Array ( [0] => 14698830 [id] => 14698830 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ťiang-su [uri] => Ťiang-su [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | status = [[Provincie v Čínské lidové republice|Provincie]] [2] => | mapa = Jiangsu in China (+all claims hatched).svg [3] => | národnosti = [[Chanové]] 99,6% [4] => | zkratka = [[ISO 3166-2:CN|CN-JS]] [5] => | počet obyvatel = 80700000 [6] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [7] => | hdp = ¥115,768
$17,488
$34,752 (PPP) [8] => | úřední název = 江苏省 [9] => | úřední název česky = Provincie Ťiang-su [10] => | popisek mapy = Provincie Ťiang-su na mapě Číny [11] => | titul představitele = Guvernér [12] => | titul představitele 2 = Tajemník KSČ [13] => | představitel = [[Sü Kchun-lin]] [14] => | představitel 2 = [[Wu Čeng-lung]] [15] => }} [16] => [17] => '''Ťiang-su''' ({{Čínsky|pchin-jin=Jiāngsū|zjednodušené=江苏|tradiční=江蘇}}) je pobřežní [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]], regionálně náležející k [[Východní Čína|východní Číně]]. Ze všech čínských provincií má Ťiang-su druhé nejvyšší HDP a nejvyšší HDP na obyvatele, a jedná se tak o jednu z nejvyspělejších a ekonomicky nejsilnějších provincií.{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = Top 10 Chinese provincial regions with strongest GDP in 2020 - PR Newswire APAC [19] => | periodikum = en.prnasia.com [20] => | url = https://en.prnasia.com/story/315329-0.shtml [21] => | jazyk = en-us [22] => | datum přístupu = 2021-04-26 [23] => }} S rozlohou 98 285 km² a populací čítající přibližně 80,7 milionů obyvatel je Ťiang-su provincie s nejvyšší hustotou zalidnění z 23 čínských provincií. Hlavním městem provincie je [[Nanking]], zatímco největším městem je [[Su-čou]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => [27] => === Císařské období === [28] => V dobách [[dynastie Chan]] byly oblasti dnešního Ťiang-su vzdáleny od tehdejších center čínské civilizace. V následujícím [[období tří říší]] se jih Ťiang-su stal jádrem říše [[Východní Wu]], přičemž hlavním městem bylo Ťien-je (později přejmenováno na Ťien-kchang) rozkládající se na území dnešního [[Nanking|Nankingu]]. V důsledku nomádských invazí do Číny ve 4. století byl císařský dvůr [[Dynastie Ťin (265-420)|dynastie Ťin]] přesunut právě do Ťien-kchangu, přičemž do centrálního a jižního Ťiang-su se uchylovali migranti z postižených oblastí na severu Číny. Ťien-kchang dále zůstal hlavním městem pro čtyři následující [[Jižní a severní dynastie|jižní dynastie]] a stal se největším obchodním a kulturním centrem v Číně. [29] => [30] => Po sjednocení Číny [[Dynastie Suej|dynastií Suej]] v roce 581 se politické centrum Číny přesunulo na sever, nicméně v Ťiang-su došlo ke stavbě Velkého kanálu, spojujícího severní oblasti s prosperující deltou [[Jang-c’-ťiang|řeky Jang-c']]. [[Říše Tchang|Dynastie Tchang]] byla závislá na každoročních dodávkách obilí z jižního Ťiang-su. V dobách [[dynastie Sung]] se rozvinula bohatá obchodnická třída a začala vznikat tržní ekonomika. Oblasti jižního Ťiang-su, [[Šanghaj|Šanghaje]] a přilehlých oblastí se staly centrem obchodu; města jako [[Su-čou]] či [[Jang-čou|Yang-čou]] proslula okázalostí a bohatstvím. [31] => [32] => V roce 1127 získala [[Džürčeni|džürčenská]] [[Říše Ťin (1115–1234)|dynastie Ťin]] kontrolu nad severními částmi Číny, zatímco jih byl ovládán [[Říše Sung|říší (jižní) Sung]]; hranici mimo jiné tvořila řeka [[Chuaj-che|Chuaj]], která protéká severem provincie Ťiang-su. [33] => [34] => [[Říše Ming]] si zpočátku za své hlavní město zvolila [[Nanking]]; oblasti v okolí Nankingu, zhruba odpovídající dnešním provinciím Ťiang-su a [[An-chuej]], byly ustanoveny jako provincie Nan-č'-li. I přes to, že bylo císařské hlavní město později přesunuto na sever do [[Peking|Pekingu]], si Nanking udržel svůj status jako hlavního města jihu. Nan-č'-li zůstalo i nadále důležitým centrem obchodu a textilního průmyslu. [35] => [36] => V dobách dynastie [[Říše Čching|Čching]] byla provincie Nan-č'-li reorganizována v provincii Ťiang-nan. V roce 1666 byla provincie rozdělena na Ťiang-su a An-chuej, načež hranice Ťiang-su se od té doby již výrazně neměnily. [37] => [38] => S postupným pronikáním západních mocností do Číny od 40. let 19. století byla bohatá a obchodně významná delta [[Jang-c’-ťiang|Dlouhé řeky]] na jihu Ťiang-su stále více vystavována západnímu vlivu. Původně malé, bezvýznamné město [[Šanghaj]] se začalo rychle proměňovat v rostoucí metropolitní centrum finančnictví, obchodu a kosmopolitanismu. [39] => [40] => Významnou roli sehrály oblasti Ťiang-su také během [[Povstání tchaj-pchingů]] v letech 1851-1864, které vyústilo v založení tzv. [[Nebeská říše velkého míru|Nebeské říše velkého míru]], křesťanského teokratického státního útvaru se sídlem v [[Nanking|Nankingu]], tehdy dočasně přejmenovaném na Tchien-ťing. [41] => [42] => === Čínská republika a druhá světová válka === [43] => [44] => Ťiang-su, podobně jako ostatní provincie, se po vzniku [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]] v roce 1912 stalo předmětem soupeření a bojů mezi jednotlivými vojenskými vládci (tzv. militaristy). V roce 1927 byla v Nankingu [[Čankajšek|Čankajškem]] ustavena nová vláda, která brzy poté prostřednictvím [[Kuomintang|kuomintangské]] [[Národní revoluční armáda|Národní revoluční armády]] získala kontrolu nad většinou Číny. [45] => [46] => Situace se změnila s vypuknutím [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]]. 13. prosince 1937 byl dobyt [[Nanking]], kde bylo japonskými vojsky spácháno množství válečných zločinů, souhrnně známých jako [[Nankingský masakr]]. Nanking byl také sídlem kolaborantské vlády, tzv. [[Čínská republika (Wang Ťing-wejův režim)|režimu Wang Ťing-weje]]. Provincie Ťiang-su setrvala okupována Japonskem až do konce války v roce 1945. [47] => [48] => === Poválečné období a Čínská lidová republika === [49] => Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]], resp. v Číně [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]], se Nanking znovu stal hlavním městem [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Následně došlo k obnovení bojů mezi [[Kuomintang|kuomintangskými]] a [[Komunistická strana Číny|komunistickými]] silami během tzv. druhé fáze [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]], přičemž v oblastech na severu Ťiang-su došlo na přelomu let 1948 a 1949 k rozhodující [[Chuajchajská kampaň|chuajchajské kampani]], která vyústila v porážku kuomintangských sil a umožnila komunistickým vojskům postup na jih, včetně dobytí [[Nanking|Nankingu]]. [50] => [51] => Po uchopení moci [[Komunistická strana Číny|komunisty]] a vzniku [[Čína|Čínské lidové republiky]] v roce 1949 bylo hlavní město Číny přesunuto z [[Nanking|Nankingu]] do [[Peking|Pekingu]], přičemž Nanking byl degradován na úroveň provinčního hlavního města. Při tzv. [[otevření Číny světu]] a souvisejících ekonomických reformách v osmdesátých letech bylo Ťiang-su vzhledem ke své pobřežní povaze jednou z provincií, v nichž bylo prvotní reformní úsilí lokalizováno. V roce 1984 byla dvě města v Ťiang-su, konkrétně [[Lien-jün-kang]] a [[Nan-tchung]], určena jako oblasti otevřené zahraničním investicím. [52] => [53] => == Geografie == [54] => [55] => === Poloha === [56] => Ťiang-su se nachází ve [[Východní Čína|východní Číně]] na pobřeží [[Žluté moře|Žlutého moře]] (a částečně také [[Východočínské moře|Východočínského moře]]). Na severu sousedí s provincií [[Šan-tung]], na západě s provincií [[An-chuej]], na jihu s provincií [[Če-ťiang]] a na jihovýchodě s přímo spravovaným městem [[Šanghaj]]. [[Žluté moře]] provincii obtéká z východu. [57] => [58] => === Povrch === [59] => Provincie Ťiang-su je velmi rovinatá; [[Rovina (geomorfologie)|roviny]] zaujímají 68% její rozlohy. Většina provincie nedosahuje vyšší [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]] než 50 metrů. Nejvyšším bodem provincie je [[hora Jün-tchaj]] poblíž města [[Lien-jün-kang]], dosahující výšky 652 m n. m. [60] => [61] => === Podnebí === [62] => Většina provincie má [[Vlhké subtropické podnebí|vlhké subtropické podnební]] (typ ''Cfa'' a ''Cwa''), na severu postupně přechází ve [[vlhké kontinentální podnebí]] (typ ''Dwa''). Sezónní změny počasí jsou výrazné. Průměrné teploty se pohybují v rozmezí -1 až 4 °C v lednu, 26 až 29 °C v červenci. Deštivé je zejména období na pomezí jara a léta, během pozdního léta a začátku podzimu provincii zasahují [[tajfuny]] a bouřky. Průměrný roční úhrn srážek je 800–1200 mm, přičemž většina srážek je soustředěna během jihovýchodních [[Monzun|monzunů]] v létě. [63] => [64] => === Vodstvo === [65] => Vodní plochy představují 18% rozlohy provincie. Nejdelší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang]] protéká provincií na jihu a vlévá se do [[Východočínské moře|Východočínského moře]]. Její delta je považována za hranici mezi Východočínským a Žlutým mořem. [66] => [67] => V Ťiang-su se také nachází množství jezer, největším z nich je [[Tchaj-chu]], další významná jezera jsou [[Chung-ce-chu]], [[Kao-jou-chu]], [[Luo-ma-chu]] a [[Jang-čeng-chu]]. [68] => [69] => Provincii od severu k jihu protíná [[Velký kanál]], přičemž kříží všechny [[Řeka|říční]] systémy tekoucí od východu na západ. [70] => [71] => V provincii je rozvinutý [[Zavlažování|zavlažovací]] systém, kvůli kterému se zejména jižní části Ťiang-su říká „země vody“. Město [[Su-čou]] na jihu provincie je natolik protkané kanály, že se mu dostalo přezdívky „Benátky východu“ či „Benátky orientu“. [72] => [73] => == Administrativní členění == [74] => [75] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [76] => |+ Členění provincie Ťiang-su [77] => |- [78] => ! rowspan="2"|Mapa provincie [79] => ! colspan="3"| Název (čínsky) [80] => ! rowspan="2"|Sídelní [[městský obvod]] [81] => ! rowspan="2"|Počet obyvatel (2010) [82] => |- [83] => ![[český přepis čínštiny|český přepis]] [84] => ![[Čínské znaky|znaky]] [85] => ![[pchin-jin]] [86] => |- [87] => | rowspan="15" |{{Image label begin|image=Administrative divisions Jiangsu China colored map.svg|width=642|link=|font-size=80%}} [88] => {{Image label|x=445|y=740|scale=642/1070|text='''[[Nanking]]'''}} [89] => {{Image label|x=745|y=800|scale=642/1070|text='''[[Wu-si]]'''}} [90] => {{Image label|x=225|y=230|scale=642/1070|text='''[[Sü-čou]]'''}} [91] => {{Image label|x=605|y=785|scale=642/1070|text='''[[Čchang-čou]]'''}} [92] => {{Image label|x=825|y=850|scale=642/1070|text='''[[Su-čou]]'''}} [93] => {{Image label|x=830|y=675|scale=642/1070|text='''[[Nan-tchung]]'''}} [94] => {{Image label|x=500|y=175|scale=642/1070|text='''[[Lien-jün-kang]]'''}} [95] => {{Image label|x=510|y=360|scale=642/1070|text='''[[Chuaj-an]]'''}} [96] => {{Image label|x=675|y=390|scale=642/1070|text='''[[Jen-čcheng]]'''}} [97] => {{Image label|x=570|y=595|scale=642/1070|text='''[[Jang-čou]]'''}} [98] => {{Image label|x=560|y=720|scale=642/1070|text='''[[Čen-ťiang]]'''}} [99] => {{Image label|x=680|y=655|scale=642/1070|text='''[[Tchaj-čou (Ťiang-su)|Tchaj-čou]]'''}} [100] => {{Image label|x=382|y=322|scale=642/1070|text='''[[Su-čchien]]'''}} [101] => {{Image label|x=930|y=920|scale=642/1070|text=''[[Šanghaj]]''}} [102] => | colspan="5" |'''[[Subprovinční město]]''' [103] => |- [104] => |Nan-ťing ([[Nanking]]) [105] => |南京市 [106] => |Nánjīng Shì [107] => |[[Süan-wu (městský obvod)|Süan-wu]] [108] => |8 004 680 [109] => |- [110] => | colspan="5" |'''[[Městská prefektura]]''' [111] => |- [112] => |[[Čchang-čou]] [113] => |常州市 [114] => |Chángzhōu Shì [115] => |[[Čung-lou]] [116] => |4 591 972 [117] => |- [118] => |[[Chuaj-an]] [119] => |淮安市 [120] => |Huái'ān Shì [121] => |[[Čching-che (městský obvod)|Čching-chet]] [122] => |4 799 889 [123] => |- [124] => |[[Lien-jün-kang]] [125] => |连云港市 [126] => |Liányúngǎng Shì [127] => |[[Sin-pchu]] [128] => |4 393 914 [129] => |- [130] => |[[Nan-tchung]] [131] => |南通市 [132] => |Nántōng Shì [133] => |[[Čchung-čchuan]] [134] => |7 282 835 [135] => |- [136] => |[[Su-čchien]] [137] => |宿迁市 [138] => |Sùqiān Shì [139] => |[[Su-čcheng]] [140] => |4 715 553 [141] => |- [142] => |[[Su-čou]] [143] => |苏州市 [144] => |Sūzhōu Shì [145] => |[[Ťin-čchangt]] [146] => |10 465 994 [147] => |- [148] => |[[Tchaj-čou (Ťiang-su)|Tchaj-čou]] [149] => |泰州市 [150] => |Tàizhōu Shì [151] => |[[Chaj-ling]] [152] => |4 618 558 [153] => |- [154] => |[[Wu-si]] [155] => |无锡市 [156] => |Wúxī Shì [157] => |[[Čchung-an]] [158] => |6 372 624 [159] => |- [160] => |[[Sü-čou]] [161] => |徐州市 [162] => |Xúzhōu Shì [163] => |[[Jün-lung]] [164] => |8 580 500 [165] => |- [166] => |[[Jen-čcheng]] [167] => |盐城市 [168] => |Yánchéng Shì [169] => |[[Tching-chu]] [170] => |7 260 240 [171] => |- [172] => |[[Jang-čou]] [173] => |扬州市 [174] => |Yángzhōu Shì [175] => |[[Kuang-ling]] [176] => |4 459 760 [177] => |- [178] => |[[Čen-ťiang]] [179] => |镇江市 [180] => |Zhènjiāng Shì [181] => |[[Ťing-kchou]] [182] => |3 113 384 [183] => |} [184] => [185] => == Politika == [186] => [187] => Politický systém provincie je ''de facto'' strukturován jako systém vlády jedné strany ([[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]]), podobně jako tomu je na celostátní úrovni, či ve všech dalších vládních orgánech na nižších úrovních. [188] => [189] => Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda provincie Ťiang-su, v jejímž čele stojí guvernér provincie, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. ''De facto'' je ale podřízen tajemníkovi provinčního výboru KSČ, neboť guvernér tradičně bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. [190] => [191] => Současným guvernérem je [[Sü Kchun-lin]], tajemníkem provinčního výboru Komunistické strany Číny je [[Wu Čeng-lung]].{{Sloupce-začátek|šířka=50%}}'''Guvernéři provincie Ťiang-su'''
[192] => #[[Tchan Čen-lin]] (1952 – 1955) [193] => #[[Chuej Jü-jü]] (1955 – 1967) [194] => #[[Sü Š’-jou]] (1968 – 1973) [195] => #[[Pcheng Čchung]] (1974 – 1979) [196] => #[[Sü Ťia-tchun]] (1979 – 1982) [197] => #[[Chan Pchej-sin]] (1982 – 1983) [198] => #[[Ku Siou-lien]] (1983 – 1989) [199] => #[[Čchen Chuan-jou]] (1989 – 1994) [200] => #[[Čeng S’-lin]] (1994 – 1998) [201] => #[[Ťi Jün-š’]] (1998 – 2002) [202] => #[[Liang Pao-chua]] (2002 – 2008) [203] => #[[Luo Č’-ťün]] (2008 – 2010) [204] => #[[Li Süe-jung]] (2010 – 2015) [205] => #[[Š' Tchaj-feng]] (2015 – 2017) [206] => #[[Wu Čeng-lung]] (2017 – 2021) [207] => #[[Sü Kchun-lin]] (2021 – ''úřadující'') [208] => {{Sloupce-nový}} [209] => '''Tajemníci výboru KS Číny provincie Ťiang-su'''
[210] => #[[Kche Čching-š’]] (1952 –1954) [211] => #[[Ťiang Wej-čching]] (1954 – 1967) [212] => #[[Sü Š’-jou]] (1970 – 1973) [213] => #[[Pcheng Čchung]] (1974 – 1977) [214] => #[[Sü Ťia-tchun]] (1977 – 1983) [215] => #[[Chan Pchej-sin]] (1938 – 1989) [216] => #[[Šen Ta-žen]] (1989 – 1993) [217] => #[[Čchen Chuan-jou]] (1993 – 2000) [218] => #[[Chuej Liang-jü]] (2000 – 2002) [219] => #[[Li Jüan-čchao]] (2002 – 2007) [220] => #[[Liang Pao-chua]] (2007– 2010) [221] => #[[Luo Č’-ťün]] (2010 – 2016) [222] => #[[Li Čchiang]] (2016 – 2017) [223] => #[[Lou Čchin-ťien]] (2017 – 2021) [224] => #[[Wu Čeng-lung]] (2021 – ''úřadující'') [225] => {{Sloupce-konec}} [226] => [227] => == Ekonomika == [228] => V roce 2020 dosáhlo [[Hrubý domácí produkt|HDP]] provincie 10,27 bilionů [[Čínský jüan|jüanů]] (1,59 bilionu [[Americký dolar|USD]], 33,67 bilionů [[Koruna česká|CZK]]){{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Jiangsu - A profile [230] => | periodikum = www.eyeonasia.gov.sg [231] => | url = https://www.eyeonasia.gov.sg/china/know/china-municipalities-provinces/jiangsu-profile/ [232] => | jazyk = en [233] => | datum přístupu = 2021-05-29 [234] => }}, přičemž v porovnání s rokem 2019, kdy bylo HDP provincie 9,963 bilionů jüanů{{Citace elektronického periodika [235] => | titul = China: GDP of Jiangsu province [236] => | periodikum = Statista [237] => | url = https://www.statista.com/statistics/1070331/china-gdp-of-jiangsu/ [238] => | jazyk = en [239] => | datum přístupu = 2021-05-29 [240] => }} (1,564 bilionu USD, 32,67 bilionů CZK), zaznamenalo růst 3,9%. Ťiang-su je tedy [[Provincie v Číně|provincie]] s druhým nejvyšším [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v [[Čína|Číně]]. Od roku 2010 se HDP provincie více než zdvojnásobilo. HDP na obyvatele v roce 2020 v Ťiang-su dosáhlo 125 000 [[Čínský jüan|jüanů]] (19 230 [[Americký dolar|USD]], 410 000 [[Koruna česká|CZK]]), což je nejvyšší HDP na obyvatele ze všech celků na provinční úrovni v Číně.{{Citace elektronického periodika [241] => | titul = China's Jiangsu sees GDP up 3.7 pct in 2020 - Xinhua {{!}} English.news.cn [242] => | periodikum = www.xinhuanet.com [243] => | url = http://www.xinhuanet.com/english/2021-01/26/c_139699146.htm [244] => | datum přístupu = 2021-05-30 [245] => }} Na tvorbě HDP Ťiang-su se primární sektor podílel z 4,5%, sekundární sektor z 44,5% a terciární sektor z 51%.{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = China Jiangsu Provincial Economic and Trade Office [247] => | periodikum = www.china-jiangsu.org [248] => | url = http://www.china-jiangsu.org/1doc.htm [249] => | datum přístupu = 2021-05-30 [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200226043606/http://china-jiangsu.org/1doc.htm [251] => | datum archivace = 2020-02-26 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [254] => [255] => Guvernér provincie [[Wu Čeng-lung]] uvedl, že je cílem do pěti let dosáhnout výše HDP na obyvatele 150 000 jüanů a do roku 2035 jej oproti hodnotě z roku 2020 zdvojnásobit. [256] => [257] => Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v Ťiang-su patří elektronika, telekomunikace, [[chemický průmysl]], [[Strojírenství|strojírenský průmysl]], [[textilní průmysl]], oděvnictví a [[metalurgie]]. V současnosti se Ťiang-su také orientuje na technologicky náročný (high-tech) průmysl a služby, především v oblasti high-tech zpracovatelského průmyslu se zaměřením na elektroniku a v oblasti [[Informační technologie|informačních technologií]]. [258] => [259] => Mezi nejdůležitější exportní komodity provincie patří elektronické a strojírenské výrobky, high-tech výrobky, stroje a příslušenství na automatické zpracovávání dat, oděvy a oděvní příslušenství. V roce 2019 představovaly elektronické produkty 66% celkové exportní hodnoty, resp. 1,796 mld. jüanů (5,888 mld. CZK). Mezi hlavní exportní trhy provincie patří [[Spojené státy americké|Spojené státy]], [[Hongkong]], [[Japonsko]] a [[Jižní Korea]]. [260] => [261] => Ťiang-su patří k provinciím s největším počtem různých rozvojových a hospodářských zón; v současnosti je v provincii 46 zón státní úrovně a 112 dalších provinčních zón. Tyto zóny se staly ukázkovými zónami pro soustředěné přímé zahraniční investice, mezinárodní obchod i technologické inovace. [262] => [263] => == Odkazy == [264] => [265] => === Reference === [266] => {{Překlad|en|Jiangsu|463284740}} [267] => [268] => [269] => === Externí odkazy === [270] => * {{Commonscat}} [271] => [272] => [273] => [274] => {{Ťiang-su}} [275] => {{Čína}} [276] => {{Autoritní data}} [277] => [278] => [[Kategorie:Ťiang-su| ]] [279] => [[Kategorie:Provincie v Číně|Ťiang-su]] [] => )
good wiki

Ťiang-su

Ťiang-su je pobřežní provincie Čínské lidové republiky, regionálně náležející k východní Číně. Ze všech čínských provincií má Ťiang-su druhé nejvyšší HDP a nejvyšší HDP na obyvatele, a jedná se tak o jednu z nejvyspělejších a ekonomicky nejsilnějších provincií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nanking','Wu Čeng-lung','Su-čou','Městská prefektura','Subprovinční město','Lien-jün-kang','Šanghaj','Komunistická strana Číny','Čína','Jang-c’-ťiang','Jang-čou','Sü Kchun-lin'