in humans may not depend on their animal host [58] => | periodikum = phys.org [59] => | datum_vydání = 2020-04-14 [60] => | url = https://phys.org/news/2020-04-viruses-emerging-humans-animal-host.html [61] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [62] => | jazyk = anglicky [63] => }} [64] => [65] => === Vliv chování === [66] => Způsob lidského chování pak určuje míru pravděpodobnosti přenosu. Nakažená bývá často nejen [[krev]], ale i maso,{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = Zoonózy [68] => | url = https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76602.aspx [69] => | vydavatel = bezpecnostpotravin.cz [70] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [71] => }} mléko,{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení1 = Mihulka [73] => | jméno1 = Stanislav [74] => | titul = Nebezpečí od krav? Kraví virus poprvé spojen s rakovinou prsu [75] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [76] => | datum_vydání = 2015-09-16 [77] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/nebezpeci-od-krav-kravi-virus-poprve-spojen-s-rakovinou-prsu [78] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [79] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200815131746/https://www.stoplusjednicka.cz/nebezpeci-od-krav-kravi-virus-poprve-spojen-s-rakovinou-prsu [80] => | datum archivace = 2020-08-15 [81] => }} voda a jiné zdroje ohniska. [82] => [83] => == Rezervoár == [84] => Rezervoár je prostředí (živé i neživé), ve kterém etiologická agens (původce dané nemoci) přežívá, případně se množí. Při přenosu původce nemoci z rezervoáru na člověka může figurovat i [[přenašeč]] (vektor). Příkladem může být [[žlutá zimnice]]. Původce žluté zimnice je virus z rodu ''[[Flavivirus]]'', rezervoárem tohoto viru jsou opice, v nich virus přežívá a množí se, ale samotné onemocnění u nich nepropukne. Na opicích sají komáři rodu ''Aedes'', kteří mohou infikovat člověka, u kterého již onemocnění (žlutá zimnice) propukne. [85] => Pokud chceme přerušit koloběh nákazy, můžeme to udělat několika způsoby: [86] => * prevence – očkování hostitelů vyskytujících se v přírodním ohnisku [87] => * izolací – izolace infikovaných hostitelů od hostitelů zdravých [88] => * léčbou – léčba hostitelů [89] => * likvidací případných přenašečů (vektorů) [90] => * usmrcením (např. krav během epidemie BSE či ptáků při ptačí chřipce). [91] => [92] => == Jedno zdraví == [93] => Koncept [[Jedno zdraví]] (One Health) je celosvětová strategie, která má za cíl rozšířit interdisciplinární spolupráci ve všech aspektech zdravotní péče pro lidi, zvířata a životní prostředí. O tom vypovídá i heslo tohoto konceptu: „Jeden svět – jedno zdraví – jedno lékařství“. Teorie, na jejímž základě vznikl tento koncept, praví, že zdraví lidské populace je přímo úměrné zdraví zvířat a prostředí, ve kterém lidé žijí. Vzhledem k množství druhů zvířat vystupujících v roli rezervoárů pro různé infekce, ať už jde o infekce již přenosné na lidi, nebo ne, je do určité míry zbytečné bojovat s těmito infekcemi u lidí, když zdroj nákazy zůstává. [94] => [95] => == Historie == [96] => V pravěku soužití s domácími zvířaty umožnilo adaptaci člověka na zoonózy.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Neanderthals may have been infected by diseases carried out of Africa by humans [98] => | periodikum = phys.org [99] => | datum_vydání = 2016-04-10 [100] => | url = https://phys.org/news/2016-04-neanderthals-infected-diseases-africa-humans.html [101] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [102] => | jazyk = anglicky [103] => }} Přesto například viry člověk sdílí s domácími zvířaty několikanásobně více než s divokými.{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení1 = Kerlin [105] => | jméno1 = Kat [106] => | titul = The link between virus spillover, wildlife extinction and the environment [107] => | periodikum = phys.org [108] => | datum_vydání = 2020-04-07 [109] => | url = https://phys.org/news/2020-04-link-virus-spillover-wildlife-extinction.html [110] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [111] => | jazyk = anglicky [112] => }} [113] => [114] => Zaznamenaných epidemií je značné množství a kvůli možnosti cestovat a propojení celého světa se šíření nemocí značně usnadňuje. V historii se objevilo již několik epidemií způsobených onemocněními, která se dříve řadila mezi zoonózy, ale vyvinula se schopnost přenosu infekce nejen ze zvířete na člověka, ale i přímo z člověka na člověka. Níže jsou uvedeny příklady těch nejsmrtelnějších. [115] => [116] => {| class="wikitable" [117] => |- [118] => ! Nemoc !! období !! název !! místo !! počet mrtvých [119] => |- [120] => | dýmějový mor || 1338–1351|| [[Černá smrt]] || Evropa, Asie || 100 000 000 HECKER, I.F.C. ''The Epidemics of the Middle Ages.'' 2nd ed. London: Sherwood, Gilbert and Piper, 1835. [121] => |- [122] => | chřipka || 1918–1920 || [[Španělská chřipka]] || celý svět || 17 až 100 miliónů [123] => |- [124] => | HIV/AIDS || 1981–dodnes || HIV/AIDS pandemie || celý svět (převážně Afrika) || 36 000 000 UNAIDS. ''UNAIDS report on the global AIDS epidemic 2013.'' Geneva: UNAIDS, 2013. {{ISBN|978-92-9253-032-7}}. Dostupné z: http://www.unaids.org/en/media/unaids/contentassets/documents/epidemiology/2013/gr2013/UNAIDS_Global_Report_2013_en.pdf [125] => |- [126] => | [[malárie]] || dodnes || Malárie || převážně Afrika || 600 000 za rok 2013{{Citace elektronické monografie [127] => | titul = Malaria [128] => | url = https://www.who.int/news-room/facts-in-pictures/detail/malaria [129] => | vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]] [130] => | datum_vydání = 2019-04-28 [131] => | datum_přístupu = 2022-01-08 [132] => | jazyk = anglicky [133] => }} [134] => |} [135] => [136] => == Odkazy == [137] => === Reference === [138] => [139] => === Literatura === [140] => * HUBÁLEK, Zdeněk a RUDOLF, Ivo. ''Mikrobiální zoonózy a sapronózy.'' 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 179 s. ISBN 978-80-210-7516-0. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Zdenek-Hubalek-2/publication/47058282_Mikrobialni_zoonozy_a_sapronozy/links/5abb549a0f7e9bad209bd4ca/Mikrobialni-zoonozy-a-sapronozy.pdf [141] => [142] => === Externí odkazy === [143] => * {{Commonscat}} [144] => {{Autoritní data}} [145] => {{Portály|Medicína}} [146] => [147] => [[Kategorie:Zoonózy]] [148] => [[Kategorie:Nemoci zvířat]] [149] => [[Kategorie:Infekční onemocnění]] [] => )
good wiki

Zoonóza

Zoonózy jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně můžeme řadit více než 500 patogenů (virus chřipky), bakterie (antrax - Bacillus anthracis), plísně (sporotrichóza - Sporotrhix schenckii), parazité (prvoci - giardióza způsobená lamblií střevní (Giardia intestinalis), helminti - tenióza způsobená tasemnicí bezbrannou (Taenia saginata) a priony (nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.