Array ( [0] => 14856691 [id] => 14856691 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Želčany [uri] => Želčany [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Želčany [2] => | obrázek = Zelcany 2019 01.jpg [3] => | popisek = Novogotická zvonička na želčanské návsi [4] => | charakter = malá vesnice [5] => | PSČ = 332 04 [6] => | obec = [[Chválenice]] [7] => | okres = Plzeň-město [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Želčany [10] => | rozloha = 2,47 [11] => | nadmořská výška = [12] => }} [13] => '''Želčany''' ([[Němčina|německy]] ''Seltschan''''Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren''. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f, do roku [[1923]] '''Selčany'''''Šumavan: týdenník pro zábavu a poučení''. Klatovy: Max. Čermák, 14.02.1923, 55(12). s. [3]. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:5b5f7d90-9f56-11ea-9ded-005056825209) jsou malá vesnice, část obce [[Chválenice]] v [[Okres Plzeň-město|okrese Plzeň-město]]. Nachází se asi 2 km na jih od Chválenic. Prochází zde [[silnice I/20]]. Je zde evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 77 obyvatel. '''Želčany''' je také název katastrálního území o rozloze 2,47 km². [14] => [15] => == Historie == [16] => === Nejstarší písemné zmínky === [17] => Ves Želčany jsou v současné době společně se sousední vsí [[Chouzovy]] administrativní částí obce [[Chválenice]]. Jako původně samostatná obec se Želčany objevují v historických dílech až poměrně pozdě. Nejstarší písemné záznamy pocházejí z let 1377–1379. V roce 1377 jsou v souvislosti se sporem o obsazení chválenické [[Fara|fary]] jmenováni Jan a Vrbata ze Želčan, svědkové faráře Jindřicha Kabáta vladyky Viléma z [[Pušperk]]a.{{Citace monografie [18] => | příjmení = [19] => | jméno = [20] => | příjmení2 = [21] => | jméno2 = [22] => | titul = Soudní akta konzistoře Pražské [23] => | vydání = [24] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [25] => | místo = Praha [26] => | rok vydání = 1893 [27] => | počet stran = [28] => | strany = [29] => | isbn = [30] => | svazek edice = I. [31] => }} V roce 1379 jsou Želčany zmíněny v [[Berní rejstřík plzeňského kraje|berním rejstříku Plzeňského kraje]]. V tomto případě jsou uváděna jména Mladota a Hohniber, jimž patřilo ve vsi šest [[Statek|statků]].{{Citace periodika [32] => | příjmení = Bělohlávek [33] => | jméno = Miloslav [34] => | titul = K historii okolních vesnic [35] => | periodikum = 700 let Chválenic [36] => | datum vydání = 1975 [37] => | ročník = [38] => | číslo = [39] => | strany = 83–93 [40] => | url = [41] => | místo = Chválenice [42] => | vydavatel = MNV Chválenice [43] => }} Želčany měly již ve středověku strategicky výhodnou polohu v údolí Střížovického potoka, mezi hrady [[Radyně]] a [[Vlčtejn]] a na královské silnici z [[Plzeň|Plzně]] do [[Nepomuk]]a. [44] => [45] => === Nález pokladu z 11. století === [46] => Zdá se, že skutečná historie Želčan výrazně předchází [[První písemná zmínka|první písemné zmínky]]. Svědčí o tom nález mincí, uskutečněný v roce 1884 při stavebních pracích ve zdejší usedlosti čp. 25. Při kopání základů – údajně na hrázi zaniklého rybníčku – narazil majitel nejprve na plochý [[Břidlice|břidlicový]] kámen a pod ním prokopl hliněnou nádobu džbánovitého tvaru. Z nádoby se vysypalo 2116 mincí, [[denár]]ů z doby knížete [[Oldřich (kníže)|Oldřicha]], a čtyři malé náušnice. Mince – malé stříbrné plíšky – byly vyraženy v domácí vyšehradské mincovně. Celý poklad vážil 2 kg. Většinu mincí prodal hospodář Valdštejnovu zahradníkovi na [[Kozel (zámek)|Kozlu]], [[archeolog]]ovi a [[Sekretář (administrativa)|tajemníkovi]] plzeňského historického muzea [[František Xaver Franc|Františku Xaveru Francovi]]. Starší a početně nevelkou částí pokladu byly [[Bavorské vévodství|bavorské]] mince z 10. století, nad nimiž několikanásobně převládaly české denáry z první poloviny 11. století. S výjimkou denáru [[Jaromír (kníže)|knížete Jaromíra]] z období konce jeho vlády, přinesl želčanský nález výhradně ražby knížat Oldřicha a [[Břetislav I.|Břetislava I.]]{{Citace periodika [47] => | příjmení = Hásková [48] => | jméno = Jarmila [49] => | titul = Numismatický příspěvek k historickým počátkům [50] => | periodikum = 700 let Chválenic [51] => | datum vydání = 1975 [52] => | ročník = [53] => | číslo = [54] => | strany = 21–25 [55] => | url = [56] => | vydavatel = MNV Chválenice [57] => | místo = Chválenice [58] => }} [59] => [60] => === Do počátku třicetileté války === [61] => V roce 1401 patřily Želčany, společně s vesnicemi [[Habrová|Habrovou]], Chýnovem, [[Klabava (okres Rokycany)|Klabavou]], [[Lučiště (Spálené Poříčí)|Lučištěm]], [[Němčovice]]mi, [[Horní Bříza|Německou Břízou]] a [[Žikov (zámek)|Žikovem]] k panství rokycanského [[proboštství]]. To pak bylo za [[Husitské války|válek husitských]] na krátkou dobu zničeno a kolem roku 1440 obnoveno. V roce 1546 byl majetek rokycanského [[proboštství]] zastaven králem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I. Habsburským]] městu [[Rokycany]] za 500 [[60 (číslo)|kop]] [[Pražský groš|českých grošů]] s podmínkou, že bude město vydržovat dva [[kněz]]e. Město [[Rokycany]] se hospodářsky vzmáhalo a roku 1575 koupilo od krále [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] majetek [[Klášter Plasy|plaského kláštera]] a rokycanského proboštství.{{Citace periodika [62] => | příjmení = Bělohlávek [63] => | jméno = Miloslav [64] => | titul = K historii okolních vesnic [65] => | periodikum = 700 let Chválenic [66] => | datum vydání = 1975 [67] => | ročník = [68] => | číslo = [69] => | strany = 83–93 [70] => | url = [71] => | vydavatel = MNV Chválenice [72] => | místo = Chválenice [73] => }} Vedle vsi Želčany připadly tehdy městu Rokycany také ves Německá Bříza s mlýnem, ves [[Nynice]], pustá ves [[Habrová]], pustá ves [[Klabava (okres Rokycany)|Klabava]] a pustina [[Kokotsko]], ve vsi Újezdec (dnešní [[Újezd (Plzeň)|Újezd]] v [[Plzeň 4|Plzni 4]]) sedm sedláků, v Dlouhé Lhotě (dnešní [[Lhota pod Radčem]]) pět sedláků a v Němčovicích sedm sedláků. K panství města Rokycany patřily ve druhé polovině 16. století po určitou dobu také vesnice [[Čížkov (okres Plzeň-jih)|Čížkov]], [[Dolany (okres Plzeň-sever)|Dolany]], [[Horní Lukavice|Hořejší Lukavice]], Chylice, [[Kamenný Újezd (okres Rokycany)|Kamenný Újezd]], [[Litohlavy]], [[Nadryby]], [[Přešín]], [[Tymákov]] a Újezd (blíže neupřesněný), pět sedláků v [[Ejpovice|Ejpovicích]], dva chalupníci v jinak pusté vsi [[Habrová]], pusté vsi Chácov a Levče, panské dvory Habrová, [[Mokrouše]] a [[Hrádek (okres Rokycany)|Hradecko]], Manholtovský mlýn u Nadryb, hrad Starý zámek u Ejpovic, vrch Hradiště u Ejpovic a les Čilina. V Želčanech bylo roku 1579 sedm osedlých hospodářů. [74] => [75] => Konkrétnější zprávy o Želčanech existují od čtyřicátých let 16. století do dvacátých let 17. století, kdy je vesnice poměrně často zmiňována v různých rokycanských městských knihách. Z toho důvodu je možné udělat si poměrně jasnou představu o životě v malé vsi na počátku [[novověk]]u. Z tohoto období jsou známa jména želčanských [[rychtář]]ů, majetkové přesuny na statcích, spory s okolními vesnicemi i mimořádné události v životě zdejších lidí. Z dochovaných archivních pramenů je zřejmé, že převážná většina obyvatel Želčan bývala před [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] [[Němci|německého]] původu.{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení = [77] => | jméno = [78] => | titul = Archiv města Rokycany: pozemkové/městské knihy (1. část) [79] => | periodikum = Porta Fontium [80] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Plzni [81] => | url = http://www.portafontium.eu/article/am-rokycany-uredni-knihy?language=cs [82] => | datum vydání = [83] => | url archivu = [84] => | datum přístupu = 2019-06-18 [85] => }} [86] => [87] => === Třicetiletá válka === [88] => Želčanská [[vrchnost]], rokycanští [[Měšťanstvo|měšťané]], byla od husitských válek [[Husitství|kališnického vyznání]]. Náboženské napětí je patrné i ve vztahu mezi želčanskými obyvateli a chválenickým [[farář]]em. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo město Rokycany potrestáno za vzpouru a jeho majetek byl částečně [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Ve prospěch plaského kláštera se muselo vzdát vesnic Nadryby, Německá Bříza, Újezd u sv. Kříže a Nynice. Městu zbylo šest celých vsí – Čížkov, Kamenný Újezd, Litohlavy, Přešín, Tymákov a Želčany. Vsi Habrová a Klabava zůstávaly pusté, opuštěna byla také ves Chylice. Vesnice Čížkov a Přešín byly Rokycanskými roku 1623 zastaveny Adamovi staršímu [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavovi z Mitrovic]] proti dluhu 2000 kop grošů míšenských, které nebylo město schopno splatit. Pro město šlo o velkou ztrátu, jelikož v Čížkově a Přešíně se nacházely dvě vrchnostenské krčmy patřící k rokycanskému špitálu a jeden mlýn zvaný ''Hradecko'' (pravděpodobně pozůstatek panského dvora). Aby mohli zastavené vesnice vyplatit, rozhodli se Rokycanští roku 1629 prodat Želčany, v letech 1618–1627 několikrát vypleněnou, a tři sedláky ve vsi Němčovice. Želčany koupil 24. října 1629 za 2200 kop grošů míšenských hejtman Plzeňského kraje, Kryštof Karel [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořovec z Kokořova]], na [[Nebílovy|Nebílovech]] a [[Žákava|Žákavě]]. Po zbytek třicetileté války chybí informace o poměrech ve vsi Želčanech. Je zřejmé, že někteří hospodáři uprchli na sousední [[panství]]. Poválečné soupisy poddaných a první chválenické farní [[Matrika|matriky]] ukazují, že během válečných a poválečných let došlo k úplné výměně obyvatelstva. Původní německé obyvatele nahradili noví osadníci s česky znějícími jmény. Tato výměna se pravděpodobně nedotkla jediné usedlosti – škalovského gruntu čp. 11. Součástí nebílovského panství byly Želčany, stejně jako Chválenice, až do konce [[Feudalismus|feudalismu]]. [89] => [90] => === Po třicetileté válce === [91] => [[Soubor:Zelcany 2016 01.jpg|náhled|Alej republiky|alt=]] [92] => [93] => První soupis poddanských usedlostí po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] se konal v roce 1654. Nazýval se [[Berní rula]]. V obci v té době bylo sedm selských [[Statek (zemědělství)|statků]] a dva pusté. Hospodářská situace [[Poddanství|poddaných]] se nelepšila a ti, pokud to šlo, z gruntu raději odcházeli, aby se vyhnuli tíživým povinnostem vůči vrchnosti. Roku 1678 byly, podle údajů z revidované Berní ruly, v Želčanech z devíti usedlostí obsazeny pouze čtyři, ostatní zůstávaly pusté. Podle přiznání chválenického faráře Jana Podhorského měly v této době Želčany 32 obyvatel. Demografická situace se ale začala pozvolna zlepšovat. V roce 1700 již v Želčanech žilo osmdesát obyvatel. Od 70. let 17. století je v Želčanech poprvé zmíněn [[kovář]]. Díky nejstarším chválenickým farním matrikám víme, že místní obyvatelé se věnovali také celé řadě dalších povolání a řemesel. Vedle kováře zde působili bečvář, kočí, kolář, myslivec, pastýř, rybníkář, sladovnický tovaryš, šenkýř a tkadlec. V osmdesátých letech 17. století byly pro Želčany založeny první [[Pozemková kniha|pozemkové knihy]], které umožňují ještě hlubší poznání poměrů v Želčanech.{{Citace elektronického periodika [94] => | příjmení = [95] => | jméno = [96] => | titul = Pozemková kniha pro Želčany, Střížovice a Zdemyslice [97] => | periodikum = Ebadatelna [98] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Praze [99] => | url = http://ebadatelna.soapraha.cz/a/23/3 [100] => | datum vydání = [101] => | url archivu = [102] => | datum přístupu = 2019-06-18 [103] => }} V 18. století vyvstala potřeba vyhotovit nový soupis poddaných a půdy. Vznikl takzvaný [[Tereziánský katastr]], jenž byl pro Želčany sestaven v roce 1716. Novými prameny jsou v této době také [[urbář]] panství nebílovského z roku 1713 a údaje ze [[Záduší|zádušní knihy]] chválenického farního kostela. V této době již bylo všech devět zdejších usedlostí obsazeno. Hospodáři byly značně bohatí a vlastnili velké výměry polí. Do konce 18. století se počet obyvatel téměř zdvojnásobil. Počet dvorů zůstal stejný, přibyly však [[Podruh|podružské]] chalupy bez pozemků. V [[Josefínský katastr|Josefském katastru]] se uvádí, že v roce 1787 bylo v Želčanech již 17 [[usedlost]]í. [104] => [105] => === Nejnovější historie === [106] => Želčany byly hlavně zemědělskou obcí s převahou [[Sedlák|selské vrstvy]]. Od poloviny 19. století století vesnice už téměř nerostla. Přibylo několik domů, ale stav obyvatelstva zůstal stejný. V roce 1846 zde bylo 20 domů a 140 obyvatel, v roce [[1924]] domů 27 se 147 obyvateli, což svědčí o skutečně mírném vzestupu. Teprve poslední čtvrtstoletí 19. století vneslo jisté změny do celkového způsobu života obyvatel Želčan. Týkaly se hlavně způsobu obdělávání půdy. Velkou zásluhu na modernizaci hospodaření měl dlouholetý chválenický farář a rokycanský [[vikář]] Josef Vendelín Tangl.{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = Sankot [108] => | jméno = Jiří [109] => | titul = Kanovník Josef V. Tangl a jeho rodina [110] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [111] => | vydavatel = Obec Chválenice [112] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/vyznamni-chvalenicti-farari/kanovnik-josef-v-tangl-a-jeho-rodina/ [113] => | datum vydání = [114] => | url archivu = [115] => | datum přístupu = 2019-06-18 [116] => }} Rozvoj pokračoval až do období před [[První světová válka|první světovou válkou]], kdy byla v obci založena organizace zemědělské [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]], a pak strany [[Česká strana sociálně demokratická|sociálně demokratické]]. Dne 5. srpna [[1900]] byla na želčanské [[Náves|návsi]], na místě nedávno zbořené [[Pastouška|pastoušky]], vystavěna [[zvonička]], s jejíž pomocí bylo obyvatelstvo místním kovářem varováno před [[Katastrofa|živelnými pohromami]].{{Citace elektronického periodika [117] => | příjmení = Sankot [118] => | jméno = Jiří [119] => | titul = Z běžného života na vsi [120] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [121] => | vydavatel = Obec Chválenice [122] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/lide-a-tradice/z-bezneho-zivota-na-vsi/#Zvoni%C4%8Dky [123] => | datum vydání = [124] => | url archivu = [125] => | datum přístupu = 2019-06-18 [126] => }} V roce 1929 byl založen společný [[Sbor dobrovolných hasičů]] pro Želčany a Chouzovy. [127] => [128] => [[Soubor:Zelcany 2018 01.jpg|náhled|Natáčení dokumentu České televize o Aleji republiky v květnu 2018]] [129] => [130] => V osmdesátých letech 19. století se obyvatelé odkázaní na [[zemědělství]] nemohli již uživit a masivně odcházeli za prací do [[Spojené státy americké|Ameriky]]. Rovněž [[velká hospodářská krize]] třicátých let a [[Nacistická okupace Čech a Moravy|nacistická okupace]] měly na život v obci stejně neblahý vliv. V únoru roku 1947 byl ve vsi postaven obecní dům, družstevní prádelna a 2. února pak založeno strojní [[družstvo]]. Po začlenění strojů do zemědělské výroby bylo v Želčanech 29. ledna 1950 založeno [[Jednotné zemědělské družstvo]]. Na schůzi občanů se v témže roce poprvé projednávalo sloučení Želčan a Chouzov. V roce 1960 došlo ke spojení želčanského a chouzovského [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a roku 1964 bylo připojeno také [[Jednotné zemědělské družstvo|družstvo]] chválenické, přičemž došlo ke vzniku společného ''JZD "Rozkvět"''. Integrace pokračovala v roce 1974, kdy se ''JZD "Rozkvět"'' sloučilo s JZD ve [[Šťáhlavy|Šťáhlavech]] a [[Nezbavětice|Nezbavěticích]] v jeden velký ekonomický celek. Ve stejném roce byly sloučeny vsi Želčany, Chouzovy a Chválenice v jedinou [[obec]], Chválenice, a Želčany se staly jejími [[Místní část|místními částmi]]. V roce 1990 byla v Želčanech svépomocí vystavěna nová hasičská zbrojnice. [131] => [132] => === Alej republiky === [133] => Dne 13. dubna 1969 vysadila pětice želčanských školáků, pod vedením kronikářů Václava Kosnara a Zdeňka Hostáně, na jižním okraji vsi Želčany pět [[Lípa (rod)|lipek]]. Stromky symbolizovaly pět desetiletí svobodného [[Československo|Československa]]. Dnes lípy tvoří vzrostlé stromořadí známé jako ''Alej republiky.''{{Citace elektronického periodika [134] => | příjmení = Sankot [135] => | jméno = Jiří [136] => | titul = Alej republiky v Želčanech [137] => | periodikum = Lípy republiky 1918–2018 [138] => | vydavatel = [139] => | url = http://lipyrepubliky.cz/lipa/alej-republiky-v-zelcanech/?mode=grid [140] => | datum vydání = [141] => | url archivu = [142] => | datum přístupu = 2019-06-18 [143] => }} Dne 16. června 2018, byla v [[Česká televize|České televizi]] odvysílána, při příležitosti 100. výročí vzniku [[Československá republika (1948–1960)|republiky]], reportáž o založení a osudech této [[alej]]e.{{Citace periodika [144] => | příjmení = Sankot [145] => | jméno = Jiří [146] => | titul = Příběh Aleje republiky v České televizi [147] => | periodikum = Chválenický trojlístek [148] => | datum vydání = 2018 [149] => | ročník = 4 [150] => | číslo = 9 [151] => | strany = 12 [152] => | url = [153] => }} [154] => [155] =>
[156] => [157] => == Současnost == [158] => Od roku 1945 obyvatelé Želčan vykonali mnoho pro rozkvět své vsi. V letech 1952–1953 byl postaven most, zrekonstruovaný v roce 2007, v roce 1965 bylo zřízeno veřejné [[Výbojka|výbojkové]] osvětlení a v letech 1968–1969 vystavěna [[Stoková síť|kanalizace]]. V roce 1999 byla pod patronátem Obecního úřadu ve Chválenicích provedena celková [[plynofikace]] vsi a v roce 2000 proběhla oprava želčanské zvoničky. V posledních dvaceti letech jsou Želčany v regionu známy především díky opakovaným úspěchům místního sboru dobrovolných hasičů a jeho dětského družstva. Místní hasiči se navíc v Želčanech a sousedních Chouzovech starají o udržování lidových tradic a všeobecný rozvoj kulturního života. [159] => [160] => == Turistika == [161] => V Želčanech a okolí je několik turisticky zajímavých míst: [162] => [163] => * Novogotická zvonička – vystavěna roku 1900 na návsi v Želčanech pro varování obyvatelstva před živelnými pohromami [164] => * Alej republiky – skupina pěti lip vysazená roku 1969 při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky [165] => * [[Niklojc hruška]], památný ovocný strom v Chouzovech [166] => * [[Kostel svatého Martina (Chválenice)|kostel sv. Martina]] ve [[Chválenice|Chválenicích]], pozdně barokní stavba od [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]] z let 1747–1752 [167] => * barokní zámek [[Nebílovy (zámek)|Nebílovy]] [168] => * zřícenina gotického hradu [[Vlčtejn (hrad)|Vlčtejn]] [169] => * zřícenina gotického hradu [[Radyně]] [170] => * barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v [[Seč (okres Plzeň-jih)|Seči]] [171] => * klasicistní zámek [[Kozel (zámek)|Kozel]] [172] => [173] =>
[174] => [175] => == Reference == [176] => [177] => {{Citace elektronické monografie [178] => | korporace = Ministerstvo vnitra ČR [179] => | odkaz na korporaci = Ministerstvo vnitra České republiky [180] => | titul = Adresy v České republice [181] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/adresa/p/chval/zelca.html [182] => | datum vydání = 2009-10-10 [183] => | datum přístupu = 2009-10-22 [184] => | jazyk = [185] => }} [186] => {{Citace monografie [187] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [188] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [189] => | vydavatel = Český statistický úřad [190] => | místo = Praha [191] => | rok = 2013 [192] => | počet stran = 900 [193] => | strany = 238 [194] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [195] => }} [196] => {{Citace elektronické monografie [197] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [198] => | titul = Územně identifikační registr ČR [199] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/654965 [200] => | datum vydání = 1999-01-01 [201] => | datum přístupu = 2009-10-22 [202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200410224344/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/654965 [203] => | datum archivace = 2020-04-10 [204] => | nedostupné = ano [205] => }} [206] => [207] => [208] => == Externí odkazy == [209] => * {{Commonscat}} [210] => * [https://www.flickr.com/photos/132075895@N04/albums Historické fotogalerie z Želčan, Chválenic a okolí] [211] => * [http://www.chvalenice.cz/obec-107/informace-o-obci/zajimavosti-v-nejblizsim-okoli/ Fotoprůvodce Želčany, Chválenicemi a nejbližším okolím] {{Wayback|url=http://www.chvalenice.cz/obec-107/informace-o-obci/zajimavosti-v-nejblizsim-okoli/ |date=20151122220745 }} [212] => * [http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/historie-zelcan-a-chouzov/na-gruntech-zelcanskych/ Na gruntech želčanských – raně novověké příběhy z kraje pod Vlčtejnem] [213] => * [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097944695-nas-venkov/218562243400005-pribehy-lip/titulky?kvalita=ad Reportáž České televize ze 16. června 2018 o želčanské Aleji republiky] [214] => * [https://plzen.rozhlas.cz/100-vyroci-vzniku-samostatneho-ceskoslovenska-budou-po-celem-zemi-nasim-potomkum-7661713#volume Zmínka v reportáži Českého rozhlasu Plzeň z 28. října 2018 o želčanské Aleji republiky] [215] => * [http://lipyrepubliky.cz/lipa/alej-republiky-v-zelcanech/?mode=grid Želčanská Alej republiky na portále Lípy republiky 1918–2018] [216] => * [https://plzen.rozhlas.cz/sdh-zelcany-horde-deti-se-venuje-nekolikanasobna-mistryne-cr-6737968 Reportáž Českého rozhlasu Plzeň z 5. února 2016 o výchově hasičského dorostu v Želčanech] [217] => * [https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/sbor-v-zelcanech-slavi-devadesat-let-20190603.html Článek Plzeňského deníku ze dne 4. června 2019 o 90. výročí založení SDH Želčany] [218] => * [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c9383-1 Želčany na mapě Stabilního katastru z I. poloviny 19. století] [219] => * {{KM|654965|katastru Želčany}} [220] => [221] => {{Pahýl}} [222] => {{Části české obce}} [223] => {{Autoritní data}} [224] => [225] => {{Portály|Česko|Geografie}} [226] => [227] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-město]] [228] => [[Kategorie:Chválenice]] [229] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Želčany

Želčany (německy Seltschan, do roku 1923 Selčany) jsou malá vesnice, část obce Chválenice v okrese Plzeň-město. Nachází se asi 2 km na jih od Chválenic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chválenice','Habrová','Jednotné zemědělské družstvo','Rokycany','Kozel (zámek)','proboštství','Klabava (okres Rokycany)','Třicetiletá válka','Radyně','Ferdinand I. Habsburský','Nynice','Soubor:Zelcany 2016 01.jpg'

Chválenice

Habrová

Nynice

Proboštství

Proboštství je správní jednotkou v rámci církevního systému katolické církve.

Radyně

Rokycany