Array ( [0] => 14833450 [id] => 14833450 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Štědřenec [uri] => Štědřenec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Štědřenec [2] => | obrázek = 20130514Laburnum × watereri5.jpg [3] => | popisek = [[Štědřenec odvislý]] (''Laburnum anagyroides'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bobotvaré]] (''Fabales'') [10] => | čeleď = [[bobovité]] (''Fabaceae'') [11] => | podčeleď = ''[[Faboideae]]'' [12] => | tribus = ''[[Genisteae]]'' [13] => | rod = '''štědřenec''' (''Laburnum'') [14] => | rod popsal = [[Philipp Conrad Fabricius|Fabr.]], 1759 [15] => }} [16] => '''Štědřenec''' (''Laburnum'') je rod rostlin z čeledi [[bobovité]], zahrnující pouze dva druhy. Jsou to keře a stromy s trojčetnými listy a nápadnými převislými květenstvími žlutých květů, pro které si vysloužily jméno '''zlatý déšť''' podobně jako keře [[zlatice]]. Vyskytují se v jižní části Evropy. Štědřenec odvislý je v České republice poměrně často pěstován jako okrasný keř a místy zplaňuje. Semena štědřenců jsou silně jedovatá a z toho důvodu by měly být štědřence vysazovány s rozmyslem. [17] => [18] => == Popis == [19] => Štědřence jsou opadavé [[keř]]e a nevelké [[strom]]y dorůstající výšky až 7 metrů, se zelenou kůrou a vzpřímenými nebo převislými větvemi. [[List]]y jsou trojčetné, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky. [[Květ]]y jsou zlatožluté, motýlovité, v bohatých převislých hroznech. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným 2 zuby a dolním trojzubým. Pavéza je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Křídla jsou obvejčitá, delší než člunek. Člunek je velmi krátký, zahnutý. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10 a jsou jednobratré. [[Semeník]] je stopkatý, s mnoha vajíčky a zakřivenou čnělkou nesoucí vrcholovou bliznu. [[Lusk]]y jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Slavík [21] => | jméno = Bohumil (editor) [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Květena České republiky 4 [24] => | vydavatel = Academia [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 1995 [27] => | isbn = 80-200-0384-3 [28] => | kapitola = [29] => | strany = [30] => | jazyk = [31] => }}{{Citace monografie [32] => | příjmení = Koblížek [33] => | jméno = J. [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [36] => | vydání = 2 [37] => | vydavatel = Sursum [38] => | místo = Tišnov [39] => | rok = 2006 [40] => | isbn = 80-7323-117-4 [41] => | kapitola = [42] => | strany = [43] => | jazyk = [44] => }}{{Citace monografie [45] => | příjmení = Allen [46] => | jméno = O.N. [47] => | příjmení2 = Allen [48] => | jméno2 = E.K [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation [51] => | vydavatel = The University of Wisconsin Press [52] => | místo = Madison [53] => | rok = 1981 [54] => | isbn = 0-299-08400-0 [55] => | kapitola = [56] => | strany = [57] => | jazyk = [58] => }} [59] => [60] => == Rozšíření == [61] => Rod štědřenec zahrnuje pouze 2 druhy a je to výhradně evropský rod. [[Štědřenec odvislý]] (''Laburnum anagyroides'') se přirozeně vyskytuje v jižní části Evropy od [[Francie]] přes jižní úbočí [[Alpy|Alp]] a severní část [[Apeniny|Apenin]] až po [[Balkán|Balkánský poloostrov]]. [[Štědřenec alpský]] (''L. alpinum'') je rozšířen v jižní části Alp, severních Apeninách a horách v západní části Balkánského poloostrova. V ČR není ani jeden druh původní, v teplejších oblastech však nezřídka zplaňuje pěstovaný štědřenec odvislý. Na Slovensku se vyskytuje štědřenec alpský v [[Malé Karpaty|Malých Karpatech]] a ve [[Slovenský kras|Slovenském krasu]], původnost je však sporná. V Alpách vystupují oba druhy štědřence pouze do montánního stupně.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Slavík [63] => | jméno = Bohumil (editor) [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Květena České republiky 4 [66] => | vydavatel = Academia [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 1995 [69] => | isbn = 80-200-0384-3 [70] => | kapitola = [71] => | strany = [72] => | jazyk = [73] => }}{{Citace monografie [74] => | příjmení = Dostál [75] => | jméno = Josef [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = Nová květena ČSSR [78] => | vydavatel = Academia [79] => | místo = Praha [80] => | rok = 1989 [81] => | id = 21-059-89 [82] => | kapitola = [83] => | strany = [84] => | jazyk = [85] => }}{{Citace monografie [86] => | příjmení = Aeschimann [87] => | jméno = David et al. [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Flora Alpina [90] => | vydavatel = Haupt [91] => | místo = Bern [92] => | rok = 2004 [93] => | isbn = 3-258-06600-0 [94] => | kapitola = [95] => | strany = [96] => | jazyk = [97] => }} [98] => [99] => == Obsahové látky a toxicita == [100] => Štědřence obsahují (zejména v semenech) silně jedovatý chinolizidinový alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a derivát stilbenu hydroxyresveratol. Semena štědřence odvislého obsahují asi 1,5 až 3% cytisinu, sušené listy asi 0,3%, květy 0,2%. Otravy se projevují dlouhotrvajícím zvracením, zemdlelostí, později i průjmem. Při velké dávce může smrt nastat již do hodiny. Otravy se nejčastěji objevují po požití semen nebo nápadných květů. Uvádí se, že k otravě u dětí postačí 2 semena nebo 5 květů. Zvířata s výjimkou koní se štědřenci vyhýbají. U masožravců spouští požití štědřence ihned silné zvracení, které odstraní většinu jedu ze žaludku.{{Citace monografie [101] => | příjmení = Jirásek [102] => | jméno = Václav et al [103] => | odkaz na autora = [104] => | titul = Naše jedovaté rostliny [105] => | vydavatel = Československá Akademie věd [106] => | místo = Praha [107] => | rok = 1957 [108] => | isbn = [109] => | kapitola = [110] => | strany = [111] => | jazyk = [112] => }} [113] => [114] => == Zástupci == [115] => * [[štědřenec alpský]] (''Laburnum alpinum'') [116] => * [[štědřenec odvislý]] (''Laburnum anagyroides'') [117] => * [[štědřenec Watererův]] (''Laburnum'' x ''watereri'') [118] => [119] => [[Soubor:Laburnum arbour by Temple Newsam House - geograph.org.uk - 305763.jpg|náhled|[[Štědřenec Watererův]] (''Laburnum'' x ''watereri'') 'Vossii' na pergole]] [120] => [[Soubor:Laburnocytisus close up.jpg|náhled|Kvetoucí chiméra štědřencovec Adamův (+''Laburnocytisus adamii'')]] [121] => [122] => == Význam == [123] => Štědřenec odvislý neboli zlatý déšť je v České republice poměrně často pěstován jako okrasná dřevina. Vzácněji je pěstován štědřenec alpský a kříženec obou druhů [[štědřenec Watererův]] (''Laburnum'' x ''watereri''). Za jeden z nejkrásnějších kultivarů štědřence lze považovat ''Laburnum'' x ''watereri'' 'Vossii', vyznačující se velmi bohatým kvetením a až 50 cm dlouhými hrozny květů. V roce 1825 byla ve Francii vypěstována naroubováním [[čilimník nachový|čilimníku nachového]] (''Chamaecytisus purpureus'') na [[štědřenec odvislý]] zajímavá chiméra s různobarevnými květenstvími, nazvaná [[štědřencovec Adamův]] (+''Laburnocytisus adamii'').{{Citace monografie [124] => | příjmení = Koblížek [125] => | jméno = J. [126] => | odkaz na autora = [127] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [128] => | vydání = 2 [129] => | vydavatel = Sursum [130] => | místo = Tišnov [131] => | rok = 2006 [132] => | isbn = 80-7323-117-4 [133] => | kapitola = [134] => | strany = [135] => | jazyk = [136] => }} [137] => [138] => Dřevo [[Štědřenec odvislý|štědřence odvislého]] je velmi dekorativní a navíc je tvrdé, pevné, pružné a dobře opracovatelné. Je to jedno z nejtěžších a nejtvrdších evropských dřev. Běl je žlutohnědá, jádrové dřevo tmavě hnědé. Dřevo je vhodné např. na soustružení, násady, díly hudebních nástrojů a intarzie.{{Citace monografie [139] => | příjmení = Wagerfuhr [140] => | jméno = R. [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [143] => | vydavatel = Grada Publishing [144] => | místo = Praha [145] => | rok = 2002 [146] => | isbn = 80-247-0346-7 [147] => | kapitola = [148] => | strany = [149] => | jazyk = [150] => }} [151] => [152] => == Pěstování == [153] => Štědřence prosperují na výsluní až v polostínu. [[Štědřenec odvislý]] je vápnomilný, [[štědřenec alpský]] naopak vyžaduje kyselou půdu. Nesnášejí hlubší řez. Množí se výsevem semen, která je třeba krátce spařit, letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. [[Štědřenec Watererův]] lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, např. [[hlodáš]], [[jehlice (rostlina)|jehlici]] nebo [[čilimník]].{{Citace monografie [154] => | příjmení = Walter [155] => | jméno = Karel [156] => | odkaz na autora = [157] => | titul = Rozmnožování okrasných stromů a keřů [158] => | vydavatel = Brázda [159] => | místo = Praha [160] => | rok = 2001 [161] => | isbn = 80-209-0268-6 [162] => | kapitola = [163] => | strany = [164] => | jazyk = [165] => }} [166] => [167] => == Reference == [168] => [169] => [170] => == Externí odkazy == [171] => * {{Commonscat}} [172] => * {{Wiktionary|heslo=štědřenec}} [173] => [174] => {{Taxonbar|from=Q147184}} [175] => {{Autoritní data}} [176] => [177] => {{Portály|Rostliny}} [178] => [179] => [[Kategorie:Bobovité]] [180] => [[Kategorie:Jedovaté rostliny]] [181] => [[Kategorie:Nepůvodní flóra Česka]] [182] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [183] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [184] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [] => )
good wiki

Štědřenec

Štědřenec (Laburnum) je rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující pouze dva druhy. Jsou to keře a stromy s trojčetnými listy a nápadnými převislými květenstvími žlutých květů, pro které si vysloužily jméno zlatý déšť podobně jako keře zlatice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Štědřenec odvislý','štědřenec Watererův','bobovité','štědřenec alpský','štědřenec odvislý','Štědřenec alpský','Kategorie:Bobovité','strom','Kalich (botanika)','rostliny','Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy','Kategorie:Nepůvodní flóra Česka'

Bobovité

Kategorie:Bobovité

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Strom