Array ( [0] => 15483541 [id] => 15483541 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šumava [uri] => Šumava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pohoří na hranicích Česka, Rakouska a Bavorska|druhý=|stránka=Šumava (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = Šumava
Böhmerwald
Bayerischer Wald [3] => | obrázek = Chalupská slať (04).jpg [4] => | popisek = Chalupská slať [5] => | alt = [6] => | nejvyšší bod = [[Velký Javor|Großer Arber]] [7] => | maximální výška = 1 456 [8] => | rozloha = 1671 [9] => | délka = 190 [10] => | nadřazená jednotka = [[Šumavská hornatina]] [11] => | podřazené jednotky = [[Šumavské pláně]], [[Železnorudská hornatina]], [[Trojmezenská hornatina]], [[Boubínská hornatina]], [[Želnavská hornatina]], [[Vltavická brázda]] [12] => | sousední jednotky = [[Franská Alba]], [[Bodenwöhrer Bucht]], [[Všerubská vrchovina]], [[Švihovská vrchovina]], [[Šumavské podhůří]], [[Oberösterreichisches Alpenvorland]], [[Niederbayerisches Hügelland]] [13] => | světadíl = [[Evropa]] [14] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}}
{{Vlajka a název|Německo}}
{{Vlajka a název|Rakousko}} [15] => | hornina = [16] => | poznámka = [17] => | povodí = [[Vltava]], [[Dunaj]] [18] => | mapa = Sumava CZ I1B-1.png [19] => | popisek mapy = Česká část Šumavy [20] => }} [21] => '''Šumava''' ({{vjazyce2|de|''Böhmerwald''}} {{IPA2|ˈbøːmɐˌvalt}}) je rozsáhlé [[pohoří]] na hranicích [[Česko|Česka]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|německého]] [[Bavorsko|Bavorska]]. [22] => [23] => Pohořím prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Černé moře|Černým mořem]]. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. Na území Šumavy se nachází mimo jiné [[Lipenská přehrada]]. [24] => [25] => == Původ jména a jiné názvy == [26] => První historicky doložený název pro toto pohoří je keltský název [[Gabreta]] (Pohoří kozorohů), který uvedl v názvu pro zdejší les ve své mapě [[Klaudios Ptolemaios]] (''hule Gabreta''). V Čechách se pohoří označovalo za les: ''silva'' ([[Kosmas]]) či ''Bavorský les'' ([[Dalimilova kronika]]). Jméno ''Šumava'' patrně jako první použil [[Antonio Bonfini]] v roce 1565{{doplňte zdroj}} ve svém latinsky psaném díle ''Rerum Hungaricum decades'', v 17. století toto pojmenování užívali i další autoři: [[Pavel Stránský ze Záp|Pavel Stránský]], [[Bohuslav Balbín]]. Název Šumava pochází od praslovanského slova ''šuma'', což znamená hvozd, hustý les.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Lutterer [28] => | jméno = Ivan [29] => | odkaz na autora = [30] => | příjmení2 = Šrámek [31] => | jméno2 = Rudolf [32] => | odkaz na autora2 = [33] => | titul = Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [34] => | vydavatel = nakladatelství Tobiáš [35] => | místo = Havlíčkův Brod [36] => | rok = 1997 [37] => | isbn = 80-85808-50-1 [38] => | kapitola = Šumava [39] => | strany = 253 [40] => | jazyk = čeština [41] => }} [42] => [43] => Německá (nikoli rakouská) strana bývá někdy také nazývána [[Bavorský les]] (''Bayerischer Wald''), popř. ''Zadní bavorský les'' (''Hinterer Bayerischer Wald''). ''Přední Bavorský les'' (''Vorderer Bayerischer Wald''), jehož součástí je [[křemen]]ný val ''Pfahl'', leží o něco jižněji v německém vnitrozemí, od Šumavy je oddělen údolím řeky [[Řezná]]. Jeho nejvyšším bodem je vrchol [[Einödriegel]] (1121 m). Až k hranici nicméně sahá [[Národní park Bavorský les]] ''(Nationalpark Bayerischer Wald)'' a [[Přírodní park Horní Bavorský les]] ''(Naturpark Oberer Bayerischer Wald). [44] => [45] => == Geologické poměry == [46] => Šumava je jedním z nejstarších pohoří [[Evropa|Evropy]], tvoří ji [[hornina|horniny]] předprvohorního až [[Paleozoikum|prvohorního]] původu ([[žula|žuly]], [[Rula (hornina)|ruly]], [[svor (hornina)|svory]], [[migmatit]]y, [[granulit]]y, [[vápenec|vápence]]…). [[geologie|Geologicky]] patří Šumava spolu s [[Novohradské hory|Novohradskými horami]] a svými podhůřími [[Moldanubikum|moldanubiku]], a to jeho šumavské větvi. Na severu tvoří hranici šumavského moldanubika [[středočeský pluton]], na východě jižní cíp [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], severovýchodní hranice je vedena konvenčně zhruba osou [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Hranice na JZ běží podél drobnějších masívů [[moldanubický pluton|moldanubického plutonu]] na Šumavě a kryje se zhruba se státní hranicí. Přirozeným rozhraním by mohl být šumavský zlom, probíhající ve směru SZ – JV jihozápadně od vrcholové části Šumavy již mimo území Česka patrně související s šumavským hlubinným zlomem indikovaným geofyzikálně.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Mísař [48] => | jméno = Z. [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = Geologie ČSSR I, Český masív [51] => | vydavatel = SPN [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1983 [54] => | isbn = [55] => | kapitola = [56] => | strany = [57] => | jazyk = [58] => }} [59] => [60] => [61] => V [[přeměněná hornina|metamorfitech]] šumavského moldanubika lze vyčlenit dvě série hornin, které se liší svým horninovým obsahem. Jsou to série jednotvárná a pestrá. Někdy bývá odlišována ještě [[svor]]ová série [[Královský hvozd|Královského hvozdu]],{{Citace monografie [62] => | příjmení = Kodym [63] => | jméno = O. ml. [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Vysvětlivky k přehledné Geologické mapě ČSSR 1: 200 000, M - 33 - XXVI Strakonice [66] => | vydavatel = ÚÚG [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 1961 [69] => | isbn = [70] => | kapitola = [71] => | strany = [72] => | jazyk = [73] => }} [74] => ale ta představuje jen úseky slaběji [[Metamorfóza (geologie)|metamorfované]] a nikoli stratigraficky mladší. [75] => [76] => Jednotvárná série buduje převážnou část šumavského moldanubika – vyskytuje se v okolí [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]], [[Volyně]], [[Vimperk]]a, [[Volary|Volar]], [[Prachatice|Prachatic]] a [[Český Krumlov|Českého Krumlova]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Kočárek [78] => | jméno = Eduard st. [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Šumava [81] => | vydavatel = Baset [82] => | místo = Praha [83] => | rok = 2003 [84] => | isbn = 80-7340-021-9 [85] => | kapitola = Geologie a petrologie Šumavy [86] => | strany = 123–124 [87] => | jazyk = [88] => }} [89] => Je tvořena [[plagioklas]]ovými [[pararula]]mi, mnohde charakterizovanými střídáním břidličnatých a masívních typů hornin v malých mocnostech (cm a desítky cm). Má charakter monotónních klastických sedimentů hlubokého moře. Hlavními horninami jednotvárné série jsou [[biotit]]icko-plagioklasové a [[sillimanit]]icko-biotitické pararuly a [[migmatit]]y, v menší míře [[muskovit]]icko-biotitické pararuly a [[slída|dvojslídné]] svory. Pararuly si zachovaly sedimentární texturu (představuje původní střídání pelitů a psamitů). Charakteristickým minerálem značné části migmatitizovaných hornin je [[cordierit]]. [90] => [[Soubor:Modravské údolí - panoramio.jpg|náhled|Modravské údolí]] [91] => [92] => Pestrou sérii charakterizují četné polohy vložkových hornin, což svědčí o neklidnější sedimentaci v mělčím prostředí. Hlavní masa je však i zde tvořena plagioklasovými pararulami. Šumavské moldanubikum je tvořeno několika dílčími oblastmi pestré série: [[strážov]]ská, [[Sušice|sušicko]]-[[Horažďovice|horažďovická]], [[Nezdice na Šumavě|nezdicko]]-[[Soběšice|soběšická]], [[Volyně|volyňsko]]-[[Vimperk|vimperská]] a [[Český Krumlov|českokrumlovská]]. Hlavními horninami jsou biotitické, biotiticko-sillimanitické a biotiticko-[[cordierit]]ické pararuly, s odchylným složením od hornin jednotvárné série. Vložky hornin pestré série tvoří krystalické [[vápenec|vápence]], [[erlan]]y, [[granulit]]y, [[eklogit]]y, [[kvarcit]]y, [[grafit]]y, [[amfibolit]]y a další. [93] => [94] => Horniny jednotvárné série jsou považovány za starší, horniny pestré série za stratigraficky mladší. Pestrá série bývá rozdělována na spodní část s granulity a svrchní s karbonáty a grafitickými horninami. Nejpravděpodobnější stáří výchozích vulkano-sedimentárních sérií metamorfitů moldanubika je nejméně středně [[proterozoikum|proterozoické]]. Lze najít a prokázat nejméně dvě stádia metamorfních přeměn: metamorfóza dalradského typu ([[kadomské vrásnění|kadomská]]) a metamorfóza typu Abukuma ([[hercynské vrásnění|hercynská]]). [95] => [96] => Moldanubický pluton, který je nejrozsáhlejším hercynským komplexem [[vyvřelá hornina|vyvřelých hornin]] v [[Český masív|Českém masívu]], má své hlavním centrum v rakouském [[Waldviertel]]u a na českém území jej tvoří několik masivů: [[Prášily|prášilský]], [[Vydra (řeka)|vyderský]], masiv [[Plechý|Plechého]], masiv [[Želnavská hornatina|Želnavské hornatiny]] a [[Lipno|lipenský]]. Hlavními horninami šumavské větve moldanubického plutonu jsou [[diorit]]y a [[křemen]]né diority, [[durbachit]]y, porfyrický biotitický granit typu Weinsberg, freistadtský granodiorit a dvojslídný granit eisgarnský. Na hercynský [[pluton]]ismus jsou vázána geneticky nebo alespoň prostorově rudná ložiska barevných a vzácných kovů (mj. [[zlato]]). [97] => [98] => == Reliéf == [99] => {{Viz též|Geomorfologické členění Šumavské hornatiny}} [100] => [[Soubor:Hartmanice od Hořejšího Těšova.JPG|náhled|[[Hartmanice]] na hranici [[Šumavské podhůří|Šumavského podhůří]] a Šumavy]] [101] => [[Soubor:Libín rozhledna (8).jpg|náhled|Pohled z rozhledny Libín na [[Boubín]]]] [102] => [[Soubor:Großer Rachel, Herbst 2009.JPG|náhled|Pohled na Velký a Malý [[Roklan]]]] [103] => [[Soubor:Kvilda sjezdovka.jpg|náhled|Skiareál na Šumavě]] [104] => [[Soubor:Kašperská vrchovina od Svatoboru.JPG|náhled|Krajina [[Kašperská vrchovina|Kašperské vrchoviny]]]] [105] => Podle [[geomorfologické členění Česka|geomorfologického členění Česka]] náleží pohoří Šumava do [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] [[Česká vysočina]], do [[Šumavská subprovincie|Šumavské subprovincie]] a do [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Šumavská hornatina]]. Oblast Šumavská hornatina je členěna na 4 [[geomorfologický celek|geomorfologické celky]]: Šumava, [[Šumavské podhůří]], [[Novohradské hory]] a [[Novohradské podhůří]]. [106] => [107] => Šumava je nejvyšší částí Šumavské hornatiny. Délka protáhlého pohoří orientovaného SZ – JV činí 190 km, přičemž jako jeho přirozená hranice je bráno [[údolí]] [[Chodská Úhlava|Chodské Úhlavy]] na SZ a [[Vyšebrodský průsmyk]] na JV. V nejširším místě měří pás pohoří asi 45 km. Na severozápadě navazuje na Šumavu [[Český les]], na východě její [[Šumavské podhůří|podhůří]] hraničí s [[Novohradské hory|Novohradskými horami]]. Šumava má charakter ploché [[hornatina|hornatiny]] s poměrně příkrými jihozápadními svahy na bavorské straně, zatímco severovýchodní svahy na české straně pozvolna přecházejí do Šumavského podhůří. V oblasti nejvyššího vyzdvižení tektonické klenby porušené mladšími kernými pohyby tvoří Šumava trupové pohoří s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů na náhorních plošinách a širokých hřbetech. Na rozdíl od tohoto jádra, k němuž dosud nedospěla zpětná eroze vodních toků, jsou svažující se okraje Šumavy rozčleněny hlubokými údolími a [[kaňon]]y – [[Bílá Strž]], [[Křemelná]], [[Vydra (řeka)|Vydra]], [[Čertova stráň]] na Boubínském potoce, [[Čertova stěna-Luč|Čertova stěna]] na [[Vltava|Vltavě]]. Pohoří je kryto mocnými [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] [[zvětrávání|zvětralinami]] s četnými tvary [[periglaciální jevy|periglaciální]] a místy též [[ledovec|glaciální]] modelace. Geomorfologický celek Šumava má na české straně rozlohu 1671 km2, střední výšku 921,5 m n. m. a střední sklon svahů 7° 58'.{{Citace monografie [108] => | příjmení = Demek [109] => | jméno = Jaromír [110] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [111] => | spoluautoři = a kolektiv. [112] => | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny [113] => | vydavatel = Academia [114] => | místo = Brno [115] => | rok = 1987 [116] => | isbn = [117] => | strany = [118] => }} Člení se do 6 geomorfologických podcelků: [[Šumavské pláně]], [[Železnorudská hornatina]], [[Trojmezenská hornatina]], [[Boubínská hornatina]], [[Želnavská hornatina]] a [[Vltavická brázda]]. [119] => [120] => Kompletní geomorfologické členění české části Šumavy uvádí následující tabulkaBALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. ''Geomorfologické členění reliéfu Čech.'' Kartografie Praha, 2006. {{ISBN|80-7011-913-6}}.: [121] => [122] => {{Geomorfologické členění Šumavy}} [123] => [124] => == Nejznámější šumavské hory == [125] => [[Soubor:Grosser-Arber-002.jpg|náhled|vpravo|Velký Javor (1456 m n. m.)]] [126] => Nejvyšší [[hora|horou]] Šumavy je [[Velký Javor]] (''Großer Arber'') v Německu (1456 metrů), na české straně [[Státní hranice|hranice]] je to [[Plechý]] (1378 metrů) ležící v geomorfologickém okrsku [[Plešská hornatina]]. Plechý je zároveň i nejvyšší horou rakouské Šumavy. [127] => {{Sloupce|3|2= [128] => * [[Velký Javor]] (1456 m) [129] => * [[Roklan]] (1453 m) [130] => * [[Plechý]] (1378 m) [131] => * [[Luzný]] (1373 m) [132] => * [[Boubín]] (1362 m) [133] => * [[Jezerní hora]] (1344 m) [134] => * [[Smrčina (Šumava)|Smrčina]] (1338 m) [135] => * [[Svaroh (Šumava)|Svaroh]] (1334 m) [136] => * [[Černá hora (Šumava)|Černá hora]] (1316 m) [137] => * [[Poledník (Šumava)|Poledník]] (1315 m) [138] => * [[Třístoličník]] (1302 m) [139] => * [[Ostrý (Šumava)|Ostrý]] (1292 m) [140] => * [[Pancíř (1214 m)|Pancíř]] (1214 m) [141] => * [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]] (1202 m) [142] => * [[Javorník (Šumava)|Javorník]] (1067 m) [143] => }} [144] => [145] => Nejvyšší hory Šumavy jsou [[Velký Javor]] (1456 m), [[Roklan]] (1453 m), [[Roklan|Malý Roklan]] (1399 m), [[Malý Javor]] (1384 m) a [[Plechý]] (1378 m). Další nejvyšší hory obsahuje [[Seznam třináctistovek na Šumavě]]. [146] => [147] => Největší [[Prominence|prominenci]] ze všech šumavských hor mají [[Velký Javor]] (1031 m), [[Plechý]] (508 m), [[Roklan]] (496 m), [[Knížecí stolec]] (434 m), [[Schwarzriegel]] (389 m), [[Boubín]] (368 m), [[Smrčina (Šumava)|Smrčina]] (321 m) a [[Jezerní hora]] (309 m).[http://www.ultratisicovky.cz/products/sumava/ Ultratisícovky.cz - Šumava] Další nejprominentnější hory obsahuje [[Seznam vrcholů na Šumavě podle prominence]]. [148] => [149] => == Podnebí == [150] => [[Soubor:Tabule Sumava.jpg|náhled|Na Šumavě se nacházela ostře střežená hranice s Bavorskem. Dodnes zde z období Studené války zůstalo velké množství nevybuchlé munice a min.]] [151] => V oblasti Šumavy se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce od 6 °C (v 750 m n. m.) do 3 °C (ve 1200–1300 m n. m.). Výjimku tvoří některé inverzní lokality – např. [[Vltavická brázda|údolí Vltavy]] od [[Horní Vltavice]] až k [[Vodní nádrž Lipno|Lipnu]] a lokality v oblasti [[Šumavské pláně|Plání]] ([[Jezerní slať]], [[Horská Kvilda]], slatě jihozápadně od [[Modrava|Modravy]]). Průměrná roční teplota oblasti Jezerní slatě tak činí pouhé 2 °C a absolutní šumavské minimum ze stejného místa činí −41,6 °C (1987). Teplotní maximum bylo zaznamenáno ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] a činilo 36,8 °C (1983). [152] => [153] => Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v průměru kolem 80 %. Po celý rok převládá západní až jihozápadní směr větru. Na jaře se občas vyskytuje severní a na podzim také jižní směr proudění. [154] => [155] => V nejvíce exponovaných místech vrcholů hor na hraničním hřebenu dosahují roční úhrny srážek až 1600 mm. Nejnižší úhrn srážek 800–900 mm mají severovýchodní okraje pohoří. [156] => [157] => == Vodstvo == [158] => [[Soubor:Černé jezero, Šumava (CZE).jpg|náhled|Černé jezero]] [159] => Po plochých šumavských hřbetech probíhá [[rozvodí|hlavní evropské rozvodí]] mezi [[Severní moře|mořem Severním]] a [[Černé moře|Černým]]. Pohoří je prameništěm několika významných řek – např. [[Vltava|Vltavy]], [[Otava|Otavy]], [[Úhlava|Úhlavy]], [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]], [[Volyňka|Volyňky]] náležející do povodí Severního moře a [[Řezná|Řezné]], [[Ilz]]u, [[Grosse Mühl]] v povodí Černého moře. [160] => [161] => Na Šumavě se vyskytují ledovcová, rašelinná a antropogenní jezera. [162] => {{Viz též|Seznam jezer na Šumavě}} [163] => Specifickým jevem jsou zde přirozená [[ledovcové jezero|ledovcová jezera]] v nadmořské výšce kolem 1000 m. [164] => === Seznam šumavských ledovcových jezer === [165] => {{Sloupce|3|2= [166] => * [[Plešné jezero]], [167] => * [[Roklanské jezero]], [168] => * [[Prášilské jezero]], [169] => * [170] => * [[Velké Javorské jezero]], [171] => * [[Malé Javorské jezero]], [172] => * [[Tiché jezero]] (Stiller See) [173] => * [[Čertovo jezero]], [174] => * [[Černé jezero]], [175] => * jezero [[Laka]]. [176] => }} [177] => [178] => == Ochrana životního prostředí == [179] => {{Viz též|Národní park Šumava|Nationalpark Bayerischer Wald|Chráněná krajinná oblast Šumava|Přírodní park Horní Bavorský les}} [180] => [[Soubor:SUMAVA Received 752124512665966.jpeg|náhled|Šumavská scenérie]] [181] => [[Soubor:Šumava National Park and Landscape protected Area (CZE) - location map.svg|náhled|Národní park Šumava a NP Bavorský les (tmavší zelená) a CHKO Šumava (světlejší zelená)]] [182] => Centrální části Šumavy/Bavorského lesa jsou dnes chráněny jako národní parky. Společně tvoří jeden z nejznámějších a s celkovou plochou více než 900 km² i jeden z nejrozsáhlejších bilaterálních národních parků (NP) [[Evropa|Evropy]]. [183] => [184] => Na české straně Šumavy byla v roce [[1963]] zřízena '''[[Chráněná krajinná oblast Šumava]].''' Její nejvzácnější partie, pro které byl schválen přísnější režim ochrany, byly v roce [[1991]] prohlášeny za '''[[Národní park Šumava]]''' (68 064 [[hektar|ha]]), ze zbytku původní [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] se zároveň v podstatě stalo ochranné pásmo nového národního parku s rozlohou 99 624 ha se zvláštním statusem mezi českými CHKO. Na německé straně byl roku [[1970]] vyhlášen [[Národní park Bavorský les]]. [185] => [186] => === Biosférická rezervace UNESCO === [187] => Od roku [[1990]] je území Šumavy o rozloze 167 000 [[hektar|ha]] chráněno jako Biosférická rezervace [[UNESCO]]. [188] => [189] => === Ramsarská lokalita Šumavská rašeliniště === [190] => Na seznamu mokřadů mezinárodního významu podle [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]] je zapsána Ramsarská lokalita Šumavská rašeliniště o rozloze 10 225 ha. [191] => [192] => === Evropsky významná lokalita Šumava === [193] => [[Evropsky významná lokalita]] Šumava (kód CZ0314024) v rámci soustavy [[Natura 2000]] byla vyhlášena nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Má rozlohu 171925,2166 ha. Zahrnuje celé území NP Šumava, většinu území CHKO Šumava, část [[Blanice (národní přírodní památka)|národní přírodní památky Blanice]] a [[Kochánovské pláně]].{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = Evropsky významné lokality [195] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11652 [196] => | datum přístupu = 2021-06-26 [197] => }}{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Územní ochrana [199] => | url = https://www.npsumava.cz/priroda/veda-a-vyzkum/uzemni-ochrana/ [200] => | jazyk = cs-CZ [201] => | datum přístupu = 2021-06-26 [202] => }} Předmětem ochrany je výskyt [[Srpnatka fermežová|srpnatky fermežové]], [[Hořeček mnohotvarý český|hořečka českého]], [[Perlorodka říční|perlorodky říční]], [[Střevlík Ménetriesův|střevlíka Ménetriesova]], [[mihule potoční]], [[Vranka obecná|vranky obecné]], [[Vrápenec malý|vrápence malého]], [[Netopýr velký|netopýra velkého]], [[Vydra říční|vydry říční]] a [[Rys ostrovid|rysa ostrovida]]. [203] => [204] => === Významné ptačí území Šumava === [205] => Šumava byla vyhlášena jako [[významné ptačí území]], které zahrnuje dvě ptačí oblasti v rámci soustavy [[Natura 2000]], a to ptačí oblast Šumava a ptačí oblast Boletice. [206] => [207] => ==== Ptačí oblast Šumava ==== [208] => Ptačí oblast Šumava (kód CZ0311041) byla vyhlášena nařízením vlády č. 681/2004 Sb. Má rozlohu 97492,9858 ha. Zahrnuje celé území NP Šumava a část území CHKO Šumava.{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Ptačí oblasti [210] => | url = https://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/natura-2000/ptaci-oblasti/ [211] => | jazyk = cs [212] => | datum přístupu = 2021-06-26 [213] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210626220130/https://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/natura-2000/ptaci-oblasti/ [214] => | datum archivace = 2021-06-26 [215] => }} Ptačí oblast byla vyhlášena za účelem ochrany populace [[Čáp černý|čápa černého]], [[Datel černý|datla černého]], [[Datlík tříprstý|datlíka tříprstého]], [[Chřástal polní|chřástala polního]], [[Jeřábek lesní|jeřábka lesního]], [[Kulíšek nejmenší|kulíška nejmenšího]], [[Sýc rousný|sýce rousného]], [[Tetřev hlušec|tetřeva hlušce]] a [[Tetřívek obecný|tetřívka obecného]].{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Ptačí oblast Šumava [217] => | url = http://www.birdarea.com/czech-republic/special-protection-areas/sumava/cz.php [218] => | datum přístupu = 2021-06-27 [219] => }} Vyskytuje se zde i [[jeřáb popelavý]].{{Citace elektronické monografie [220] => | titul = Co je Ramsarská úmluva – LIFE for MIRES [221] => | url = https://life.npsumava.cz/o-vode-a-mokradech/co-je-ramsarska-umluva/ [222] => | datum přístupu = 2021-06-28 [223] => | jazyk = cs-CZ [224] => }} [225] => [226] => ==== Ptačí oblast Boletice ==== [227] => Ptačí oblast Boletice (kód CZ0311040) byla vyhlášena nařízením vlády č.19/2005 Sb. Má rozlohu 23565,2157 ha. Ptačí oblast byla vyhlášena za účelem ochrany populace [[Chřástal polní|chřástala polního]], [[Kulíšek nejmenší|kulíška nejmenšího]], j[[Jeřábek lesní|eřábka lesního]], [[Datlík tříprstý|datlíka tříprstého]] a [[Skřivan lesní|skřivana lesního]].{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Ptačí oblast Boletice [229] => | url = http://www.birdarea.com/czech-republic/special-protection-areas/boletice/cz.php [230] => | datum přístupu = 2021-06-27 [231] => }} [232] => [233] => == Průmysl == [234] => [[Soubor:Sumava-kalamita.jpg|náhled|vpravo|Les poškozený [[Kůrovci|kůrovcem]] a paseky po následné těžbě]] [235] => V minulosti rýžování a těžba [[zlato|zlata]] v povodí Otavy a jejích přítoků, v okolí [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]] a [[Rejštejn]]a, těžba [[stříbro|stříbra]], těžba [[železná ruda|železné rudy]] u Dešenic, Nýrska a na Železnorudsku, těžba [[Grafit|tuhy]] v [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], těžba a zpracování dřeva a naleziště křemitého písku. Dobývání zlata dolováním a rýžováním probíhalo především v Kašperských Horách a u Zlatého potoka. Nejmladší báňské práce v zdejším zlatonosném revíru pochází z počátku 19. a 20. století. Dnes jsou některé štoly z období [[středověk]]u částečně volně přístupné turistům. Rýžoviště v okolí Kašperských Hor byla pravděpodobně k povrchovému dobývání zlata využívána již [[Keltové|Kelty]]. Díky nerostnému bohatství zde vznikaly [[sklárna|sklárny]] (Sklenářova Lhota na Vimpersku, Vimperk, Annín, Lenora), výroba brýlí, strojírny, koželužny, textilní výroba (Vimperk, Klatovy a Prachatice), výroba dřevotřískových desek a zápalek (Volary, [[SOLO Sušice]]). [236] => [237] => == Odkazy == [238] => === Reference === [239] => [240] => [241] => === Literatura === [242] => * ANDĚRA, Miloš a Petr ZAVŘEL. ''Šumava: příroda, historie, život''. Vyd. 1. Praha: Baset, 2003, 800 s. {{ISBN|80-7340-021-9}}. [243] => * NYKLES, František a Petr MAZNÝ. ''Tajemství šumavských vod''. Vyd. 1. Plzeň: Starý most s.r.o., 2015, 212 s. {{ISBN|978-80-87338-55-1}}. [244] => * MAZNÝ, Petr, Marita HALLER a Petr FLACHS. ''Šumavská nej..: rekordy a unikáty Šumavy a Bavorského lesa''. Vyd. 1. Plzeň: Starý most s.r.o., 2012, 158 s. {{ISBN|978-80-87338-22-3}}. [245] => [246] => === Související články === [247] => * [[Šumavské slatě]] [248] => [249] => === Externí odkazy === [250] => * {{Commonscat}} [251] => * {{Wikislovník|heslo=Šumava}} [252] => * [http://www.npsumava.cz/ NP Šumava] [253] => * [http://www.sumavanet.cz/ Informační server ŠumavaNet.CZ] [254] => * [http://www.isumava.cz/ Šumava - web cestovního ruchu] {{Wayback|url=http://www.isumava.cz/ |date=20110522121458 }} [255] => * [http://www.pocasi-volary.cz Aktuální počasí a webkamery na Šumavě] [256] => * [http://www.sumava-modravsko.cz Stará Šumava - historie Modravska a Modravských plání] [257] => * [http://www.zdeneksmida.cz/rozbor-jizniho-pohranici/sumava.html Rozbor Šumavy na státních hranicích a v pohraničí] [258] => [259] => {{Autoritní data}} [260] => [261] => [[Kategorie:Šumava| ]] [262] => [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [263] => [[Kategorie:Šumavská hornatina]] [264] => [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [265] => [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] [266] => [[Kategorie:Geomorfologické členění Německa]] [] => )
good wiki

Šumava

Šumava je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Plechý','Velký Javor','Roklan','Evropa','Želnavská hornatina','Vltavická brázda','Šumavské pláně','Novohradské hory','Šumavské podhůří','Vltava','Vydra (řeka)','migmatit'

Evropa

Migmatit

Plechý

Roklan

Vltava

Vltava je nejdelší řeka v České republice, která protéká také přes několik dalších zemí, včetně Německa a Rakouska.