Array ( [0] => 15488963 [id] => 15488963 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řevnice [uri] => Řevnice [3] => Revnice cerna skala.jpg [img] => Revnice cerna skala.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Řevnice [2] => | obrázek = Revnice_cerna_skala.jpg [3] => | popisek = Výhled na město z Černé skály [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [6] => | NUTS3 = CZ020 [7] => | okres = Praha-západ [8] => | obec s rozšířenou působností = [[Černošice]] [9] => | pověřená obec = [[Černošice]] [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | katastrální území = Řevnice [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | PSČ = 252 30 [14] => | počet ZSJ = 1 [15] => | počet částí obce = 1 [16] => | adresa = Městský úřad Řevnice
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 74
252 30 Řevnice [17] => | starosta = Ing. Tomáš Smrčka [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | web = http://www.revnice.cz [20] => | úřední web = http://www.revnice.cz [21] => | e-mail = star@revnice.cz [22] => | mapa = Revnice PZ CZ.png [23] => }} [24] => '''Řevnice''' (německy: Rewnitz) jsou [[město]] v [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]] ležící asi 10 km jihozápadně od okraje [[Praha|Prahy]] na řece [[Berounka|Berounce]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Pro svou polohu v blízkosti brdských [[Hřebeny|Hřebenů]] a dobré spojení s Prahou a [[Beroun]]em po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem. [25] => [26] => == Historie == [27] => První písemná zmínka o sídle pochází z roku [[1253]], kdy král [[Václav I.]] postoupil kostel v Řevnicích (''eccl. in Reueniz'') a k němu se vztahující patronátní právo špitálu sv. Františka u [[Juditin most|pražského mostu]], spravovanému [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou]]. V roce 1292 se již Řevnice jmenují městečkem (Hrzeunicz civitas) a král [[Václav II.]] je věnoval nově založenému [[Zbraslavský klášter|klášteru cisterciáků ve Zbraslavi]]. Protože obě donace nebyly v listinách specifikovány, vznikaly mezi oběma řády neshody, které byly po řadě jednání rozhodnuty tak, že většina připadla cisterciákům a zhruba čtvrtina křižovníkům. Nepřímým vlastníkem však zůstal král i nadále, o čemž svědčí zprávy o zástavních držitelích. S krátkým přerušením v období stavovského povstání, kdy byl majetek obou řádů konfiskován a nakrátko se ocitl ve světských rukou, zůstaly Řevnice v církevním držení až do roku 1785. Po zrušení zbraslavského kláštera v rámci církevních reforem [[Josef II.|Josefa II.]] připadly Řevnice spolu s většinou cisterciáckého majetku knížecímu rodu z [[Oettingen-Wallersteinové|Oettingen-Wallersteinu]], v jehož držení zůstaly až do zrušení vrchnostenského panství roku 1848. Křižovnickému řádu poté zůstal jen patronát nad kostelem a farou.Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. S. 23-29. {{ISBN|80-86432-50-5}}. [cit. 2018-0318] [28] => [29] => Svou původní funkci městečka, kde se již roku 1304 konaly trhy, ztratily Řevnice pravděpodobně během [[Husitské války|husitských válek]], ještě na konci 15. století byly zmiňovány jako pouhá vesnice. Po období rozkvětu v 16. století následovalo zlé období třicetileté války, kdy Řevnice utrpěly značné škody za tažení švédských vojsk generála [[Arvid Wittenberg|Arvida Wittenberga]]. V roce 1732 potvrdil císař [[Karel VI.|Karel VI]]. Řevnicím městská privilegia, která kromě týdenních trhů umožňovala i provozovat 3x ročně výroční trhy. V roce 1787 zde byla zřízena menší škola – jednotřídka, kde se začalo učit v roce 1798. [30] => [31] => Velký rozkvět Řevnic znamenalo otevření Západní dráhy, [[Železniční trať Praha – Plzeň|železniční trati z Prahy do Plzně]], v roce 1862. V roce 1882 nahradilo původní zastávku první nádraží; budova dnešního nádraží byla postavena v roce 1896. Díky dobrému spojení s Prahou se Řevnice se proměnily v oblíbené letovisko a východisko k výletům do Brd. V roce 1863 byla zřízena pošta. Městečko se rozrůstalo, stavěly se i vilové čtvrtě. Vznikly zde též různé spolky. Nejvýznamnější byl Okrašlovací spolek, založený roku 1882, který se podílel mj. na výstavbě tenisových kurtů a plovárny na Berounce, zřizování sadů a kultivaci lesních partií. Má zásluhu i na založení Lesního divadla, které bylo postaveno v letech 1919–20. Mezi prvními spolky byly dále [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Sbor dobrovolných hasičů]] nebo Dělnická beseda Havlíček, v období první republiky vznikla Jednota divadelních ochotníků, [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|Obec Baráčníků]] a různé sportovní spolky. Mnohé fungují dosud, Okrašlovací spolek však komunistická vláda v 50. letech zrušila. V letech 1927–1937 mělo v Řevnicích své sídlo ukrajinské gymnázium, které bylo poté přestěhováno do Modřan. [32] => [33] => [[Městys]] Řevnice byl povýšen na město v roce [[1968]]. Při té příležitosti získaly Řevnice i nový městský znak. (Lev ve znaku znamená, že byly původně královským majetkem, vlnité pruhy jsou symbolem řeky Berounky).Almanach, s. 57 [34] => [35] => === Územněsprávní začlenění === [36] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [37] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[https://cisleithanien.webnode.cz/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [38] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav [39] => * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav [40] => * 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavVládní nařízení č. 222/1926 Sb. [41] => * 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [42] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ZbraslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [43] => * 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [44] => * 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [45] => * 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ [46] => * 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice [47] => [48] => === Rok 1932 === [49] => V městysi Řevnice ''(2957 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1517-1518. (česky a německy) [50] => * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrárna, knihtiskárna, kovotlačitelský závod, lom, mlýn, pila, 3 stavební podnikatelství, 2 velkostatky, [51] => * Služby (výběr): 3 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, architekt, autodílna, 2 autodopravci, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 čalouníci, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, hodinář, 8 hostinců, 2 hotely (Grand, Horák), 4 kapelníci, lékárna U červené hvězdy, papírnictví, pension, spořitelní a záložní spolek pro Řevnice, Úvěrní ústav v Berouně, Živnostenská záložna v Řevnicích, 2 zedničtí mistři. [52] => [53] => == Pamětihodnosti == [54] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Řevnicích}} [55] => * [[Kostel svatého Mořice (Řevnice)|Kostel svatého Mořice]] – barokní kostel vystavěný v letech 1749–1752 [56] => * [[Fara (Řevnice)|novobarokní fara]] – z let 1905–1906, podle návrhu architekta [[Eduard Sochor|Eduarda Sochora]] [57] => * selská usedlost („U Valšubů“) se zdobeným štítem [58] => * kašna a pomník padlých ve světových válkách na náměstí [59] => * Zámeček – klasicizující budova z 60. let 19. století postavená pro majitele zdejšího velkostatku, později prodána dominikánům, upravena v roce 1939 (sídlo ZUŠ) [60] => * vily pod lesem (vila Zbiroh, Sochorova vila) [61] => * Grandhotel Berounka u nádraží – stavba z počátku 20. století se secesními prvky [62] => * [[Sochorova hrobka]] – pozdně secesní hrobka rodiny Sochorovy na novém hřbitově [63] => * modlitebna církve Československé husitské ve stylu art déco [64] => * [[Lesní divadlo Řevnice|Lesní divadlo]] [65] => * [[Corso Pod Lipami|Corso pod Lipami]] – rezidenční komplex od významné české architektky [[Alena Šrámková|Aleny Šrámkové]] [66] => [67] => == Osobnosti == [68] => * [[Ignát Herrmann]] (1854–1935) – spisovatel [69] => * [[Eduard Sochor]] (1862–1947) – architekt [70] => * [[Hana Cavallarová]] (Weissová-Cavallarová, 1863–1946) – operní pěvkyně [71] => * [[Josef Václav Bohuslav]] (1863–1952) – soudce, činovník Klubu českých turistů [72] => * [[Vladimír Weiss (1897)|Vladimír Weiss]] (1897–1989) – architekt [73] => * [[Antonín Hřebík]] (1902–1984) – sokolský činovník a politik [74] => * [[Ludmila Červinková]] (1908–1980) – operní pěvkyně a hudební pedagožka. [75] => * [[Josef Paukert]] (1915–1991) – malíř a grafik [76] => * [[Ladislav Sitenský]] (1919–2009) – fotograf [77] => * [[Ivan Řezáč (skladatel)|Ivan Řezáč]] (1924–1977) – hudební skladatel [78] => * [[Ludmila Vaňková]] (1927–2022) – spisovatelka [79] => * [[František Šedivý]] (1927–2021) – bývalý politický vězeň a spisovatel [80] => * [[Jiří Seifert]] (1932–1999) – sochař, medailér a restaurátor [81] => * [[Zdeněk Rytíř]] (1944–2013) – textař, hudební skladatel, hudebník [82] => * [[Ondřej Hejma]] (*1951) – rockový hudebník, novinář [83] => * [[Martina Navrátilová]] (*1956) – tenistka [84] => * [[Ester Pavlů]] (*1986) – operní pěvkyně [85] => [86] => == Doprava == [87] => [88] => === Dopravní síť === [89] => * Pozemní komunikace – Obcí procházejí [[silnice II/115]] Praha Radotín – Dobřichovice – Řevnice a [[silnice II/116|II/116]] Mníšek pod Brdy – Řevnice – Karlštejn – Beroun. [90] => * Železnice – Městem vede železniční [[Železniční trať Praha–Beroun|trať 171]] Praha–Beroun. Jde o dvoukolejnou [[elektrifikace|elektrifikovanou]] trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku [[1862]], která sem z Prahy vede (až do Berouna) podél řeky Vltavy a jejího přítoku Berounky. [91] => [92] => === Veřejná doprava 2016 === [93] => * Autobusová doprava – Z města vedou [[autobus]]ové linky např. do těchto cílů: [[Hořovice]], [[Hostomice pod Brdy]], [[Mořina]], [[Praha]]. [94] => * [[Železniční doprava]] – Po trati 171 vede linka S7 (Český Brod – Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. V železniční stanici ''Řevnice'' zastavuje denně velké množství [[Osobní vlak|osobních vlaků]]. [95] => [96] => == Obyvatelstvo == [97] => {| class="wikitable" [98] => |+ Vývoj Řevnic mezi lety [[1869]] a [[2001]]{{Citace monografie [99] => | příjmení = Růžková [100] => | jméno = Jiřina [101] => | příjmení2 = Škrabal [102] => | jméno2 = Josef [103] => | spoluautoři = a kol. [104] => | korporace = [105] => | odkaz na korporaci = [106] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 [107] => | odkaz na titul = [108] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [109] => | formát = PDF online [110] => | vydavatel = [[Český statistický úřad]] [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 2006 [113] => | strany = 162–163 [114] => | svazek = I [115] => | isbn = 80-250-1310-3 [116] => | doi = [117] => | id = [118] => | poznámka = [119] => | jazyk = [120] => }} [121] => |- [122] => ! Rok [123] => | align="center" |[[1869]] [124] => | align="center" |[[1880]] [125] => | align="center" |[[1890]] [126] => | align="center" |[[1900]] [127] => | align="center" |[[1910]] [128] => | align="center" |[[1921]] [129] => | align="center" |[[1930]] [130] => | align="center" |[[1950]] [131] => | align="center" |[[1961]] [132] => | align="center" |[[1970]] [133] => | align="center" |[[1980]] [134] => | align="center" |[[1991]] [135] => | align="center" |[[2001]] [136] => |- [137] => ! [[Počet obyvatel]] [138] => | align="center" |675 [139] => | align="center" |741 [140] => | align="center" |861 [141] => | align="center" |1085 [142] => | align="center" |1235 [143] => | align="center" |1641 [144] => | align="center" |2939 [145] => | align="center" |3111 [146] => | align="center" |3687 [147] => | align="center" |3428 [148] => | align="center" |3306 [149] => | align="center" |2966 [150] => | align="center" |2956 [151] => |- [152] => ! Rok [153] => | align="center" |[[1869]] [154] => | align="center" |[[1880]] [155] => | align="center" |[[1890]] [156] => | align="center" |[[1900]] [157] => | align="center" |[[1910]] [158] => | align="center" |[[1921]] [159] => | align="center" |[[1930]] [160] => | align="center" |[[1950]] [161] => | align="center" |[[1961]] [162] => | align="center" |[[1970]] [163] => | align="center" |[[1980]] [164] => | align="center" |[[1991]] [165] => | align="center" |[[2001]] [166] => |- [167] => ! Počet domů [168] => | align="center" |78 [169] => | align="center" |98 [170] => | align="center" |117 [171] => | align="center" |176 [172] => | align="center" |249 [173] => | align="center" |320 [174] => | align="center" |593 [175] => | align="center" |798 [176] => | align="center" |754 [177] => | align="center" |773 [178] => | align="center" |860 [179] => | align="center" |965 [180] => | align="center" |1050 [181] => |- [182] => |} [183] => [184] => == Kultura == [185] => V Řevnicích funguje Městské kulturní středisko a Městská knihovna [[Ignát Herrmann|Ignáta Herrmanna]]. Je zde [[Základní umělecká škola]] a dva dětské folklórní soubory, taneční soubor [[Klíček (skupina)|Klíček]] a hudební soubor Notičky.Almanach, s. 74-75, 97, 101–105 Dlouhou tradici má v Řevnicích ochotnické divadlo. V roce 1923 vznikla Jednota divadelních ochotníků, později byl soubor pod patronací Městského kulturního střediska, v roce 2001 se osamostatnil jako občanské sdružení Divadelní soubor Řevnice{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Divadelní soubor Řevnice [187] => | periodikum = www.divadlorevnice.cz [188] => | url = https://www.divadlorevnice.cz/ [189] => | jazyk = cs [190] => | datum přístupu = 2018-03-23 [191] => }}. Vystupuje zejména v Lesním divadle, kde se konají i další kulturní akce, např. hudební festivaly ([[Porta]], Řev Řevnice, Blues v lese) nebo Lesní slavnosti divadla. Divadelní představení a koncerty hostí také zrekonstruované řevnické kino nebo sál Zámečku. [192] => [193] => == Turistické zajímavosti == [194] => Řevnice jsou východiskem značených turistických cest na brdské Hřebeny. Řevnický Okrašlovací spolek ve spolupráci s [[Klub českých turistů|Klubem českých turistů]] se přičinil o zprovoznění značené cesty z Řevnic na [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalku]] a na [[Babka (Hřebeny)|Babku]], která byla první turisticky značenou cestu v Brdech (1889).Almanach, s. 63 Turistické průvodce věnované Řevnicím a okolí vznikly už v první polovině 20. století: v roce 1905 vydal Okrašlovací spolek knihu [[Stanislav Reiniš|Stanislava Reiniše]] ''Průvodce po Řevnicích a na Skalku'', další průvodce napsal [[Josef Václav Bohuslav]], jeden z předsedů řevnického Okrašlovacího spolku: ''33 výlety a procházky z Řevnic'' (1912) a  ''Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská'' (1930).{{Citace elektronického periodika [195] => | příjmení = [196] => | jméno = [197] => | titul = Čestní občané města Řevnice - Město Řevnice [198] => | periodikum = www.revnice.cz [199] => | vydavatel = [200] => | url = http://www.revnice.cz/cs/mesto/revnice-zakladni-udaje-historie/cestni-obcane-mesta-revnice.html [201] => | datum vydání = [202] => | jazyk = cs [203] => | datum přístupu = 2018-03-23 [204] => }} [205] => [206] => Od roku 2018 vede Řevnicemi a blízkým okolím také ''Fabiánova naučná stezka,'' pojmenovaná podle brdského ducha Fabiána''.''{{Citace elektronického periodika [207] => | titul = Fabiánova stezka v Brdech provede kolem Řevnic [208] => | periodikum = www.novinky.cz [209] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-fabianova-stezka-v-brdech-provede-kolem-revnic-40063022 [210] => | datum vydání = 2018-03-09 [211] => | jazyk = cs [212] => | datum přístupu = 2024-01-23 [213] => }} [214] => [215] => Řevnicemi procházela jedna z cest ze sítě [[Zlatá stezka|zlatých stezek]], které překračovaly [[Šumava|Šumavu]] a spojovaly Čechy s [[Podunají|Podunajím]]. Její část je zachovaná v původní [[Štět (materiál)|štětované]] podobě na cestě od hřbitova na jih po zelené [[Turistická značka|turistické značce]].{{Citace elektronické monografie [216] => | titul = Územní plán Řevnic: Průzkum a rozbory: Textová část [217] => | url = https://www.revnice.cz/filemanager/files/251690.pdf [218] => | vydavatel = Pavel Hnilička Architekti [219] => | datum přístupu = 2024-01-23 [220] => | strany = 19 [221] => }} [222] => [223] => Jižně od Řevnic se nacházejí pozůstatky tzv. ''pražské čáry'', [[Řopík|pásu opevnění z 30. let]] (všechny tyto řopíky byly po obsazení ČR Němci zničeny).{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Pevnostní obranná linie v Brdech [225] => | periodikum = www.brdy.org [226] => | url = http://www.brdy.org/content/view/243/101/ [227] => | datum přístupu = 2024-01-23 [228] => }} [229] => [230] => == Galerie == [231] => [232] => Soubor:009 Řevnice náměstí pomník.jpg|Náměstí krále Jiřího z Poděbrad [233] => Soubor:Řevnice, nádražní budova (ul.Pod Lipami).jpg|[[Řevnice (nádraží)|Železniční stanice]] [234] => Soubor:Řevnice, Pražská, čp 7 a kostel.jpg|Kostel sv. Mořice [235] => Soubor:Řevnice, most.JPG|Lávka přes Berounku [236] => Soubor:Řevnice, park.JPG|Tyršovo stromořadí [237] => Soubor:Revnice jih.jpg|Pohled na Řevnice a okolí od jihu [238] => Soubor:Řevnická lávka při povodni 2021.jpg|Lávka přes [[Berounka|Berounku]] při povodni 2021 [239] => Soubor:Řevnický jez při povodni 2021.jpg|Jez při povodni 2021 [240] => [241] => [242] => == Reference == [243] => [244] => [245] => == Literatura == [246] => * Řevnice 1253–2003: almanach k výročí. Řevnice: Město Řevnice, 2003. 191 s. {{ISBN|80-86432-50-5}}. [247] => * Bohuslav, Josef Václav. ''Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská''. Řevnice: J.V. Bohuslav, 1930. 35 s. [248] => * {{Citace periodika [249] => | příjmení = Adamcová [250] => | jméno = Kateřina [251] => | příjmení2 = Adamec [252] => | jméno2 = Vojtěch [253] => | titul = Restaurování a zhotovení kopie keramické sochy sv. Jana Nepomuckého v Řevnicích [254] => | periodikum = Památky středních Čech [255] => | odkaz na periodikum = Památky středních Čech (časopis) [256] => | rok vydání = 2008 [257] => | měsíc vydání = 9 [258] => | ročník = 22 [259] => | číslo = 1 [260] => | strany = 26-35 [261] => | url = [262] => | issn = 0862-1586 [263] => }} [264] => [265] => == Externí odkazy == [266] => * {{Commonscat}} [267] => * {{RÚIAN}} [268] => * {{Oficiální web}} [269] => * [http://www.ruch-revnice.cz řevnický časopis RUCH] [270] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:539643 Statistické údaje obce Řevnice] [271] => [272] => {{Okres Praha-západ}} [273] => {{Autoritní data}} [274] => {{Portály|Česko|Geografie}} [275] => [276] => [[Kategorie:Řevnice| ]] [277] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [278] => [[Kategorie:Obce v okrese Praha-západ]] [279] => [[Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině]] [280] => [[Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině]] [281] => [[Kategorie:Svazek obcí Region Dolní Berounka]] [282] => [[Kategorie:Města v okrese Praha-západ]] [283] => [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] [284] => [[Kategorie:Sídla na Berounce]] [] => )
good wiki

Řevnice

Řevnice (německy: Rewnitz) jsou město v okresu Praha-západ ležící asi 10 km jihozápadně od okraje Prahy na řece Berounce. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Eduard Sochor','Ignát Herrmann','1869','2001','1961','1921','1980','1910','Praha','Černošice','1880','1950'

1869

1880

Rok 1880 byl přelomovým obdobím v dějinách Čech.

1910

1921

1950

1961

1980

2001

Černošice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.