Array ( [0] => 14680745 [id] => 14680745 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Židenice [uri] => Židenice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Židenice [2] => | charakter = městská čtvrť [3] => | městská část = [[Brno-Židenice]]
[[Brno-Vinohrady]] [4] => | obec = [[Brno]] [5] => | okres = Brno-město [6] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | katastrální území = Židenice [9] => | rozloha = 6,47 [10] => | nadmořská výška = 210 [11] => | PSČ = 615 00, 636 00, 628 00 [12] => | mapa = Brno KÚ Židenice.png [13] => }} [14] => [[Soubor:Brno-Vinohrady (summer).jpg|náhled|Část sídliště Vinohrady nacházející se v severovýchodní části židenického katastru]] [15] => '''Židenice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Schimitz}}'',{{Citace monografie [16] => | příjmení = Hosák [17] => | jméno = Ladislav [18] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [19] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [20] => | vydavatel = Academia [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 2004 [23] => | počet stran = 1144 [24] => | kapitola = [25] => | strany = 213 [26] => | isbn = 80-200-1225-7 [27] => | jazyk = [28] => }} v [[hantec]]u ''Šimice'') jsou [[část obce]] a [[katastrální území]] [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]], takřka celé se rozkládající na levém břehu řeky [[Svitava|Svitavy]]. Jejich katastrální území má rozlohu 6,47 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od [[24. listopad]]u [[1990]] je z větší části součástí samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-Židenice]]. Na východní části katastrálního území Židenic se nachází městská část [[Brno-Vinohrady]]. Žije zde celkově přes 33 000 obyvatel. [29] => [30] => == Vymezení == [31] => Na západě je území vymezeno řekou [[Svitava|Svitavou]], přičemž do něj patří i pravý (západní) břeh. Na severozápadě (od ul. Krokovy po ul. Kulkovu) přibližně [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratí č. 260]]. Na severu vede hranice zahrádkářskou osadou pod Akátky, pak po severním okraji sídliště [[Brno-Vinohrady|Vinohrady]] a průsekem přímo k ulici Pod Hády. Tuto krátce sleduje a dále pokračuje v krajině nezřetelnou trasou k ulici Hády pod [[Kavky|PP Kavky]]. Po ní vede téměř 600 metrů, než uhne přímo k severu skrz území [[Velká Klajdovka]], na horní silnici vedoucí bývalým lomem [[Hády]], a zhruba podél ní vede k [[Silnice II/373|silnici II/373]]. Východní hranice je vedena podél této silnice, tedy ulice Jedovnické, pak po ul. Křtinské, Líšeňské, a západním okrajem průmyslového areálu [[Zetor]]u. Jižní hranice je pak vedena zhruba podél [[Vlárská dráha|Vlárské dráhy]] a pak ulicí Olomouckou ke Svitavě. [32] => [33] => Židenický katastr sousedí s dalšími brněnskými katastrálními územími [[Trnitá]], [[Zábrdovice]], [[Husovice]], [[Maloměřice]], [[Líšeň]], [[Slatina (Brno)|Slatina]], [[Černovice (Brno)|Černovice]] a krátce hraničí i s územím obce [[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanice]]. [34] => [35] => == Charakteristika == [36] => Židenický katastr pokrývá [[Urbanismus|urbanisticky]] nesourodé a krajinně pestré území, v jehož centru se nachází [[Židenický kopec]] (307 m [[Nadmořská výška|n.m.]]). Západní část pokrývá plochá [[Údolní niva|niva]] řeky [[Svitava|Svitavy]] ve výšce okolo 200 m, na jihovýchodě se zvedá [[Bílá hora (Brno)|Bílá hora]] (300 m), zatímco v severovýchodním cípu se terén zvedá až nad 390 m (úbočí [[Hády|Hádů]]). Jihozápadní polovinu území vyplňuje souvislá městská zástavba čtvrtí Židenice a [[Juliánov]] (MČ [[Brno-Židenice]]), od níž je pásem zahrádek, planin a lesoparků ([[Akátky]], Bílá hora) odděleno [[panelové sídliště]] [[Brno-Vinohrady|Vinohrady]] na plošině v severovýchodní části Židenického kopce. Katastr dále vybíhá na severovýchod zužujícím se cípem planin, kde je nejprve [[Ruderální společenstvo|ruderální]] zóna bývalého [[odkaliště]] a za ní [[lesostep]]ní oblast jižních svahů Hádů, též část [[Velká Klajdovka|PP Velká Klajdovka]]. Zcela na konci tohoto cípu se nachází vyhlídka, hostinec a statek ''Velká Klajdovka'' (veřejností zpravidla považovaný za součást přilehlé [[Brno-Líšeň|Líšně]]). Na jihovýchodním okraji katastru se nachází brněnská [[spalovna]] odpadů ([[SAKO Brno]]). [37] => [38] => Skutečnost, že katastr Židenic zahrnuje dvě různé městské části ([[Brno-Židenice]] a [[Brno-Vinohrady]]), je v brněnském kontextu unikátní – v ostatních případech buď městské části svým katastrům odpovídají, nebo jsou samy složeny z více [[Katastrální území|katastrálních území]]. [39] => [40] => == Název == [41] => Jméno vsi (v nejstarší podobě ''Židenici'') vzniklo odvozením od osobního jména ''Židen'' (méně pravděpodobně ''Židna''), což byla domácká podoba některého osobního jména začínajícího na ''Ž(i)d-'', například ''Židebor'', ''Židemir'', ''Ždimir'' (v jejichž základu je ''ž(i)dati'' - "očekávat"). Význam místního jména byl "Židenovi lidé". Německé jméno se vyvinulo (zkrácením) z českého.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 823. [42] => [43] => == Historický přehled == [44] => Až do druhé poloviny 60. let [[20. století]] však mělo katastrální území Židenice poněkud odlišné hranice než má v současnosti. Na severu k němu náleželo i Baarovo nábřeží (dnes součást katastru [[Maloměřice|Maloměřic]]); na východě k němu patřila dnes [[Brno-Slatina|slatinská]] oblast [[Stránská skála|Stránské skály]] s Osadou pod Stránskou skálou a ulicí Stránská, s přilehlými severními dnes [[Brno-Líšeň|líšeňskými]] pozemky sahajících až k jižní polovině komunikace s [[parcela|parcelním]] číslem 9274/2. Dále k němu patřila okrajová západní část katastru [[Líšeň|Líšně]], na níž se dnes nachází západní část sídliště Nová Líšeň, dále ulice Kuldova, Šámalova, Tomáškova, Vaníčkova a severovýchodní část areálu [[Zbrojovka Brno|Zbrojovky Brno]] na východě moderního katastru Zábrdovice. Naopak území na jihu vymezené linii ulice Táborská, pak severojižní linií mezi ulicemi Porhajmova a Letní, částečně ulicí Jeronýmovou, včetně několika budov na východě areálu někdejší [[První brněnská strojírna|První brněnské strojírny]] a jižně od areálu zdejšího židovského hřbitova náleželo k [[Brno-Černovice|Černovicím]], většina areálu První brněnské strojírny zase patřila do katastru Zábrdovic stejně jako území přibližně vymezené severním okrajem ulice Bubeníčkova a ulicí Stará osada (katastrální hranici zde tvořila [[Svitavská strouha]]); areál hotelu Velká Klajdovka patřil k obci [[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanice]], a zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory náležely k Líšni. [45] => [46] => Takto vymezené katastrální území Židenice původně tvořilo samostatnou [[obec]] o [[rozloha|rozloze]] 764 hektarů. [47] => [48] => Vesnické jádro Židenic se rozkládalo přibližně na území vymezeném na jihu ulicí Bubeníčkovou, na východě ulicí Svatoplukovou a na západě [[panelový dům|panelovým]] sídlištěm Stará osada. Historie Židenic se začíná psát rokem [[1210]], ze kterého pochází první zmínka o existenci vsi v potvrzení nadání zábrdovického kláštera od Lva z Klobouk; zde je uveden Hroznata ze Židenic. Roku [[1235]] je zmiňován Bohuslav ze Židenic, podle pečeti patrně stejného rodu jako [[vladyka|vladykové]] z [[Kunovice|Kunovic]]. Roku [[1395]] se připomíná Lev ze Židenic, roku [[1411]] však již Matouš z [[Kubšice|Kubšic]] na Židenicích. Toho roku se v Židenicích uvádí [[tvrz]], která ovšem jistě vznikla již dříve. [49] => [50] => Na panství zábrdovického kláštera, na rozparcelovaných pozemcích dvora, pak byla po zrušení kláštera ([[1784]]) v roce [[1786]] založena v prostoru dnešní Vančurovy ulice ves [[Juliánov]] (Julienfeld – podle dcery majitele dvora, který ves založil); ta se roku [[1787]] stala rovněž samostatnou obcí, již byla až do roku [[1850]], kdy byla spojena se Židenicemi. Roku [[1867]] se Juliánov opět osamostatnil. Přestože byly Juliánov i Židenice samostatnými obcemi, nikdy nedošlo k rozdělení jednotného katastrálního území Židenice. Z mapy inv. čís. 178 v [[Archiv města Brna|Archivu města Brna]] vyplývá, že mimo Vančurovu ulici patřily k Juliánovu také ulice Jamborova, Škrochova, Tenorova, obě budovy Masarykovy základní školy v ulici Kamenačky, severovýchodní strana Bělohorské ulice po dům s orientačním číslem 39, západní strana ulice Vinařického, severní část Táborské ulice mezi ulicemi Dulánek a Jamborovou. Juliánov měl v katastru Židenic i několik oddělených [[exkláva|exkláv]]. Jednou z nich byl tzv. Nový Juliánov tvořený blokem domů mezi ulicemi Na lukách, Jílkovou a Šámalovou, a několika budovami na roku Šámalovy a Uzavřené. Další exklávy představovaly domy na jižní straně Táborské ulice, s orientačními čísly 119 a 121, či domy při severní straně Čejkovy ulice. Poslední exklávou byl tzv. Juliánov u Husovic, tvořený domy ulice Baarovo nábřeží v moderním katastru Maloměřic. [51] => [52] => [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] se obě obce staly součástí Brna, přičemž měly v letech [[1920]]–[[1939]] v jeho rámci vlastní místní výbory s omezenými pravomocemi. Židenický místní výbor měl 24 členů, juliánovský 18 členů. Roku [[1929]] došlo k úpravě hranic se Zábrdovicemi, [[Husovice]]mi a [[Maloměřice]]mi, kdy došlo k menšímu rozšíření Zábrdovic na úkor Židenic, a k přesunu hranice u Baarova nábřeží do nového toku Svitavy. K další úpravě hranic Židenic pak došlo při první katastrální reformě Brna roku [[1940]], kdy došlo k úpravě hranice se Zábrdovicemi, při níž byly Židenice rozšířeny. [53] => [54] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] vznikla na severovýchodě katastru Židenic [[Němci|německá]] kolonie 20 [[dřevo|dřevěných]] domků, známá jako [[Brno-Vinohrady|Hamburk]]. Po osvobození byl v letech [[1945]]–[[1946]] Juliánov se Žedenicemi pod správou nově ustaveného Revolučního [[Místní národní výbor|MNV]] Brno-Židenice. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1947]] do [[30. září]] [[1949]] tvořilo celé katastrální území Židenice městský obvod '''Brno VI'''. Od [[1. říjen|1. října]] [[1949]] do roku [[1954]] tvořil židenický katastr bez Baarova nábřeží a území jižně od osady Pod Stránskou skalou; ale s levobřežní částí Zábrdovic ''(ale bez areálu První brněnské strojírny)'', částí katastrů líšeňského ''(areál tehdejší restaurace Malá Klajdovka)'' a maloměřického ''(Podsednická ulice)'', městský obvod '''Brno IX'''. Baarovo nábřeží bylo součástí městského obvodu '''Brno VIII''' s centrem v [[Husovice|Husovicích]], zatímco území jižně od osady Pod Stránskou skalou náleželo do městského obvodu '''Brno X'''. Od roku 1954 do roku [[1964]] tvořil téměř celý židenický katastr (opět bez Baarova nábřeží), spolu s částí maloměřického katastru (Podsednická ulice), a levobřežními částmi Zábrdovic ''(tentokrát i s areálem První brněnské strojírny)'' a Černovic, a malou částí líšeňského katastru (Malá Klajdovka) městský obvod Brno VI-Židenice. Baarovo nábřeží bylo do roku [[1957]] součástí městského obvodu Brno III, od roku 1957 náleželo k městské části '''Brno XIII-Maloměřice''', přejmenovaného roku [[1960]] na městskou část '''Maloměřice'''. Od [[14. červen|14. června]] [[1964]] byl dosavadní městský obvod Brno VI-Židenice připojen k městskému obvodu Brno IV. [55] => [56] => Většina současné hranice katastrálního území Židenice byla stanovena při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století. Koncem 70. let 20. století byla stanovena stávající hranice s Líšní, přičemž Židenice ztratily všechny pozemky na moderním líšeňském katastru. Tuto změnu hranice si vyžádala výstavba panelového sídliště Nová Líšeň, protože některé panelové domy zasahovala do katastru Židenic. Součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno IV]] zůstalo celé katastrální území Židenice až do roku 1990. V 70. letech bylo zbouráno celé vesnické jádro Židenic. V první polovině 80. let započala v severovýchodní části židenického katastru výstavba nejmladšího brněnského sídliště [[Brno-Vinohrady|Vinohrady]], při níž byla zbourána celá výše zmíněná kolonie Hamburk. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] potom došlo [[24. listopad]]u 1990 k rozdělení katastrálního území Židenice mezi novodobé [[samospráva|samosprávné]] městské části [[Brno-Židenice]] a [[Brno-Vinohrady]]. K [[28. březen|28. březnu]] [[2015]][http://www.vinohrady.brno.cz/Uploads/Upozorn%C4%9Bn%C3%AD%20pro%20ob%C4%8Dany.pdf%202.pdf Upozornění o nabytí právní moci nové katastrální hranice mezi Židenicemi a Maloměřicemi]{{Nedostupný zdroj}} byly do k. ú. [[Židenice]] překatastrovány okrajové [[panelový dům|panelové domy]] na severozápadě městské části Brno-Vinohrady, které předtím náležely do k. ú. Maloměřice. [57] => [58] => == Pravěké osídlení Židenic == [59] => Jsou-li [[středověk]]é Židenice potvrzeny písemnou zprávou v roce 1210, musíme nepochybně počítat s jejich existencí již před tímto datem. Lidská přítomnost na území celé městské části je však doložena již mnohem dříve, a to prostřednictvím [[Archeologický nález|archeologických nálezů]].{{Doplňte zdroj}} [60] => [61] => Současný [[reliéf (geografie)|reliéf]] oblasti Židenic se vytvářel v závislosti na [[geologie|geologickém]] podloží. Na jeho stavbě se podílí pestrá skladba [[horniny|hornin]] různého stáří: [[starohory|starohorní]] [[vyvřelina|vyvřeliny]] brněnského masívu a [[Mezozoikum|druhohorní vápence]] Bílé hory vytvářejí vyvýšené [[geomorfologie|geomorfologické]] reliéfy, ty byly později překryty mořskými [[třetihory|třetihorními]] [[sediment]]y a nakonec [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] [[spraš]]emi, které jsou zde plošně nejrozšířenější. Je tedy území městské části Brno-Židenice determinováno několika důležitými [[krajina|krajinnými]] prvky. Na straně východní jsou to dominanty Vinohrad a Bílé Hory, na straně západní pak tok řeky [[Svitava|Svitavy]]. Především na její levobřežní terase se setkáváme se stopami lidské přítomnosti, ať už v podobě [[sídliště (archeologie)|sídlišť]] či [[pohřebiště|pohřebišť]]. Tyto doklady osídlení však nejsou příliš hojné; je otázka, zda je to v důsledku konfigurace terénu, především blízkosti řeky, která v těchto prostorách [[meandr]]ovala (k její regulaci došlo až po polovině [[19. století]]) a osídlení bylo možné pouze na místech vyvýšených nad záplavovou bahnitou oblast. Druhým důvodem může být i stav výzkumu v tomto hustě zastavěném prostoru, kdy archeologické památky mohly být bez povšimnutí zničeny.{{Doplňte zdroj}} [62] => [63] => První doklady osídlení v této oblasti pocházejí již ze starší doby kamenné – [[paleolit]]u. Významnou lokalitou je Bílá (dříve Nová) hora nad Juliánovem, na jejímž severním až východním úbočí nalezl V. Gebauer prvé paleolitické [[artefakt]]y na jaře roku [[1985]]; od té doby vzrostla kolekce na několik desítek kusů. Tyto hojné nálezy [[Kamenné nástroje|kamenné]] [[štípaná industrie|štípané industrie]] lze přiřadit kultuře tzv. [[bohunicien]]u (podle naleziště v [[Brno-Bohunice|Brně-Bohunicích]]), datované do doby před zhruba 45 000 lety. Naprostá většina nástrojů (četné čepele a hroty, škrabadla, drasadla, rydla, upravená jádra) je vyrobena [[levalloiská technika|levalloiskou technikou]] z [[jura|jurského]] [[rohovec|rohovce]] z blízké [[Stránská skála|Stránské skály]]; na Bílé hoře, která je rovněž tvořena jurskými vápenci, totiž nikde (alespoň nyní) nevystupují skalky s rohovcovými polohami. Jako surovina byly dále použity žlutohnědý křídový rohovec, rohovec typu [[Krumlovský les]], importovaný [[pazourek]] a zcela ojediněle červenohnědý [[radiolarit]] i hnědý rohovec.{{Doplňte zdroj}} [64] => [65] => Dalším obdobím, ze kterého byly na území městské části Židenice získány bohaté nálezy, je období pozdní doby kamenné – [[eneolit]]u. Na jeho závěru, ke konci [[3. tisíciletí před n. l.]], osídlil Evropu lid tzv. [[kultura zvoncovitých pohárů|kultury zvoncovitých pohárů]], nazvaný tak podle typického keramického tvaru. Setkáváme se s ním především na pohřebištích, kde byli nebožtíci pochovávání podle přísně jednotného ritu: ve skrčené poloze, muži na levém boku hlavou k severu a ženy na pravém boku hlavou k jihu, vždy tedy obličejem k východu. V hrobech kromě keramických nádob (již zmíněné zvoncovité poháry většinou červené barvy s typickou rytou výzdobou vyplněnou bílou barvou, mísy, džbánky aj.) nacházíme i kamenné šipky a nátepní destičky, které jsou dokladem používání [[luk]]ů, broušené kamenné nástroje (sekerky, sekeromlaty), měděné dýky, kostěné a někdy i jantarové knoflíky. Všechny židenické nálezy lze lokalizovat do prostoru v těsné blízkosti školy na ulici Krásného. První hrob zde byl odkryt již v roce [[1901]], dalších 10 zde zjistili roku [[1932]]. Zachránit se však podařilo pouze čtyři (z toho dva kostrové a dva žárové), ostatní byly zničeny. Ve 30., 40. a 60. letech byly rozrušeny a následně zkoumány další hroby. Všechny odkryté hroby jsou patrně součástí jednoho rozsáhlého pohřebiště.{{Doplňte zdroj}} [66] => [67] => Výše popsané období kultury zvoncovitých pohárů, náležející pozdní době kamenné – eneolitu, uzavírá epochu doby kamenné, nazvané tak podle hlavní suroviny užívané k výrobě nástrojů. Další epochu určuje nový materiál – [[bronz]]. Morava je na počátku [[doba bronzová|doby bronzové]], kolem roku [[1800 před n. l]]. osídlena lidem [[únětická kultura|kultury únětické]]. Pohřeb z tohoto období byl nalezen roku [[1927]] na Táborské ulici č. 2 – byla objevena kostra skrčence na pravém boku, hlavou k západu. U nohou zemřelého se nacházel únětický hrnek, na levé straně lebky bylo zjištěno zelené zbarvení – stopy po bronzové ozdobě. Poměrně nedaleko, v areálu První brněnské strojírny, byla v lednu roku [[1986]] narušena a následně prozkoumána sídlištní jáma s únětickou keramikou, mazanicí a kamennou štípanou industrií; nejdůležitější ovšem byl nález kostry asi padesátiletého muže, který byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku na dno jámy. Takovéto rituální pohřby nacházející se v původně sídlištních (většinou zásobních) jamách jsou v tomto období pravěku poměrně častým jevem.{{Doplňte zdroj}} [68] => [69] => Do období kultury mohylové náleží rovněž elegantní džbánek na nožce, uložený ve sbírkách [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] pod označením „Židenice“, avšak bez bližších nálezových souvislostí.{{Doplňte zdroj}} [70] => [71] => Pohřebiště ze starší [[doba železná|doby železné]] ([[doba halštatská]]), tzv. kultury horákovské bylo odkryto při stavbě židenických kasáren v roce [[1924]]. Zde dělníci při kopání základů narazili na několik kostrových hrobů; v jejich inventáři bylo množství keramických nádob, železná spona a další železné a bronzové předměty. Nejzajímavějším a nejvýznamnějším objevem však byl hrob, v němž kromě jiných předmětů bylo na kostře nalezeno na 15 000 drobných bronzových kroužků v pravidelném uspořádání. Tato nálezová situace byla původně interpretována jako unikátní nález kroužkového pancíře, kdy měly být kroužky našity na koženém podkladě, při pozdějších výzkumech na řadě jiných lokalit (Brno-ulice Příkop, [[Modřice]], [[Vojkovice (okres Brno-venkov)|Vojkovice]]) se však prokázalo, že jde o honosné opasky, které byly ozdobou bohatých žen nepochybně výjimečného postavení v tehdejší společnosti. Je pravděpodobné, že komunita, která pohřbívala na této nekropoli, měla úzký vztah k sídlišti odkrytému několik stovek metrů odtud na sever.{{Doplňte zdroj}} [72] => [73] => Zde, u železniční tratě v severovýchodní části katastru městské části, na levém břehu řeky Svitavy, byly zjištěny mocné kulturní vrstvy a kotlovité nebo kuželovité jámy. Výzkumy zde prováděli bratři Slovákové, [[Franjo Fiala|František Fiala]], [[Jan Knies]] aj., a to již koncem [[19. století]]. Výzkumy přinesly kromě zvířecích kostí (skot, kůň, jelen, vepř, pes), mazanice a drobných bronzových předmětů především množství keramiky několika časových období a kultur. Pozdní době bronzové náleží tzv. [[kultura podolská]] (podle nedaleké obce Podolí, kde bylo prozkoumáno rozsáhlé žárové pohřebiště) a slezská (název získala podle toho, že byla poprvé rozpoznána ve Slezsku), starší době železné pak kultura horákovská. Objekty tohoto období představují na sídlišti nejvýraznější horizont a poskytly největší množství archeologického materiálu.{{Doplňte zdroj}} [74] => [75] => Mladší době železné, [[laténská kultura|době laténské]], náleží hrob rozkopaný na Táborské ulici. Obsahoval kostru muže, podle inventáře (železný meč v pochvě a tři nýty z jilce, bronzový kroužek, zlomky železné spony) bojovníka. Dalším nálezem z tohoto prostoru je nádoba lahvovitého tvaru s výraznou kolkovanou výzdobou kolkem v podobě ležatého S na hrdle a podhrdlí, která je pod označením Brno-Židenice uložena ve sbírkách MZM Brno.{{Doplňte zdroj}} [76] => [77] => Opět při stavbě kasáren pod Židenickým kopcem byly v letech [[1925]] a [[1926]] při kopání základů rozrušeny a částečně prozkoumány ([[Inocenc Ladislav Červinka|I. L. Červinka]]) kostrové hroby z [[8. století|8.]] a [[9. století]]. V roce 1925 to bylo pět hrobů, v červnu roku 1926 další hrob s bronzovou přezkou a větší nádobou s výzdobou rytými několikanásobnými vlnicemi. Později byly objeveny ještě další čtyři hroby, dva mužské a dva ženské. V hrobech se nacházela typická keramika zdobená rytými vlnicemi; jedna nádoba je výjimečná tím, že měla ucho, což je u slovanské keramiky naprosto nezvyklé. Inventář mužských hrobů obsahoval dále železné předměty, především nože, z nichž jeden měl dřevěnou pochvu okovanou bronzovým proužkem, v němž se ještě zachovaly kusy dřeva, dále ocílky na křesání, břitvu a skupinu šipek a hrotů spečených rzí v poloze, v jaké se nacházela v toulci. Po tom ovšem nezbylo stopy, neboť byl vyroben z organického materiálu. K materiálu z hrobů žen náleží stříbrná náušnice s granulovanou výzdobou a hrozníčkovými závěsky, další jednoduššího provedení a třetí z tenkého drátu s navlečeným kuličkovitým závěsem.{{Doplňte zdroj}} [78] => [79] => Další hrob byl odkryt [[14. únor]]a [[1927]] na pozemku tehdejšího Židenického stavebního družstva v dřívější poloze „Na Benátkách“ (nyní ulice Kaleckého). Kostra ležela na znaku, hlavou k západu. V nohách stála větší nádoba, zdobená na horní výduti dvěma pásy několikanásobných vlnic, u hlavy byly zjištěny zbytky kování dřevěného vědérka; tyto předměty určují nález jako hrob bojovníka, uložený do země v 2. polovině 9. století. Střepy z hrnku, nalezené na Karáskově náměstí, náleží do [[11. století]], tedy do doby, která již těsně předchází prvním písemným zmínkám o obci.{{Doplňte zdroj}} [80] => [81] => Osídlení z 14.–15. století, zjištěné na staveništi v prostoru Staré osady, pak již potvrzuje údaje známé z historických zpráv.{{Doplňte zdroj}} [82] => [83] => ==Sport== [84] => [85] => [[Florbal|Florbalový]] klub [[Florbal Židenice]], hrající [[Extraliga žen ve florbale|Extraligu žen]]. [86] => [87] => == Památky == [88] => * [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Brno)|kostel svatého Cyrila a Metoděje]] z let 1932–1935 [89] => * [[Chrám Spasitele (Brno)|chrám Spasitele]] z let 1935–1936 [90] => * [[Evangelický kostel (Brno-Židenice)|evangelický kostel]], funkcionalistický, z let 1934–1935 [91] => * [[Židovský hřbitov v Brně|židovský hřbitov]] z roku 1852 [92] => * [[památník dělnického hnutí]] [93] => * kaple svatého Františka z Assisi [94] => [95] => == Rodáci == [96] => [97] => * [[Bohumil Hrabal]] (1914–1997), spisovatel [98] => [99] => == Odkazy == [100] => [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Literatura === [105] => * {{Citace monografie | příjmení = Flodrová | jméno = Milena | odkaz na autora = | titul = Brno v proměnách času : malá zamyšlení | url = | vydavatel = Šimon Ryšavý | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 178 | kapitola = Židenice s Juliánovem | strany = 168–171 | isbn = 80-86137-79-1}} [106] => [107] => === Související články === [108] => * [[ČAFC Židenice 2011]] [109] => * [[Železniční nehoda v Brně-Židenicích]] [110] => [111] => === Externí odkazy === [112] => * {{Commonscat}} [113] => [114] => {{Město Brno}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Brno|Morava}} [117] => [118] => [[Kategorie:Židenice| ]] [119] => [[Kategorie:Brno-Židenice]] [120] => [[Kategorie:Brno-Vinohrady]] [121] => [[Kategorie:Místní části Brna]] [122] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně]] [] => )
good wiki

Židenice

Část sídliště Vinohrady nacházející se v severovýchodní části židenického katastru Židenice (německy , v hantecu Šimice) jsou část obce a katastrální území statutárního města Brna, takřka celé se rozkládající na levém břehu řeky Svitavy. Jejich katastrální území má rozlohu 6,47 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno-Vinohrady','Brno-Židenice','Svitava','Husovice','Maloměřice','1964','Kanice (okres Brno-venkov)','1927','Hády','1949','Brno-Líšeň','24. listopad'

1927

1949

1964

Brno-Líšeň

Brno-Líšeň je městská část na východě města Brna v Jihomoravském kraji.

Brno-Vinohrady

Brno-Židenice

Hády

Husovice

Maloměřice

Svitava