Array ( [0] => 15500682 [id] => 15500682 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žacléř [uri] => Žacléř [3] => Žacléř - Rýchorské náměstí, obr01.jpg [img] => Žacléř - Rýchorské náměstí, obr01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Infobox - česká obec [1] => | název = Žacléř [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [4] => | NUTS3 = CZ052 [5] => | okres = Trutnov [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Trutnov]] [7] => | pověřená obec = Žacléř [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | počet katastrálních území = 6 [10] => | PSČ = 542 01 [11] => | počet ZSJ = 8 [12] => | počet částí obce = 3 [13] => | adresa = Rýchorské náměstí 181
Žacléř
54201 Žacléř 1 [14] => | starosta = Aleš Vaníček [15] => | starosta aktuální k = 2022 [16] => | web = http://www.zacler.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = posta@zacler.cz [19] => }} [20] => '''Žacléř''' ({{vjazyce2|de|''Schatzlar''}}, dříve ''Bornflos'' nebo ''Bernstadt'') je město v [[Okres Trutnov|okrese Trutnov]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Je sídlem [[Svazek obcí Žacléřsko|mikroregionu Žacléřsko]]. Leží v podhůří [[Krkonoše|Krkonoš]], v nadmořské výšce kolem 600 m pod Žacléřským hřbetem. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => Městem prochází silnice II/300 a končí zde [[Železniční trať Královec–Žacléř|železniční trať z Královce]], na které však byl zastaven provoz. Přes Žacléř vede jedna autobusová linka, která začíná i končí v Trutnově. Hned za městem se nachází cyklistický [[hraniční přechod]] do [[Polsko|Polska]]. Kvůli své horské poloze Žacléř neleží na žádném vodním toku, ale ve městě pramení řeka [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]] a Lesní potok. Každý tok se navíc nachází v jiném úmoří. [23] => [24] => == Historie == [25] => [26] => === Středověk === [27] => Na výběžku Žacléřského hřbetu byl pravděpodobně ve 13. století postaven zeměpanský hrad Scheczler (německy ''Schatzlar''), jehož první písemná zmínka pochází z roku [[1334]], kdy byl českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] zastaven Bertoldovi [[Páni z Lipé|z Lipé]]. Hrad měl pravděpodobně sloužit k ochraně obchodní stezky vedoucí z [[Praha|Prahy]] přes [[Hradec Králové]] do [[Slezsko|slezské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Od roku [[1346]] byl hrad lénem [[Kladský purkrabí|kladského purkrabího]] [[Albrecht z Křenovic|Albrechta z Křenovic]]. Pod hradem byla vybudována osada Bornfloss, která je poprvé zmíněna v roce [[1352]] a která byla po povýšení na město přejmenována na Bernstadt. Roku [[1360]] se zde uvádí farní kostel. V roce [[1365]] císař [[Karel IV.]] převedl Žacléř spolu s [[trutnov]]ským lénem a městem [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]] na svídnicko-javorského knížete [[Boleslav II. Malý|Boleslava II.]] a jeho manželku [[Anežka Habsburská (1392)|Anežku]]. Po Boleslavově smrti v roce [[1368]] připadl Žacléř spolu se [[Svídnické knížectví|Svídnickým knížectvím]] zpět české koruně, přičemž Anežka vykonávala vrchnostenská práva až do své smrti v roce [[1392]]. Purkrabím byl v roce 1368 Hans von Seidlitz, kterého po roce vystřídal kněžnin lovčí Hinko von Seidlitz. [28] => [29] => Za [[Husitské války|husitských válek]] sloužil žacléřský hrad [[Slezané|Slezanům]] jako základna při boji proti husitům. Hrad byl obléhán, a podhradí bylo vypáleno. Od roku 1436 byl hrad často zastavován, mj. v roce 1440 Hanušovi z Varnsdorfu, který z hradu opakovaně podnikal ozbrojené nájezdy na slezská města. Třebaže se Slezanům podařilo získat a zničit některé hrady, byl žacléřský hrad ušetřen. S podmínkou, že do hradu budou moci kdykoliv vstoupit, pronajali Slezané hrad Žacléř v roce [[1447]] bratřím Hanušovi, Kunešovi a Oldřichovi Liebenthalerům, které následovali Jiří a Kryštof Cedvicové. Ti žacléřské panství prodali zemskému správci [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který se později stal králem. V roce [[1454]] Jiří Žacléř opět udělil jako dědičné léno královskému hejtmanovi na Trutnově Hanušovi z Varnsdorfu, který jej připojil k trutnovskému panství. Hanuš předal v roce [[1471]] Žacléř a v roce [[1472]] Trutnov svému zeti Fridrichovi ze Šumburka, [[Zemský hejtman|zemskému hejtmanovi]] [[Královéhradecký kraj|královéhradeckého kraje]]. Jeho majetek zdědilo společně jeho pět synů. V roce [[1511]] Žacléř vlastnili bratři Heřman a Karel. V roce [[1521]] Heřman Karla ze spoluvlastnictví vypudil. Kvůli zadlužení musel v témže roce žacléřský hrad postoupit bratrům Janu a Vilému Krušinovi [[z Lichtenburka]], nadále si však zachoval právo pobytu na hradě. Poté, co byl obviněn ze znehodnocování půdy, byl hrad v roce [[1523]] vypálen trestnou výpravou pod vedením nejvyššího hejtmana Království českého, [[Karel I. Minsterberský|Karla z Minsterberka]]. Heřman uprchl do Lužice. [30] => [31] => [[Soubor:Schloss Schazlar und Staedtchen Börnstadt am Riesengebirge Kggraetzer Kreises, aufgenommen von Franz Koenig, und gemahlt von Joann Venuto 1814.jpg|náhled|vlevo|Pohled na zámek Žacléř a městečko, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]], 1814]] [32] => [33] => === Novověk === [34] => Hrad nebyl obnovován. Byl zastaven Jindřichovi Berkovi z Dubé. Z důvodu majetkových sporů se král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] v roce [[1532]] nastěhoval na trutnovské a žacléřské panství. V roce 1534 přepsal hrad a panství na hraběte Jana z Hardeka, jako zálohu za [[Kladské hrabství]], které Hardek dříve postoupil Koruně české. Hardek se panství vzdal ještě v témže roce ve prospěch horního hejtmana [[Kryštof z Gendorfu|Kryštofa z Gendorfu]], kterému od roku [[1533]] patřilo také [[Vrchlabí|vrchlabské]] panství. V roce [[1551]] převedl panství na svých šest dcer, které však majetek ve skutečnosti zdědily teprve po Gendorfově smrti v roce [[1563]]. V r. [[1555]] začala na místě rozbořeného hradu výstavba renesančního zámku. V roce [[1570]] bylo na Žacléřsku objeveno [[černé uhlí]] a započala jeho těžba. Po sporech mezi úřady a poddanými císař [[Rudolf II.]] v roce [[1590]] žacléřské panství rozpustil a v roce [[1599]] ho prodal Gendorfovu zeti, [[Heřman Četryc|Heřmanu Četrycovi z Karyše]]. [35] => [36] => Na začátku třicetileté války žacléřské panství patřilo Heřmanu Cetrycovi z Karyše mladšímu, synovi stejnojmenného otce. V červnu [[1622]] panství od Cetryce za 1400 dukátů koupila Marie Magdaléna Trčková z Lípy, rozená Popelová z Lobkovic, manželka [[Jan Rudolf Trčka z Lípy|Jana Rudolfa Trčky z Lípy]]. Panství se skládalo ze zámku Žacléře, pivovaru, panského domu, městečka Bernštat (Žacléře), vsí Prkenný Důl, Bobr a Černá Voda. V témže roce k nim Marie Magdaléna připojila vesnice Lampertice, Bernartice, Královec a Bečkov, odkoupené od Křešovského kláštera. V únoru [[1628]] v protestantském Žacléři přenocoval [[Jan Amos Komenský]] při své cestě do [[Lešno|Lešna]]. Byla to jeho poslední zastávka v Čechách, než je na česko-sezské hranici u [[Černá Voda (Žacléř)|Černé Vody]] navždy opustil. Po smrti Marie Magdalény v lednu [[1633]] přešlo panství na Jana Rudolfa Trčku z Lípy a jejich syna [[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adama Erdmana Trčku z Lípy]]. Po zavraždění Adama Erdmana v únoru [[1634]] následoval soudní proces, v němž všechen jeho majetek a posléze i majetek jeho otce propadl státu. [37] => [38] => V březnu [[1635]] císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] poprvé žacléřské panství spolu s [[Žireč (zámek)|žirečským]] panstvím přislíbil [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskému]] [[noviciát]]u při kostelu sv. Anny ve [[Vídeň|Vídni]]. Po konfiskaci panství ho dočasně spravoval Linhart Korka Cholovský z Korkyně a od září [[1636]] se již na panství objevují vídeňští jezuité. Prvním superiorem žirečské rezidence, a tedy představitelem vrchnosti pro Žacléř, byl P. Balthasar Bonningen. Roku [[1642]] získal Žacléř právo konat tři výroční a dva týdenní trhy, aby se mohl vzchopit ze zničení Švédy v roce 1639. Tím se stal plnohodnotným poddanským městem. Roku 1647 byl pro žacléřské panství vytvořen nový urbář. Převod panství na jezuity byl dokončen až v únoru 1652, za vlády [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]], kdy byl zapsán do [[Zemské desky|zemských desk]]. Pod vládou jezuitů bylo téměř výhradně [[Luteránství|luteránské]] obyvatelstvo postupně [[Rekatolizace|rekatolizováno]]. V počátcích se rekatolizace setkávala se silným odporem, který v roce 1651 přerostl v otevřené povstání vedené žacléřským [[Purkmistr|purkmistrem]] Michaelem Finckem. [39] => [40] => [[Soubor:Pečeť městečka Žacléře 1768.jpg|náhled|Žacléřská městská pečeť, otisk z roku 1768]] [41] => Roku [[1732]] byl významně přestavěn a rozšířen zdejší kostel. Během [[Slezské války (rozcestník)|slezských válek]], tedy [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] (1740–1748) a [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] (1756–1763), městem mnohokrát prošla [[Prusko|pruská]] i rakouská vojska. Jejich průchody a rabováním město značně utrpělo. V r. [[1766]] město poprvé navštívil císař [[Josef II.]] Po zrušení Jezuitského řádu v r. 1773 bylo panství přiděleno náboženskému fondu, a tedy se opět stalo státním majetkem. Během [[Válka o bavorské dědictví|války o bavorské dědictví]] městem opět procházela pruská vojska. Po jejím skončení v roce [[1779]] do města znovu zavítal Josef II. [42] => [43] => V roce 1838 bylo panství a zámek prodáno rytíři [[Karel Pulpán z Feldštejna|Karlu Pulpánovi z Feldštejna]]. Po zrušení dědičných panství je Žacléř od roku [[1850]] [[Okresní město|okresním městem]] vlastního [[Soudní okres|soudního okresu]] patřícího do trutnovského [[Okres|politického okresu]]. Během [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] v roce [[1866]] přes Žacléř k Trutnovu pochodovaly jednotky pruského 1. sboru 2. armády. V roce 1879 byla založena porcelánka. V roce 1889 byla v Žacléři vybudována kanalizace. Na náměstí byla na místě bývalé radnice postavena nová budova okresního soudu čp. 10 (dnes sídlo pošty a muzea). V druhé polovině 20. století bylo v severní části města vystavěno sídliště Boženy Němcové. [44] => [45] => Žacléř se nachází v oblasti [[Sudety|Sudet]], které byly už od [[středověk]]u hustě osídleny sudetskými Němci. V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]) k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1945 bylo ze Žacléře odsunuto do Německa mnoho německých rodin, některé okolní obce zcela zanikly nebo byly později přidruženy k městu Žacléř jako osady.{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = [47] => | jméno = [48] => | titul = O Žacléři. Krátké představení [49] => | url = http://www.zacler.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=223 [50] => | vydavatel = Městský úřad [51] => | místo = Žacléř [52] => | datum vydání = 2011-01-19 [53] => | datum přístupu = 2017-07-18 [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170718123936/http://www.zacler.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=223 [55] => | datum archivace = 2017-07-18 [56] => | nedostupné = ano [57] => }} Ve sčítání lidu 2001 se k české národnosti přihlásilo přes 83 % obyvatel, k německé přes 10 % obyvatel a zbylé, podle deklarované národnosti, početněji zastoupené skupiny jsou Slováci a Poláci.http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/579874?OpenDocument Sčítání lidu 2001, Žacléř Do roku 2000 se na zdejší základní škole učila jako cizí jazyk pouze němčina (když se nepočítá ruština do roku 1989). Dodnes se každoročně pořádají posezení německých starousedlíků a jejich potomků. [58] => [59] => Historické jádro města je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [60] => [61] => == Průmysl == [62] => [63] => === Těžba černého uhlí === [64] => [[Soubor:Důl Jan Šverma (Žacléř) 03.jpg|náhled|Důl Jan Šverma, letecký pohled]] [65] => V roce [[1570]] bylo v okolí města nalezeno [[černé uhlí]]. Nejprve byly primitivními způsoby těženy [[sloj]]e vycházející na povrch. Od roku [[1775]] přicházeli horničtí odborníci ze [[Sasko|saských]] a [[Kutná Hora|kutnohorských]] dolů, aby zkoumali možnosti těžby. První dvě šachty byly zřízeny koncem 18. století. V roce [[1863]] zde pracovalo již 800 horníků. Pro zlepšení komunikace byla postavena nová silnice z [[Horní Staré Město|Horního Starého Města]] přes [[Babí (Trutnov)|Babí]] a v roce 1882 byla uvedena do provozu železniční trať [[Královec (okres Trutnov)|Královec]] – [[Lampertice]] – Žacléř. V první polovině 20. století probíhala výrazná modernizace dolů: V roce 1913 činilo strojní dobývání 1 % těžby, v roce 1930 už 90 %. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde pracovali váleční zajatci. V roce 1945 byly doly znárodněny a v roce 1950 přejmenovány na jeden závod [[Důl Jan Šverma (Žacléř)|Důl Jan Šverma]] (dnes kulturní a technická památka). 31. 12. [[1992]] byla těžba ukončena, v podzemí zůstaly desítky miliónů tun nevytěženého uhlí.Jiří Maurer: [https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/z-hornicke-basty-je-skanzen-20171016.html ''"..v dole zbylo více než 60 milionů tun geologických zásob uhlí.."''] [66] => [67] => === Textilní výroba === [68] => Textilní výroba patřila k hlavním zdrojům obživy žacléřských obyvatel již v polovině 18. století, kdy se jich většina živila předením, tkaním a prodejem plátna. Žacléřský purkmistr a zároveň obchodník Johann Christoph Fiedler mladší patřil k zakládajícím členům trutnovské horské obchodní společnosti, založené roku [[1753]] a určené k vývozu plátna z Krkonoš a Podkrkonoší. V roce [[1845]] založil Franz Gaberle přádelnu lnu, za druhé světové války byl provoz pozastaven, po válce obnoven a po roce 1989 zrušen. [69] => [70] => === Výroba porcelánu === [71] => V roce 1878 byla Heinrichem Pohlem založena porcelánka, v roce 1881 ji převzal jeho bratr Reinhold. V roce 1902 ji koupil Theodor Albert Pohl. Do sortimentu přibyly sošky svatých, figurky zvířat, hračky a dále také elektrotechnický porcelán. Ve 30. letech 20. století se začaly vyrábět lisované výrobky z umělé pryskyřice a z plastické hmoty vlastního vývoje – Theopolitu. Po válce byl podnik znárodněn. Po revoluci byl zprivatizován a od roku 1994 se jmenuje [[Keramtech]]. [72] => [73] => === Sklářství === [74] => Nejstarším průmyslem spojeným s boberskou oblastí je sklářství. Sklárna u Bobru je zmiňována již v 16. století. Později, v roce 1846, nechal tehdejší majitel panství Žacléř, Pulpán z Feldsteinu postavit novou sklárnu, kterou si od něho v r. 1854 pronajal Augustin Breit. Po smrti Augustina vedl podnik jeho syn Franz, který v r. 1878 tuto sklárnu koupil od majitele velkostatku Žacléř Adolfa Hesse za 40.000 zl. Huť rozšířil a zřídil pece na moderní regenerativní otop. V roce 1882 ve sklárně pracovalo 20 sklářů a 65 pomocných dělníků. V letech 1886–88 byla ke stávající huti Elsa se 3 sklářskými pecemi přistavěna další huť Marie a výroba skleněného zboží pro jablonecký průmysl se tak prakticky zdvojnásobila. Vstupem syna Franze Breita Richarda do podniku r. 1893 došlo k přejmenování firmy na Franz Breit a syn. K roku 1901 provozovala sklárna 3 plynové pece zn. Siemens s 26 pánvemi - keramickými nádobami pro sklářský kmen, a zaměstnávala 150 dělníků. Produkce se zaměřila především na surové sklo ve formě plných i dutých tyčí různých barev a tloušťky, které bylo exportováno na Jablonecko, Tanvaldsko a Železnobrodsko pro výrobu bižuterie. [75] => [76] => Robert Schicketanz se rozhodl v Žacléři vybudovat novou sklárnu. Vyhotovením návrhu pověřil významného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha (1871 – 1946), který tvořil návrhy pro zadavatele z nejrůznějších oborů od průmyslových budov – továren, přes rozhledny po obytné vily. Výstavba byla zahájena na jaře roku 1912. Budovu „nové huti“, jak byl objekt samotným majitelem nazýván, tvořila středová část, z níž vybíhala 3 ramena na východní i západní stranu. Výstavba postupovala velmi rychle. Po ročních pracích byla na místě bývalé cihelny dokončena v roce 1913. Celý komplex byl důmyslně a účelně využit. V budovách byly umístěny jak provoz sklárny, parní kotle, strojovna (levá část), tak skrovné byty zaměstnanců (pravá část). Objekt zůstal zčásti zachován do dnešních dní. [77] => [78] => Sklárnám Roberta Schicketanze se dařilo a o zakázky neměly nouzi. Léta 1912 až 1914 znamenala vrchol pro jeho výrobu. Všechny jeho další plány však zmařilo vypuknutí první světové války. Většina sklářů a dělníků odešla na frontu, obchody značně klesly a firma proto musela omezit výrobu. I když žacléřskou sklárnu nakonec Robert Schicketanz prodal, nevzdal se a po skončení 1. světové války v roce 1918 postavil dřevěnou sklárnu v saské Liebenwerdě, kde znovu zaměstnal svého bratra Antona a dělníky ze žacléřské hutě. [79] => [80] => Dne 1. dubna 1915 koupila od Roberta Schicketanze žacléřskou sklárnu za 4,5 milionu korun konkurenční firma Josef Riedel Polubný. Spolu s ní získal Josef Riedel mimo jiné i domy čp. 237 a 235. Ještě v témže roce nechal vilu čp. 237 přestavět podle návrhu stavitele Franze Lohnera z Trutnova. Produkce sklárny se stále zaměřovala na výrobu skleněných tyčí, dodávaných do severních Čech k výrobě bižuterie, korálků a lampových přívěsků. V roce 1923 sklárna zaměstnávala 220 dělníků, jako ředitel zde působil Emil Kuhn. Nejvyšší roční výroba vykazovala 3500 tun skla. [81] => [82] => V obecních záznamech se můžeme dočíst, že rok 1926 byl velmi špatným obchodním rokem pro průmysl se skleněnými perlami a lustry, nejhorší za posledních 30 let. Teprve na podzim 1926 se situace s obchodem s postříbřeným sklem zlepšila. Mladíky, kteří skelnou hmotu natahovali při jízdě na kolech, v tomto roce zcela nahradily elektrické tažné vozy. Tekutá skelná hmota se pověsila a vozíčky na kolejích ji rovnoměrně roztáhly. Ušetřením pracovních sil se výroba zlevnila, což bylo velkým přínosem. Od roku 1926 musela být kvůli zhoršujícímu se obchodu zavedena zkrácená pracovní doba, některé pece byly během těchto let využívány jen částečně či úplně odstaveny. Průměrně bylo pracováno jen něco málo přes 200 dní v roce. Například v r. 1928 bylo vyprodukováno už jen 500 tun skleněných tyčí pro výrobu skleněných perel a lustrů a zaměstnáno 115 pracovníků, což byl jen poloviční počet oproti roku 1923. Během těchto opakujících se odstávek a krizí na konci dvacátých let opustilo výrobu mnoho dobrých sklářů, kteří putovali do Lučan nad Nisou, Potočné a Polubného v severních Čechách. [83] => [84] => K 31. březnu 1932 propustila sklárna všechny zaměstnance a ukončila výrobu. [85] => [86] => V samotném objektu sklárny byli během 2. světové války ubytováni angličtí a francouzští zajatci, po válce pak důstojníci sovětské armády. Budovy sklárny si firma Riedel ponechala až do vyvlastnění majetku po r. 1945. Tím skončila dvousetletá éra sklářského podnikání Riedelů v Čechách. Jejich potomci však pokračují v tradiční výrobě v rakouském Kufsteinu a Schneegatern pod názvem Riedel-Glas Austria. [87] => [88] => Po 2. světové válce prostory žacléřské sklárny využívalo již jen Jednotné zemědělské družstvo, později zde našly své sídlo soukromé firmy. [89] => [90] => === Strojírenství === [91] => Firma [[Köster CZ s.r.o.]] sídlící v Žacléři od roku 1993 v areálu bývalé sklárny "Nová huť", zabývající se specializací na techniku [[svorníkové svařování]]. Výrobky a technologie jsou využívány v širokém spektru průmyslových odvětví, nejčastěji při stavbách mostů, výškových budov, elektráren, kolejových vozidel, lodí či v automobilovém průmyslu. [92] => [93] => == Demografie == [94] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [95] => |- [96] => ! Rok [97] => | 1834 [98] => | 1869 [99] => | 1880 [100] => | 1890 [101] => | 1900 [102] => | 1910 [103] => | 1921 [104] => | 1930 [105] => | 1950 [106] => | 1961 [107] => | 1970 [108] => | 1980 [109] => | 1991 [110] => | 2001 [111] => | 2003 [112] => [113] => | 2008 [114] => [115] => |- [116] => ! Počet obyvatel [117] => | 1 074 [118] => | 1 876 [119] => | 2 430 [120] => | 2 199 [121] => | 2 991 [122] => | 3 495 [123] => | 3 519 [124] => | 3 556 [125] => | 2 958 [126] => | 4 128 [127] => | 4 608 [128] => | 4 298 [129] => | 3 700 [130] => | 3 633 [131] => | 3 613 [132] => | 3 601 [133] => |} [134] => {| class="wikitable" [135] => !'''Rok''' [136] => |2012 [137] => |2013 [138] => |2014 [139] => |2015 [140] => |2016 [141] => |2017 [142] => |2018 [143] => |2019 [144] => |2020 [145] => |2021 [146] => |2022 [147] => |- [148] => !'''Počet obyvatel''' [149] => |3 425 [150] => |3 385 [151] => |3 327 [152] => |3 284 [153] => |3 254 [154] => |3 207 [155] => |3 144 [156] => |3 134 [157] => |3 136 [158] => |3 087 [159] => |3 058 [160] => |} [161] => V roce 1834 měl Žacléř 1074 obyvatel. V roce 1900 zde žilo 117 obyvatel českých, 2613 německých a 201 jiné národnosti, tedy celkem 2931 obyvatel. Do roku 1990 počet obyvatel prudce klesal i přesto, že přímo v Žacléři byla k dispozici řada pracovních příležitostí. Ale nové byty se už nestavěly a spousta horníků dala přednost bydlení v okresním městě a nechat se do práce svážet hornickými autobusy. Možná právě proto zůstal počet obyvatel poměrně stabilní i po roce 1990, kdy byly v Žacléři doly, věznice a další továrny zrušeny. Většina obyvatel proto musí dojíždět za prací do nedalekého [[Trutnov]]a, ovšem dosti krkolomným způsobem přes horský průsmyk v [[Babí (Trutnov)|Babí]]. [162] => [163] => == Kultura a pamětihodnosti == [164] => [165] => === Muzea === [166] => V roce 1999 bylo na Rýchorském náměstí č. 10 otevřeno regionální muzeum [[Městské muzeum Žacléř]]. Na stejné adrese sídlí i Turistické informační centrum. V bývalém černouhelném hlubinném dole Jan Šverma se nachází hornické muzeum{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Úvod [168] => | periodikum = www.djs-ops.cz [169] => | url = http://www.djs-ops.cz/ [170] => | datum přístupu = 2019-03-14 [171] => }}. [172] => [173] => === Pamětihodnosti === [174] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Žacléři}} [175] => * [[Hornický skanzen Žacléř]] [176] => * Renesanční [[Žacléř (zámek)|zámek Žacléř]] [177] => * Barokní [[Kostel Nejsvětější Trojice (Žacléř)|kostel Nejsvětější Trojice]] [178] => * [[Loretánská kaple]] při kostele z roku 1750 [179] => * Socha svatého Floriána z roku 1873 [180] => * [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1725 [181] => * Kašna na Rýchorském náměstí [182] => * Klasicistní radnice a barokní až klasicistní měšťanské domy na náměstí [183] => * Uhelné doly ''[[Jáma Františka|Františka]]'' a ''[[Jáma Jiří|Jiří]]'' [184] => * Klasicistní fara [185] => * Jižně od města budovaná [[dělostřelecká tvrz]] [[Stachelberg (dělostřelecká tvrz)|Stachelberg]] [186] => * Růžový palouček – památník na místě, kde Jan Amos Komenský na cestě do emigrace dne 4. února 1628 překročil českou hranici [187] => [188] => === Hrob rudoarmějců === [189] => Na žacléřském hřbitově se nachází společný hrob [[Rudá armáda|rudoarmějců]], hned vedle něj je hrob francouzských vojáků. Oba hroby jsou z konce druhé světové války a jsou v neudržovaném stavu. Za éry socialismu se zde konaly pompézní vzpomínky s kladením věnců. Oslav se účastnily všechny tehdejší podniky ve městě, státní orgány a mládežnické organizace. Dnes oslavy výročí konce války probíhají za naprostého nezájmu občanů. [190] => [191] => === V umění === [192] => [193] => * Na Růžovém paloučku, nedaleko Žacléře, se Jan Ámos Komenský rozloučil se svou vlastí, o čemž se zmínil ve svém autobiografickém díle Pokračování v bratrském napomínání [194] => * Karel Čapek frekventně navštěvoval Žacléř při jeho pobytu v nevzdálených Malých Svatoňovicích [195] => * Žacléř sloužil v průběhu 20. století jako inspirace pro obrazy Zdeňka Buriana [196] => [197] => == Části města == [198] => Město skládá se z následujících [[Část obce|částí]]: [199] => * '''Žacléř''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Žacléř'', ''[[Rýchory (Žacléř)|Rýchory]]'' a ''[[Černá Voda (Žacléř)|Černá Voda u Žacléře]]'') [200] => * [[Bobr (Žacléř)|Bobr]] ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Bobr'') [201] => * [[Prkenný Důl]] ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Prkenný Důl'' a ''[[Vernířovice (Žacléř)|Vernířovice]]'') [202] => [203] => == Partnerská města == [204] => * {{flagicon|GER}} [[Goldkronach]], Německo [205] => * {{flagicon|POL}} [[Lubawka]], Polsko [206] => * {{flagicon|POL}} [[Kowary]], Polsko [207] => [208] => == Galerie == [209] => [210] => Zamek Zacler.jpg|zámek Žacléř [211] => Žacléř - kostel Nejsvětější trojice, letecký pohled, obr01.jpg|kostel Nejsvětější Trojice [212] => Žacléř - J.A.Komenského, domy č.ev. 1 a 8 obr01.jpg|dům ev. č. 1 (vlevo), pozůstatek původní městské zástavby, vpravo replika [213] => Radnice, Rýchorské náměstí 181 v Žacléři.JPG|radnice čp. 181 (původně škola) [214] => Domy čp. 117 a 118, Rýchorské náměstí v Žacléři.JPG|domy čp. 117 a 118 na náměstí [215] => Žacléř - J.A.Komenského, základní škola, obr01.jpg|základní škola [216] => Zaclerz,Słup Mariański na Placu Rychorskim -22.08.2009 r..JPG|Sloup Panny Marie [217] => Zaclerz, obelisk cesarza Józefa II na Placu Rychorskim - 3.06.2010 r..JPG|Obelisk Josefa II. – Rýchorské náměstí [218] => Žacléř - Růžový palouček, labyrint obr01.jpg|Komenského labyrint
na Růžovém paloučku [219] => File:Hornický skanzen Žacléř (005).jpg|Hornický skanzen Žacléř [220] => [221] => [222] => == Odkazy == [223] => [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Literatura === [228] => * {{Citace monografie [229] => | příjmení = Rennerová [230] => | jméno = Eva [231] => | příjmení2 = Mach [232] => | jméno2 = Daniel [233] => | titul = Historie Žacléřska. Učební pomůcka k výuce regionální historie [234] => | vydavatel = Městské muzeum [235] => | místo = Žacléř [236] => | rok = 2008 [237] => | počet stran = 89 [238] => | isbn = 978-80-254-1940-3 [239] => }} [240] => [241] => * {{Citace monografie [242] => | příjmení = Flousek [243] => | jméno = Jiří [244] => | příjmení2 = Hartmanová [245] => | jméno2 = Olga [246] => | příjmení3 = Štursa [247] => | jméno3 = Jan [248] => | příjmení4 = Potocki [249] => | jméno4 = Jacek [250] => | titul = Krkonoše. Příroda, historie, život [251] => | vydavatel = Baset [252] => | místo = Praha [253] => | rok = 2007 [254] => | počet stran = 863 [255] => | isbn = 978-80-7340-104-7 [256] => }} [257] => [258] => * {{Citace periodika [259] => | příjmení = Doležal [260] => | jméno = Daniel [261] => | titul = Trutnovská manská soustava a její kniha z let 1480–1539 [262] => | periodikum = Sborník archivních prací [263] => | rok = 1992 [264] => | ročník = 42 [265] => | číslo = 2 [266] => | strany = 207–259 [267] => | issn = 0036-5246 [268] => }} [269] => [270] => * {{Citace monografie [271] => | příjmení = Mauer [272] => | jméno = Jiří [273] => | titul = Žacléřské doly : 1570-1992 [274] => | vydavatel = Jiří Mauer [275] => | místo = Žacléř [276] => | rok = 2017 [277] => | počet stran = 174 [278] => | isbn = 978-80-270-2339-4 [279] => }} [280] => [281] => * {{Citace sborníku [282] => | sborník = Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově [283] => | příjmení = Tašek [284] => | jméno = Pavel [285] => | titul = Podoba městečka Žacléře za posledních jezuitských superiorů v 2. polovině 18. století [286] => | rok = 2021 [287] => | strany = 20–26 [288] => | isbn = 978-80-88226-28-4 [289] => }} [290] => [291] => * {{Citace periodika [292] => | příjmení = Tašek [293] => | jméno = Pavel [294] => | titul = Žacléřsko za válek o rakouské dědictví [295] => | periodikum = Krkonoše – Podkrkonoší [296] => | rok = 2020 [297] => | ročník = 24 [298] => | strany = 193–219 [299] => | issn = 0231-9934 [300] => }} [301] => [302] => === Externí odkazy === [303] => * {{Commonscat}} [304] => * {{Otto|heslo=Žacléř}} [305] => * {{RÚIAN}} [306] => * {{Oficiální web}} [307] => * [http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/zacler Webová kamera (Pohled na Žacléřské náměstí)] [308] => * [https://web.archive.org/web/20110718135747/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS%20ZV01#pozn6 Statistická data ČSU] [309] => * [https://web.archive.org/web/20080803192116/http://zaclersko.euweb.cz/bornflos.htm Vývoj a výklad jména Žacléř] [310] => * [http://zs.zacler.cz/ Stránky ZŠ Žacléř] [311] => [312] => {{Pahýl}} [313] => {{Části české obce}} [314] => {{Okres Trutnov}} [315] => {{autoritní data}} [316] => {{Portály|Česko|Geografie}} [317] => [318] => [[Kategorie:Žacléř| ]] [319] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [320] => [[Kategorie:Obce v okrese Trutnov]] [321] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [322] => [[Kategorie:Sídla v Broumovské vrchovině]] [323] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [324] => [[Kategorie:Krkonoše – svazek měst a obcí]] [325] => [[Kategorie:Svazek obcí Žacléřsko]] [326] => [[Kategorie:Krkonošská magistrála]] [327] => [[Kategorie:Města v okrese Trutnov]] [328] => [[Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku]] [329] => [[Kategorie:Těžba v okrese Trutnov]] [330] => [[Kategorie:Geopark Broumovsko]] [331] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Žacléř

Žacléř ( dříve Bornflos nebo Bernstadt) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Je sídlem mikroregionu Žacléřsko.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Královéhradecký kraj','Katastrální území','Černá Voda (Žacléř)','Babí (Trutnov)','1570','Trutnov','černé uhlí','Druhá světová válka','trutnov','Svídnické knížectví','Soubor:Pečeť městečka Žacléře 1768.jpg','1472'

1472

1570

Trutnov