Array ( [0] => 14668839 [id] => 14668839 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šternberkové [uri] => Šternberkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Šternberkové
''(Sternbergové)'' [2] => | znak = Sternberkove right arms.svg [3] => | velikost znaku = 180px [4] => | popisek = Erb Šternberků [5] => | země = {{Vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [[Divišovci]] [7] => | tituly = [[Panský stav|páni]]
[[Hrabě|říšská hrabata]] (1661) [8] => | zakladatel = Diviš z Divišova [9] => | mýtický zakladatel = [[Jaroslav ze Šternberka]] [10] => | rok založení = [[12. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [[Filip Sternberg (1956)|Filip Sternberg]] [16] => | větve rodu = Holická, Konopišťská [17] => }} [18] => [[Soubor:Český_Šternberk_1.jpg|náhled|Hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]]] [19] => '''Šternberkové''' ([[Němčina|německy]] ''Sternberg'') jsou starý moravský a [[Česká šlechta|český šlechtický rod]]. První zmínky pocházejí z [[12. století]], rod si udržel významné společenské postavení až do [[20. století]]. Jako první předek rodu se uvádí Diviš z Divišova připomínaný v polovině 12. století jako přítel a rádce knížete [[Soběslav I.|Soběslava]]. Další prokazatelné zprávy pocházejí ze [[13. století]], zatímco osobnost [[Jaroslav ze Šternberka|Jaroslava ze Šternberka]] je kronikářskou fikcí ze 16. století. Legenda o Jaroslavovi jako vítězi nad [[Tataři|Tatary]] v roce 1241 byla zdůrazňována především v době [[Romantismus|romantismu]]. V polovině 13. století byla založena dvě hlavní rodová sídla, hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] na [[Sázava|Sázavě]] a [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na severní [[Morava|Moravě]]. Z těchto hradů vzešly dvě hlavní rodové větve, česká a moravská. Z linie moravských Šternberků pocházelo několik významných osobností na vysokých církevních postech, kromě Šternberka jim patřily další majetky na severní Moravě ([[Zábřeh]]) a v oblastí [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]] ([[Holešov]], [[Zlín]]). [20] => [21] => Moravská větev Šternberků vymřela v 16. století. Mezitím se významně prosadila česká větev, která se v 15. století dále rozdělila na větev holickou a konopišťskou. Holická větev, jejíž jeden příslušník byl jako první z rodu v roce 1637 povýšen do hraběcího stavu, vyhasla v roce 1712. Významnou osobností pohusitského období a doby poděbradské byl [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk Konopišťský]] (1420–1476), vůdce [[Jednota zelenohorská|zelenohorské jednoty]] katolických pánů, kteří se postavili proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Společenský a majetkový vzestup konopišťské větve započal na přelomu 16. a 17. století. V roce 1661 získali Šternberkové hraběcí titul, mnozí zastávali vysoké zemské úřady. Čtyři z nich se objevili v nejvyšším zemském úřadu [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]], pět členů rodu získalo [[Řád zlatého rouna]]. [22] => [23] => V době [[České národní obrození|národního obrození]] vynikl [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761–1838) a jeho bratranec [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763–1830), kteří stáli u zrodu [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 1861 patřilo rodu místo v rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovně]]. Koncem 19. století patřilo několika členům rodu celkem kolem 20 000 hektarů půdy v Čechách a na MoravěTopographisch-statischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1895 s. 575–582 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n596 dostupné online]. Všechen majetek byl rodině zkonfiskován během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a v roce 1948. Vzhledem k tomu, že se Šternberkové hlásili k české národnosti, byla jim po roce 1989 značná část majetku vrácena. Veřejnosti jsou ze soukromého rodového majetku zpřístupněny umělecky hodnotné památky [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] a [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]]. [24] => [25] => Šternberská osmicípá zlatá hvězda v modrém poli patří k nejznámějším [[Heraldika|heraldickým]] znamením v [[Česko|Česku]]. Jako heraldická památka je zachována na řadě rodových sídel, objevuje se i ve znacích měst, která rodině v minulosti patřila ([[Benešov]], [[Holešov]], [[Štíty]], [[Mírov]], [[Moravský Beroun]], [[Počátky]], [[Zlín]]). Zlatá hvězda z erbu Šternberků je od roku 2001 součástí znaku [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]. [26] => [27] => == Počátky rodu == [28] => [[Soubor:Sternberk_hrad_3.jpg|náhled|Hrad [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] na Moravě]] [29] => [[Soubor:Šternberský palác 2.JPG|náhled|[[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]] na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] v Praze]] [30] => [[Soubor:Jaroslav ze Šternberka.jpg|náhled|vlevo|Pečeť Jaroslava ze Šternberka (neúplný sádrový odlitek), Národní muzeum, Praha]] [31] => Po zakladateli rodu Divišovi se uvádí v letech 1167–1172 Zdeslav, v letech 1176–1193 Petr a mezi roky 1220–1240 Diviš, který založil [[Divišov]]. Kolem poloviny 13. století se uvádí [[Zdeslav z Divišova|Zdeslav]], který založil hrad [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]]. Ten měl čtyři syny: [32] => * [[Albrecht starší ze Šternberka|Albrecht ze Šternberka]] (1267–1298) se stal zakladatelem moravské větve a působil jako olomoucký purkrabí. Nechal patrně vystavět hrad [[Šternberk (hrad)|Šternberk]], pokud tak neučinil již jeho otec. [33] => * Beneš ze Šternberka (1267–1269) – pravděpodobně zemřel bez potomků [34] => * Jaroslav ze Šternberka (1267–1290) – bítovský purkrabí, patrně stavitel hradu [[Štamberk|Šternberk]] u Jihlavy, zakladatel konopišťské větve [35] => * Zdeslav ze Šternberka († 1289/1290) – kladský purkrabí, zakladatel holické větve [36] => [37] => == Šternberkové na Moravě == [38] => [[Soubor:Šternberk 1850 C Haun.gif|náhled|[[Šternberk (hrad)|Hrad Šternberk]] v roce 1850]] [39] => [40] => [41] => Zakladatel moravské větve [[Albrecht starší ze Šternberka|Albrecht ze Šternberka]] (1267–1298) měl syny [[Albrecht mladší ze Šternberka|Albrechta]] († 1298), který zastával funkce olomouckého purkrabího a olomouckého sudího, a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslava]] († 1323), který byl nejvyšším moravským komorníkem. Albrecht měl syna [[Diviš ze Šternberka|Diviše]], který zemřel bez potomků. Zdeslav měl pět synů, z nichž čtyři založili rodové linie. [42] => [43] => * Zdeslav ml.(† 1324) byl olomouckým komorníkem, uvádí se pouze v roce 1322, zemřel bez potomků. [44] => * [[Štěpán ze Šternberka]] († 1357) byl moravským zemským hejtmanem a zakladatelem šternberské větve. Rod měl sídlo na hradě [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] a vlastnil mnohé další statky na Moravě, např. [[Zlín]], hrad [[Dědice (hrad)|Dědice]] (později [[Stagnov]]) či [[račické panství]]. Jeden ze Štěpánových synů [[Albrecht Aleš ze Šternberka|Albrecht]] se stal čtvrtým litomyšlským biskupem. Štěpánova vnučka Kateřina byl ženou [[Petr z Kravař a Plumlova|Petra Plumlovského z Kravař]]. Štěpánův vnuk [[Petr ze Šternberka]] neměl již mužského potomka a zadlužené panství předal svému švagrovi Petru Plumlovskému z Kravař s tím, že vyplatí všechny dluhy. Petr ze Šternberka zemřel 8. července 1397, čímž vymřela tato část rodové větve a jejich moravské sídlo [[Šternberk]] se dostalo do rukou [[Páni z Kravař|Kravařů]]. [45] => * [[Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna]] († 1359) získal hrad [[Hoštejn (hrad)|Hoštejn]] a panství [[Zábřeh (zámek)|Zábřeh]]; zábřežská a hoštejnská rodová větev vyhasla v roce 1398 smrtí jeho vnuka Smila. [46] => * [[Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci]] († 1353) byl zakladatelem světlovské větve, která kromě hradu a panství [[Starý Světlov|Světlov]] držela později též panství [[Zlín]] a [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovice]]; větev vyhasla kolem roku 1392. [47] => * [[Matouš ze Šternberka]] († 1371) byl zakladatelem lukovské větve, z níž se později oddělila větev holešovská. Působil jako moravský komorník a moravský zemský sudí. Kromě hradu [[Lukov (hrad)|Lukov]] vlastnil též panství [[Holešov]], do držení této větve se později dostaly též Zlín a Čejkovice. Významným příslušníkem byl [[Jan starší ze Šternberka a Holešova]], který zastával funkce moravského zemského hejtmana a nejvyššího zemského sudího na Moravě. Roku 1574 smrtí Jindřicha vymřela i tato poslední větev moravských Šternberků{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Šternberkové na Holešově 1479 - 1574 [49] => | periodikum = holesov.jinak.cz [50] => | url = http://holesov.jinak.cz/history.php?history=sternberk2&menu=1 [51] => | datum přístupu = 2021-08-04 [52] => }}. [53] => [54] => == Holičtí ze Šternberka == [55] => Zakladatelem holické větve byl Zdeslav, purkrabí v Kladsku. Původně mu patřilo panství [[Chlumec nad Cidlinou (hrad)|Chlumec]], teprve jeho vnuci získali [[Holice]], podle nichž dostali jméno. Kolem roku 1439 získal [[Aleš Holický ze Šternberka|Aleš Holický]] od příbuzného Petra z konopišťské větve i Český Šternberk.{{Citace monografie [56] => | příjmení = Sedláček [57] => | jméno = August [58] => | titul = Hrady, zámky a tvrze království Českého. Kouřimsko, Vltavsko a J-Z Boleslavsko [59] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:024c4b70-7b64-11e7-8b50-001018b5eb5c [60] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [61] => | místo = Praha [62] => | rok vydání = 1927 [63] => | strany = 78 [64] => }} Aleš patřil mezi významné politiky období husitských válek a následujícího bezvládí, jeho bratr [[Smil Holický ze Šternberka|Smil]] byl otcem [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]], první manželky [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Z dalších příslušníků rodu vynikl [[Václav Jiří Holický ze Šternberka|Václav Jiří]] (1614–1682), který vykonával úřad královského rady a zemského soudce; v roce 1637 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Jeho syn [[Jaroslav Ignác Šternberk|Jaroslav Ignác]] (1643–1709) se jako dlouholetý litoměřický biskup (1676–1709) zasloužil o barokní podobu [[Litoměřice|Litoměřic]]. Jaroslavovým bratrem Janem Václavem tato větev končí a Český Šternberk se dočasně ocitl mimo majetek Šternberků. [65] => [66] => == Konopišťští ze Šternberka == [67] => [[Soubor:Zámek_Horažďovice_(6).jpg|náhled|vlevo|Erb [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václava Vojtěcha ze Šternberka]] a jeho manželky Kláry z Maltzanu na vstupní bráně [[Horažďovice (zámek)|horažďovického zámku]]]] [68] => Dosud žijící rodovou linii založil Jaroslav, který byl za [[Václav II.|Václava II.]] královským číšníkem a purkrabím na Bítově. Konopiště a Benešov získali Šternberkové darem od příbuzného [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z Bechyně]] někdy v letech 1311-1315. V rodě se často opakovalo jméno Zdeslav, později Zdeněk. Jeden Zdeněk Konopišťský byl za [[Karel IV.|Karla IV.]] nejvyšším sudím a poté hofmistrem ovdovělé císařovny [[Alžběta Pomořanská|Alžběty Pomořanské]]. Petr Konopišťský († 1420) patřil k nepřátelům [[Husitství|husitů]]: doprovázel olomouckého biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]] do [[Kostnice (město)|Kostnice]], bojoval s husity [[Bitva u Živohoště|u Živohoště]], [[Bitva u Sudoměře|u Sudoměře]], [[Bitva u Poříčí nad Sázavou|u Poříčí]] a nakonec i [[Bitva pod Vyšehradem|pod Vyšehradem]], kde padl. Z osobností tohoto rodu v 15. století byl nejznámějším [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]], nejprve podporovatel Jiřího z Poděbrad, později jeho zarytý nepřítel, který byl u zrodu jednoty zelenohorské a zasloužil se o zvolení [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] protikrálem. [69] => [70] => Od 17. století se Šternberkové rozdělili na zelenohorskou a častolovickou větev, jejichž zakladateli byli bratři [[Adam ze Šternberka|Adam II.]] a [[Štěpán Jiří ze Šternberka|Štěpán Jiří]]. [71] => [72] => === Zelenohorská větev === [73] => Starší z bratrů Adam II. (1560-1623) patřil k významným politikům předbělohorských Čech v řadách katolíků, zároveň byl ale snášenlivou a kompromisní osobností katolizace. Od mládí zastával zemské úřady a nakonec byl [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] (1608–1619). Za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] mu bylo uděleno domácí vězení, které ale porušil a odjel do zahraničí. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl sice znovu uveden do úřadu nejvyššího purkrabího, z exilu se ale již nevrátil a zemřel v [[Pasov]]ě. Kromě dědictví poloviny panství [[Zelená hora (zámek)|Zelená Hora]] rozšiřoval svůj majetek dalšími nákupy v různých částech Čech ([[Bechyně]] 1596, [[Libochovice]] 1610, [[Budyně nad Ohří]] 1613, [[Krupka]] 1615, [[Lnáře]] 1617), z [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskací]] získal [[Horažďovice]] (1622STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království českého v době rudolfínské; Praha, 2017 s. 203–204 {{ISBN|978-80-87284-38-4}}). Z jeho čtyř synů byl pokračovatelem rodu František Karel Matyáš (1612–1648), který pobýval převážně na zámku v Horažďovicích, mimo jiné se mu podařilo po dlouhé době sloučit panství Zelená Hora v jeden celek a mimoto přikoupil [[Krakovec (hrad)|Krakovec]] (1646). Byl [[Dvorský maršálek|dvorským maršálkem]] (1640–1648) a nakonec [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším zemským sudím]] (1648). V závěrečné fázi [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl v Praze zastřelen Švédy a tento fakt se promítl do hraběcího titulu uděleného v roce 1661 jeho nezletilým synům. [74] => [75] => Nejvýznamnějším ze synů Františka Matyáše byl [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1641–1708), který po řadě vysokých úřadů dosáhl až k postu [[Nejvyšší hofmistr|nejvyššího hofmistra]] (1701–1708) a stal se rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]. Proslul jako iniciátor barokních staveb na svém majetku ([[Troja (zámek)|zámek Troja]], [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]]). Zemřel bez potomstva a majetek odkázal Františku Leopoldovi z častolovické větve. Mladší bratr Václava Vojtěcha [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]] (1644–1700) od mládí působil u [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a nakonec byl jeho prezidentem (1696–1700; funkci převzal po starším bratrovi). V [[Národní galerie Praha|Národní galerii]] je portrét jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené [[Lažanští z Bukové|Lažanské]] od [[Karel Škréta|Karla Škréty]].Karel Škréta: [http://veranovotna.galerie.cz/5589490-skreta-karel-1610-1674#71598336 Marie Maxmiliána ze Šternberka] {{Wayback|url=http://veranovotna.galerie.cz/5589490-skreta-karel-1610-1674#71598336 |date=20150722032228 }} – 1665 – detail – Olej na plátně, Národní galerie,Praha. veranovotna.galerie.czBibliografie dějin českých zemí, Historický ústav AV ČR: [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/96481 Lažanská, Marie Maxmiliána, 1641–1665] Nejmladší Jan Norbert (1646–1678) byl dědicem Bechyně a jako jediný z bratrů měl další potomstvo. Jeho jediný syn Jan Josef (1671–1700) však spolu s manželkou a starší dcerou utonul v [[Inn]]u a dědičkou rozsáhlého majetku (Bechyně, Smiřice) se stala roční dcera Marie Terezie (1699–1761). Ta se později provdala za Jana Leopolda z Paaru a Paarové tímto sňatkem získali nové zázemí v Čechách. [76] => [77] => [[Soubor:Kaspar_Maria_Sternberg_Litho.JPG|náhled|vlevo|Hrabě [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria ze Šternberka]], spoluzakladatel [[Národní muzeum|Národního muzea]]]] [78] => [79] => === Častolovická větev === [80] => Zakladatelem častolovické větve byl [[Štěpán Jiří ze Šternberka|Štěpán Jiří]] (1567–1625), mladší bratr Adama II. Ten původně vlastnil statky na Benešovsku, které v roce 1600 prodal, aby mohl v severních Čechách koupit [[Postoloprty]], které pak rozšiřoval dalšími drobnými nákupy. Byl protestant, ale stejně jako jeho starší bratr měl blíže k náboženskému kompromisu. Po porážce stavovského povstání byl vyšetřován, ale přestoupil na katolickou víru a díky přímluvě příbuzných si udržel i majetek. Z jeho synů [[Jan Rudolf ze Šternberka|Jan Rudolf]] (1595–1638) prodal Postoloprty a místo nich koupil [[Zásmuky]] (1638), které až do 20. století patřily k majetkovým základnám rodu. V další generaci [[Adolf Vratislav ze Šternberka|Adolf Vratislav]] (1627–1703) dosáhl dalšího rozšíření majetku sňatkem s Annou Lucií Slavatovou (1637–1703), jednou z dědiček obrovského majetku vymřelého rodu [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]] ([[Žirovnice]], [[Stráž nad Nežárkou]]). Kromě toho Adolf Vratislav koupil v roce 1694 panství [[Častolovice]], od nějž je odvozen název této rodové linie. Adolf Vratislav zastával řadu funkcí, nakonec byl [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] (1685–1703) a získal [[Řád zlatého rouna]]. [81] => [82] => Adolfův starší syn [[František Damián ze Šternberka|František Damián Josef]] (1667–1723) byl zemským sudím a královským radou, po otci zdědil fideikomis Zásmuky-Častolovice. Jeho syn [[František Filip ze Šternberka|František Filip]] (1708–1786) se uplatnil jako diplomat ([[Řezno]], [[Drážďany]]), později byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem [[Marie Terezie]] (1765–1780) a získal Řád zlatého rouna. V další generaci Kristián Filip (1732–1811) získal sňatkem s hraběnkou Augustou z Manderscheidu (1744–1811) říšská panství Manderscheid a Blankenheim, spolu s tím také členství v říšském kolegiu vestfálských hrabat. Jejich syn [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763–1830) sloučil jméno a erb obou rodů (''Šternberk-Manderscheid''). O majetek v [[Svatá říše římská|Říši]] přišel v rámci [[Napoleonské války|napoleonských válek]] a náhradou získaná panství Weissenau a Schussenried vzápětí prodal. Proslul především jako významná osobnost z počátků českého národního obrození, byl dlouholetým prezidentem [[Společnost vlasteneckých přátel umění|Společnosti vlasteneckých přátel umění]] (1802–1830) a členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]]. Pro obě instituce pomáhal získávat umělecké předměty a [[Národní muzeum|Národnímu muzeu]] odkázal také bohatý archív Manderscheidů a numismatickou sbírku. Aniž by předtím zastával vyšší funkce, jeho prestiž ve společnosti jej nakonec dovedla k úřadu [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] [[České království|Českého království]] (1824–1830). [83] => [84] => Mladší Adolfův syn [[František Leopold ze Šternberka|František Leopold]] (1680–1745) byl [[Prezident české komory|prezidentem české královské komory]] (1727–1745). Z otcova majetku zdědil Žirovnici a [[Stráž nad Nežárkou]] (1703), po [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václavu Vojtěchovi]] ze zelenohorské větve pak zdědil Zelenou Horu a Troju (1708). Kvůli dluhům však značnou část majetku odprodal a ze zbylé Žirovnice vytvořil v roce 1731 fideikomis. Jeho mladší syn [[Jan Nepomuk I. ze Šternberka|Jan Nepomuk]] (1713–1798) původně sloužil v armádě, poté dlouho zastával post [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomořího králové]] (1771–1798). V roce 1758 koupil v dražbě panství [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] v západních Čechách a na zdejším zámku se usadil. Z jeho synů se starší [[Jáchym ze Šternberka|Jáchym]] (1755–1808) věnoval přírodním vědám a cestování, dostal se mimo jiné až do Číny. Jeho hlavním sídlem se stal empírový [[Březina (zámek)|zámek Březina]] postavený počátkem 19. století na radnickém panství. Jednou z nejvýznamnějších osobností rodu byl Jáchymův mladší bratr [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761–1838), který se věnoval botanice a sepsal několik odborných pojednání. Po bratru Jáchymovi zdědil zámek v Březině, kde soustředil bohaté sbírky přírodnin. Byl v kontaktu s [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethem]] i předními osobnostmi českého národního obrození ([[Josef Dobrovský|J. Dobrovský]], [[František Palacký|F. Palacký]]), podporoval rozvoj věd a stál u zrodu Národního muzea. [85] => [86] => [[Soubor:Leopold_Sternberg_Litho.jpg|náhled|vlevo|Hrabě [[Leopold ze Šternberka|Leopold II. ze Šternberka]] (1811–1899), c. k. generál jezdectva, rytíř Řádu zlatého rouna]] [87] => [[František Adam ze Šternberka|Adam František]] (1711–1789), starší syn [[František Leopold ze Šternberka|Františka Leopolda]], zdědil Žirovnici a v letech 1768–1789 byl [[Nejvyšší maršálek|nejvyšším maršálkem]] Českého království. Ze dvou manželství měl dva syny, z nichž Adam (1751–1811) zemřel bez potomstva. Mladší syn Leopold I. (1776–1858) koupil v roce 1804 za 660 000 zlatých panství [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] z dědictví vymřelého rodu [[Salmové (Wigerichovci)|Salm-Neuburgů]]. Poté po starším bratrovi zdědil Zásmuky a Častolovice (1811) a nakonec po Kašparu Mariovi také Radnice a Březinu (1838). Jeho nejstarší syn [[Jaroslav Šternberk|Jaroslav]] (1809–1874) byl jako vlastník fideikomisu povolán v roce 1861 mezi dědičné členy rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovny]], inicioval novogotickou přestavbu zámku v Častolovicích, zemřel ale bez potomstva. Většinu jeho majetku zdědil mladší bratr [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811–1899), c. k. generál jezdectva a rytíř Řádu zlatého rouna. V další generaci Leopold III. (1865–1937) rozšířil rodový majetek o [[Červený Hrádek (Bečváry)|Červený Hrádek]] (1887) a zasloužil se o další přestavbu častolovického zámku zpět do renesanční podoby. Jeho mladší bratr [[Vojtěch Václav Sternberg|Vojtěch Václav]] (1868–1930) proslul jako cestovatel a v letech 1904–1911 byl jako kontroverzně vnímaný politik poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]. [[Leopold Sternberg|Leopold IV.]] (1896–1957) byl členem delegace, která v září 1938 přednesla [[Edvard Beneš|prezidentu Benešovi]] první z [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|deklarací české šlechty na obranu československého státu]]. Odešel z [[Československo|Československa]] v roce 1948 a jeho dcera [[Franziska Diana Sternbergová|Diana, provdaná Phippsová]] (* 1936) získala [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] a [[Zásmuky (zámek)|Zásmuky]] v restitučním řízení v roce 1991. Mladší bratr [[Leopold Sternberg|Leopolda IV.]] Jaroslav (1900–1943) zdědil Malenovice a Pohořelice a za první republiky byl důstojníkem československé armády. Jeho manželce Marii, rozené Grošové, byl majetek v roce 1948 zabaven a po roce 1989 jej v restituci získali potomci bratra Marie - Jiří a Karel Grošovi. [88] => [89] => Nejmladší syn Leopolda I. Zdeněk (1813–1900) zdědil po otci Radnice a v roce 1841 koupil zpět nejstarší rodové sídlo Český Šternberk, v roce 1868 navíc získal zámek [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]]. Tyto akvizice byly umožněny díky ziskům z těžby hnědého uhlí v [[Břasy|Břasích]] na radnickém panství. Jemniště se tehdy stalo hlavním rodovým sídlem a zámecký park byl obohacen o sochy přivezené ze [[Šternberský palác ve Vídni|Šternberského paláce]] ve [[Vídeň|Vídni]]. [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]], [[Březina (zámek, okres Rokycany)|Březinu]], Český Šternberk a vídeňský palác zdědil starší syn Alois (1850–1907) a Jemniště mladší Filip (1852–1924). Posledním majitelem před znárodněním v roce 1948 byl [[Jiří Douglas Sternberg|Jiří Douglas]] (1888–1965), kterému i po zabavení majetku bylo umožněno, aby na Českém Šternberku zůstal kastelánem a průvodcem. Jeho nejstarší syn [[Zdeněk Sternberg|Zdeněk]] (1923–2021) získal v restitucích zpět v roce 1991 Český Šternberk a Březinu. Současným majitelem Českého Šternberka je jeho syn [[Filip Sternberg (1956)|Filip]] (* 1956). Zdeňkův mladší bratr [[Jan Bosco Sternberg|Jan Bosco]] (1936–2012) emigroval z Československa v roce 1968, ale v témže roce se vrátil. Roku 1995 dosáhl navrácení zámku Jemniště. Majetek v Jemništi spravuje jeho syn [[Jiří Sternberg|Jiří]] (* 1968). [90] => [91] => == Významné osobnosti == [92] => [[Soubor:František_Josef_Šterberk_(1820).jpg|náhled|vpravo|[[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu]] (1763-1830), [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] Českého království, spoluzakladatel Národního muzea]] [93] => [[Soubor:Pohřební kaple Šternberků v jihozápadní části obce Stupno.JPG|náhled|Rodová hrobka ve [[Stupno|Stupně]]]] [94] => {{Podrobně|Šternberk (rozcestník)}} [95] => * [[Jaroslav ze Šternberka]], fiktivní předek rodu Šternberků z poloviny 13. století, údajný vítěz nad Tatary v roce 1241 [96] => * [[Zdeslav z Divišova|Zdeslav]] († 1263), vojevůdce ve službách [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], zakladatel hradu [[Šternberk (hrad)|Šternberk]] [97] => * [[Jindřich II. ze Šternberka|Jindřich]] († 1328), [[Arcidiecéze bamberská|bamberský]] [[kníže-biskup]] 1324–1328 [98] => * [[Albrecht Aleš ze Šternberka|Albrecht Aleš]] (~1333–1380), [[Seznam litomyšlských biskupů|biskup v Litomyšli]] 1371–1380 [99] => * [[Aleš Holický ze Šternberka|Aleš Holický]] (~1380–1455), vojevůdce ve službách [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] Českého království 1437–1438 a 1439–1455 [100] => * [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk Konopišťský]] (~1420–1476), vůdce [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]], [[nejvyšší purkrabí]] Českého království 1448–1467 [101] => * [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuta]] (1425–1449), první manželka pozdějšího českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] [102] => * [[Petr II. Holický ze Šternberka|Petr II.]] († 1514), [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] Českého království 1512–1514 [103] => * [[Ladislav ze Šternberka|Ladislav]] (1480–1521), [[nejvyšší kancléř]] Českého království 1510–1521 [104] => * [[Jan II. ze Šternberka|Jan II.]] († 1528), [[karlštejnský purkrabí]] 1518–1528 [105] => * [[Adam I. ze Šternberka|Adam I.]] († 1560), [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] Českého království 1554–1560 [106] => * [[Adam ze Šternberka|Adam II.]] (1560–1623), [[nejvyšší purkrabí]] Českého království 1608–1619 a 1621–1623 [107] => * [[Štěpán Jiří ze Šternberka|Štěpán Jiří]] (1567–1625), [[prezident české komory]] 1603–1606 [108] => * [[František Karel Matyáš ze Šternberka|František Karel Matyáš]] (1612–1648), [[nejvyšší zemský sudí]] Českého království, zastřelen Švédy v Praze [109] => * [[Adolf Vratislav ze Šternberka|Adolf Vratislav]] (1627–1703), [[nejvyšší purkrabí]] Českého království 1685–1703, rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] [110] => * [[Jaroslav Ignác Šternberk|Jaroslav Ignác]] (1643–1709), [[Seznam litoměřických biskupů|biskup v Litoměřicích]] 1676–1709 [111] => * [[Václav Vojtěch ze Šternberka|Václav Vojtěch]] (1643–1708), [[nejvyšší hofmistr]] Českého království 1701–1708, rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], stavebník [[Troja (zámek)|zámku v Troji]] [112] => * [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]] (1644–1700), prezident [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] 1696–1700 [113] => * [[František Leopold ze Šternberka|František Leopold]] (1680–1745), [[prezident české komory]] 1727–1745 [114] => * [[František Filip ze Šternberka|František Filip]] (1708–1786), diplomat, nejvyšší hofmistr [[Marie Terezie]] 1765–1780, rytíř Řádu zlatého rouna [115] => * [[František Adam ze Šternberka|Adam František]] (1711–1789), [[nejvyšší maršálek]] Českého království 1768–1789 [116] => * [[Jan Nepomuk I. ze Šternberka|Jan Nepomuk]] (1713–1798), [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomoří králové]] 1771–1798 [117] => * [[Jáchym ze Šternberka]] (1755–1808), c. k. důstojník, člen Společnosti nauk, mineralog a chemik [118] => * [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761–1838), botanik, spoluzakladatel Národního muzea [119] => * [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763–1830), mecenáš, spoluzakladatel [[Národní muzeum|Národního muzea]] [120] => * [[Jaroslav Šternberk|Jaroslav]] (1809–1874), majitel fideikomisu, dědičný člen [[Panská sněmovna|rakouské Panské sněmovny]] [121] => * [[Leopold ze Šternberka|Leopold II.]] (1811–1899), c. k. generál jezdectva, rytíř [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] [122] => * [[Vojtěch Václav Sternberg|Vojtěch Václav]] (1868–1930), cestovatel, spisovatel, poslanec [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] [123] => * [[Jiří Douglas Sternberg|Jiří Douglas]] (1888–1965), aktér druhé a signatář třetí [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|deklarace české šlechty]] v roce 1939, poslední soukromý majitel statku Český Šternberk před znárodněním [124] => * [[Leopold Sternberg|Leopold IV.]] (1896–1957), aktér a signatář všech tří [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|prohlášení české šlechty]] v letech 1938 a 1939, poslední soukromý majitel statků Častolovice a Zásmuky před znárodněním [125] => * [[Zdeněk Sternberg|Zdeněk]] (1923–2021), restituent hradu [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] [126] => * [[Franziska Diana Sternbergová|Diana]] (* 1936), restituentka zámků Častolovice a Zásmuky [127] => * [[Jan Bosco Sternberg|Jan Bosco]] (1936–2012), restituent [[Jemniště (nový zámek)|zámku Jemniště]] [128] => * [[Filip Sternberg (1956)|Filip Sternberg]] (* 1956), majitel hradu Český Šternberk [129] => * [[Jiří Sternberg|Jiří]] (* 1968), majitel zámku Jemniště [130] => [131] => == Erb a motto == [132] => [[Soubor:Znak Sternbergů.jpg|náhled|vpravo|Znak rodu]] [133] => V [[erb]]u se nachází zlatá osmicípá hvězda (''[[Němčina|něm.]]'' Stern [''štern''] – hvězda; Berg – kopec, hora) na modrém poli, je to tak zvané [[mluvící znamení]]. Rodové heslo: ''[[Latina|lat.]]'' "Nescit occasum", v češtině znamená ''„nezná západu“'' nebo ''„nikdy nezapadá“'', míní se tím ''šternberská hvězda''. [134] => [135] => == Rodová sídla == [136] => [[Soubor:Častolovice_(RK)_,_zámek.jpg|náhled|vpravo|[[Častolovice (zámek)|Zámek Častolovice]], majetek rodu od roku 1694]] [137] => [[Soubor:Zámek_Jemniště_(5).jpg|náhled|vpravo|[[Jemniště (nový zámek)|Zámek Jemniště]], majetek rodu od roku 1868]] [138] => * [[Bechyně]] (1340–1403, 1477–1530, 1596–1761) [139] => [140] => * [[Březina (zámek, okres Rokycany)|Březina]] (1758–1939, od 1995) [141] => [142] => * [[Budyně nad Ohří]] (1613–1676) [143] => [144] => * [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] (1694–1948, od 1991) [145] => [146] => * [[Červený Hrádek (Bečváry)|Červený Hrádek]] (1887–1948) [147] => [148] => * [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]] (1242–1467, 1479–1712, 1841–1948, od 1991) [149] => [150] => * [[Holešov]] (1368–1574) [151] => [152] => * [[Horažďovice]] (1622–1708) [153] => [154] => * [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]] (1868–1943, od 1995) [155] => [156] => * [[Jičín]] (1656–1700) [157] => [158] => * [[Konopiště]] (1327–1590) [159] => [160] => * [[Libochovice]] (1610–1676) [161] => [162] => * [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] (1804–1948) [163] => [164] => * [[Postoloprty]] (1600–1637) [165] => [166] => * [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] (1758–1930) [167] => [168] => * [[Smiřice]] (1685–1715) [169] => [170] => * [[Stráž nad Nežárkou]] (1694–1715) [171] => [172] => * [[Šternberk]] (1269–1397) [173] => [174] => * [[Troja (zámek)|Troja]] (1679–1763) [175] => [176] => * [[Zásmuky]] (1637–1948, od 1991) [177] => [178] => * [[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]] (1536–1726) [179] => [180] => * [[Zlín]] (1358–1397) [181] => [182] => * [[Žirovnice]] (1694–1910) [183] => [184] => == Odkazy == [185] => [186] => === Reference === [187] => [188] => [189] => === Literatura === [190] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = ze Šternberka | isbn = 80-901020-3-4 | strany = 157–158}} [191] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě | vydavatel = Euromedia Group, k. s. - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 208 | edice = Universum | isbn = 978-80-242-4065-7 | poznámka = erby, faksim., fot., geneal. tabulky, il., mapy}} [192] => * KUSLOVÁ, Hana. Šternberkové v Malenovicích a Pohořelicích 18041948. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2015. 16 s. : ilustrace, portréty, 1 genealogická tabulka. {{ISBN|978-80-87130-32-2}} [193] => * NEU, Peter. Hrabata z Manderscheidu – historický přehled. In: Rod Manderscheidů Šternberků. Z Eifelu do Čech. Katalog výstavy. Praha : Krajinský svaz Porýní, Archiv Národního muzea v Praze, 1991, s. 1–18. [194] => * PALACKÝ, František. Dějiny rodu Sternbergů. = Geschichte der Familie Sternberg. Moravský Beroun : Moravská expedice, 2001. {{ISBN|80-86511-03-0}} [195] => * {{Citace monografie | příjmení = Pokluda | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Pokluda | titul = Moravští Šternberkové | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 354 | isbn = 978-80-7422-181-1}} [196] => * PREISS, Pavel – HORYNA, Mojmír Horyna – ZAHRADNÍK, Pavel. Zámek Trója u Prahy: dějiny, stavba, plastika a malba. Vyd. 1. V Praze a Litomyšli : Paseka; Galerie hlavního města Prahy, 2000. 365 s.: fot., ilustr.; 20 cm, {{ISBN|80-7185-336-4}}. [197] => * SEJK, Roman. Urozenost, majetek a moc: (Šternberkové v 16. a 17. století). In: Středočeský sborník historický / Praha : Státní oblastní archiv v Praze Sv. 28–29, (2002–2003 [vyd. 2005]), s. 3–54. [198] => [199] => === Související články === [200] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [201] => [202] => === Externí odkazy === [203] => * {{Commonscat}} [204] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=ze Šternberka}} [205] => * [http://genealogy.euweb.cz/sternbg/sternbg1.html#J Rodokmen Šternberků], autor: Miroslav Marek, 2. 5. 2013. [206] => * [http://holesov.jinak.cz/history.php?history=sternberk1&menu=1 Páni ze Šternberka a na Lukově 1370–1479] [207] => * [http://hradmalenovice.sweb.cz/historie/sternberkove.html Hrad Malenovice – Šternberkové] {{Wayback|url=http://hradmalenovice.sweb.cz/historie/sternberkove.html |date=20100213082007 }} [208] => * [http://www.smirice.eu/usedlosti/rodokmenst.htm Rodokmen Šternberků a Paarů na Smiřicích], zpracoval Martin Kareš. [209] => * Genealogie české šlechty: [http://patricus.info/Panstvo.htm patricus.info/Panstvo.htm], autor: Vlastimil Jirout, 7. 9. 2013 [210] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/415235100131001/ Sternbergové], ''[[Modrá krev#4. Sternbergové|Modrá krev]]'', Česká televize [211] => [212] => {{Autoritní data}} [213] => {{Portály|Česko|Lidé}} [214] => [215] => [[Kategorie:Šternberkové| ]] [216] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [217] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Šternberkové

Český Šternberk Šternberkové (německy Sternberg) jsou starý moravský a český šlechtický rod. První zmínky pocházejí z 12.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řád zlatého rouna','Zlín','Český Šternberk (hrad)','Holešov','Jemniště (nový zámek)','Šternberk (hrad)','Nejvyšší zemský komorník','Nejvyšší purkrabí','František Josef ze Šternberka a Manderscheidu','Kašpar Šternberk','Jaroslav ze Šternberka','Filip Sternberg (1956)'

Holešov

Zlín