Array ( [0] => 14752791 [id] => 14752791 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Švamberk [uri] => Švamberk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiný=[[Páni ze Švamberka]]}}{{Různé významy|druhý=části města [[Opočno|Opočna]] na levém břehu [[Dědina (řeka)|Zlatého potoka]]|rozlišovač=Opočno}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Švamberk [3] => | typ = zřícenina [4] => | využití = [5] => | poloha = Vrch Krasíkov [6] => | obec = [[Kokašice]] [7] => | země = Česko [8] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Švamberk | lat = 49.877819 | lon = 12.931036 | float = center | relief = 1 | caption =}} [9] => | investor = Jiří ze Skviřína [10] => | další majitelé = [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]
[[Krajířové z Krajku]]
[[Šlikové]] [11] => | současný majitel = [12] => | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [13] => | výstavba = polovina 13. století [14] => | přestavba = [15] => | zánik = [[1647]] [16] => }} [17] => '''Švamberk''' (též ''Krasíkov,'' {{Vjazyce2|de|''Schwamberg)''}} je zřícenina [[hrad]]u nad dvorem [[Krasíkov (Kokašice)|Krasíkov]] u [[Kokašice|Kokašic]] v [[Okres Tachov|okrese Tachov]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Zřícenina [[Gotická architektura v Česku|gotického]] hradu stojí na vrchu Krasíkov v nadmořské výšce 636 metrů nad říčkou [[Hadovka (potok)|Hadovkou]] asi tři kilometry západně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]]. Od roku 1964 je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].{{MonumNet|název=Hrad Krasíkov (Švamberk) s kostelem sv. Maří Magdaleny, zřícenina|ID=157979|datum=2018-10-19}} [18] => [19] => Hrad založili [[páni ze Švamberka]] ve druhé polovině třináctého století. Jejich rodu patřil, s výjimkou let 1544–1569, až do svého zániku v době na konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Roku 1421 jej dobyl [[Jan Žižka|Jan Žižka z Trocnova]], který zde zajal [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslava ze Švamberka]]. Během následujícího roku byl hrad obsazený [[Husitství|husitskou]] posádkou dvakrát neúspěšně obléhán Bohuslavovým bratrem [[Hynek Krušina ze Švamberka|Hynkem Krušinou]], který jej nakonec od husitů vykoupil. Roku 1443 hrad vyhořel, ale Hynek Krušina ho brzy opravil. Další požár hrad zničil v roce 1644 a jeho zbytky o tři roky později nakrátko obsadila švédská posádka. Na předhradí byl sice postaven [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)|kostel svaté Máří Magdaleny]], ale samotný hrad už nebyl obnoven, a hradní zdivo sloužilo jako zdroj stavebního materiálu pro stavby v okolí. [20] => [21] => == Historie == [22] => Místo, na kterém hrad stojí, bylo osídleno už v [[pravěk]]u. Osídlení z pozdní [[Starší doba železná na území Česka|doby halštatské]] dokládají nálezy získané při výkopu pro elektrické vedení z roku 2007. [23] => [24] => === Založení hradu === [25] => Hrad byl založen ve druhé polovině třináctého století Ratmírem ze Skviřína, který jej podle dobové módy pojmenoval Švamberk (z německého slova {{Cizojazyčně|de|''Schwanberg''}} neboli Labutí hora). [[První písemná zmínka]] o hradu se snad nachází v seznamu svědků na listině z roku 1252, mezi nimiž je uveden Radmirus de Sriniberk, který byl pravděpodobně totožný z Rarmírem ze Skviřína, [[purkrabí]]m na [[Přimda (hrad)|Přimdě]]. Jiná listina z roku 1254 zmiňuje Jana „de Swambergk“, který byl [[převor]]em [[Strakonice (hrad)|strakonických johanitů]].Novobilský, Rožmberský (1997), s. 5. [26] => [27] => [[Soubor:Natural monument Krasíkov (2).jpg|náhled|vlevo|Zřícenina paláce s torzem bergfritu]] [28] => [29] => Ratmír měl nejspíše bratra Bohuslava, který v letech 1272–1275 také zastával úřad purkrabího na Přimdě, ale Bohuslav z Boru zmiňovaný v roce 1286 už byl jeho synem.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 9. Bohuslav z Boru měl syny Racka (Ratmíra) a Buška (Bohuslava II.), který byl připomínán ještě roku 1330 a který vlastnil i [[Bor (zámek)|borské]] panství. V té době se rod [[Páni ze Švamberka|pánů ze Švamberka]] rozdělil do několika větví. [30] => [31] => === Čtrnácté století === [32] => Na počátku čtrnáctého století byl pánem hradu Bohuslav II. ze Švamberka. Roku 1310 se stal členem poselstva k [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichovi Lucemburskému]], který se měl stát českým králem. V roce 1342 věnoval [[Řád augustiniánů|řádu augustiniánů]] ves [[Lomy (Kokašice)|Lomy]] s dalším majetkem, přičemž byl poprvé výslovně zmíněn hrad Švamberk s kaplí [[Svatý Jiří|svatého Jiří]] na [[předhradí]]. [33] => [34] => Po Bohuslavově smrti po roce 1342 [[panství]] přešlo na jeho stejnojmenného syna [[Bohuslav III. ze Švamberka|Bohuslava III. ze Švamberka]]. Ten zastával významné úřady, mimo jiné byl [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšším zemským komorníkem]], a výrazně rozšířil rodový majetek. Roku 1379 zaplatil za panství Krasíkov, Bor a další majetek královskou berni ve výši 88 a půl [[Hřivna|hřivny]] (přes 20 kg) [[Stříbro|stříbra]], což z něj dělalo nejbohatšího šlechtice v [[Plzeňský kraj (do 1862)|Plzeňském kraji]].Novobilský, Rožmberský (1997), s. 10. Měl syny Ratmíra, [[Bohuslav IV. ze Švamberka|Buška]], [[Bohuslav V. ze Švamberka|Bohuslava V.]] a [[Jan I. ze Švamberka|Jana]]. Ratmír se brzy osamostatnil a získal část [[Osvračín (hrad)|Osvračína]] a [[Netřeb (hrad)|Netřeb]], který později vyměnil za [[Třebel (hrad)|Třebel]]. Bohuslav III. zemřel někdy na přelomu let 1379 a 1380. Jeho majetek potom za další nezletilé syny spravovala vdova Anna.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 11. [35] => [36] => Pro Jana byla určena církevní dráha, ale Bušek s Bohuslavem V. drželi hrad společně. Bušek zastával úřady [[vyšehrad]]ského purkrabího (1388) a [[Chebsko|chebského]] fojta (1394–1395) a Bohuslav byl mezi lety 1390–1402 [[Nejvyšší zemský sudí|zemským sudím]]. Společně roku 1394, nejspíše v rámci sporů šlechty s králem [[Václav IV.|Václavem IV.]], přepadli a vyloupili [[Toužim (zámek)|Toužim]] a roku 1395 u [[Tachov]]a zajali poselstvo, které se vracelo od krále do [[Štrasburk]]u. V té době zemřel pravděpodobně bezdětný Bušek. Bohuslav zemřel v roce 1402 a správy majetku se za jeho nezletilé syny ujal bratr Jan, který se vzdal církevní kariéry. Roku 1409 nebo 1410 byl na přímý rozkaz krále popraven stětím, protože se nejspíše podílel na přípravě povstání.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 12. [37] => [38] => === Patnácté století === [39] => Bohuslav V. měl syny [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslava VI.]], [[Hynek Krušina ze Švamberka|Hynka Krušinu]] a Jana, jejichž poručníky se stali Jan Hanovec ze Švamberka a Půta ze Skály. Nejstarší z nich Bohuslav byl již roku 1411 dospělý a spolu s bratry se za popravu strýce bouřil proti panovníkovi. Roku 1413 byli u [[Český zemský soud|zemského soudu]] odsouzeni k zaplacení škody způsobené na [[Slavice (Horní Kozolupy)|slavickém panství]], ale rozhodnutí soudu se odmítli podrobit. Ještě téhož roku Švamberk oblehlo královské vojsko, ale výsledek obléhání není znám. Jejich spor byl urovnán až roku 1414. O rok později se Bohuslav společně s Janem z Lestkova stali správci Plzeňského kraji, jejichž úkolem bylo zajišťovat pokoj a pořádek. Za tímto účelem zřídili plzeňský [[landfrýd]], jehož členům roku 1420 [[Zikmund Lucemburský]] povolil, aby si ponechávali statky nepřátel. Tím se začaly zlepšovat rodové majetkové poměry, protože předtím byli bratři, stejně jako jejich otec, nuceni z finančních důvodů rozprodávat vzdálenější statky. [40] => [41] => Jan ze Švamberka zemřel někdy po roce 1414. Zbývající bratři se během [[Husitské války|husitských válek]] stali čelnými představiteli katolíků. Bohuslav roku 1419 velel v [[Bitva u Nekmíře|bitvě u Nekmíře]], kde byl poražen Janem Žižkou z Trocnova. V roce 1420 ovládl [[Plzeň]] a dobyl [[Zelená hora (zámek)|Zelenou horu]], kde se shromáždili [[Husitství|husité]] vedení [[Mikuláš z Husi|Mikulášem z Husi]]. Za své služby dostal majetek zničeného [[Klášter Nepomuk|nepomuckého kláštera]] a [[Manětín (zámek)|manětínské komendy]]. [42] => [43] => Na začátku roku 1421 zahájil Jan Žižka tažení do západních Čech, při němž mimi jiné obsadil prázdný [[Kladrubský klášter|klášter v Kladrubech]], jehož hejtmanem se stal [[Petr Zmrzlík ze Svojšína (starší)|Petr Zmrzlík starší ze Svojšína]]. Jan Žižka potom pokračoval ke [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbru]], ale sotva začal s obléháním města, dozvěděl se, že na Švamberk přijel Bohuslav s malou družinou. Okamžitě Stříbro opustil a oblehl Švamberk. Už během prvního dne [[Táborský svaz|táborité]] dobyli skalní výběžek před hradem a když druhého dne obsadili věž a most, rozhodl Bohuslav, že se vzdá.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 14. Vzhledem ke špatnému vztahu s Janem Žižkou však nechal poslat pro Petra Zmrzlíka ze Svojšína, který dohodl, že hradní posádka s purkrabím Anchou z Veselého opustí hrad. Samotný Bohuslav nejspíš na Švamberku zůstal jako vězeň až do Zmrzlíkovi smrti, po níž byl převezen na [[Příběnice]]. Několik měsíců zde čekal, zda za něj král Zikmund nezaplatí výkupné, ale nakonec se přidal ke kališníkům, a stal se husitským hejtmanem. [44] => [45] => Bohuslavovo místo v plzeňském landfrýdu zaujal mladší bratr Hynek Krušina. Husité na hradě zanechali silnou posádku, kterou ještě téhož roku Hynek Krušina oblehl. Posádce pomohl opět Jan Žižka, který na hrad dopravil zásoby. Jindřich Plavenský se svými jezdce sice přiměl Jana Žižku k ústupu,Sedláček (1905), s. 44. ale dobýt hrad se Hynku Krušinovi nepodařilo ani na druhý pokus učiněný roku 1422.Sedláček (1905), s. 45. Mezitím zřejmě sídlil v Manětíně, ale s přispěním císaře Zikmunda se rozhodl Švamberk vykoupit za částku 700 kop [[groš]]ů. Kdy přesně k výplatě došlo není jisté, ale roku 1424 už Švamberk ovládal. Bohuslav ze Švamberka zemřel roku 1425 při obléhání rakouského města [[Retz]].Novobilský, Rožmberský (1997), s. 15. Hynek zůstal oporou katolíků a v letech 1431 a 1434 podporoval husity obléhanou Plzeň. Jako krajský hejtman roku 1441 dobyl hrad [[Skála (hrad)|Skálu]] a jeho loupeživou posádku nechal oběsit.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 17. [46] => [47] => V listopadu 1443 na Švamberku vypukl v komnatách Markéty z Plavna, Hynkovy manželky, požár. Oheň se rychle rozšířil a s výjimkou zásob potravin a zbrojnice zničil celý hrad. Škoda dosáhla výše 500 kop grošů. Hynek Krušina se i s rodinou přestěhoval na nově postavenou Zelenou horu, kterou ovládal od roku 1434. Švamberk byl po požáru zřejmě opraven, protože 27. října 1454 byl vysvěcen [[oltář]] v nové hradní kapli. Stará kaple od té doby sloužila jen jako skladiště.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 21. Hynek Krušina brzy poté zemřel, a jeho majetek zdědil [[Bohuslav VII. ze Švamberka|Bohuslav VII. Krušina ze Švamberka]].Novobilský, Rožmberský (1997), s. 18. [48] => [49] => Bohuslav VII. se roku 1452 oženil s Ludmilou, dcerou [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]]. Prodal Zelenou horu, ale roku 1465 se na ní zúčastnil založení [[Jednota zelenohorská|Jednoty zelenohorské]]. Roku 1473 koupil od [[Rožmberkové|Rožmberků]] za 13 000 kop grošů [[Milevsko]] a hrad [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], který se stal hlavním rodovým sídlem. Od roku 1476 Bohuslav Krušina ve službách krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] zastával funkci nejvyššího hejtmana, ale když odmítl postoupit mu některé ze svých hradů, pozval jej Matyáš na jednání do [[České Budějovice|Českých Budějovic]], kde jej hned po příjezdu zajal a nechal odvézt do [[Uhersko|Uher]]. [50] => [51] => Bohuslavův syn [[Hynek ze Švamberka|Hynek]] se proto dohodl s králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem]], a obsadil hrady Zvíkov, Švamberk, Bor a hrady Rožmberků vojenskými posádkami. Mezitím veřejné mínění donutilo Matyáše Korvína, aby Bohuslava propustil, a ten se hned po návratu postavil na stranu krále Vladislava. I nadále sídlil na Zvíkově a na sklonku života v Boru. Na Švamberku zůstávali úředníci.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 19. [52] => [53] => === Šestnácté století === [54] => Když Bohuslav Krušina roku 1490 zemřel, zůstal na živu jediný jeho syn Jindřich ze Švamberka, který se stal dědicem obrovského rodového majetku. Část z něj sice použil na vyrovnání nároků synovců (synů svého bratra Hynka), ale sám zůstal na Zvíkově a ponechal si také Švamberk a [[Kestřany (horní tvrz)|Kestřany]]. Přestože jeho hlavním sídlem zůstal Zvíkov, nechal v letech 1510–1513 pozdně [[Gotická architektura v Česku|goticky]] přestavět i Švamberk. V uvedených letech byla hloubena nová studna, jejíž hloubka měla být okolo devadesáti metrů, a postaven nový palác.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 20. [55] => [56] => Bezdětný Jindřich zemřel roku 1523 a podle jeho tři roky staré závěti majetek zdědil synovec [[Kryštof I. ze Švamberka]]. Za něj vypukly roku 1525 v okolí Švamberka nepokoje mezi sedláky, kterým vadily vzrůstající [[Robota|robotní povinnosti]]. Nejvyšší pražský purkrabí [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] proto Kryštofa nabádal, aby nechal hrad dobře střežit. O čtyři roky později nechal uspořádat rozsáhlý listinný archív uložený na hradě, ale písař Jan z Mirovic se omlouval, že některé z listin jsou tak staré a zetlelé, že je nejde přečíst. Od roku 1528 na hradě probíhaly nejspíše [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] úpravy, které vedl plzeňský stavitel Jan Holý.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 24. Kamenické prvky z této přestavby jsou použity v řadě staveb na zřícenině i jejím okolí.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 25. [57] => [58] => [[Soubor:Kostel svaté Maří Magdaleny v roce 2004.jpg|náhled|upright|Kostel svaté Máří Magdaleny]] [59] => [[Soubor:Zvonice Krasíkov.JPG|náhled|upright|Barokní zvonice na předhradí]] [60] => [61] => Kryštof ze Švamberka zemřel 9. ledna 1534 přímo na Švamberku, když v jeho okolních lesích chystal velkou štvanici. Majetek potom spravoval nejstarší syn [[Jindřich III. starší ze Švamberka]], ale roku 1540 se o něj se zbývajícími pěti bratry rozdělil, a Švamberk připadl Ratmírovi ze Švamberka. Ten však švamberské panství o čtyři roky později vyměnil za polovinu Zvikova, na který se odstěhoval a roku 1546 na něm zemřel. Jindřich mezitím Švamberk dne 10. října 1544 prodal Volfgangovi mladšímu Krajíři z Krajku na Točníku za 28 000 kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]]. K panství tehdy patřil [[Lestkov (okres Tachov)|Lestkov]], [[Manětín]], Kokašice, Lomy, Domaslav, [[Milkov]], [[Pačín]], [[Kamýk (Bezdružice)|Kamýk]], [[Dolní Polžice|Dolní]] a [[Horní Polžice]], [[Světec (Bezvěrov)|Světec]], [[Žernovník]], [[Dolní Jamné]], [[Kejšovice]], [[Pláň (Ostrov u Bezdružic)|Pláň]], [[Trhomné]], [[Krsy]], [[Blažim (okres Plzeň-sever)|Blažim]], [[Ostrov]], [[Poloučany]], [[Chudeč]], [[Chlum (Pšov)|Chlum]], [[Domašín (Štědrá)|Domašín]], [[Doubravice (Nečtiny)|Doubravice]], [[Brdo (Manětín)|Brdo]], [[Lipí (Manětín)|Lipí]], Vísky a části [[Horní Kozolupy|Horních Kozolup]], [[Nová Ves|Nové Vsi]] a [[Luková (Manětín)|Lukové]].Novobilský, Rožmberský (1997), s. 26. [62] => [63] => Volfgang sídlil na Švamberku, ale za účast na [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání roku 1547]] musel panství postoupit králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] Král rok poté zámek vyměnil za jiný majetek s Jeronýmem Šlikem z Holíče. Po jeho smrti v roce 1556 panství zdědil nejmladší syn Šebestián Šlik. Z finančních důvodů nejprve odprodal Manětín, ale roku 1569 musel prodat celé panství. Kupci se stali bratři Jindřich, Zdeněk a Jáchym ze Švamberka, kteří za něj zaplatili 37 300 kop míšeňských grošů.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 27. [64] => [65] => Bratři patřili k rodové větvi, jejímž předkem byl Jan ze Švamberka popravený roku 1409. Když se o majetek rozdělili, Švamberk připadl nejmladšímu Jáchymovi. Oženil se s Anežkou Šlikovou, se kterou měli syny Jiřího Petra, Jana Šebestiána a Arnošta Kašpara. Ve druhém manželství se Sibilou Šlikovou, se mu narodil další syn. Jáchym ještě předtím roku 1574 zemřel, a byl pochován se svou první manželkou v rodinné hrobce na Švamberku. [66] => [67] => === Sedmnácté století === [68] => Jáchymovi bratři Zdeněk a Jindřich se stali poručníky svých nedospělých synovců. Když děti dospěly, majitelem Švamberka se stal Jiří Petr ze Švamberka. Zemřel v roce 1608 a zanechal po sobě nezletilé děti Jana Bedřicha, Jana Šebestiána a Annu Marii, za které majetek spravoval strýc Jan Šebestián ze Švamberka na Třebeli. Když roku 1615 zemřel, poručnicí obou bratrů se stala nejstarší Anna Marie ze Švamberka. Zemřela o čtyři roky později ve 28 letech. Jan Šebestián zemřel v roce 1624, a celé panství zdědil Jan Bedřich ze Švamberka. V malé míře se nejspíše zúčastnil [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], protože musel zaplatit pokutu 1 200 rýnských zlatých.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 28. [69] => [70] => Brzy po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] Švamberk alespoň částečně vyplenily císařské oddíly. Roku 1639 v kraji hrozilo nebezpečí od švédské armády, a proto Jan Bedřich na hradě vydržoval posádku [[mušketýr]]ů. Sám ale nejspíš sídlil v [[Trpísty (zámek)|Trpístech]]. Dne 7. února 1644 na Švamberku začalo hořet. Požár údajně vznikl při pečení koblih, když se ženě hlásného vzňal rozpálený tuk. Podle popisu shořel celý zadní hrad, část předhradí i s kaplí. Podle některých zpráv však hrad vyhořel už dříve, protože už v hlášeních o pevných místech v kraji z listopadu a prosince 1643 je Švamberk označován jaké téměř celý spálený. Hrad byl po požáru provizorně zastřešen, ale obnoven už nikdy nebyl.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 29. [71] => [72] => V srpnu 1646 Švamberk navíc obsadil švédský generál [[Carl Gustav Wrangel]] posádkou tří stovek jezdců, kteří plenili okolí. Proti nim vytáhl císařský plukovník Lanow, který 14. srpna lstí vylákal posádku z hradu a porazil ji. V následujícím roce byl na pokyn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] zbořen hrad Třebel, a Janu Bedřichovi tak z velkých sídel zůstaly pouze [[Bezdružice (zámek)|Bezdružice]], ale i ty byly od roku 1646 zničeny Švédy. Sídlil proto v Trpístech. Roku 1654 nechal na Švamberku postavit novou [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)|kapli svaté Máří Magdaleny]], jejímž základem se stala bývalá [[bašta]]. Na opravu zámku mu však chyběly peníze, a proto se rozhodl jej neopravovat a použít kámen ze zdí k opravě [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]] pod hradem. Jan Bedřich ze Švamberka zemřel jako poslední člen své rodové větve dne 10. ledna 1659 a byl pohřben v jím založené kapli svaté Máří Magdaleny. Vdova Marie Magdalena poté panství prodala [[hrabě]]ti Janu Kryštofu Ferdinandovi z Heisenštejna.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 30. [73] => [74] => == Stavební podoba == [75] => [[Soubor:Krasíkov - půdorys (Král, 1905).png|náhled|Půdorys hradu od Vojtěcha Krále z Dobré Vody publikovaný roku 1905]] [76] => [77] => V dochované podobě má zřícenina hradu dvoudílnou dispozici tvořenou [[předhradí]]m a hradním jádrem. Přístupovou cestu, která stoupá úbočím kopce, chránil [[Val (opevnění)|val]] a ve vyšších částech zeď. Kontrolu cesty umožňovala obdélná bašta, která vybíhala ze skalnatého útvaru zvaného Hřeben. V místech, kde cesta obtáčí Hřeben, je na plánu od [[Vojtěch Král z Dobré Vody|Vojtěch Krále]] z roku 1905 zakreslena [[věžice]], která zde však nejspíše nikdy nestála.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 35. [78] => [79] => Většinu obvodu hradu obíhal val a [[Příkop (válečnictví)|příkop]]. Korunu valu nejspíše zesilovala zeď z nasucho kladených kamenů, ale z větší části zanikla při rozebírání hradu na stavební kámen. Přístupová cesta poté, co obešla Hřeben, vedla dvěma bránami do předhradí, jehož dominantou je barokní zvonice a kostel svaté Máří Magdaleny. [[Kněžiště|Presbytář]] kostela je postavený na pozdně gotické dělostřelecké baště s dochovanými klíčovými [[střílna]]mi. Kromě kostela v předhradí stojí torza několika hospodářských budov, z nichž nejzachovalejší bývá označována jako pivovar. Zřícenina budovy východně od pivovaru je pozůstatkem domu obývaného kdysi kostelníkem.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 22. [80] => [81] => [[Soubor:Hrad Krasíkov 04.JPG|náhled|Pozůstatek hospodářské budovy považované za pivovar]] [82] => [[Soubor:Hrad Krasíkov 07.JPG|náhled|Vstup do sklepení pod palácem]] [83] => [84] => Předhradí mělo v první stavební fázi jen lehké opevnění. Za předhradím následuje šestnáct metrů široký a až šest metrů hluboký šíjový příkop, na jehož dně se nachází [[čedič]]ový blok, který sloužil jako pilíř mostu. Do jádra se vstupovalo kulisovou bránou v 2,2 metru široké čelní zdi, před kterou se nacházel tři metry široký parkán.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 6. Podél západní strany jádra jsou patrné základy dlouhé budovy a další pravděpodobně stála na protější straně, ale původní nevelký podsklepený palác zaujal severozápadní část jádra. V severním cípu na skalnatém výběžku stojí torzo okrouhlého [[bergfrit]]u, který zde netypicky stojí na nejlépe chráněném místě hradu. Do věže se vstupovalo po lávce z některého z vyšších pater paláce. [85] => [86] => Jedinou písemně známou stavbou v předhradí z první poloviny čtrnáctého století je kaple svatého Jiří postavená před rokem 1342. Příkop, který původně chránil pouze jádro, byl přibližně ve stejné době prodloužen okolo předhradí a přístupy do starého šíjového příkopu byly uzavřeny zdmi. Vstup do předhradí tehdy umožňovala zaniklá věžovitá brána na jihovýchodní straně. Hřeben nejspíše v této době ještě nebyl součástí hradu a věžovitá brána je pravděpodobně věží zmiňovanou při dobývání hradu Janem Žižkou. Hřeben byl do opevnění začleněn až po zkušenostech z obléhání. Tehdy nejspíše vznikla nová přístupová cesta, kterou naproti Hřebenu zajistila nová brána a plošina s obrannou stavbou. Její rozměry byly asi 6 × 11 metrů, měla kamennou podezdívku a dřevěnou konstrukci. Vzhledem k dominantní poloze hradu však nebylo nutné budovat aktivní systém dělostřelecké obrany. [87] => [88] => V první polovině šestnáctého století bylo hradní jádro přestavěno na [[Zámek (stavba)|zámek]]. Při tom musel být zrušen starý vstup a čelní hradbu prolomila přibližně uprostřed nová brána. Vpravo za ní stávala nejspíše nějaká věžovitá stavba s vnitřními rozměry 6 × 7 metrů. Podél obou bočních hradeb vznikly nové budovy, které snížily šířku bývalého nádvoří na pouhých šest metrů.Novobilský, Rožmberský (1997), s. 25. Ve stejné době bylo opevnění východní strany zesíleno baštou, na které byl později postaven presbytář kostela. [89] => [90] => V roce 2012 byla na zbytcích věže postavena ocelová vyhlídková plošina. [91] => [92] => == Přístup == [93] => Úbočí hradního vrchu jsou chráněny jako přírodní památka [[Krasíkov (přírodní památka)|Krasíkov]] s výskytem teplomilných [[Společenstvo|společenstev]]. Ke hradu vede z [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] přes Dolní Polžici a Ovčí vrch zeleně značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]]. Na severovýchodním úbočí vrchu Krasíkov se na ni napojuje žlutě značená trasa z Černošína. [94] => [95] => == Odkazy == [96] => [97] => === Reference === [98] => [99] => {{Citace monografie [100] => | příjmení = Novobilský [101] => | jméno = Milan [102] => | příjmení2 = Rožmberský [103] => | jméno2 = Petr [104] => | titul = Hrad Krasíkov neboli Švamberk [105] => | vydavatel = Nadace České hrady [106] => | místo = Plzeň [107] => | rok = 1997 [108] => | počet stran = 44 [109] => | edice = Zapomenuté hrady, tvrze a místa [110] => | svazek edice = 13 [111] => | strana = 4 [112] => | poznámka = Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997) [113] => }} [114] => {{Citace monografie [115] => | příjmení = Sedláček [116] => | jméno = August [117] => | odkaz na autora = August Sedláček [118] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [119] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko [120] => | vydavatel = František Šimáček [121] => | místo = Praha [122] => | rok = 1905 [123] => | počet stran = 292 [124] => | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko [125] => | kapitola = Krasíkov hrad [126] => | strany = 43 [127] => | poznámka = Dále jen Sedláček (1905) [128] => }} [129] => {{Citace monografie [130] => | příjmení = Čornej [131] => | jméno = Petr [132] => | odkaz na autora = Petr Čornej [133] => | titul = Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka [134] => | vydavatel = Paseka [135] => | místo = Praha [136] => | rok = 2019 [137] => | vydání = 1 [138] => | počet stran = 844 [139] => | isbn = 978-80-7432-990-6 [140] => | strany = 352–354 [141] => }} [142] => {{Citace periodika [143] => | příjmení = Chmelíř [144] => | jméno = V [145] => | titul = Z hradů, zámků a tvrzí [146] => | periodikum = Hláska [147] => | rok = 2012 [148] => | ročník = XXIII [149] => | číslo = 4 [150] => | strany = 62 [151] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska23-4.pdf [152] => | issn = 1212-4974 [153] => }} [154] => {{Citace monografie [155] => | příjmení = Durdík [156] => | jméno = Tomáš [157] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [158] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů [159] => | vydavatel = Libri [160] => | místo = Praha [161] => | rok = 2002 [162] => | isbn = 80-7277-003-9 [163] => | počet stran = 736 [164] => | kapitola = Švamberk [165] => | strany = 543–545 [166] => }} [167] => {{Citace periodika [168] => | příjmení = Kamenická [169] => | jméno = Eva [170] => | titul = Zjištění na hradě Krasíkov – Švamberk [171] => | periodikum = Hláska [172] => | rok = 2009 [173] => | ročník = XX [174] => | číslo = 2 [175] => | strany = 17 [176] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska20-2.pdf [177] => | issn = 1212-4974 [178] => }} [179] => {{Citace monografie [180] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [181] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [182] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [183] => | místo = Praha [184] => | rok = 1985 [185] => | počet stran = 528 [186] => | svazek = IV. Západní Čechy [187] => | strany = 462 [188] => }} [189] => {{Citace monografie [190] => | příjmení = Jánský [191] => | jméno = Jiří [192] => | odkaz na autora = Jiří Jánský [193] => | titul = Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě [194] => | vydavatel = Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa [195] => | místo = Domažlice [196] => | rok = 2020 [197] => | počet stran = 569 [198] => | isbn = 978-80-87316-96-2 [199] => | strany = 46 [200] => }} [201] => {{Citace elektronické monografie [202] => | korporace = Seznam.cz [203] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [204] => | titul = Turistická mapa [205] => | url = https://mapy.cz/s/raperomeha [206] => | datum přístupu = 2020-03-21 [207] => | vydavatel = Mapy.cz [208] => }} [209] => {{Citace elektronické monografie [210] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1845 [211] => | titul = Krasíkov [212] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [213] => | datum přístupu = 2020-03-21 [214] => }} [215] => [216] => [217] => === Literatura === [218] => * {{Citace monografie [219] => | příjmení = Sedláček [220] => | jméno = August [221] => | odkaz na autora = August Sedláček [222] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [223] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko [224] => | vydavatel = František Šimáček [225] => | místo = Praha [226] => | rok = 1905 [227] => | počet stran = 292 [228] => | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko [229] => | kapitola = Krasíkov hrad [230] => | strany = 41–49 [231] => }} [232] => * {{Citace monografie [233] => | příjmení = Novobilský [234] => | jméno = Milan [235] => | příjmení2 = Rožmberský [236] => | jméno2 = Petr [237] => | titul = Hrad Krasíkov neboli Švamberk [238] => | vydavatel = Nadace České hrady [239] => | místo = Plzeň [240] => | rok = 1997 [241] => | počet stran = 44 [242] => | edice = Zapomenuté hrady, tvrze a místa [243] => | svazek edice = 13 [244] => }} [245] => * {{Citace periodika [246] => | příjmení = Kamenická [247] => | jméno = Eva [248] => | titul = Zjištění na hradě Krasíkov – Švamberk [249] => | periodikum = Hláska [250] => | rok = 2009 [251] => | ročník = XX [252] => | číslo = 2 [253] => | strany = 1–3 [254] => | url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska20-2.pdf [255] => | issn = 1212-4974 [256] => }} [257] => * {{Citace monografie [258] => | příjmení = Menclová [259] => | jméno = Dobroslava [260] => | odkaz na autora = Dobroslava Menclová [261] => | titul = České hrady [262] => | svazek = I [263] => | vydavatel = Odeon [264] => | místo = Praha [265] => | rok = 1972 [266] => | strany = 160 [267] => }} [268] => * {{Citace monografie [269] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [270] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [271] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [272] => | místo = Praha [273] => | rok = 1985 [274] => | počet stran = 528 [275] => | svazek = IV. Západní Čechy [276] => | kapitola = Krasíkov (Švamberk) – hrad [277] => | strany = 162–166 [278] => }} [279] => [280] => === Související články === [281] => * [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] [282] => [283] => === Externí odkazy === [284] => * {{Commonscat}} [285] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Krasikov}} [286] => * [http://hrady.dejiny.cz/svamberk/index.htm Švamberk na www.hrady.dejiny.cz] [287] => {{Autoritní data}} [288] => [289] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [290] => [291] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]] [292] => [[Kategorie:Hrady v Tepelské vrchovině]] [293] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [294] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [295] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tachov]] [296] => [[Kategorie:Kokašice]] [] => )
good wiki

Švamberk

Švamberk (též Krasíkov, je zřícenina hradu nad dvorem Krasíkov u Kokašic v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Zřícenina gotického hradu stojí na vrchu Krasíkov v nadmořské výšce 636 metrů nad říčkou Hadovkou asi tři kilometry západně od Konstantinových Lázní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Páni ze Švamberka','Gotická architektura v Česku','Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)','předhradí','Hynek Krušina ze Švamberka','Husitství','Kokašice','Konstantinovy Lázně','Bohuslav VI. ze Švamberka','České Budějovice','Stříbro (okres Tachov)','Mikuláš z Husi'

Husitství

Husitství je české náboženské hnutí, které vzniklo v 15.

Kokašice

Předhradí