Array ( [0] => 15495574 [id] => 15495574 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žitava [uri] => Žitava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=německém městě v [[Sasko|saské]] části [[Horní Lužice]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Žitava [3] => | originální jméno = Zittau [4] => | obrázek = Zittau-06.IV.07-151.jpg{{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem na žitavské náměstí, uprostřed je radniční budova na čtvercovém půdoryse s věží [5] => | popisek = Náměstí s radnicí [6] => | znak = Wappen von Zittau.svg{{!}}alt=Městský znak skládající se z  čtvrceného srdečního štítu, v  jehož prvním a čtvrtém poli je vyobrazen dvouocasý stříbrný český lev na červeném pozadí. Ve druhém a třetím poli je slezská orlice na zlatém pozadí se stříbrným perizoniem, ozdobeným křížkem a jetelovými listy. [7] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1 [8] => | stát = Německo [9] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [10] => | název vyššího celku = [[Sasko]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Zemský okres]] [12] => | název nižšího celku = [[Zemský okres Zhořelec|Zhořelec]] [13] => | administrativní dělení = 9 místních částí{{Citace elektronické monografie|url=https://www.lds.sachsen.de/kommunal21/?art_param=339&NR_KRS=14626|titul=Gemeindeverzeichnis. Landkreis Görlitz|vydavatel=Landesdirektion Sachsen|datum přístupu=2022-07-27|jazyk=německy}} [14] => | mapa = [15] => | etnické složení = [[Němci]] 97,9 % [16] => | náboženské složení = [[Protestantismus|protestantství]] 15,7 %
[[římskokatolická církev]] 5,0 % [17] => | status = [[velké okresní město]] [18] => | titul představitele = [[Primátor]] [19] => | představitel = Thomas Zenker [20] => | web = http://www.zittau.de [21] => | obecní úřad = Markt 1
02763 Zittau [22] => | označení vozidel = GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI [23] => }} [24] => '''Žitava''' ({{Vjazyce2|de|''{{Audio|Zittau.mp3|Zittau}}''}}, {{Vjazyce2|hsb|''{{Audio|Žitawa.ogg|Žitawa}}''}}, {{Vjazyce2|pl|''Żytawa''}}, {{Vjazyce2|la|''Sitavia''}}) je [[velké okresní město]] v německé spolkové zemi [[Sasko]], které se nachází v saské části historického území [[Horní Lužice]] v [[Zemský okres Zhořelec|zemském okrese Zhořelec]]. Leží na [[Trojmezí (Lužická Nisa)|trojmezí]] Německa, [[Česko|Česka]] a [[Polsko|Polska]] v místě, kde se se říčka [[Mandava]] vlévá do [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Předtím, než se Žitava stala součástí [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]], patřila k historickému území [[Čechy|Čech]]. V období svého rozkvětu, kdy byla známá jako středisko [[Plátno|plátenictví]], byla druhým nejbohatším členem [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]]. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] přijala Žitava více než 1000 rodin českých [[Exil|exulantů]], kteří až do 19. století spoluvytvářeli kulturní obraz města. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti mimo jiné patří dvě žitavská postní plátna, bývalý [[Františkáni|františkánský]] konvent s kostelem sv. Petra a Pavla a kostel sv. Kříže, stará Solnice nebo [[Dornspachův dům]]. Oblast města je součástí Přírodního parku Žitavské hory. [25] => [26] => Na území Žitavy bylo objeveno několik archeologických nálezů z [[Doba bronzová|doby bronzové]] náležejících k tzv. [[Lužická kultura|Lužické kultuře]], v 9. století se tu usadili [[západní Slované]], jak to dokládají nálezy v okolí [[Ostritz]].{{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | titul = Zittau : Architektur und Kunst | url = | vydavatel = Cybela Verlag GmbH | místo = Oybin-Lückendorf | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 248 | kapitola = Zittau im 13. Jahrhundert - eine Stadtgründung des böhmischen Königs Ottokar II. Přemysl | strany = 9 | isbn = 978-3-944470-01-6 | jazyk = de}} Současná [[Urbanismus|urbánní]] krajina ovšem vznikla až během německé [[kolonizace]] organizované na přelomu 12. a 13. století z [[Míšeňské markrabství|Míšeňského markrabství]]. První písemná zmínka o Žitavě z roku [[1238]] se zachovala v jedné z listin [[Klášter Marienthal|Kláštera Marienthal]]. Týká se [[Častolov ze Žitavy|Častolova ze Žitavy]] (''Chastoslaus de Sitavia''), což byl český šlechtic z rodu [[Ronovci|Ronovců]], stoupenec krále [[Václav I.|Václava I.]], který se se svým mladším bratrem [[Jindřich ze Žitavy|Jindřichem]] na [[Žitavsko|Žitavsku]] usadil. [[Městské právo|Městská práva]] udělil Žitavě v roce 1254 [[Přemysl Otakar II.]], jenž určil její budoucí rozlohu tím, že na koni objel vytyčené území. Po vzniku [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]] bylo [[Karel IV.|Karlem IV.]] zřízeno celní stanoviště, kterým se stal nově postavený hrad [[Karlsfried]] – sídlo žitavského [[Rychtář|fojta]]. Za nedostatečnou vojenskou podporu ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]] v letech 1546–1547 potrestal [[Ferdinand I. Habsburský]] Žitavu a další členy Šestiměstí v rámci tzv. {{Cizojazyčně|de|''Pönfallu''}} ztrátou privilegií a pozemků. V průběhu třicetileté války pak postoupil [[Ferdinand II. Štýrský]] Horní i [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] [[Saské kurfiřtství|Saskému kurfiřtství]] jako splátku dluhu za vojensku pomoc. Za saské vlády došlo v roce 1757 během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] k ostřelování Žitavy [[Habsburská monarchie|rakouskými]] vojsky, které zničilo 80 % domů a navždy tak proměnilo tvář tohoto města. [27] => [28] => V Žitavě, která leží na [[trojmezí]], se prolínají německé, české a polské kulturní vlivy. Bohatou tradici zde má již od 16. století vzdělávání, jehož význačným představitelem byl pedagog a spisovatel [[Christian Weise]], a rovněž hudba zastoupená např. [[Andreas Hammerschmidt|Andreasem Hammerschmidtem]], [[Johann Krieger|Johannem Kriegerem]] a [[Heinrich Marschner|Heinrichem Marschnerem]].{{Citace sborníku | příjmení = Kramer | jméno = Johannes Günther | autor = | odkaz na autora = | titul = Zittau | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Blume | jméno sestavitele = Friedrich | sestavitel = Friedrich Blume (Hrsg.) | sborník = Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik, Personenteil 14. Vollerthun-Zyganow | odkaz na sborník = | vydavatel = Bärenreiter | odkaz na vydavatele = | místo = Kassel | rok vydání = 1968 | isbn = | url = | kapitola = | strany = 1373–1379 | jazyk = de}} Město je sídlem dvou vysokých škol: [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysoké školy Žitava/Zhořelec]] a [[Mezinárodní vysokoškolský institut Žitava|Mezinárodního vysokoškolského institutu]], v nichž se vzdělávají také čeští a polští studenti. Se Zhořelcem ([[Görlitz]]) sdílí Žitava společné Divadlo Gerharta Hauptmanna. Pro svou nejvýznamnější pamětihodnost připomínající zdejší tradici plátenictví bývá Žitava označována jako ''„město postních pláten“''.{{Citace monografie | titul = Böhmen - Oberlausitz - Tschechien: Aspekte einer Nachbarschaft | editoři = Lars-Arne Dannenberg, Matthias Herrmann, Arnold Klaffenböck | url = | vydavatel = Oettel | místo = Görlitz | rok vydání = 2006 | vydání = | počet stran = 206 | edice = Neues Lausitzisches Magazin. Beiheft ; 4 | kapitola = | strany = 8 | isbn = 3-938583-08-8 | jazyk = de}} [29] => == Geografie == [30] => === Poloha === [31] => [[Soubor:Blick auf Zittau von Oybin.jpg|náhled|Pohled na Žitavu od jihu z [[Oybin (hrad)|hradu Oybin]]|alt=Barevná fotografie s pohledem na zalesněnou krajinu v jejímž středu se rozkládá město Žitava]] [32] => Městské jádro Žitavy leží v [[Žitavská pánev|Žitavské pánvi]] na úpatí [[Lužické hory|Žitavských hor]] (které se na české straně hranice nazývají [[Lužické hory]]) v nadmořské výšce 230 až 285 m n. m. Ze severozápadu je obklopuje [[Šluknovská pahorkatina|Lužická hornatina]]. Žitavská pánev na jihovýchodě přechází v údolí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] pokračující dále do Čech. Na východě se rozkládají kopcovité výběžky [[Jizerské hory|Jizerských hor]]. Městem protéká říčka [[Mandava]], která se zde vlévá do Nisy. [[Lužická Nisa]], jež odvádí vodu z [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]], protéká východním okrajem města, kde tvoří [[Německo-polská státní hranice|německo-polskou státní hranici]]. Na svém jihozápadním okraji je Žitava ohraničena jezerem [[Olbersdorfer See]], které je součástí katastru sousední obce [[Olbersdorf]]. Na jihovýchodě město sousedí s [[Hrádek nad Nisou|Hrádkem nad Nisou]], na jihu s obcí [[Jablonné v Podještědí]]. Dalšími sousedními obcemi jsou na jihu [[Oybin]], na jihozápadě [[Bertsdorf-Hörnitz]] a na severozápadě [[Mittelherwigsdorf]]. Na severu se nachází městečko [[Ostritz]], na východě polské město [[Bogatynia]].{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Alfred | titul = Studien zur Morphologie des Neißetales zwischen Zittau und Görlitz | url = http://www.zobodat.at/pdf/Abh-naturforsch-Ges-Goerlitz_29_1_0017-0073.pdf | vydavatel = | místo = Görlitz | rok = 1924 | počet stran = 17–73 | kapitola = Das Zittauer Becken | jazyk = de}} [33] => === Reliéf, geologie, půdy === [34] => [[Soubor:Olbersdorf.JPG|náhled|[[Olbersdorf]] se zatopenou těžební jámou – jezerem [[Olbersdorfer See]] při pohledu z vrchu [[Töpfer]]|alt=Barevná fotografie zalesněné a z části osídlené krajiny v jejímž středu se nachází jezero Olbersdorf]] [35] => Území Žitavy je v [[Geomorfologie|geomorfologickém]] ohledu určováno [[Žitavská pánev|Žitavskou pánví]], která na severovýchodě dosahuje délky 16 km a která v nejširším místě měří 7 km. Větší část východní oblasti této pánve se nachází na polském území ([[Důl Turów|Turów]]), zatímco její jihovýchodní část leží v České republice ([[Hrádek nad Nisou]]). [[Reliéf (geografie)|Reliéf]] Žitavské pánve se utvořil v mladším [[terciér]]u ([[miocén]]), kdy se zformoval čistě [[Zlom|tektonickým]] poklesem podloží z [[Žula|rumburské žuly]]. Na tomto podloží se později vytvořily [[Hnědé uhlí|hnědouhelné]] pánve (Berzdorf), které plynule pokračují do oblasti severočeských terciérních pánví v [[Cheb]]u, [[Sokolov]]ě, [[Most (město)|Mostu]] a v [[Teplice|Teplicích]].{{Citace monografie | příjmení = Prescher | jméno = Hans | příjmení2 = Walther | jméno2 = Harald | titul = Museum für Geologie der Südostoberlausitz | url = | vydavatel = Städtische Museen Zittau | místo = Zittau | rok vydání = 1977 | vydání = | počet stran = 67 | kapitola = Das Zittauer Becken | strany = 41 | jazyk = de}} Na jihu [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] se rozprostírají [[Pískovec|pískovcové]] skály připomínající [[Saské Švýcarsko]]. [[Čedič]]ové kupy a bývalé hnědouhelné jámy potom charakterizují krajinu vnitrozemí. Oblasti s nejvyšší nadmořskou výškou v katastru Žitavy se nacházejí na jihu v místní části Hartau. Jsou to zejména pískovcové vrchy Mühlsteinberg (482 m n. m.) a nejvýše položený Straßberg (538 m n. m.).{{Citace elektronické monografie | korporace = Landratsamt Görlitz | titul = Geoportal Landkreis Görlitz | url = http://www.gis-lkgr.de/lragr.aspx?permalink=1k6cPyax | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-04-20 | vydavatel = Landkreis Görlitz | jazyk = de}} Nejnižším místem je hladina Lužické Nisy. Město se rozprostírá na ploše 6.674 ha, centrum uvnitř ''„''Zeleného okruhu''“'' (''Grüner Ring'') zaujímá plochu 43,84 ha.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Zahlen - Daten - Fakten | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/zahlen-daten-fakten | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190217191937/http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/zahlen-daten-fakten | datum archivace = 2019-02-17 | nedostupné = ano }} [36] => [37] => Geologické podloží jihovýchodu Horní Lužice se utvořilo již v období prvohor ([[Paleozoikum]]), kdy zde vícekrát vyvřelo [[Žula|žulové]] [[magma]]. Tato Rumburská žula a Seidenberský [[granodiorit]] se nacházejí v podloží celého území [[Lužické hory|Žitavských hor]] a údolí [[Lužická Nisa|Nisy]] na sever od Žitavy. Před 145 až 66 miliony let v období [[Křída|křídy]] zde přechodná pásma kopírující tzv. [[Lužický zlom]] vytvořila zřetelný práh mezi Berzdorfskou pánví na severu a Žitavskou (nebo také Hirschfeldskou) pánví na jihu. V těchto pánvích se nashromáždily písečné a půdní [[sediment]]y, vznikla tu však také ložiska hnědého uhlí. V období [[miocén]]u docházelo na východě Horní Lužice k [[Vulkanismus|vulkanické činnosti]], při níž na povrch pronikaly [[čedič]]e, [[Znělec|fonolity]] a [[sopečný popel]].{{Citace monografie | titul = Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf | url = | vydavatel = Akademie-Verlag | místo = Berlin | rok vydání = 1970 | vydání = 4 | počet stran = 264 | edice = Werte der Deutschen Heimat ; Bd. 16 | kapitola = Überschau | strany = 1–17 | isbn = | jazyk = de}} [38] => [39] => Půdy v městské oblasti jsou převážně tvořeny volnými [[holocén]]ními sedimenty, jako jsou: [[spraš]], [[Sprašové hlíny|sprašová hlína]], svahová hlína, štěrky a písky, z nichž vyčnívají [[Znělec|znělce]], [[Čedič|bazaltoidy]] a [[Paleozoikum|paleozoikální]] až [[Proterozoikum|proterozoické]] granodiority.{{Citace elektronické monografie | korporace = Landesamt für Umwelt und Geologie | titul = Bodenmessprogramm Freistaat Sachsen Bodenmessnetz Zittau | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/boden/zi_beri.pdf | datum vydání = 2000 | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Landesamt für Umwelt und Geologie | jazyk = de}} Na žulovém podloží Žitavské pánve jsou usazeny [[hnědozem]]ě, [[Hnědozem|parahnědozemě]] a [[pseudoglej]]e, které celkem zaujímají asi 15 % půdní vrstvy se střední využitelností pro zemědělství a střední až vysokou úrodností, což platí zvláště pro lokality s větším podílem spraše.{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie, Referat 61 „Landschaftsökologie, Flächennaturschutz“ | titul = Zittauer Gebirge (ZGE) | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/37_Zittauer_Gebirge.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2019-03-09 | vydavatel = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie, Referat 61 „Landschaftsökologie, Flächennaturschutz | jazyk = de}} [40] => [41] => === Vodstvo === [42] => [[Soubor:Mandau (Zittau).jpg|náhled|[[Mandava]] v Žitavě|alt=Barevná fotografie říčky Mandavy, která vede zatravněným údolím, po jehož stranách jsou aleje]] [43] => Nejvýznamnějším vodním tokem v prostoru Žitavy je [[Lužická Nisa]] protékající téměř na celém východním okraji žitavského katastru a dále potom říčka Mandava, která městskou oblastí protéká z jihozápadu na severovýchod v údolí, jež je v 1 km dlouhém zalesněném úseku mezi obcemi [[Hainewalde]] a Scheibe nazýváno údolí Roschertal.''Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf''. Kapitola Roschertal (Mandau), s. 115–119. (německy) Mandava má v Žitavských horách četné přítoky, např. Goldbach, Grundbach, Pochebach, Waltersdorfer Dorfbach, které patří k [[povodí]] [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], do níž se Mandava vlévá přímo na východ od centra Žitavy ve výšce 227,7 m n. m. Největší [[Vodní plocha|vodní plochou]] v bezprostředním okolí města je jezero [[Olbersdorfer See]] o rozloze 60 ha, což je zatopený [[povrchový důl]], který slouží k rekreačním účelům. Kromě toho je v Žitavě a jejím okolí 44 menších vodních ploch a toků.{{Citace elektronické monografie | titul = Angeln in Zittau : Gewässer in Zittau und Umgebung | url = https://www.anglermap.de/angeln/angelgewaesser.php?stadt=zittau | datum vydání = 2008-2018 | datum přístupu = 2018-10-04 | vydavatel = anglermap.de | jazyk = de}} [[Podzemní voda]] se v blízkosti města drží zvláště v lesních průsmycích a [[Pískovec|pískovcových]] oblastech Lückendorfské plošiny, kde se také v Oybině, Lückendorfu a Hartau nacházejí zdroje pitné vody, kterou do Žitavy přivádějí vodovody městské společnosti ''Stadtwerke Zittau''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtwerke Zittau GmbH | titul = Unser Trinkwasser | url = https://stadtwerke-zittau.de/swzittau/content/service_kontakt/wissenswertes/publikationen | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-10 | vydavatel = Stadtwerke Zittau GmbH | jazyk = de }}{{Nedostupný zdroj}} [44] => [45] => === Podnebí === [46] => Město leží v klimaticky [[Mírný pás|mírném pásu]], [[podnebí]] však určují horská pásma, jejichž [[Hřeben (geomorfologie)|hřebeny]] jsou překážkou proudění vlhkého a chladného vzduchu od [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], proto je zde výrazné množství srážek. Také v nejsušším měsíci jsou běžné [[Déšť|deště]]. Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] má tato oblast stupeň Cfb, tedy mírné oceánické podnebí. Průměrná roční teplota je tu podle klimatického modelu, který zpracovává data z let 1982–2012, 8,2 °C. Roční úhrn srážek dosahuje 581 milimetrů.{{Citace elektronické monografie | korporace = AM Online Projects | titul = Klima & Wetter in Zittau | url = https://de.climate-data.org/location/14423/ | datum vydání = | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Climate-Data.org | jazyk = de}} Od roku 2008 se město cíleně věnuje ochraně klimatu, zejména pak snížení znečišťování, ke kterému dochází následkem lidské činnosti. Ve spolupráci s [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysokou školou Žitava/Zhořelec]], městskými společnostmi a bytovými družstvy jsou realizovány programy na úsporu energií, jako je například optimalizace vytápění.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Klimaschutz in Zittau | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/klimaschutz-zittau | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023514/http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/klimaschutz-zittau | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }} [47] => [48] => === Flora a fauna === [49] => [[Soubor:Lausche.jpg|náhled|[[Luž]] v Žitavských horách, pohled přes Waltersdorf směrem k Luži|alt=Barevná fotografie s pohledem na dva zalesněné horské hřebeny]] [50] => Území města Žitavy je spolu s dalšími devíti obcemi součástí Přírodního parku Žitavské hory (''Naturpark Zittauer Gebirge''), který je se svou rozlohou 133,4 km² nejmenším [[Přírodní park|přírodním parkem]] v Německu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Das Kleinste Mittelgebirge Deutschlands – Zittau und der Naturpark Zittauer Gebirge | url = https://www.goerlitz.de/angebot/detail/54-Gruppenreise-Das-Kleinste-Mittelgebirge-Deutschlands-Zittau-und-der-Naturpark-Zittauer-Gebirge | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} Jeho zřizovatelem však není Žitava, ale [[zemský okres Zhořelec]]. V rámci tohoto parku byly vyhláškou ze dne 4. 7. 2007 vymezeny tři zóny [[Ochrana přírody|ochrany]] pro přírodní plochy (zóna 1), zemědělsky a lesnicky využívané plochy (zóna 2) a sídla (zóna 3). Pro pískovcovou oblast parku jsou typické [[Acidofilní doubrava|kyselé smíšené doubravy]] s borovicemi a břízami. Ve vyšších polohách hor jsou smíšené [[Bučina|bučiny]] se zastoupením jedle a smrku. Všeobecně rozšířeným druhem ptactva je [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), hnízdní dutiny datlů využívá [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus'') a různé druhy [[Netopýři|netopýrů]]. Ze zvěře lze v parku pozorovat [[Srnec obecný|srnčí]] a [[Prase divoké|černou]], vzácněji se vyskytuje [[jelen evropský]] (''Cervus elaphus'') nebo [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx''). K chráněným [[biotop]]ům patří suchá [[vřesoviště]], mokré louky a [[rašeliniště]]. Do území parku zasahuje [[Chráněná krajinná oblast Žitavské hory]] s přírodní rezervací [[Luž]] (''Naturschutzgebiet Lausche'') a [[Jonsdorfské skalní město]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Naturschutzzentrum »Zittauer Gebirge« | titul = Biotopy v okrese Görlitz s tipy na zážitky v přírodě | url = http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/fileadmin/user_pic/dokumente/OEffentlichkeitsarbeit/Boschuere/Lebensraeume_tschechisch.pdf | datum vydání = 2012 | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Landkreis Görlitz | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023136/http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/fileadmin/user_pic/dokumente/OEffentlichkeitsarbeit/Boschuere/Lebensraeume_tschechisch.pdf | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }} [51] => [52] => === Ochrana životního prostředí === [53] => Přírodní park Žitavské hory (''Naturpark Zittauer Gebirge'') provozuje od roku 1991 v Žitavě své vlastní Centrum ochrany přírody (''Naturschutzzentrum ‚Zittauer Gebirge‘'') a sídlí zde rovněž spolek [[Ochrana přírody|ochrany přírody]] ''Naturschutzverein „Zittauer Bergland“''. Tyto organizace se dlouhodobě věnují především [[Revitalizace|revitalizaci]] krajiny poškozené [[Těžba uhlí|těžbou hnědého uhlí]]. Podle rozvojového konceptu vypracovaného společností ''Zittauer Stadtentwicklungsgesellschaft'' v roce 2011 došlo v posledních letech v Žitavě k určitému zlepšení [[Životní prostředí|životního prostředí]]. To platí zvláště pro koncentraci sloučenin [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] a [[Pevné částice|pevných částic]], která byla v letech 2002–2011 redukována o 71 %, respektive 74 %. V roce 2011 dosahovala koncentrace oxidu siřičitého 30,0 %, [[Oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] 37,5 %, koncentrace pevných částic pak 67,5 % tolerovatelné hodnoty. Tyto [[imise]], stejně jako hluková zátěž, jsou dlouhodobě ovlivňovány těžbou v nedalekém povrchovém [[Důl Turów|dolu Turów]] na polské straně hranice. Z územního rozvoje města byly po [[Povodeň|povodních]] v roce 2010 vyňaty povodňové oblasti v blízkosti Mandavy a Lužické Nisy.{{Citace elektronické monografie | korporace = Zittauer Stadtentwicklungsgesellschaft mbH | titul = Städtebauliches Entwicklungskonzept der Großen Kreisstadt Zittau (SEKo) : (Fassung 2011) | url = https://www.zittau.de/sites/default/files/atoms/files/7.01_SEKO_Fassung_2011.pdf | datum vydání = 2011 | datum přístupu = 2019-03-10 | vydavatel = Zittauer Stadtentwicklungsgesellschaft mbH | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20200411002847/https://zittau.de/sites/default/files/atoms/files/7.01_SEKO_Fassung_2011.pdf | datum archivace = 2020-04-11 | nedostupné = ano }} [54] => [55] => === Městské části === [56] => [[Soubor:ZI Stadtgliederung.svg|náhled|Městské části|alt=Grafické vyobrazení s plánkem městských částí]] [57] => Jádro města Žitavy se dělí na pět městských částí: [58] => * '''Zentrum''': historické centrum s většinou pamětihodností, které se nachází uvnitř tzv. Zeleného okruhu (''Der Grüne Ring'') – parku na místě bývalých hradeb. [59] => * '''Zittau Nord''': severně od železniční dráhy ve směru [[Drážďany]] a ve směru [[Görlitz]]. [60] => * '''Zittau Ost''': východně od centra, ohraničeno ulicemi Bahnhofstraße, Hochwaldstraße a [[Mandava|Mandavou]]; zahrnuje Weinaupark a stejnojmennou průmyslovou zónu. [61] => * '''Zittau Süd''': jižně od [[Mandava|Mandavy]]. [62] => * '''Zittau West''': západně od centra; zahrnuje Westpark a část areálu Zemské zahradnické výstavy, která se konala v roce 1999 (''Landesgartenschau Zittau/Olbersdorf 1999''). [63] => Vedle středu města je součástí Žitavy také osm [[Místní část|místních částí]]: [64] => * '''Dittelsdorf''': poprvé zmíněn v roce 1369. [65] => * '''Drausendorf''': poprvé zmíněn v roce 1366, v 19. století byl rozšířen jako dělnická osada. [66] => * '''Eichgraben''': první zmínka pochází z roku 1582, prvními domy byly patrně [[mor]]ové chatrče (ještě roku 1680 zde byly dvě morové chatrče zřízeny); kolem roku 1666 bylo sídliště zvětšeno českými exulanty, dříve patřilo k obci [[Olbersdorf]]. [67] => * '''[[Hartau (Žitava)|Hartau]]''': založeno pravděpodobně již ve 13. století, jméno je zřejmě odvozeno ze slova ''Harth'', které znamená [[les]] nebo houští. [68] => * '''Hirschfelde''': (s obcí Rosenthal) první písemná zmínka je z roku 1310. [69] => * '''Pethau''': vzniklo v 19. století jako dělnické sídliště u Žitavy, po roce 1850 se západní předměstí Žitavy rozšířilo na katastr Pethau a došlo k výstavbě ulice Hauptstraße a její obytné oblasti (Neu-Pethau), kterou financovala [[nadace]] hejtmana a vládního rady Karla von Watzdorfa (později okresního hejtmana v [[Budyšín]]ě). [70] => * '''Schlegel''': (s obcí Burkersdorf) poprvé zmíněn v roce 1287. [71] => * '''Wittgendorf''': vznikl v 13. století, první zmínka pochází z roku 1322. [72] => Do roku 1945 byla součástí Žitavy místní část Großporitsch (polsky: [[Porajów]]) východně od Nisy. Dnes patří k sousednímu polskému městu [[Bogatynia]] (před rokem 1945: Reichenau).{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Ortsteile | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/ortsteile | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023040/http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/ortsteile | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }} [73] => [74] => == Historie == [75] => === Založení města a Žitava jako součást Čech === [76] => [[Soubor:PremyslZwettl.jpeg|náhled|upright|Přemysl Otakar II. (''Liber fundationum monasterii Zwettlensis'')|alt=Reprodukce knižní iluminace s vyobrazením bezvousého Přemysla Otakara II. s žezlem a jablkem uprostřed zdobeného kruhového rámečku]] [77] => Oblast dnešního města byla osídlena patrně již kolem roku 1000. Obchodní cesta, která vedla přes [[Lužické hory|Žitavské hory]] do [[Čechy|Čech]], dala pravděpodobně vzniknout [[Vodní hrad|vodnímu hradu]] na Mandavě a dvěma [[Lesní lánová ves|lesně-lánovým vsím]]. Toto spojení bylo pro dějiny Žitavy určující už od počátku, neboť v roce 1158 připadla sousední [[Horní Lužice]], která byla dosud součástí [[Míšeňské markrabství|Míšeňského markrabství]], jako [[Svatá říše římská|říšské]] [[léno]] k Čechám. První zmínka o Žitavě pochází z listiny [[Klášter Marienthal|Kláštera Marienthal]] z 22. února 1238, kde je uveden ''Chastoslaus de Sitavia''{{Citace monografie | editoři = Gustavus Friedrich | titul = Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomi III. Fasciculus primus, Inde ab A. MCCXXXI. usque ad A. MCXXXVIII | vydavatel = Sumptibus Terrae Bohemiae | místo = Pragae | rok = 1942 | počet stran = xxv, 242 | kapitola = 176 | typ kapitoly = číslo | strany = | jazyk = la}} neboli [[Častolov ze Žitavy]], což byl český šlechtic z rodu [[Ronovci|Ronovců]], přívrženec krále [[Václav I.|Václava I.]], který se se svým mladším bratrem [[Jindřich ze Žitavy|Jindřichem]] na [[Žitavsko|Žitavsku]] usadil. Název města je odvozen ze slovanského slova „žito“, které souvisí s intenzivním pěstováním obilí v této oblasti. Když se po smrti Václava I. v roce 1253 ujal vlády ambiciózní [[Přemysl Otakar II.]], jasně rozpoznal význam tohoto města pro [[České království]], zejména ve [[Fiskální politika|fiskálním]], obranném a správním ohledu. V roce 1254 udělil Žitavě [[Městské právo|městská práva]], roku 1255 určil její budoucí rozlohu tím, že na koni objel vytyčené území. Jakmile byly postaveny nové hradby, získalo město na tehdejší poměry značnou rozlohu. Přemysl Otakar II. také Žitavě udělil důležitá [[Privilegium|privilegia]]: [[trhové právo]], [[mincovní regál]], soudní pravomoc a celní svobodu v Čechách, která město hospodářsky posílila v oblasti [[Výroba piva|pivovarnictví]], [[soukenictví]] a obchodních kontaktů dosahujících až na [[Balkán]].{{Citace monografie | příjmení = Humboldt | jméno = Elisabeth | titul = Die Klosterkirche St. Peter- und Paul in Zittau im Spiegel der Zittauer Stadtgeschichte | url = https://books.google.cz/books?id=Ax0w39Qb9YYC&lpg=PP1&dq=zittau%20name%20geschichte&hl=cs&pg=PA3#v=onepage&q=zittau%20name%20geschichte&f=false | vydavatel = GRIN Verlag GmbH | místo = München | rok = 2010 | vydání = 1 | počet stran = 13 | kapitola = Die Enstehung der Stadt Zittau | strany = 3 | isbn = 978-3-640-68326-0 | jazyk = de}} (omezený přístup) V roce 1268 založili [[Páni z Lipé]] v Žitavě [[Františkáni|františkánský]] klášter, který zde zřídil latinskou školu a nemocnici. Roku 1283 Žitavu a [[Oybin (hrad)|hrad Ojvín]] na čas zastavil [[Václav II.]] braniborskému markraběti, ale po zásahu [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I. Habsburského]] se město i hrad opět vrátily do vlastnictví [[Země Koruny české|České koruny]]. [[Jan Lucemburský]] později daroval toto [[panství]] [[Jindřich z Lipé|Jindřichu z Lipé]], ten však v roce 1319 vyměnil Žitavu, hrady [[Ronov u Žitavy|Ronov]], Ojvín a [[Krásný Buk (hrad)|Krásný Buk]] za [[Velké Hostěrádky]] a [[Míšovice]] na [[Morava|Moravě]].{{Citace monografie | editoři = Johann Friedrich Böhmer | titul = Regesta Imperii ... Die Urkunden ... welche-für die Geschichte Deutschlands von 1314 bis 1347 vorzüglich wichtig sind, in Auszügen | url = https://books.google.cz/books?id=Eq8UAAAAQAAJ&lpg=PA392&dq=hostraditz&hl=de&pg=PA392#v=onepage&q=hostraditz&f=false | vydavatel = Siegmund Schmerber | místo = Frankfurt am Main | rok = 1839 | počet stran = 445 | strany = 392 | jazyk = de}} Jan získal majetek nazpět a přenechal jej až do roku 1346 jako [[Zástavní právo|zástavu]] [[Jindřich I. Javorský|Jindřichu I. Javorskému]]. Ve městě mezitím vznikla [[komenda]] [[Maltézský řád|Řádu johanitů]] (1300). Události jako byla návštěva [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]] v roce 1300 nebo velký turnaj roku 1303 svědčí o rostoucí prosperitě. V listině ze 14. května 1310 jsou jako představitelé městské správy poprvé uvedeni jeden ''magister civium'' a osm ''iurati et scabini'', v roce 1354 byla vystavěna kamenná radnice, přičemž první městská rada je doložena od roku 1357. Po dalším rozšíření [[jurisdikce]] města, které vedlo k pokusům o uplatňování většího vlivu na Zemský soud, docházelo k nevyhnutelné konfrontaci s místní šlechtou. Protože města [[Budyšín]], [[Görlitz|Zhořelec]], [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenec]], [[Löbau]], [[Lubáň]] a Žitava nabyla dojmu, že zemská správa není schopna dostatečně chránit jejich zájmy, dohodla se 21. srpna 1346 v [[Löbau]] na ustavení [[Lužické Šestiměstí|městského svazu]] k posílení [[Landfrýd|zemského míru]]. [[Karel IV.]] s tím patrně souhlasil, nicméně tento spolek potvrdil až v roce 1355. Vstup Žitavy do [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] přispěl k jejímu sblížení s Horní Lužicí, k níž se město se svým okolím definitivně přimklo za [[Husitské války|husitských válek]].{{Citace monografie | příjmení = Stempel | jméno = Cornelius | titul = Reformation und Konfessionalisierung im oberlausitzischen Zittau: Vergleichende Aspekte | url = https://books.google.cz/books?id=UizqC_7_Q1MC&lpg=PA13&dq=zittau%20name%20gr%C3%BCndung%20geschichte&hl=cs&pg=PA12#v=onepage&q=zittau%20name%20gr%C3%BCndung%20geschichte&f=false | vydavatel = GRIN Verlag GmbH | místo = München | rok = 2007 | počet stran = 33 | kapitola = Die Entwicklung der Stadt Zittau bis zum 16. Jahrhundert unter politischen, wirtschaftlichen und kirchlichen Aspekte | isbn = 978-3-638-71838-7 | jazyk = de}}{{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Březina | jméno2 = Luděk | příjmení3 = Zdichynec | jméno3 = Jan | titul = Horní a Dolní Lužice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | vydání = 1. vyd | počet stran = 232 | edice = Stručná historie států; sv. č. 54 | strany = 54 | isbn = 978-80-7277-382-4}}{{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | titul = Zittau : Architektur und Kunst | url = | vydavatel = Cybela Verlag GmbH | místo = Oybin-Lückendorf | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 248 | kapitola = Zittau im 13. Jahrhundert - eine Stadtgründung des böhmischen Königs Ottokar II. Přemysl | strany = 9–16 | isbn = 978-3-944470-01-6 | jazyk = de}}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Die Zeit der Luxemburger, s. 16–22. [78] => [79] => === Žitava v Hornolužickém šestiměstí === [80] => [[Soubor:Karlsfried1.jpg|náhled|upright|Zřícenina hradu [[Karlsfried]]|alt=Barevná fotografie s pohledem na zarostlý pahorek se zbytky hradu Karlsfied]] [81] => Třebaže [[Karel IV.]] dal v roce 1348 za pomoc proti [[Wittelsbachové|Wittelsbachům]] v [[Braniborsko|Braniborsku]] Žitavu na deset let do zástavy [[Rudolf I. Saský|Rudolfu I. Saskému]] (vykoupena byla za povinného příspěvku města ve výši 1000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]]), sledoval s územím Horní Lužice dlouhodobé zájmy ve smyslu dalších teritoriálních ambicí, jejichž cílem mělo být sousední [[Slezsko]] a [[Dolní Lužice]].{{Citace monografie | příjmení = Bauer | jméno = Otakar | titul = Žitava v českých dějinách | místo = Praha | rok = 1947 | vydání = | počet stran = 52 | kapitola = | strany = 17}} Z pozice [[Římská říše|římského císaře]] proto vydal 7. dubna 1348 listinu, kterou oblast Horní Lužice trvale přivtělil k České koruně. [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] podpořil zřízením zvláštního soudu, podnikl rovněž opatření k ochraně Žitavské cesty, u níž založil celní stanoviště, kterým se stal nově postavený hrad [[Karlsfried]] – sídlo žitavského [[Rychtář|fojta]]. Silnice z [[Jablonné v Podještědí|Jablonného]] do Žitavy byla na základě jeho ustanovení z roku 1361 [[Klučení|vyklučena]] do šířky, kterou urazí kámen velikosti pěsti hozený pravou rukou.BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. ''Horní a Dolní Lužice'', s. 57. Členstvím v městském spolku získala Žitava důležité hospodářské výhody, egoistické zájmy jednotlivých zúčastněných měst ovšem vedly také k nejrůznějším konfliktům. Například v roce 1368 došlo k násilné akci Žitavy proti městečku [[Ostritz]] náležejícímu ke [[Klášter Marienthal|Klášteru Marienthal]], při níž byla zbořena jeho radnice a hradby. Ekonomika Žitavy v té době vzkvétala, obzvláště výroba [[Sukno|sukna]], kterou se v polovině 14. století ve městě zabývalo již několik stovek mistrů a učedníků. Ti se stávali významným mocenským faktorem, což se projevilo roku 1367 vzpourou v jednom soukenickém [[cech]]u. V 15. století docházelo vlivem různých sociálních a náboženských motivů v Žitavě k nepokojům, které posilovaly solidaritu [[patricij]]ských městských rad Šestiměstí. [82] => [[Soubor:Zittau-1647-Merian.jpg|náhled|upright=1.3|Žitava kolem roko 1650|alt=Černobílá fotografická reprodukce Merianovy rytiny s plánenem města oválného půdorysu obklopeného hradbou a bastiony. Dole jsou dvě vyobrazení s děly mířícími na město]] [83] => Za vlády [[Václav IV.|Václava IV.]] nedoznala situace v Žitavě podstatných změn. V roce 1379 byla potvrzena privilegia, na základě záznamu o peněžitých darech Václavu IV. v roce 1400 odvedlo město 705 kop grošů, což je v rámci Šestiměstí řadilo hned na druhé místo po Zhořelci. V té době měla Žitava asi 5000 obyvatel.BAUER, Otakar. ''Žitava v českých dějinách'', s. 22–24. Zlom přišel až za [[Husitské války|husitských válek]], kdy se v lednu a únoru 1424 přenesly boje na [[Žitavsko|žitavskou půdu]]. Oddíly města podlehly vojsku [[Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad|Viktorína Bočka z Kunštátu a Poděbrad]] v boji o [[Karlsfried]], ale město samotné se ubránilo. V dubnu 1427 se husitská vojska objevila znovu, avšak početná městská posádka dokázala útoku odolat i navzdory vysokým ztrátám. Po vyplenění [[předměstí]] potom [[Husitství|husité]] odtáhli směrem k [[Lubáň|Lubáni]]. Během (neúspěšného) obléhání horské pevnosti [[Oybin (hrad)|Ojvín]] 28. září 1429 se husité dostali před Žitavu znovu. Husitské války v letech 1424–1434 způsobily, že obchodní vztahy k Čechám byly přerušeny, což tvrdě zasáhlo [[Ekonomika|ekonomiku]] města. Vedle nájezdů a válek utrpěla Žitava další těžké škody při městských požárech v letech 1359, 1372, 1422, 1455 a 1473. Kromě toho přišla [[mor]]ová epidemie: prvně je doložena v roce 1463, v průběhu tohoto a následného století pak vypukla ještě několikrát. Napětí vyvolané těmito krizemi se projevilo také v pivní válce se Zhořelcem v roce 1491. [84] => [[Soubor:LorenzHeidenreich.jpg|náhled|upright|Žitavský luterský farář Laurentius Heidenreich (1480–1557)|alt=Černobílá fotografická reprodukce rytiny s portrétem Laurentia Heidenreicha zobrazuje vousatého muže s pokrývkou hlavy a krejzlíkem, oblečeného v koženém kabátci. Portrét je v oválném rámečku, dole je kartuše s německým nápisem.]] [85] => Zatímco dosud byla Žitava pevnou oporou [[Katolicismus|katolicismu]], po [[Martin Luther|Lutherově]] vystoupení se i zde začala situace měnit. Muž, který do města přinesl [[Reformace|reformaci]], byl magistr Laurentius Heidenreich, z něhož se stal slavný teolog, jenž působil až do své smrti jako žitavský ''pastor primarius''. V roce 1521 začal kázat v němčině, protestantismus ovšem převládl až po roce 1538. Tento rok byla zrušena [[komenda]] [[Maltézský řád|Řádu johanitů]], [[Františkáni|františkánský]] klášter ji následoval v roce 1543. Neochota Žitavy a dalších měst spolku podpořit císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] v boji proti protestantům během [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské války]] vedla roku 1547 k hornolužickému ''Pönfallu''. Žitava utrpěla velké hospodářské ztráty, ale rychle se zotavila, např. již v roce 1574 získala Ojvín včetně [[Oybin (hrad)|hradu]] a kláštera. Také v 16. století zasáhla město morová nákaza, které roku 1555 podlehla značná část obyvatel. V roce 1559 a 1599 přišly další morové epidemie. Roku 1589 zničil velký požár 153 obytných domů, což tehdy byla asi čtvrtina města. Po velkém moru a kruté zimě roku 1606 si mnoho obětí vyžádal další velký požár v roce 1608 zapříčiněný žhářstvím. Tři čtvrtiny města byly zničeny. Tak začalo nové století, se kterým přišla katastrofa [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Během ní byla Žitava v letech 1631–1645 opakovaně ostřelována, obléhána, pleněna a obsazována [[Habsburská monarchie|císařskými]] a [[Švédsko|švédskými]] vojsky. V důsledku porážky českých [[Stavy|stavů]] po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se po roce 1620 do města přistěhovalo mnoho českých [[Protestantismus|evangelíků]], kteří až do poloviny 19. století výrazně ovlivňovali charakter města. Poté, co císař [[Ferdinand II. Štýrský]] zastavil Horní Lužici [[Saské kurfiřtství|saskému kurfiřtovi]] [[Jan Jiří I. Saský|Janu Jiřímu I. Saskému]] (1620), dostala se Žitava po sjednání [[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] do správy [[Saské kurfiřtství|Saského kurfiřtství]].PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Zittau unter Herrschaft verschiedener Königshäuser, s. 22–26.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Die Zeit der Habsburger und die Renaissance, s. 26–36. [86] => [87] => ==== Exkurz: Čeští exulanti v Žitavě ==== [88] => Město Žitava bylo hlavním cílem českých [[Exulanti|exulantů]]. K největším náporům vystěhovalectví docházelo zvláště v letech 1622–1623 a potom ještě jednou v roce 1628. Exulanti v počtu přes 1000 rodin většinou pocházeli z [[Okres Litoměřice|litoměřického]] a [[Boleslavský kraj|boleslavského kraje]]. V Žitavě se jim dostalo [[Náboženská svoboda|náboženské svobody]], ale jejich postavení bylo z počátku nejisté, neboť byli nezřídka [[Luteránství|luterskou]] ortodoxií podezříváni z [[Kalvinismus|kalvinismu]] a nedůvěru budily také jejich bohoslužby v českém jazyce. Zprvu konali svá nedělní shromáždění v bytech [[exil]]ových [[duchovní]]ch, teprve později jim bylo k bohoslužebným účelům přenecháno přízemí jedné z budov někdejšího kláštera. Komunita však stále zůstávala v podřízeném postavení k městské obci, český duchovní nesměl udělovat svátosti ani pohřbívat. Ještě za [[Třicetiletá válka|války]], v roce 1640, museli čeští přistěhovalci složit [[Saské kurfiřtství|saskou]] [[Poddanství|poddanskou]] přísahu a výslovně slíbit, že se nebudou spolčovat se svým bývalým pánem, tj. [[Habsburská monarchie|císařem]]. Česká obec v Žitavě zanikla až v 19. století, v roce 1846 se tu přestalo kázat v češtině. Vystěhovalectví z Čech ovlivnilo saskou kulturu v hmotném i duchovním ohledu. Po vylidnění zde došlo díky exulantům ke zvýšení počtu obyvatel, vznikla nová předměstí, městečka, vesnice a kostely. [[Zemědělství]] a [[Těžba|hornictví]] získalo kvalifikovanou pracovní sílu, stejně tak mnohá řemesla. Mezi přistěhovalci českého i německého jazyka byla řada vzdělaných lidí, z nichž se někteří zařadili mezi nejvýznamnější žitavské osobnosti. Jmenovat lze například potomka exulantů [[Christian Weise|Christiana Weise]] nebo rodinu Pešků (z nich je nejznámější [[Kristián Pešek|Christian Pescheck]] a [[Christian Adolph Pescheck]]) a Morávků ([[Carl Gottlob Moráwek]]).{{Citace monografie | příjmení = Pescheck | jméno = Christian Adolph | odkaz na autora = Christian Adolph Pescheck | překladatelé = Věra Kavanová | titul = Čeští exulanti v Sasku | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf | místo = Varnsdorf | rok = 2001 | počet stran = 195 | isbn = 80-238-7823-9}}BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. ''Horní a Dolní Lužice'', s. 165–167. Vedle bohaté knižní produkce, která byla odtud pašována do Čech, stojí za zmínku, že s exulanty se dostala do Žitavy kopie [[Rudolfův majestát|Rudolfova majestátu]].{{Citace periodika | příjmení = Svoboda | jméno = Milan | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Majestát Rudolfa II. ve sbírkách Christian-Weise-Bibliothek v Žitavě | periodikum = Fontes Nissae = Prameny Nisy : regionální historický sborník | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2002 | měsíc vydání = | ročník = 3 | číslo = | strany = 160–168 | url = | issn = 1213-5097}}{{#tag:ref|V projektu [[Národní muzeum|Národního muzea]], [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] a [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovny ČR]] byly virtuálně rekonstruovány významné bohemikální knižní fondy evangelických farářů, které vlastní či vlastnila Christian-Weise-Bibliothek.{{Citace elektronické monografie | titul = Virtuální rekonstrukce rozptýlených provenienčně bohemikálních knižních celků v tuzemských i zahraničních knihovnách | url = https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2018/sipek.pdf | datum vydání = 2018–2022 | datum přístupu = 2022-01-04 | vydavatel = Konsorcium: NM, NPÚ, NK ČR}}|group="pozn."|name="Poznámka1"}} [89] => [90] => === Žitava v Saském státě === [91] => [[Soubor:Zittau 1744.jpg|náhled|Žitava v roce 1744|alt=Barevná fotografická reprodukce rytiny s plánem Žitavy]] [92] => [[Soubor:Baschkiren in Zittau 1813.jpg|náhled|[[Baškirové]] a kozáci v Žitavě v roce 1813|alt=Černobílá fotografická reprodukce s vyobrazením kozáků v Žitavě]] [93] => [[Soubor:Ansicht Zittau um 1850.jpg|náhled|Pohled na město kolem roku 1850|alt=Černobílá fotografická reprodukce litografie s pohledem na Žitavu]] [94] => V letech 1695–1768, již za [[Saské kurfiřtství|saské vlády]], docházelo v Žitavě k [[Čarodějnické procesy|pronásledování čarodějnic]]. Tři muži a jedna žena uvízli v procesech, domnělá čarodějnice zvaná „alte Zwirn-Sabine“ zemřela ve vězení v roce 1698.{{Citace monografie | příjmení = Wilde | jméno = Manfred | titul = Die Zauberei- und Hexenprozesse in Kursachsen | vydavatel = Böhlau | místo = Köln ; Weimar ; Wien | rok = 2003 | počet stran = x, 734 | strany = 649 | isbn = 978-3-412-10602-7 | jazyk = de}} V roce 1705 vznikla obchodní společnost, která založila vlastní knihkupectví. Rozvíjel se obchod s plátnem, pivovarnictví a soukenictví, díky nimž občané města bohatli. Do tohoto příznivého vývoje ale zasáhla [[sedmiletá válka]]: 23. července 1757 byla Žitava ostřelována rakouskými vojsky, protože [[Pruské království|pruské]] jednotky, které se nacházely ve městě, odmítly kapitulovat. Ostřelování začalo, jakmile [[pruská armáda]] pod velením korunního prince [[August Vilém Pruský (1722–1758)|Augusta Viléma Pruského]] rozbila svůj stanový tábor. Přestože se toto střetnutí pro Prusy vyvíjelo nepříznivě, sveřepě se bránili, protože ve městě byl mj. sklad s důležitým válečným materiálem. Pruský velitel odmítal otevřít bránu hořícího města, což ztráty na životech ještě zvýšilo.BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. ''Horní a Dolní Lužice'', s. 170. Teprve když se situace zdála beznadějná, ustoupila pruská armáda ve směru [[Löbau]].{{Citace monografie | příjmení = Lloyd | jméno = Henry | titul = Geschichte des Siebenjährigen Krieges in Deutschland zwischen dem Könige von Preussen und der Kaiserin Königin mit ihren Alliirten | url = https://books.google.cz/books?id=yPdMAAAAMAAJ&hl=cs&pg=PR1#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Johann Friedrich Unger | místo = Berlin | rok = 1783 | počet stran = 342 | strany = 228–302 | svazek = 1 | typ svazku = Teil | jazyk = de}} Následky ostřelování s rozsáhlým požárem byly pro Žitavu zdrcující. [[Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)|Kostel svatého Jana]] s varhanami od [[Gottfried Silbermann|Silbermanna]], radnice a radní archiv stejně jako 80 % obytných domů byly zcela zničeny. Prameny z [[herrnhut]]ského Archivu [[Moravští bratři|Jednoty bratrské]] znějí následovně: „Ubohá Žitava byla obležena a skoro celá lehla popelem.“{{Citace monografie | příjmení = Lauterbach | jméno = Johann Michael | titul = Herrnhut, Sachsen, an Georg Wenzel Golkowsky | místo = Bethlehem, Pennsylvanien, 4. Oktober 1757, Hs., MHS Records Box 7, folder 6, Moravian Archives, Bethlehem, Pennsylvania | jazyk = de}} Účast na této katastrofě šla daleko za hranice německých zemí a projevila se nejen v četných publikacích, ale také v celoevropské solidární akci. Současník této události Charles-Emmanuel de Warnery, který se války zúčastnil na straně Pruska, uvedl, že přímo ve městě nebyly žádné strategicky významné jednotky: „Stalo se tu, že nepřátelé ostřelovali toto město, které bylo pouze obehnáno hradbami a po saským městech bylo díky obchodu nejbohatší. Je nepochopitelné, proč je zpustošili, neboť my bychom je opustili a ono by patřilo svým spojencům […]“.{{Citace monografie | příjmení = Warnery | jméno = Charles-Emmanuel de | titul = Des Herrn Generalmajor von Warnery sämtliche Schriften | url = http://www.mdz-nbn-resolving.de/urn/resolver.pl?urn=urn:nbn:de:bvb:12-bsb10594959-9 | vydavatel = Helwieg | místo = Hannover | rok = 1789 | počet stran = 272 | strany = 178 | svazek = 7 | typ svazku = Theil | jazyk = de}}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Zittau unter der Herrschaft der Albertiner, s. 36–68. [95] => [96] => V roce 1767 začala výstavba nového kostela sv. Jana, která byla po značných problémech se statikou dokončena teprve roku 1837. V roce 1840 byl položen základní kámen nové žitavské radnice, která byla slavnostně otevřena v roce 1845. S otevřením nového divadla 25. října 1802 začala úspěšná epocha žitavského divadelního života. Během [[Napoleonské války#Válka šesté koalice (1812–1814)|osvobozovacích válek]], které byly reakcí na [[Napoleonské války|francouzskou]] expanzi, Rakousko 11. srpna 1813 vyhlásilo válku Francii. Po následném vyhlášení [[Klid zbraní|klidu zbraní]] (17. srpna) se [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] 19. srpna se svými vojsky odebral do Žitavy, odkud vyslal osmý sbor [[Divizní generál|divizního generála]] [[Józef Antoni Poniatowski|Poniatowského]] do [[Jablonné v Podještědí|Jablonného v Podještědí]], další jednotky pod velením [[generál]]a [[Charles Lefebvre-Desnouettes|Lefebvre-Desnouetta]] táhly k [[Rumburk]]u a [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetínu pod Jedlovou]] a konečně sbory polského generála [[Jan Nepomucen Umiński|Umińského]] směřovaly do [[Frýdlant]]u a [[Liberec|Liberce]]. Cílem operace bylo zastavit rakouskou armádu postupující z jihu Čech pod velením polního maršála [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karla Filipa ze Schwarzenbergu]], posílit druhý [[Claude-Victor Perrin gen. Victor|Victorův]] sbor a první [[armádní sbor]] generála [[Dominique Joseph Vandamme|Vandamma]] na labské linii a zároveň tak krýt [[Drážďany]]. Kromě toho se u Žitavy nacházel ještě čtvrtý sbor [[Jezdectvo|kavalérie]] vedený [[François-Christophe Kellermann|vévodou z Valmy]]. 20. srpna se potom Napoleon vydal do [[Lubáň|Lubáně]], aby pokračoval v tažení proti [[Gebhard Leberecht von Blücher|Blücherově]] [[Pruské Slezsko|slezské]] armádě, zatímco [[maršál]] Victor ještě zůstal v Žitavě.{{Citace monografie | příjmení = Sporschil | jméno = Johann | titul = Die grosse Chronik: Geschichte des Krieges des verbündeten Europa's gegen Napoleon Bonaparte in den Jahren 1813, 1814 und 1815 | url = https://books.google.cz/books?id=32obAQAAMAAJ&hl=de&pg=PA398#v=onepage&q=zittau&f=false | vydavatel = Westermann | místo = Braunschweig | rok = 1844 | počet stran = 1223 | strany = 398 | svazek = 1 | typ svazku = Bd. | jazyk = de}} V letech 1820–1869 byly ve městě zbořeny hradby a na jejich místě založen park zvaný „Zelený okruh“ (''Der Grüne Ring''). Do roku 1914 byla vystavěna reprezentativní ulice Ringstraße s [[Klasicistní architektura|klasicistními]] domy. V roce 1873 byly otevřeny městské [[lázně]], roku 1884 získalo město nemocnici. Dolní [[Mandava]] byla regulována v roce 1902 vytvořením hlubšího [[Říční koryto|koryta]] k ochraně před [[Povodeň|povodněmi]]. Roku 1879 nechal žitavský přírodovědný spolek ''[[Glóbus|Globus]]'' postavit na vrcholu [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdu]] vyhlídkovou věž a v roce 1891 kamennou rozhlednu.{{Citace monografie | příjmení = Růžička | příjmení2 = Jordáková | příjmení3 = Pozlovská | jméno = Jiří | jméno2 = Jana | jméno3 = Zuzana | titul = Lužické hory do kapsy | vydavatel = KMa s. r. o. | místo = Praha 1 | rok = 2006 | kapitola = Hvozd | strany = 44 | isbn = 80-7309-328-6}} V roce 1908 byl položen základní kámen krematoria. Roku 1915 se pak Žitava vydělila z Žitavského hejtmanství a stala se tzv. [[Městské okresy v Německu|městem bez okresu]]. Před [[První světová válka|první světovou válkou]] vzrostl počet obyvatel z 8000 (1815) na 38 000. Díky svým průmyslovým podnikům se stala Žitava hlavním střediskem industrializovaného saského plátenictví. Vznikla zde řada tkalcoven a [[Barvení textilií|barvíren]], ale také elektrárna, plynárna a nejrůznější strojírenské podniky, slévárny, továrna na koberce a sklárna.BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. ''Horní a Dolní Lužice'', s. 217. [97] => [98] => === V letech 1918–1945 === [99] => [[Soubor:Zi-dreilaendereck3.jpg|náhled|Žitavské [[trojmezí]] Německa, Česka a Polska|alt=Barevná fotografie lokality německo-česko-polského tromezí s křížem a vlajkami]] [100] => V přechodném období, kdy existovala tzv. [[Listopadová revoluce v Sasku (1918–1919)|Saská republika rad]], [[Abdikace|abdikoval]] poslední král z rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] a v roce 1919 vznikl Svobodný stát Sasko coby spolkový stát [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Ve dvacátých letech měla v oblasti Žitavy silnou pozici levicově liberální [[Německá demokratická strana]],{{Citace monografie | příjmení = Voigt | jméno = Carsten | titul = Kampfbünde der Arbeiterbewegung : das Reichsbanner Schwarz-Rot-Gold und der Rote Frontkämpferbund in Sachsen 1924–1933 | url = https://books.google.cz/books?id=cygMA0eVVV0C&lpg=PA223&dq=zittau%20Weimarer%20Republik&hl=cs&pg=PA223#v=onepage&q=zittau%20Weimarer%20Republik&f=false | vydavatel = Böhlau | místo = Köln ; Weimar ; Wien | rok = 2009 | počet stran = 607 | edice = Geschichte und Politik in Sachsen ; Bd. 26 | strany = 223 | isbn = 978-3-412-20449-5 | jazyk = de}} (omezený přístup) což bylo jedním ze symptomů přicházející hospodářské krize, která tento kraj postihla i pro poměrně jednostrannou orientaci na textilní výrobu. V roce 1927 se vyostřené sociální problémy projevily velkou stávkou. Již po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] se v roce 1933 konaly v Žitavě oslavy 1000 let Horní Lužice. Během období [[Nacismus|nacionálního socialismu]] zde docházelo k pronásledováni politických odpůrců. Židé byli vyháněni a zabíjeni, synagoga v ulici Lessingstraße 12 a márnice na židovském hřbitově odstřeleny. Za války bylo zavražděno nejméně 40 Židů z Žitavy a Löbau.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Alicke | jméno = Klaus-Dieter | titul = Aus der Geschichte der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum: Zittau (Sachsen) | url = http://www.xn--jdische-gemeinden-22b.de/index.php/gemeinden/u-z/2160-zittau-sachsen | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2018-03-02 | jazyk = de}} Pronásledování se nevyhnulo ani české menšině, která byla z velké části vyhnána z města a okolí. Ke konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly zřízeny pobočné tábory [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Groß-Rosen]] a [[Auschwitz|koncentračního tábora Osvětim]] pro mužské a ženské vězně, kteří vykonávali [[Nucená práce|nucené práce]] v továrně Zittwerke AG, což byla součást Junkers Flugzeug- und Motorenwerke AG. Společně vedené tábory s více než 1000 vězňů se nacházely v Klein-Schönau (dnes Polsko: [[Sieniawka (okres Zgorzelec)|Sieniawka]]). Nelidské podmínky připravily o život nejméně 158 obětí. Ještě v posledních dnech války tiskly ''Zittauer Nachrichten'' bojovné patriotické projevy, 7. května bylo obyvatelstvo vyzváno, aby město opustilo. Dne 9. května 1945 byla Žitava obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]].{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Martin | titul = Von der Eigenkirche zum volkseigenen Betrieb : Erwin Jacobi (1884 - 1965) ; Arbeits-, Staats- und Kirchenrecht zwischen Kaiserreich und DDR | url = https://books.google.cz/books?id=1CstkHd3PAYC&lpg=PA259&dq=zittau%201918%201945&hl=cs&pg=PA259#v=onepage&q=zittau%201918%201945&f=false | vydavatel = Mohr Siebeck | místo = Tübingen | rok = 2008 | počet stran = 453 | strany = 259 | isbn = 978-3-16-149502-1 | jazyk = de}} (omezený přístup)PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Weimarer Republik und Drittes Reich, s. 68–74. [101] => [102] => === V letech 1945–1990 === [103] => Krátce po skončení druhé světové války vyšlo v [[Praha|Praze]] [[memorandum]] náčelníka Hlavního štábu československé branné moci [[Bohumil Boček|Bohumila Bočka]], které požadovalo připojení [[Lužice|Lužic]] k Československu. Požadavky se různily, přičemž se uvažovalo alespoň o [[Anexe|anexi]] Žitavska. To je mimochodem motivem pro vznik obou českých knih o Žitavě z roku 1947 (''Žitava v českých dějinách'' a ''Žitavsko v českých dějinách''). V té době žilo v Žitavě asi 4000 Čechů, kteří myšlenku na připojení podporovali. Tyto požadavky byly v roce 1948 zamítnuty Varšavskou dohodou. V důsledku [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] pak město ztratilo městskou část [[Porajów|Großporitsch]], která se nachází na východ od Nisy. V Großporitsch byl v květnu 1945 zřízen Válečný a civilní zajatecký tábor pro příslušníky [[wehrmacht]]u a německé civilisty. Žitava, které byla ještě nedávno dopravní křižovatkou, se po úpravě hranic stala [[Periferie (geografie)|periferním]] pohraničním městem. Silnice na východě byly částečně odříznuty a provoz omezen. Až do roku 1989 zde byl pouze jediný hraniční přechod v ulici Chopinstraße do sousední obce [[Sieniawka (okres Zgorzelec)|Sieniawka]] (''Kleinschönau''), který však byl až do osmdesátých let pro soukromé cesty z [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR) průchozí jenom na zvláštní povolení. Vláda NDR zde totiž po vlně stávek polského hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarność]] 30. října 1980 silně omezila cestovní provoz.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Zittau 1945–1990, s. 74–76. V 70. a 80. letech žitavské centrum chátralo, životní prostředí bylo ovlivňováno těžbou v hnědouhelném dole Olbersdorf na jihozápadním okraji města. Ze strany státu dokonce vznikl plán, který počítal s tím, že Žitava bude po roce 2015 s výjimkou užšího historického centra obětována těžbě.{{Citace monografie | titul = Die Oberlausitz : Ausflugsziele zwischen Neiße und Pulsnitz | url = | vydavatel = Theiss | místo = Stuttgart | rok vydání = 2010 | vydání = | počet stran = 272 | edice = Ausflüge zu Archäologie, Geschichte und Kultur in Deutschland ; Bd. 51 | kapitola = | strany = 231 | isbn = 978-3-8062-2367-5 | jazyk = de}} Dne 19. října 1989 začala v Žitavě pokojná revoluce. Ve třech žitavských kostelech se shromáždilo 10 000 osob z města a okolí v setkáních organizovaných [[Nové fórum|Novým fórem]], což zde předznamenalo [[Die Wende|konec politického režimu]] NDR.{{Citace elektronické monografie [104] => | korporace = Oberlausitz TV [105] => | titul = Der 19. Oktober 1989 in Zittau [106] => | url = http://www.oberlausitztv.de/mediathek/14911/Der_19_Oktober_1989.html [107] => | datum vydání = 2020-07-22 [108] => | datum přístupu = 2020-07-23 [109] => | vydavatel = M.E.N. Media Entertainment Networks GmbH [110] => | jazyk = de [111] => }} [112] => [113] => === Po roce 1990 === [114] => [[Soubor:Einwohnerentwicklung von Zittau.svg|náhled|400px|Vývoj počtu obyvatelstva Žitavy od roku 1790 do roku 2017|alt=Grafické znázornění s vývojem počtu obyvatel v Žitavě]] [115] => Po roce 1989 došlo v Žitavě stejně jako v celém Sasku k hluboké strukturální změně. Ve městě zanikly někdejší státní průmyslové podniky, mimo jiné největší tkalcovna v NDR ''VEB Mechanik Weberei Zittau'' a výrobce užitkových vozidel ''[[Robur|VEB Robur-Werke Zittau]]'', zrušen byl rovněž [[Nationale Volksarmee|armádní]] areál v jižním předměstí s Důstojnickou vysokou školou pozemních sil. V letech 1989–2017 opustilo Žitavu více než 12 000 obyvatel. Nedostatek pracovních příležitostí se město pokusilo řešit založením nových průmyslových zón ve Weinau a v Pethau, v nichž sídlí velká část výrobních společností. V roce 1991 byla ukončena těžba v hnědouhelném dole [[Olbersdorf]]. Založením „[[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysoké školy pro techniku a ekonomii Žitava/Zhořelec]]“ v roce 1992 město navázalo na svou tradici v podpoře vzdělávání, o čemž svědčí také nově vzniklý [[Mezinárodní vysokoškolský institut Žitava|Mezinárodní vysokoškolský institut]]. V letech 1994–1995 byla restaurována obě postní plátna z let 1472 a 1573, která byla následně po 63 letech vystavena na radnici. 1. ledna 1995 byl Hornolužický okres přejmenován na okres „Löbau-Zittau“. Roku 1996 získala Žitava statut velkého okresního města. V roce 1999 se v Žitavě/Olbersdorfu konala druhá Saská zemská zahradnická výstava, jejímž heslem bylo: „Krajina po těžbě“. Roku 2001 proběhly ve městě slavnosti Dnů Saska. Na začátku května 2004 se v Žitavě konaly oslavy [[Vstup České republiky do Evropské unie|českého]] a [[Vstup Polska do Evropské unie|polského vstupu]] do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Dne 21. prosince 2007 oslavili evropští představitelé ukončení hraničních kontrol do Polska a České republiky na přechodech Žitava–Friedensstraße–[[Porajów]] a Porajów–[[Hrádek nad Nisou|Hrádek]] (Grottau) u příležitosti vstupu těchto zemí do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Stadtchronik | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/stadtgeschichte/stadtchronik | datum přístupu = 2018-02-27 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023424/http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/stadtgeschichte/stadtchronik | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Zittau nach 1990, s. 76–80. [116] => [117] => V roce 2020 byla představena studie hydrogeologa Ralfa Kruppa, podle níž v důsledku plánovaného rozšíření a pokračování těžby v nedalekém [[Důl Turów|dole Turów]] Žitavě hrozí propad půdy až o 1 metr. Podle listu ''[[Sächsische Zeitung]]'' si studii objednala česká organizace [[Frank Bold|Frank Bold Society]] a německá pobočka [[Greenpeace]]. Primátor Zenker nechal studii prověřit nezávislými odborníky, vyjádřil své obavy o budoucnost města a vyzval, aby se Německo připojilo k české žalobě proti dolu Turów u [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudního dvora Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ulbrich | jméno = Jana | titul = Oberbergamt: Zittau sinkt wirklich | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2020-11-16 | datum přístupu = 2021-06-19 | url = https://www.saechsische.de/zittau/oberbergamt-tagebau-turow-kohle-zittau-senkungen-5315494-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Truchlá | jméno = Helena | titul = Žitava se propadne o půl metru, Nisa proteče do hlubin. Proti Turówu brojí už i Němci | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/do-boje-proti-turow-se-zapojili-nemci-zitave-hrozi-propad-az/r~6469e6600c8311eb842f0cc47ab5f122/ | datum vydání = 2020-10-13 | datum přístupu = 2021-06-19}} Poté, co Soudní dvůr v květnu roku 2021 nařídil zastavení těžby až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, gratuloval Zenker ve svém projevu v ''Oberlausitz TV'' české vládě.{{Citace elektronického periodika | titul = "Ich gratuliere der tschechischen Regierung ..." | periodikum = Oberlausitz TV | vydavatel = M.E.N. Media Entertainment Networks GmbH | datum vydání = 2021-05-21 | datum přístupu = 2021-06-19 | url = http://www.oberlausitztv.de/mediathek/15466/Ich_gratuliere_der_tschechischen_Regierung.html | jazyk = de}} Svobodný stát Sasko se v září roku 2021 rozhodl podpořit Žitavu u polského správního soudu, kde se vede soudní spor o prodloužení těžby v dole Turów z pohledu polského práva.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Beutler | jméno = Anja | titul = Turow: Freistaat will nun doch Zittau helfen | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2021-09-24 | datum přístupu = 2021-09-26 | url = https://www.saechsische.de/wirtschaft/bergbau/zittau-sachsen-klage-gericht-polen-turow-kraftwerk-grube-pge-5531439-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} Po česko-polské dohodě z 3. února 2022 primátor Zenker v rozhlasové stanici Radio Lausitz řekl, že Žitava se cítí osamocena a vyčetl saské vládě, že nebyla ve věci dost aktivní a nevzala vážně obavy místních obyvatel. Polsko na obavy Žitavy o pokles terénu v důsledku těžby nereagovalo.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kunoth | jméno = Knut-Michael | titul = Zittauer OB: Einwände zu Tagebau Turow bearbeiten | url = https://www.radiolausitz.de/suche/?tx_news_pi1%5Bqu%5D=zenker&cHash=35371acba93a81a0f936369caa8b30c6#!/beitrag/zittauer-ob-einwaende-zu-tagebau-turow-bearbeiten-713150/ | datum aktualizace = 2022-02-04 | datum přístupu = 2022-02-10 | vydavatel = Radio Lausitz | jazyk = de}}{{Citace elektronického periodika | titul = Žitava má ohledně dolu Turów stále pochyby. Podle starosty nebyla saská vláda dost aktivní | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/turow-polsko-soud-dul-zivotni-prostredi-nemecko-petr-fiala-mateusz-morawiecki_2202041015_kth | datum vydání = 2022-02-04 | datum přístupu = 2022-02-10 | periodikum = iROZHLAS | odkaz na periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | odkaz na vydavatele = Český rozhlas}} Dne 13. března 2024 správní soud ve Varšavě rozhodl, že povolení k dalšímu provozu povrchového dolu Turów nebylo zcela zákonné. Protože polský státní podnik PGE investoval do dolu značné prostředky, očekává se odvolání proti tomuto rozsudku.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Christmann | jméno = Thomas | titul = Was Zittaus Klage-Erfolg gegen den Tagebau Turow bedeutet | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2024-03-13 | datum přístupu = 2024-03-13 | url = https://www.saechsische.de/zittau/urteil-tagebau-kraftwerk-turow-klage-uvp-zittau-ob-zenker-konzern-pge-gericht-warschau-5976362-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [118] => [119] => == Obyvatelstvo == [120] => Na dobu kolem roku 1400 se počet obyvatel odhaduje na 5000 osob. Poté, co se opakovaně objevovaly nemoci, požáry a válečné události, docházelo ke značnému úbytku obyvatelstva. Od poloviny 19. století přišel výrazný nárůst, který mírně opadl za první světové války. V roce 1950 dosáhl počet obyvatel historického maxima 47 000. Po zániku NDR ztratilo město kvůli vysoké nezaměstnanosti a poklesu porodnosti asi 12 000 obyvatel. Prognóza dalšího vývoje je nepříznivá: do roku 2030 se počítá s dalším úbytkem obyvatelstva (2020: 23 830 obyvatel; 2030: 21 430 obyvatel).{{Citace elektronické monografie | korporace = Statistische Ämter der Länder | titul = Bevölkerungs­vorausberechnung - Bevölkerungsstruktur: Zittau | url = http://www.wegweiser-kommune.de/statistik/zittau+bevoelkerungsstruktur+bevoelkerung-1+2012-2030+balkendiagramm | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-02 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | jazyk = de}} Vzhledem k pracovním příležitostem a příznivým cenám nemovitostí a nájmů roste počet přistěhovalců z obou sousedních zemí. V roce 2013 bylo v Žitavě hlášeno 137 Čechů a 147 Poláků, roku 2017 již 228 Čechů a 282 Poláků.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Heinke | jméno = Mario | titul = Von Liberec auf den Nordpol | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2018-07-24 | datum přístupu = 2018-07-24 | url = https://www.sz-online.de/nachrichten/von-liberec-auf-den-nordpol-3981216.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} Podle studie z roku 2024 počet Čechů ve městě stále narůstá a Žitava má již nejpočetnější českou menšinu ve Spolkové republice Německo.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Laurin | jméno = Petra | titul = Tschechische Minderheit in Zittau ist größte bundesweit - und gibt der Stadt Impulse | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2018-04-08 | datum přístupu = 2018-04-10 | url = https://www.saechsische.de/zittau/lokales/immer-mehr-tschechen-ziehen-nach-zittau-bevoelkerung-demografie-dreilaendereck-5985683-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [121] => [122] => == Politika == [123] => [[Soubor:Žitava radnice 3.jpg|náhled|upright 1.2|Žitavská radnice|alt=Barevná fotografie novorenesanční radnice v Žitavě]] [124] => === Městská rada === [125] => Již v roce 1319 rada sestávala z [[purkmistr]]a a dvanácti [[Městská rada|radních]] (''consules''). Prvním doloženým výrazem, který označuje radu je slovo ''rotmanne'' v jednom prameni z roku 1357. Až do roku 1360 se konaly volby radních na [[Nový rok]], později v den [[Narození Panny Marie]] a v letech 1389–1830 pak ve čtvrtek po [[Bartoloměj (apoštol)|Bartolomějovi]]. V roce 1364 se rada rozrostla na 18 a roku 1370 na 24 osob. V době ''Pönfallu'' měla městská rada 12 členů. Roku 1559 obdržela Žitava opět právo svobodně volit městskou radu. Po zavedení všeobecného městského zřízení v roce 1832 existovalo vedle starosty 15 radních (z nich 5 placených) a 29 městských zastupitelů. Aktuální městská rada se skládá z 26 členů a její obsazení odpovídá výsledkům [[Komunální volby|komunálních voleb]] z 31. srpna 2014, které proběhly s volební účastí 44,7 %. Zasedání městské rady se konají každý poslední čtvrtek měsíce v Občanské síni radnice. Vedle městské rady existuje rovněž správní a finanční výbor, sociální a technický výbor a výbor na zadávání zakázek.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Stadt Zittau - Stadtrat | url = https://www.zittau.de/en/b%C3%BCrgerservice/stadtrat/ratsinfo | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190314000832/http://www.zittau.de/en/b%C3%BCrgerservice/stadtrat/ratsinfo | datum archivace = 2019-03-14 | nedostupné = ano }} [126] => {| [127] => |- style="background:#EEEEEE; text-align:center;" [128] => |style="width: 4em" | || style="width: 8em" | [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] || style="width: 8em" | [[Die Linke]] || style="width: 8em" | [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] || style="width: 8em" | [[Svobodná demokratická strana|FDP]] || style="width: 8em" | [[Svaz 90/Zelení]] || style="width: 8em" | [[Nationaldemokratische Partei Deutschlands|NPD]] (od listopadu 2014 ''Bürgerbündnis Zittau'') || style="width: 8em" | Freie Bürger Zittau || style="width: 8em" | Freie Unabhängige Wähler (FUW) || style="width: 8em" | Zittau kann mehr e.V. (ZKM) || style="width: 8em" | [[Alternativa pro Německo|AfD]] || '''Celkem''' [129] => |- style="text-align:center;" [130] => | '''2009'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Mitteldeutscher Rundfunk | odkaz na korporaci = Mitteldeutscher Rundfunk | titul = Ergebnisse aus dem Landkreis Görlitz | url = https://www.mdr.de/sachsen/politik/wahlen/kommunalwahlen/Ergebnisse100_page-1_zc-43c28d56.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2009 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Mitteldeutscher Rundfunk | jazyk = de}} || 9 || 5 || 2 || 2 || 1 || 1 || 5 || 1 || – || – || '''26''' [131] => |- style="text-align:center;" [132] => | '''2014'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | titul = Gemeinderatswahl 2014 : Zittau | url = https://www.statistik.sachsen.de/wpr_alt/pkg_s10_erg.prc_erg_gr?p_bz_bzid=GR14&p_ebene=GE&p_ort=14626610 | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de }}|| 7 || 4 || 2 || 1 || 1 || 2 || 2 || 2 || 5 || – || '''26''' [133] => |- style="text-align:center;" [134] => | '''2019'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Stadt Zittau - Bürgerinformationsportal Stadtrat der Großen Kreisstadt Zittau | url = https://stadtrat.zittau.de/kp0040.asp?__kgrnr=1 | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20200207 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20200411002848/https://stadtrat.zittau.de/kp0040.asp?__kgrnr=1 | datum archivace = 2020-04-11 | nedostupné = ano }} || 4 || 3 || 0 || 1 || 1 || – || 2 || 3 || 5 || 7 || '''26''' [135] => |} [136] => [137] => === Primátor === [138] => První zmínka o purkmistrovi označenému jako ''magister civium'' je z roku 1310. Patrně od roku 1540 se ve výkonu úřadu střídali tři purkmistři. V 18. století se používal doplňující titul ''Kaiserlicher Pfalzgraf''. Od roku 1729 byly dva starostové. Po zavedení všeobecného městského zřízení v roce 1832 pak už byl starosta pouze jeden. Roku 1904 byl mu byl propůjčen titul [[primátor]]a, který však zanikl v roce 1950. Od roku 1996 je opět zaveden titul primátora. V letech 2001–2015 zastával tento úřad Arnd Voigt (Freie Bürger Zittau). Poté, co Arnd Voigt na základě svého onemocnění [[Parkinsonova nemoc|parkinsonovou chorobou]] odstoupil, stal se od 1. srpna 2015 úřadujícím primátorem Thomas Zenker (Zittau kann mehr).{{Citace elektronické monografie | korporace = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | titul = Wahlberechtigte, Wähler, Stimmen und Stimmenverteilung bei der Oberbürgermeisterwahl in der Großen Kreisstadt Zittau - Landkreis Görlitz | url = https://www.statistik.sachsen.de/wpr_alt/pkg_s10_bmlr.prc_erg_bm?p_bz_bzid=BM151&p_ebene=GE&p_ort=14626610 | datum vydání = 2015 | datum přístupu = 2018-03-03 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023338/https://www.statistik.sachsen.de/wpr_alt/pkg_s10_bmlr.prc_erg_bm?p_bz_bzid=BM151&p_ebene=GE&p_ort=14626610 | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }} Dne 12. června 2022 Zenker opět vyhrál volby, v nichž ho zvolilo 71,8 % voličů, a ve funkci zůstane dalších 7 let.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Christmann | jméno = Thomas | titul = Zittauer wollen weiter Zenker – mit deutlicher Mehrheit | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2022-06-12 | datum přístupu = 2022-06-13 | url = https://www.saechsische.de/politik/wahlen/kommunalwahl/ob-wahl-ergebnis-abstimmung-joerg-domsgen-afd-thomas-zenker-zkm-zittau-5705024-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [139] => [[Soubor:Żytawa Dom Solny.JPG|náhled|Solnice|alt=Barevná fotografie několikapatrové historické solnice]] [140] => [141] => === Znak === [142] => [[Soubor:Wappen von Zittau.svg|vlevo|140px|náhled|Městský znak z roku 1896|alt=Barevná ilustrace s městským znakem Žitavy]] [143] => [[Blason]]: Městský znak se skládá ze [[Štít (heraldika)|čtvrceného]] [[Srdeční štít (heraldika)|srdečního štítu]], v jehož prvním a čtvrtém poli je vyobrazen dvouocasý stříbrný [[Český lev (heraldika)|český lev]] na červeném pozadí. Ve druhém a třetím poli je černá [[Slezsko|slezská]] [[Orlice (heraldika)|orlice]] na zlatém pozadí se stříbrným [[Perisonium|perizoniem]], ozdobeným [[kříž]]kem a [[jetel]]ovými listy. Červená a bílá při tom symbolizuje české zemské barvy. Černá slezská orlice byla městu v roce 1337 propůjčena tehdejším držitelem [[Léno|léna]] [[Jindřich I. Javorský|Jindřichem I. Javorským]] jako odměna za to, že pomohlo při zničení loupežného hradu [[Tolštejn]]a. Stříbrného českého dvouocasého lva propůjčil Žitavě [[Jan Lucemburský]]. Uprostřed je potom červený štít se stříbrným písmem Z, tedy počáteční písmeno názvu města. Štít s písmenem Z se nachází také na Velkém postním plátnu, poprvé se však objevuje na pečeti v Žitavě sídlícího biskupa Jana z Gardaru z roku 1433. Teprve od roku 1896 se používá jednotná verze znaku, upravená Hlavním saským archivem. Kromě tohoto znaku existuje ještě velký znak, který je rozšířen [[Přilba (heraldika)|rytířskou přilbou]], která symbolizuje pravomoc vlastnit pozemky na základě privilegií udělených [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]], dále pokrývkou přilby a dvěma orlími křídly. Jedno z křídel, posetých 18 zlatými lipovými lístky, je černé, druhé zlaté. Pokrývka přilby je červenobílá. Tento velký znak je vyhrazen pouze primátorovi.{{Citace monografie | editoři = Antonín Frinta a Hugo Rokyta | titul = Žitavsko v českých dějinách: sborník prací členů výzkumného vědeckého sboru při koordinačním hraničním výboru v Praze | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1947 | vydání = 1 | počet stran = 242 | edice = Časové otázky; Sv. 3 | strany = 182–187 }}{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Wappen und Logo der Stadt Zittau | url = https://www.zittau.de/de/node/831 | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190306043610/https://www.zittau.de/de/node/831 | datum archivace = 2019-03-06 | nedostupné = ano }} [144] => [145] => Do roku 2013 město užívalo červenobílé [[logo]], které mělo na levé straně Solnici (''Salzhaus'') a před ní se nacházející Rolandovu kašnu, na pravé pak výrazný nápis ''Zittau''. Během vytváření [[prezentace]] města Žitavy vzniklo nové logo, které využívalo [[Stylizace|stylizovanou]] formu písmene „Z“ z [[Městská heraldika|městského znaku]] ve spojení s nápisem „Zittau“ a přídomkem z dob Hornolužického šestiměstí „bohatá“ (''Die Reiche''). Tento přídomek byl v roce 2020 odstraněn a zůstalo pouze logo ve tvaru písmene „Z“.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Mielke | jméno = Thomas | titul = Zittau ist nicht mehr "Die Reiche" | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = | datum vydání = 2020-10-02 | datum přístupu = 2020-10-02 | url = https://www.saechsische.de/zittau/zittau-die-reiche-cd-werbung-marketing-image-5286691-plus.html | jazyk = de}} [146] => [147] => === Partnerská města === [148] => [[Soubor:Żytawa Manierystyczne portale.JPG|náhled|Manýristické portály (Markt 23)|alt=Barevná fotografie kamenných portálů z období manýrismu]] [149] => Partnerskými městy Žitavy jsou:{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Partnerstädte der Stadt Zittau | url = https://www.zittau.de/de/unsere-stadt/internationales/partnerst%C3%A4dte | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190306043542/https://www.zittau.de/de/unsere-stadt/internationales/partnerst%C3%A4dte | datum archivace = 2019-03-06 | nedostupné = ano }} [150] => * {{partnerské město|Pistoia|rok=1971}} [151] => * {{partnerské město|Bogatynia|rok=1972}} [152] => * {{partnerské město|Liberec|rok=1973}} [153] => * {{partnerské město|Villingen-Schwenningen|rok=1990}} [154] => * {{flagicon|USA}} [[Portsmouth (Ohio)|Portsmouth]], [[Ohio]], USA (1992) [155] => * {{partnerské město|Hrádek nad Nisou|rok=2015}} [156] => * {{partnerské město|Zielona Góra|rok=2016}} [157] => [158] => == Pamětihodnosti == [159] => === Sakrální památky === [160] => {{Více obrázků [161] => | obrázek1 = Großes Zittauer Fastentuch 1472.jpg [162] => | velikost obrázku1 = 200px [163] => | popisek1 = Velké žitavské postní plátno (1472) na černobílé fotografii z roku 1907. [164] => [165] => | obrázek2 = Zittauer Fastentuch.jpg [166] => | velikost obrázku2 = 200px [167] => | popisek2 = Velké žitavské postní plátno (1472), současný stav. [168] => }} [169] => K žitavským pamětihodnostem patří dvě vzácná postní plátna. Tyto malované textilie jsou připomínkami středověkého zvyku zahalovat v kostelech celý oltářní prostor v době mezi [[Popeleční středa|popeleční středou]] a [[Velikonoce]]mi. Věřící tak byli v době půstu odděleni od [[Liturgie|liturgických]] obřadů konaných u oltáře. Tato původně bílá plátna sloužila jak pro vnitřní meditaci, tak i k ilustraci [[Křesťanská teologie|křesťanské věrouky]]. Po [[Reformace|reformaci]] tento zvyk postupně vymizel. [170] => * '''Velké žitavské postní plátno''' (''Großes Zittauer Fastentuch'') – Je jedním z osmnácti dochovaných scénových obrazových postních pláten, která jsou rozdělena do jednotlivých polí (tzv. ''Feldertyp''). Toto [[Len|lněné]] plátno má rozměry 8,20 m × 6,80 m (asi 56 m²). Na 90 polích v deseti řadách po devíti obrazcích jsou znázorněny biblické scény ze [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]] od [[Stvoření světa|stvoření]] po [[poslední soud]]. Vyobrazení od neznámého umělce jsou namalována [[Tempera|temperou]]. Postní plátno z roku 1472 bylo původně používáno v kostele sv. Jana, jeho [[donátor]]em byl žitavský obchodník s kořením a obilím Jacob Gürtler. Používáno bylo po 200 let, později se považovalo za ztracené, než bylo v roce 1840 objeveno v radní knihovně. Krátce před koncem druhé světové války bylo odvezeno na [[Oybin|Ojvín]] (''Oybin''). V roce 1945 je [[Sovětský svaz|sovětští]] vojáci roztrhali na čtyři části a ty použili na stavbu provizorní lesní sauny. Poničené plátno potom nechali v lese. Teprve o desetiletí později bylo znovuobjeveno Hermannem Knoblochem a ukryto v žitavském muzejním depotu. Příhoda se sovětskými vojáky však zůstala utajena. V letech 1994–1995 bylo plátno restaurováno ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] nadací [[Abegg-Stiftung|Abegg Stiftung]]. Od roku 1999 se nachází v [[Odsvěcení|sekularizovaném]] kostele sv. Kříže, kde je vystaveno v největší skleněné vitríně v Německu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Die Zittauer Fastentücher | url = https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/die-zittauer-fastent%C3%BCcher | datum přístupu = 2018-03-04 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180319193111/http://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/die-zittauer-fastent%C3%BCcher | datum archivace = 2018-03-19 | nedostupné = ano }}{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Yagodka | jméno = Valentyna | instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | odkaz na instituci = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | titul = Velké a malé žitavské postní plátno v kontextu obdobných památek Německa a Rakouska | url = https://theses.cz/id/73zuhy | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Michal Šroněk | místo = České Budějovice | rok = 2013 | počet stran = 92 | datum přístupu = 2018-03-04}} [171] => * '''Malé žitavské postní plátno''' (''Kleines Zittauer Fastentuch'') – Malé plátno z roku 1573 pochází od neznámého [[malíř]]e, který jako předlohu použil dílo [[Lutych (provincie)|lutyšského]] umělce Lamberta Lombarda (ca 1505–1566). Jedná se o jediné postní plátno, které si objednala [[Protestantismus|evangelická]] obec. Až do roku 1684 během půstu zakrývalo hlavní oltář kostela sv. Jana. Pro své rozměry 3,40 m x 4,15 m je ve srovnání s velkým postním plátnem označováno jako malé. Centrální výjev zobrazuje [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižování]], které dokola rámuje čtyřicet nástrojů [[Ježíš Kristus|Kristova]] umučení. Po jeho restaurování nadací Abegg Stiftung byl pro ně vytvořen samostatný výstavní prostor v bývalém Františkánském konventu, kde je vystaveno od roku 2005. [172] => [[Soubor:Žitava kostel svatého Jana 1.jpg|náhled|Kostel sv. Jana|alt=Barevná fotografie s pohledem na Kostel svatého Jana v Žitavě]] [173] => [174] => === Sakrální stavby === [175] => [[Soubor:Zittau Klosterkirche St. Peter und Paul.jpg|náhled|Františkánský konvent s kostelem sv. Petra a Pavla|alt=Barevná fotografie s bývalým františkánským konventem s kostelem svatého Petra a Pavla v Žitavě]] [176] => * '''[[Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)|Kostel svatého Jana]]''' (''Johanniskirche'') – Zmínka o prvním kostele sv. Jana pochází z roku 1291. V roce 1230 na tomto místě stála [[Trojlodí|trojlodní]] [[Románská architektura|románská]] [[bazilika]] se dvěma věžemi v průčelí, která byla zbudována pro [[Maltézský řád|Řád johanitů]]. V 15. století byla exilovým sídlem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly sv. Víta]]. V letech 1485–1531 byla stavba [[Gotická architektura|goticky]] přestavěna a rozšířena na [[Loď (architektura)|čtyřlodní]] [[halový kostel]]. Ten byl během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], 23. července 1757, zcela zdemolován. Zničeny byly varhany, které krátce předtím postavil [[Gottfried Silbermann]]. 23. července 1766 byla na základech zničeného kostela zahájena nová stavba v [[Barokní architektura|barokním slohu]], avšak dostavily se vážné problémy se statikou. Současná podoba stavby pochází od [[Karl Friedrich Schinkel|Karla Friedricha Schinkela]], který barokní dispozice kompletně přestavěl v [[Klasicistní architektura|klasicistním slohu]]. Realizaci těchto úprav prováděl Schinkelův žák [[Carl August Schramm]] z Žitavy. Už v průběhu výstavby se naklonila pravá z věží. V [[interiér]]u je pozoruhodný [[Kazeta (architektura)|kazetový strop]]. Gotická [[Plastika (výtvarné umění)|plastika]] [[Svatý Václav|sv. Václava]], dříve umístěná na západní fasádě, se dnes nachází v městském muzeu.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola St. Johannis, s. 84–88. [177] => * '''Františkánský konvent s kostelem sv. Petra a Pavla''' (''Klosterkirche'') – [[Františkáni|Františkánský]] klášter byl založen v roce 1244. V letech 1260–1290 byl vystavěn [[Konvent (církev)|konvent]] s kostelem, jenž byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. V letech 1421–1437 sloužil objekt k ubytování [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly sv. Víta]]. Po 310 letech svého trvání klášter zanikl, poslední mnich zemřel roku 1554. V letech 1658–1662 nechal stavbu opravit a rozšířit purkmistr Heinrich von Heffter. Chrámová [[Loď (architektura)|loď]] je z roku 1480. Varhany vystavěl Valentin Englert z Žitavy roku 1791, jejich přestavbu provedla v roce 1882 firma Schuster. Na klášterním dvoře, který byl využíván jako pohřebiště, jsou zachované cenné hrobky. Věž je vysoká 70 m. Na jižní straně kostelní lodi jsou barokní přístavby s pozoruhodnou sochařskou výzdobou. Autorem alegorií poznání a moudrosti na tzv. Noackově lóži je [[Balthasar Permoser]].{{Citace monografie | příjmení = Asche | jméno = Sigfried | odkaz na autora = | titul = Balthasar Permoser: Leben und Werk | url = | vydavatel = Deutscher Verlag für Kunstwissenschaft | místo = Berlin | rok vydání = 1978 | vydání = | počet stran = 226 | kapitola = | strany = | isbn = 3-87157-070-2 | jazyk = de}} Jedna z místností přístavby, zvané Heffterbau, sloužila jako modlitebna českých exulantů. V barokním sále bývala první městská knihovna, dnes je klášter sídlem městského muzea (''Städtische Museen Zittau''). Během zničení města za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] zůstal klášterní kostel jako jediný téměř neporušený.{{Citace elektronické monografie | titul = Klosterkirche | url = http://www.ev-luth-kirche-zittau.de/index.php?rubrik=Kirchen&topic=72 | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-04 | vydavatel = Evangelisch-Lutherische Kirchgemeinde St. Johannis Zittau | jazyk = de}}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Franziskanerkloster, s. 98–120. [178] => * '''Kostel Panny Marie''' (''Frauenkirche'') – Tento kostel se nachází poblíž ulice Hammerschmiedtstraße v areálu Mariánského hřbitova. První zmínka o něm pochází z roku 1355. Kostel byl roku 1473 stejně jako 1535 zničen požárem a teprve v roce 1572 byl znovu vystavěn. Poslední stavební úpravy proběhly ještě v letech 1607 a 1707. V roce 1897 byla zvýšena podlaha a obnovena sedadla. Na místo dříve užívaného [[Harmonium|harmonia]] byly v roce 1928 instalovány varhany od žitavské firmy ''Schuster & Sohn''.{{Citace elektronické monografie | titul = Frauenkirche | url = http://www.ev-luth-kirche-zittau.de/index.php?rubrik=Kirchen&topic=85 | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-04 | vydavatel = Evangelisch-Lutherische Kirchgemeinde St. Johannis Zittau | jazyk = de}}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Frauenkirche, s. 90–96. [179] => * '''Kostel svatého Kříže''' (''Kreuzkirche'') – Tento [[Dvojlodí|dvoulodní]] [[halový kostel]] v ulici Frauenstraße má [[Gotická klenba|hvězdovou klenbu]], která spočívá na jediném dvanáctimetrovém středovém [[pilíř]]i. Je považován za největší a nejvyšší dochovaný kostel tohoto typu v [[Německo|Německu]]. Postaven byl v roce 1410 se zřetelnými vlivy pražské [[Petr Parléř|parléřovské]] huti. Poté, co byl během třicetileté války kostel poškozen požárem, započala celková obnova, na kterou přispěli žitavští měšťané. Stěny a [[Empora|empory]] pokrývají [[epitaf]]y žitavských rodin, zlaté a černé tabulky s nápisy, jejichž okázalost svědčí o hospodářském rozkvětu města. Nezvyklý půdorys je tvořen téměř čtvercem o stranách zhruba 16 m. Pozdně gotickým a raně barokním inventářem byl kostel vybaven za purkmistra Christiana von Hartiga. Tento pohřební kostel s přilehlým hřbitovem s barokními hrobkami musel být v roce 1972 odsvěcen. Po [[Rekonstrukce (stavebnictví)|sanaci]] roku 1999 slouží jako muzeum, v němž je vystaveno Velké žitavské postní plátno.{{Citace monografie | příjmení = Micklitza | jméno = Kerstin | příjmení2 = Micklitza | jméno2 = André | titul = Lausitz : Unterwegs zwischen Spreewald und Zittauer Gebirge | url = https://books.google.cz/books?id=FdsBCwAAQBAJ&lpg=PA303&ots=IhDe7Kkqgr&dq=Kreuzkirche%20zittau%201651&hl=cs&pg=PA303#v=onepage&q=Kreuzkirche%20zittau%201651&f=false | vydavatel = Trescher Verlag GmbH | místo = Berlin | vydání = 5 | počet stran = 356 | strany = 303 | isbn = 978-3-89794-330-8 | jazyk = de}}PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Kirche zum Heiligen Kreuz (Museum), s. 126–136. [180] => * '''Kostel Nejsvětější Trojice''' (''Weberkirche/Dreifaltigkeitskirche'') – Kostel Nejsvětější Trojice, nazývaný také „Tkalcovský kostel“ byl postaven v letech 1488–1500. V této době se nacházel za hradbami a byl spojen s opevněním Tkalcovské brány. Masivní vnější dispozice se silnými opěrnými pilíři, zakřivení na způsob [[Bašta|bašty]] na západní straně stavby a vysoká [[Střecha|sedlová střecha]] se špičatými [[sanktusník]]y dávají tomuto kostelu obranný vzhled. Po vážném poškození za třicetileté války proběhla v roce 1659 rekonstrukce střechy. Ve věži visí původní bronzový zvon z roku 1493, nejstarší ve městě. Kostel prodělal bezpočet změn, při poslední velké přestavbě roku 1889 byl zazděn severní a jižní vchod a vytvořen současný hlavní [[Portál (architektura)|portál]]. Jednolodní sálová stavba vyniká strohou krásou a jednoduchými tvary. Tento charakter kostela byl respektován při renovaci jeho interiéru v roce 1984.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Dreifaltigkeitskirche, s. 138–140. [181] => * '''[[Kostel svatého Jakuba (Žitava)|Nemocniční kostel sv. Jakuba]]''' (''Hospitalkirche'') – Založení kostela sv. Jakuba spadá do období vlády [[Karel IV.|Karla IV.]], přilehlá nemocnice ovšem vznikla již v roce 1303. Za husitských válek byla původní stavba vypleněna a roku 1464 obnovena. Za třicetileté války byla poničena nemocnice i kostel. Renovace proběhla v roce 1721. Během [[Sedmiletá válka|ostřelování města]] roku 1757 kostel opět utrpěl značné škody. Následná rekonstrukce a stavba věže byla dokončena až v roce 1778. Zachovala se kazatelna z roku 1680, [[Empora|empory]] jsou z roku 1617.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Hospitalkirche, s. 122–124. [182] => * '''Kostel Navštívení Panny Marie''' (''Marienkirche'') – Katolický farní kostel Navštívení Panny Marie je [[Novogotika|novogotickým]] [[Halový kostel|halovým kostelem]]. V letech 1883–1890 je postavil architekt Hermann Knothe-Seeck.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Katholische Kirche Mariae Heimsuchung, s. 142–144. [183] => * '''Apoštolský kostel''' (''Apostelkirche'') – Tento malý evangelicko-luterský kostel je užíván Evangelicko-luterskou církevní obcí sv. Jana v Žitavě. [184] => [185] => Soubor:ZittauFrauenkircheCh.JPG|alt=Barevná fotografie kde je viděn kostel Panny Marie v Žitavě|Kostel Panny Marie [186] => Soubor:ZI-Kreuzkirche.JPG|alt=Barevná fotografie s pohledem na kostel svatého Kříže|Kostel sv. Kříže [187] => Soubor:Kirche (Zittau).jpg|alt= Barevná fotografie gotického kostela Nejsvětější Trojice v Žitavě|Kostel Nejsvětější Trojice [188] => Soubor:Žitava špitální kostel svatého Jakuba 3.jpg|Gotický špitální [[Kostel svatého Jakuba (Žitava)|kostel sv. Jakuba Většího]] [189] => Soubor:ZittauHefftergiebel.JPG|alt= Barevná fotografie renesančního štítu budovy zvané Heffterbau|„Heffterbau“ s renesančním štítem [190] => Soubor:Glockenturm Johanneum Zittau.jpg|alt= Barevná fotografie historizující budovy Johannea v Žitavě|Johanneum [191] => Soubor:Altes Stadtbad.jpg|alt= Barevná fotografie historizující budovy městských lázní v Žitavě|Městské lázně [192] => Soubor:Zittau Schauburg 2008.jpg|alt= Barevná fotografie budovy někdejšího kina s nápisem Schauburg|Bývalé kino „Schauburg“ [193] => Soubor:Mandau-Kaserne Martin-Wehnert-Platz 2 Zittau 2.JPG|alt= Barevná fotografie historizující budovy kasáren v Žitavě|Mandavská kasárna [194] => Soubor:20031003250DR Zittau Marktplatz Rolandbrunnen Rathaus.jpg|alt= Barevná fotografie kamenné kašny se sochou rytíře Rolanda|Rolandova kašna [195] => Soubor:Zittau - Historischer Wasserturm in Zittau.jpg|alt= Barevná fotografie historizující budovy vodárny ve tvaru válce|Historická vodárna [196] => Soubor:Parkschule-Zittau.JPG|alt= Barevná fotografie historizující budovy školy|Parkschule [197] => Soubor:Ehemalige Textilwerke.jpg|alt= Barevná fotografie bývalé textilní továrny|Bývalá textilní továrna v ulici Oybiner Straße [198] => Soubor:ZittauDresdHM.jpg|alt= Barevná fotografie nároží obytného domu, které se opírá o stylizovanou ženskou postavu|Obytný dům v ulici Dresdner Straße [199] => Soubor:Zittau, Bahnhofstraße 32b (1).jpg|alt= Barevná fotografie vily v ulici Bahnhofstraße|Vila v ulici Bahnhofstraße [200] => Soubor:Geschäftshaus in Zittau (untere Altstadt).jpg|alt= Barevná fotografie obchodního domu v Žitavě|Obchodní dům „Uhreninsel“ [201] => Soubor:Künstlerviertel Zittau.jpg|alt= Barevná fotografie z čtvrti „Mandauer Glanz“ vyzdobené plastikami|Umělecká čtvrť „Mandauer Glanz“ [202] => [203] => [[Soubor:Žitava Dornšpach 1.jpg|náhled|Dornspachův dům|alt=Barevná fotografie historického renesančního domu v Žitavě]] [204] => [[Soubor:ZI-Klosterhof-06.jpg|náhled|Klášterní dvůr v pozadí renesanční štít „Heffterbau“|alt=Barevná fotografie klášterního dvora s renesančním štítem Heffterbau]] [205] => [206] => === Profánní stavby === [207] => * '''Radnice''' (''Rathaus'') – Budova v [[Novorenesance|neorenesančním slohu]] byla postavena v letech 1840–1845 pod vedením Carla Augusta Schramma (1807–1869) podle plánů [[Karl Friedrich Schinkel|Karla Friedricha Schinkela]] (1781–1841). U vchodu jsou dvě velké pískovcové sochy od Karla Gottloba Beyera (1812–1854), z nichž nalevo je [[Moudrost|Sofia]] (bohyně moudrosti), napravo [[Themis]] (bohyně božského řádu, zákona a zvyku). 50 m vysoká věž na levé straně je pozůstatkem původní budovy [[Sedmiletá válka|zničené v roce 1757]]. V letech 1990–2002 proběhla kompletní rekonstrukce. V [[Atrium|atriu]] jsou [[vitráž]]e od Královské dvorní malírny skla a uměleckého sklenářství ''Türcke & Schlein'' z roku 1893. Bohatě zdobený Občanský sál s dřevěným [[Kazeta (architektura)|kazetovým stropem]] pocházející z let 1890–1891 byl renovován v roce 1993.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Rathaus, s. 150–152. [208] => * '''Solnice''' (''Salzhaus/Marstall'') – [[Solnice]] neboli [[Konírna|maštal]] byla postavena roku 1511 jako třípatrová budova (půdorys má rozměry 53 m × 25 m). Sloužila mimo jiné jako zbrojnice, koňská stáj a [[sýpka]]. V roce 1572 bylo přistavěno čtvrté patro, roku 1730 byla vybudována [[Mansarda|mansardová střecha]] s pěti podkrovími. Za sedmileté války byla Solnice zasažena jednou dvanáctilibrovou [[Dělová koule|dělovou koulí]]. Od 19. století se dům užíval jako sídlo městské správy, skladiště muzea, divadla a městského [[archiv]]u. V roce 1997 prošel rekonstrukcí, dnes v něm sídlí pobočka Úřadu rady [[Zemský okres Zhořelec|zemského okresu Zhořelec]].PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Marstall (Salzhaus), s. 154–155. [209] => * '''[[Dornspachův dům]]''' (''Dornspachhaus'') – Stavitelem této [[Renesanční architektura|renesanční]] stavby z roku 1553 s [[arkýř]]em, [[Arkáda (architektura)|arkádami]] a [[lodžie]]mi byl [[purkmistr]] [[Nikolaus von Dornspach]] (1516–1580), který se zasloužil o opětovný vzestup města po ''Pönfallu''. Vnitřní dvůr je obklopen lodžiemi, které obepínají [[Iónský řád|iónské sloupy]]. Dům sloužil jako lékárna, sídlo radního hodinářského mistra, od roku 1909 pak veřejná čítárna a knihovna. Dnes je v něm historický hostinec. Dornspachův dům byl v roce 1998 restaurován. V letech 1679–1708 v něm bydlel [[Christian Weise]].PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Dornspachhaus, s. 184–185.{{Citace elektronické monografie | redaktoři = Bärbel Wienrich, Uli Suckert | překladatelé = Barbora Kulhavá | titul = Christian Weise a jeho Žitava - průvodce městem | url = http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/Projekty_konference/Christian%20Weise%20Ehrung/CWRDruck_CS_2.pdf | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2018-02-24 | vydavatel = Kultur - und Weiterbildungsgesellschaft mbH | url archivu = https://web.archive.org/web/20200411002847/https://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/Projekty_konference/Christian%20Weise%20Ehrung/CWRDruck_CS_2.pdf | datum archivace = 2020-04-11 | nedostupné = ano }} [210] => * '''Staré gymnázium''' (''Altes Gymnasium'') – Staré gymnázium na náměstí Johannisplatz bylo jedním z prvních německých gymnázií. Postaveno bylo ve stylu [[Renesanční architektura|renesance]] po roce 1571 na pozemku [[Komenda|komendy]] [[Maltézský řád|Řádu johanitů]], v roce 1586 bylo vysvěceno, krátce poté, co zemřel jeho zakladatel Nikolaus von Dornspach.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Altes Gymnasium, s. 156–159. [211] => * '''Dům U dvou korun''' (''Zwei Kronen Haus'') – [[Renesanční architektura|Renesanční]] obytný dům v ulici Neustadt 35 patřil do roku 1566 [[patricij]]ské rodině Nesenů. Dnes je však ozdoben erbem pozdějšího majitele Petera Scholtze, který jej nechal po požáru přestavět. V letech 1650–1675 byl vlastníkem Elias Weise, otec [[Christian Weise|Christiana Weise]], který tento po třicetileté válce opuštěný dům nechal opravit. Od roku 2017 probíhá rekonstrukce. [212] => * '''''Heffterbau''''' – Neboli „Heffterova stavba“ v ulici Pfarrstraße je součástí areálu bývalého františkánského kláštera, její přízemí bylo v roce 1690 adaptováno na modlitebnu českých exulantů. Budova má na severní straně bohatě zdobený pozdně renesanční [[Štít (architektura)|štít]], tzv. ''Hefftergiebel'', který je jedním ze [[symbol]]ů Žitavy. Ten vytvořil v letech 1652–1662 stavitel Martin Pötzsch na základě zakázky purkmistra Heinricha von Hefftera (1610–1663). Od roku 1709 sloužil sál budovy jako radní knihovna, v roce 1977 byl pro návštěvnický provoz uzavřen dozorčím stavebním úřadem, načež v letech 2000–2002 proběhla celková rekonstrukce. Poté se sál stal výstavním prostorem městského muzea v Žitavě.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Franziskanerkloster V. Heffterbau, s. 106. [213] => [214] => [[Soubor:Fleischerbastei Zittau 1.jpg|náhled|Řeznická bašta s květinovými hodinami a porcelánovou zvonkohrou|alt=Barevná fotografie bašty z původního opevnění se zvonkohrou a květinovými záhony]] [215] => * '''Řeznická bašta''' (''Fleischerbastei'') – Tato [[bašta]] na náměstí Karl-Liebknecht-Ring je pozůstatkem městského opevnění. Postavena byla v takzvaném českém [[parkán]]u v roce 1633. V letech 1842–1929 sloužila jako městské zahradnictví, roku 1998 byla rekonstruována. U bašty se nacházejí květinové hodiny a [[zvonkohra]] z [[Míšeňský porcelán|míšeňského porcelánu]].PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Stadtbefestifgung, s. 148–149. [216] => * '''Stavební škola''' (''Baugewerkeschule'') – Budova této školy na náměstí Theaterring byla postavena v [[Novogotika|novogotickém slohu]] v letech 1846–1848 pod vedením Carla Augusta Schramma. Původně byla sídlem Královské saské stavební školy, později Stavební školy, dnes se v ní nachází lidová univerzita ''Volkshochschule Löbau-Zittau – Die Volkshochschule im Dreiländereck''. V roce 2005 proběhla kompletní rekonstrukce.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Sächsische Baugewerbschule, s. 160. [217] => * '''Johanneum''' – Budova na náměstí Theaterring byla postavena v letech 1869–1871 v pozdně [[Klasicistní architektura|klasicistním slohu]]. Její věž má připomínat [[budyšín]]skou městskou bránu, pojmenovanou po [[Jan I. Saský|Janu I. Saském]]. Johanneum sloužilo zprvu jako městská škola, od roku 1960 jako Rozšířená vyšší škola (EOS). V letech 1986–1993 nesla jméno Ernsta Schnellera (1890–1944), dnes v ní sídlí Gymnázium Christiana Weise. V aule je [[nástěnná malba]] z roku 1878 znázorňující [[Pavel z Tarsu|apoštola Pavla]] při kázání [[Athény|Athéňanům]], jejímž autorem je Anton Dietrich (1833–1904). Tato malba byla v letech 1962–1987 z [[Komunistický režim|politických důvodů]] zakryta. V roce 1996 proběhla oprava fasády, v letech 2006–2008 celková rekonstrukce [[interiér]]ů.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Johanneum, s. 164–167. [218] => * '''Městské lázně''' (''Stadtbad'') – První městské lázně byly zřízeny v roce 1812. Roku 1816 byly na počest krále pojmenovány ''Augustusbad''. Nynější pozdně klasicistní stavba na Töpferbergu vznikla v letech 1871–1873 pod vedením žitavského městského stavebního ředitele Emila Trummlera (1823–1894). Věž má znázorňovat zbytek starého městského opevnění, její horní část je vytvořena podle zbořené věže Tkalcovské brány. Jedná se o nejstarší zachované a používané městské lázně v Německu.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Stadtbad, s. 168–169. [219] => * '''Masné krámy''' (''Fleischbänke'') – Historické [[masné krámy]] v ulici Reichenberger Straße byly v roce 1757 přemístěny od zadní části radnice na tehdejší ulici Böhmische Straße. V roce 1848 byly otevřeny jako tržnice, v letech 1986–1988 rekonstruovány u příležitosti 750 trvání města Žitavy.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Kultur- und Denkmalpfad | url = https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/historische-innenstadt | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190306045701/https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/historische-innenstadt | datum archivace = 2019-03-06 | nedostupné = ano }} Od roku 2014 mají masné krámy soukromého majitele, jenž se zavázal, že po větší část roku nevyužívaný objekt zrekonstruuje.{{Citace elektronického periodika | titul = Fleischbänke-Besitzer erhält Verlängerung | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2019-03-15 | datum přístupu = 2019-03-16 | url = https://www.saechsische.de/fleischbaenke-besitzer-bekommt-verlaengerung-5047628.html | jazyk = de}} [220] => * '''''Schauburg''''' – Tento objekt na náměstí Ottokarplatz byl postaven v roce 1882 jako městský sklad mouky, v letech 1863–1928 sloužil jako jezdecká hala, v letech 1928–1991 jako kino, potom byl přestavěn na bar. Budova, která byla vzhledem k chátrání dlouho uzavřena, prochází postupnou rekonstrukcí.{{Citace elektronické monografie | korporace = Zittau lebendige Stadt e.V. | titul = Schauburg GmbH Zittau | url = http://www.xyzittau.de/Schauburg-GmbH-Zittau/ | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Zittau lebendige Stadt e.V. | jazyk = de}} [221] => [[Soubor:Zittau Denkmal Dornspach.jpg|náhled|Náhrobek Nikolause von Dornspacha (1516–1580)|alt=Barevná fotografie kamenné reliéfní plastiky zobrazující purkmistra Dornspacha]] [222] => * '''Umělecká čtvrť „Mandauer Glanz“''' (''Künstlerviertel „Mandauer Glanz“'') – Tato oblast se nachází v centru města v ulicích Rosenstraße/Grüne Straße, které byly v roce 2009 během renovace výtvarně vyzdobeny. Předtím střízlivé fasády byly namalovány v barvách duhy a opatřeny reliéfy a sochami. V prvních dnech měl projekt pracovní název „Quartier Zittauer Tor“. Projekt byl představen veřejnosti u příležitosti Dne otevřených památek 12. září 2010.{{Citace elektronické monografie | korporace = Zittauer Stadtentwicklungsgesellschaft mbH | titul = Künstlerviertel Zittau | url = http://www.mandauerglanz.de/ | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Zittauer Stadtentwicklungsgesellschaft mbH | jazyk = de}} [223] => [224] => === Pomníky === [225] => * Náhrobek Nikolause von Dornspacha, který byl v roce 1584 položen na jeho hrob, po ostřelování města (1757) byl opět nalezen až roku 1812, v roce 1838 byl instalován na budovu Starého gymnázia. [226] => * Válečný památník na památku padlých ze 3. Královského saského pěšího [[Pluk|regimentu]] č. 102 „König [[Ludvík III. Bavorský|Ludwig III. von Bayern]]“. Žulová [[Orlice (heraldika)|orlice]] na vrcholu památníku ve tvaru [[kenotaf]]u byla v roce 1960 odstraněna na příkaz [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]] a zakopána na jednom starém staveništi. Tam byla v květnu 2008 vypátrána z iniciativy městského radního Dietricha Thieleho a po restaurování roku 2010 opět vrácena na památník. [227] => * Válečný památník na památku padlých z Rezervního pěšího regimentu 242 u bývalého františkánského kostela. [228] => * [[Carl Gottlob Moráwek|Moráwkův]] pamětní kámen v ulici Morawekstraße připomíná historika a vlastivědného badatele Carla Gottloba Moráwka. [229] => * „Haberkornův pomník“ a Konstituční sloup na náměstí Haberkornplatz. [230] => * [[Heinrich Marschner|Marschnerův]] pomník, Busta [[Christian Weise|Christiana Weise]] a Busta Carla Gottloba Moráwka na náměstí [[Karl Liebknecht|Karl-Liebknecht]]-Ring. [231] => * Paměťní deska na domě v ulici Neustadt 34/Frauentorstraße na památku [[Adolf Hitler|Hitlerových]] odpůrců, kteří zde byli mučeni v roce 1933, přičemž byli zavražděni Alwin Hanspach a Julius Pawel. Podobná tabule na domu v Rosa-Luxemburg-Straße 17 byla po roce 1990 odstraněna. [232] => * Paměťní deska na domě v Burgstraße 4b na památku židovského [[Komunistická strana Německa|komunisty]] Rolfa Axena, který byl v roce 1933 zavražděn příslušníky [[Sturmabteilung|SA]]. [233] => * Památný kámen na rohu ulic Untere Bergstraße/Hauptstraße v místní části Pethau na památku [[Komunistická strana Německa|komunistického]] odbojáře Williho Galla, který byl roku 1941 zavražděn ve [[Věznice Plötzensee|Věznici Plötzensee]]. [234] => * Hrobka a památný kámen připomínající oběti [[Nacismus|nacistického]] režimu z roku 1945 na hřbitově místní části Dittelsdorf. [235] => * Hrobka na Městském hřbitově na památku vězňů koncentračních táborů, kteří během druhé světové války museli vykonávat [[Nucená práce|nucené práce]] v továrně ''Zitt-Werke''. [236] => * Památník obětí [[Fašismus|fašismu]] z roku 1946 na náměstí Klienebergerplatz, které je pojmenováno po [[Židé|židovském]] lékaři Carlu Klienebergerovi, jenž spáchal sebevraždu v roce 1938. [237] => * Název ulice Dr.-Brinitzer-Straße připomíná židovského lékaře, který zemřel v roce 1946 na následky svého věznění v [[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračním táboře Buchenwald]]. [238] => * Paměťní deska z roku 1989 na domě v Lessingstraße 12 připomíná zničenou [[Synagoga|synagogu]] a židovské oběti [[holokaust]]u. [239] => * Památný kámen z roku 1948 na Židovském hřbitově v ulici Görlitzer Straße na památku 40 zavražděných židovských občanů města Žitavy a [[Löbau]]. [240] => * „[[Stolpersteine]]“ připomínající někdejší židovské občany.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Stolpersteine für Zittau | url = http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/stadtgeschichte/stolpersteine | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190307054402/http://www.zittau.de/de/unsere-stadt/stadtgeschichte/stolpersteine | datum archivace = 2019-03-07 | nedostupné = ano }} [241] => [242] => === Parky a zahrady === [243] => [[Soubor:Kängurus im Tierpark Zittau.jpg|náhled|Klokan v zoologické zahradě Žitava|alt=Barevná fotografie klokana v zoologické zahradě Žitava]] [244] => * Park Weinau (''Weinaupark'') v [[Anglický park|anglickém stylu]] se [[Zoologická zahrada Žitava|zoologickou zahradou]]. [245] => * Westpark – Uprostřed parku se nalézá volnočasové centrum, v němž lze navštívit saunu, bowling, tenisové kurty nebo posilovnu. [246] => * Zelený okruh (''Grüner Ring'') se rozkládá na místě někdejších hradeb. Je to [[Urbanismus|urbanistické]] dílo vybudované na přelomu 19. a 20. století. Tvoří jej parky, občanská výstavba, vily a [[památník]]y. [247] => [248] => === Zoologická zahrada Žitava === [249] => [[Zoologická zahrada Žitava]] (''Tierpark Zittau'') byla založena v roce 1965, přičemž snahy o založení byly již počátkem 19. století formou jeleního výběhu a ptačí voliéry. Od roku 1968, kdy se otevřela veřejnosti, chová zoo na 7 hektarech 380 zvířat 70 živočišných druhů. Areál je umístěn v parku Weinau z roku 1876, jenž byl založen v anglickém stylu. Kromě domácího zvířectva jsou zde k vidění klokani, tučňáci, lamy, velbloudi, [[medvídkovití]], rysové a sovy.{{Citace elektronické monografie | titul = Tierpark Zittau | url = https://tierpark-zittau.de/home/ | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2021-01-26 | vydavatel = Tierpark Zittau e.V. | jazyk = de}} V roce 2022 dosáhl počet návštěvníků rekordní popřevratové hranice 77 000. Podle ředitele Zoo Andrease Stegemanna na tom velký podíl mají Češi, kteří tvoří téměř třetinu návštěvníků.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Laurin | jméno = Petra | titul = Tschechen entdecken nach Märkten und Freibädern touristische Angebote für sich | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2023-08-22 | datum přístupu = 2023-08-22 | url = https://www.saechsische.de/zittau/tschechen-entdecken-nach-maerkten-und-freibaedern-touristische-angebote-fuer-sich-5897993-plus.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [250] => [251] => == Kultura == [252] => [[Soubor:Gerhart Hauptmann Theater Zittau 2007.jpg|náhled|Divadlo Gerharta Hauptmanna v Görlitz a Žitavě|alt=Barevná fotografie funkcionalistické budovy městského divadla v Žitavě]] [253] => === Divadlo === [254] => Žitavské městské divadlo bylo znovuotevřeno v nové budově roku 1936 jako ''Grenzlandtheater Zittau''. Budova byla postavena v letech 1935–1936 podle návrhu architekta Alfreda Hoppa, který po přepracování realizoval prorežimní architekt Hermann Alker.PIETSCHMANN, Thorsten. ''Zittau : Architektur und Kunst''. Kapitola Weimarer Republik und Drittes Reich, s. 72. Otevřena byla představením [[Carl Maria von Weber|Weberova]] [[Čarostřelec|''Čarostřelce'']]. Staré městské divadlo v sousedství Solnice, které bylo v roce 1862 přestavěno podle plánů berlínského stavitele Eduarda Titze, bylo roku 1932 zcela zničeno požárem. Až do otevření nové budovy byl využíván provizorní sál hostince „Lindenhof“. V letech 1963–1989 bylo městské divadlo spojeno s divadlem ve [[Görlitz|Zhořelci]] (Görlitz). Od roku 1993 pokračovalo samostatně jako Divadlo Gerharta Hauptmanna v Žitavě (''Gerhart-Hauptmann-Theater Zittau''), ovšem od 1. ledna 2011 se opět spojilo se Zhořeleckým divadlem. Názvem této nové divadelní společnosti, která realizuje představení na dvou místech a zabývá se čtyřmi žánry ([[Hudební divadlo|hudebním divadlem]], [[Činohra|činohrou]], tancem a koncerty) je Divadlo Gerharta Hauptmanna v Görlitz a Žitavě (''Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau''). [[Hlediště]] žitavské divadelní budovy pojme asi 400 osob.{{Citace elektronické monografie | korporace = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | titul = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | url = https://www.g-h-t.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | jazyk = de}} [255] => [[Soubor:ZI-Museum-Barocksaal-1.jpg|náhled|Barokní sál Kulturně-historického muzea v bývalém Františkánském konventu|alt=Barevná fotografie interiéru bývalého františkánského konventu]] [256] => === Muzea, knihovny a galerie === [257] => * '''[[Městská muzea v Žitavě|Städtische Museen Zittau]]'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Städtische Museen | url = https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/st%C3%A4dtische-museen/st%C3%A4dtische-museen-zittau | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190307055818/https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/sehenswertes/st%C3%A4dtische-museen/st%C3%A4dtische-museen-zittau | datum archivace = 2019-03-07 | nedostupné = ano }} – Městská muzea v Žitavě byla založena v roce 1854 jako zastřešující organizace pro: [258] => ** '''Kulturhistorisches Museum Franziskanerkloster''' – Kulturně-historické muzeum ve Františkánském klášteře tvoří bývalý klášter s nádvořím a stálá expozice v „Heffterbau“ s barokním sálem. Nejvýznamnějším exponátem je ''Malé žitavské postní plátno'' (''Kleines Zittauer Fastentuch''). V muzeu probíhají nejrůznější výstavy. [259] => ** '''Museum Kirche zum Heiligen Kreuz''' – Muzeum v kostele sv. Kříže vystavuje v největší muzejní vitríně Německa ''Velké žitavské postní plátno'' (''Großes Zittauer Fastentuch'') z roku 1472. Pozoruhodný je rovněž interiér [[Odsvěcení|odsvěceného]] kostela. [260] => ** '''Museum für Naturkunde „Dr. Curt Heinke“''' – Přírodovědecké muzeum Dr. Curta Heinkeho vlastní sbírku zaměřenou na [[Historická geologie|historickou geologii]] jihovýchodu [[Horní Lužice]], která je prezentována v expozici [[minerál]]ů, [[Minerál|nerostů]] a [[Fosilie|zkamenělin]]. [261] => * '''[[Knihovna Christiana Weise v Žitavě|Christian-Weise-Bibliothek]]''' – Knihovna Christiana Weise je městskou a okresní knihovnou, její fondy tvoří ca 140 000 dokumentů. První zmínka o ní pochází z roku 1564.{{Citace elektronické monografie | korporace = Christian-Weise-Bibliothek Zittau | titul = Christian-Weise-Bibliothek Zittau | url = http://christian-weise-bibliothek-zittau.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-06 | vydavatel = Christian-Weise-Bibliothek Zittau | jazyk = de}} [262] => ** Öffentliche Bibliothek im Marstall – Veřejná knihovna v Solnici [263] => ** Wissenschaftlicher und Heimatgeschichtlicher Altbestand – Vědecké a vlastivědné historické fondy. Obsahují mimo jiné Sedm žitavských [[misál]]ů z 15. a 16. století. [264] => * '''Hochschulbibliothek Zittau/Görlitz''' – Veřejně přístupná odborná knihovna při Hochschule Zittau/Görlitz. Disponuje ca 188 000 dokumenty.{{Citace elektronické monografie | korporace = Hochschule Zittau/Görlitz | odkaz na korporaci = Vysoká škola Žitava/Zhořelec | titul = Startseite Hochschulbibliothek | url = https://hsb.hszg.de/startseite-hsb.html | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-06 | vydavatel = Hochschule Zittau/Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190307054132/https://hsb.hszg.de/startseite-hsb.html | datum archivace = 2019-03-07 | nedostupné = ano }} [265] => * Traditionskabinett des Deutschen Roten Kreuzes – Kabinet tradic [[Německý červený kříž|Německého červeného kříže]]. Funguje od května 2000. [266] => V Žitavě jsou dvě galerie: Galerie Kunstlade provozovaná uměleckým spolkem Oberlausitzer Kunstverein e. V., která vystavuje obrazy současných hornolužických výtvarníků, a Atelier & Galerie Am Haltepunkt, jíž vlastní Karl Wolfgang Weber, který se věnuje realistické malbě. Další výstavy se konají v městských muzeích a na radnici.{{Citace elektronické monografie | titul = Muzea a galerie | url = https://zittau.de/cz/node/87 | datum vydání = | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2021-01-26 | vydavatel = Město Žitava}} [267] => [[Soubor:Blumenuhr Sommer.jpg|náhled|Květinové hodiny|alt=Barevná fotografie květinového záhonu s hodinami u Řeznické bašty]] [268] => === Zvláštnosti a kuriozity === [269] => * Žitavské květinové hodiny se nacházejí před Řeznickou baštou (''Fleischerbastei'') na náměstí Karl-Liebknecht-Ring. Byly vytvořeny v roce 1907 pod vedením inspektora parků Johannese Grabowského a radního hodináře Otto Rödela. [[Hodinový stroj]] pochází ze starých věžních hodin. [[Ciferník]] je složen z květinových záhonů, které jsou třikrát ročně nově osazovány. Nalevo od těchto hodin je [[zvonkohra]] z [[Míšeňský porcelán|míšeňského porcelánu]], která byla financována žitavskými řemeslníky a v roce 1966 zprovozněna. Roku 1997 stejně jako 2017 byla díky darům opravena. Každou celou hodinu hraje nějakou známou lidovou píseň mimo jiné ''Oberlausitzlied'' nebo ''Heidenröslein''.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lange | jméno = Jan | titul = Zittauer Glockenspiel läutet wieder | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2017-06-06 | datum přístupu = 2018-03-05 | url = http://www.sz-online.de/nachrichten/zittauer-glockenspiel-laeutet-wieder-3697727.html | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180128190600/http://www.sz-online.de/nachrichten/zittauer-glockenspiel-laeutet-wieder-3697727.html | datum archivace = 2018-01-28 | nedostupné = ano }} [270] => * Před budovou Johannea se nachází dobře zachovalý, zkamenělý, asi čtyři tuny těžký pařez [[Tisovec (rostlina)|tisovce]] z [[Terciér|třetihor]], který byl v roce 1932 vykopán v jílovém lomu v Hartau. Geolog a gymnaziální učitel Curt Heinke se zasadil o to, aby byla [[fosilie]] vykopána a dopravena na své nynější místo. V roce 2004 byl tento pahýl konzervován a roku 2005 opatřen skleněným krytem.{{Citace monografie | titul = Die südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge | vydavatel = Akademie Verlag | místo = Berlin | rok = 1971 | vydání = 2 | edice = Werte der deutschen Heimat; Bd. 16 | strany = 175 | jazyk = de}} [271] => * Přes Mandavu vede silniční most, který se zároveň kříží s železničním mostem. [272] => * V [[Alpy|Alpách]] existuje vícero dokladů po místních horolezeckých nadšencích: [273] => ** V [[Národní park Vysoké Taury|Národním parku Vysoké Taury]] se poblíž vrcholu Reichenspitze nachází horská chata ''Zittauer Hütte''. [274] => ** V [[Centrální krystalické Alpy|Centrálních Alpách]] je jeden z níže položených vrcholů tzv. Goldbergovy skupiny pojmenován ''Zittauer Tisch''. [275] => * [[Fridrich II. Veliký]] založil v roce 1753 v [[Braniborsko|Braniborsku]] Neu Zittau jako vesnici [[Kolonizace|kolonistů]], kterými měli být [[Předení|přadláci]] ze Žitavy. Ze 100 plánovaných rodin se však zúčastnily jen dvě. Ostatní kolonisté byli rekrutováni ze Saska, [[Württembersko|Württemberska]] a Čech. [276] => * „Malý žitavský [[Broušení|brusič]]“ (''Das Zittauer Schleifermännchen'') je figurka muže kouřícího dýmku, jenž brousí nůž na brusičském kole, které je poháněno vodou. Tato atrakce je umístěna naproti kostelu sv. Kříže.{{Citace elektronické monografie | titul = Brunnen "Schleifermännchen", Zittau | url = http://www.schwabenmedia.de/Bauwerke/Zittau/Schleifermaennchen.php?style=styleB | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2019-03-06 | vydavatel = Schwabenmedia | jazyk = de}} [277] => [278] => === Sport === [279] => Žitava je již řadu let významným centrem sportovního dění v jižní oblasti Horní Lužice. Ve městě a okolí bylo v roce 2021 zaregistrováno více než sto sportovních klubů a spolků, mezi nimiž je zastoupen zejména [[fotbal]], [[volejbal]] a [[gymnastika]], ale také [[horolezectví]], [[lukostřelba]] a [[terénní triatlon]]. Nejúspěšnějším fotbalovým klubem je [[VfB Zittau]], jehož předchůdce [[Sportlust Zittau]] vznikl v roce 1909, a který byl v sezóně 2019/2020 na 1. místě Hornolužické vyšší krajské ligy.{{Citace elektronické monografie | titul = VfB Zittau | url = http://www.fussball.de/verein/vfb-zittau-sachsen/-/id/00ES8GNBSK00004JVV0AG08LVUPGND5I#!/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2020-01-26 | vydavatel = Fussball.de | jazyk = de}} Volejbal je zastoupen např. ve spolcích ''ESV Lokomotive Zittau e.V.'', ''SG Turbine Zittau e.V.'', ''SG Zittau Süd e.V.'' a ''Volleyballverein Zittau 09 e.V.'' Gymnastice a badmintonu se pak věnují mimo jiné spolky ''HSG Turbine Zittau e.V.'', ''OSV Zittau e.V.'' a ''SG Robur Zittau e.V.'' Žitava je po [[Stuttgart]]u druhým německým městem, které se pyšní titulem Evropské hlavní město sportu. V roce 2013 byla usnesením žitavské městské rady založena tzv. ''Zlatá kniha sportu'', do níž se zapisují zdejší výjimečné sportovní výkony.{{Citace elektronické monografie | titul = Sport & zábava | url = https://zittau.de/cz/turistika-kultura-voln%C3%BD-%C4%8Das/sport-z%C3%A1bava | datum vydání = | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2020-01-26 | vydavatel = Město Žitava | url archivu = https://web.archive.org/web/20200813171650/https://zittau.de/cz/turistika-kultura-voln%C3%BD-%C4%8Das/sport-z%C3%A1bava | datum archivace = 2020-08-13 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | titul = Sportvereine | url = https://zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/vereine/sportvereine | datum vydání = | datum aktualizace = 2021 | datum přístupu = 2021-01-26 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20210125110210/https://zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/vereine/sportvereine | datum archivace = 2021-01-25 | nedostupné = ano }} [280] => [281] => === Významné kulturní a sportovní události === [282] => * Žitavský městský festival (''Zittauer Stadtfest'') [283] => * ''Spectaculum Citaviae'' – Středověký festival, který se koná každý večer [[Svátek Nanebevstoupení Páně|svátku Nanebevstoupení Páně]]. [284] => * [[Jazz]]ový festival (''Jazzfestival'' zvaný také ''Mandaujazz'') [285] => * Niský filmový festival (''Neiße Filmfestival'') [286] => * Žitavská hudební noc (''Zittauer Musiknacht'') [287] => * Slavnost na [[trojmezí]] (''Fest am Dreiländereck'') [288] => * Jarní a Podzimní trh, Vánoční trh (''Frühjahrs- und Herbstmarkt, Weihnachtsmarkt'') [289] => * Lückendorfský horský běžecký závod (''Lückendorfer Bergrennen'') [290] => * Žitavský horský běh & turistický sraz (''Zittauer Gebirgslauf & Wandertreff''){{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Alle Highlights | url = https://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/veranstaltungen/highlights-des-jahres | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190305224604/http://www.zittau.de/de/tourismus-kultur-freizeit/veranstaltungen/highlights-des-jahres | datum archivace = 2019-03-05 | nedostupné = ano }} [291] => [292] => == Ekonomika a infrastruktura == [293] => [[Soubor:Zittau.JPG|náhled|Niský viadukt|alt=Barevná fotografie Niského viaduktu v Žitavě]] [294] => [[Soubor:Zittauer Triebwagen 3.jpg|náhled|Vlaky Žitavské úzkorozchodné dráhy|alt=Barevná fotografie železničního vagónu na kolejích žitavské úzkorozchodné dráhy]] [295] => [[Soubor:Lokomotiven der Baureihe 99.73–76 - Zittau.JPG|náhled|Muzejní lokomotiva řady 99.78 v Žitavě|alt=Barevná fotografie historické lokomotivy]] [296] => V Žitavě žije téměř 26 000 obyvatel, z nichž bylo v roce 2015 ca 15 600 v produktivním věku. Podle odvětví jsou tyto osoby zaměstnány ze 49,8 % ve službách, ze 31,6 % v průmyslu a stavebnictví, 17,4 % pracuje v [[obchod]]u, pohostinství, dopravě a zpravodajství, 1,2 % je zaměstnáno v zemědělství a lesním hospodářství. Téměř 50 % zaměstnanců ve službách částečně souvisí s tím, že největším zaměstnavatelem ve městě je univerzita. Téměř čtvrtinu tvoří [[zpracovatelský průmysl]], který je rovněž důležitým pilířem zaměstnanosti. Žitavská ekonomika se vyznačuje zdravou směsí odvětví. Jako v případě zaměstnanců se přibližně polovina společností nachází v odvětví služeb, ostatní firmy se řadí do sektorů průmyslu, řemesel a obchodu. Jako [[velké okresní město]] plní Žitava zásobovací funkci pro své okolí. Příliv [[Kupní síla|kupní síly]] ze sousedních zemí Polska a České republiky se neustále zvyšuje. V samotném městě bylo v roce 2015 asi 18 100 domácností. Dalším zdrojem příjmů je pak rozvíjející se turistika. Město disponuje pěti rozvinutými obchodními parky.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Zittau | titul = Zittaus Wirtschaft in Zahlen | url = https://www.zittau.de/de/wirtschaft/wirtschaftsstandort/zittaus-wirtschaft-zahlen-eine-investition-die-sich-rechnet | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-03-05 | vydavatel = Stadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180306023433/https://www.zittau.de/de/wirtschaft/wirtschaftsstandort/zittaus-wirtschaft-zahlen-eine-investition-die-sich-rechnet | datum archivace = 2018-03-06 | nedostupné = ano }} Podle studie z roku 2021, která posuzuje 587 středně velkých měst v Německu podle kritérií „síla“, „rozvoj“ a „úspěch“, je Žitava „rostoucím městem“, neboť disponuje dostupným bydlením, příznivým vývojem disponibilního příjmu, relativním poklesem nezaměstnanosti a nadprůměrným podílem mladých lidí, což je v řadě ukazatelů lepší výsledek než u zemského okresního města Görlitz.{{Citace elektronického periodika | příjmení= Appeldorn | jméno= Markus van | titul = Studie beweist: Zittau ist eine absolute Aufsteigerstadt | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2021-10-04 | datum přístupu = 2020-10-02 | url = https://www.saechsische.de/zittau/lokales/zittau-studie-stadtentwicklung-ranking-entwicklung-staerke-erfolg-5537061-plus.html | jazyk = de}} [297] => === Hlavní podniky a společnosti === [298] => * Städtische Beteiligungs-[[Gesellschaft mit beschränkter Haftung|GmbH]] Zittau – městská společnost je majitelem a provozovatelem městských lázní, [[bazén]]u Hirschfelde a krematoria. [299] => * Stadtwerke Zittau GmbH – lokální dodavatel elektřiny, plynu a vody. [300] => * BWZ Baumwollweberei Zittau GmbH – [[Tkaní|tkalcovna]] bavlny, jež navazuje na tradici firmy Wagner & Moras založené roku 1899. Za NDR byla původní firma ''Gebr. Moras AG'' národním podnikem (Volkseigener Betrieb, zkráceně VEB).{{Citace elektronické monografie | korporace = H. Hecking Söhne | titul = Willkommen bei der Weberei und Rauherei BWZ in Zittau | url = http://www.hecking-soehne.de/de/bwz | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-22 | vydavatel = H. Hecking Söhne | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190325053633/http://www.hecking-soehne.de/de/bwz | datum archivace = 2019-03-25 | nedostupné = ano }} [301] => * ZIK Zittauer Kunststoff GmbH – vyrábí [[vstřikovací lis]]y, které slouží ke zpracování plastů. [302] => * PRAGMA Zittau GmbH – výrobce vstřikovacích nástrojů, [[Vulkanizace|vulkanizačních]] forem a elektronických zařízení. [303] => * RTT Robotertechnik TRANSFER GmbH – firma vyrábí speciální stroje, [[pracovní stanice]] a automatizované výrobní linky. [304] => [305] => ''[[Sächsische Zeitung]]'' stejně jako bezplatné týdeníky ''Wochenkurier'' a ''Oberlausitzer Kurier'' mají v Žitavě své redakce. Kromě toho zde vycházejí odborné časopisy ''Zittauer Geschichtsblätter'' a ''Oberlausitzer Heimatblätter'', které jsou vydávány jako následné publikace periodika Knihovny Christiana Weise ''Bibliotheksjournal''. Televize ''punkteins oberlausitz TV'' má v Žitavě své sídlo, produkována je však v [[Budyšín]]ě. Od roku 2006 vychází online vydání novin ''Zittauer Anzeiger''. [306] => [307] => V Žitavě má dlouhou tradici [[zahradnictví]], které zde rozvinuli čeští exulanti. Byla zde například pěstována žlutá cibule zvaná ''Zittauer Riesenzwiebel''. Za časů NDR se značná část těchto plodin vyvážela do Berlína.''Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf''. Kapitola Zittau als Gärtnereistadt, s. 186–187. (německy) Po roce 1990 byla většina bývalých továren uzavřena, např. v podniku [[Robur|Robur-Werke]] bylo propuštěno 5 389 z tehdejších 5 400 zaměstnanců. V roce 2007 zde dosahovala nezaměstnanost asi 15 %, což vedlo k odlivu obyvatelstva. [308] => [309] => === Doprava === [310] => [[Soubor:Zittau border to Poland and the Czech republic B178.JPG|náhled|Hraniční přechod do Polska a České republiky|alt=Barevná fotografie hraničního přechodu do Polska a České republiky]] [311] => Žitava je obsluhována regionálním dopravcem Ostdeutsche Eisenbahn (ODEG), který provozuje železniční spojení Žitavy se Zhořelcem (Görlitz) a [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuzí]] (Cottbus), ta je pak spojena s [[Drážďany]] a zbytkem Německa. Město rovněž patří mezi cílové stanice [[Železniční trať Zittau–Löbau|jedné z nejstarších tratí v Německu]], která byla otevřena v roce [[1848]] a která je spojuje s [[Löbau]]. Kromě toho z Žitavy vede směrem na jih [[Žitavská úzkorozchodná dráha]] (''Zittauer Schmalspurbahn'') o rozchodu kolejí 750 mm do letovisek [[Oybin]] a [[Jonsdorf]] v [[Lužické hory|Žitavských horách]] na česko-německé hranici.{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisch-Oberlausitzer Eisenbahngesellschaft mbH | titul = Žitavská úzkokolejka | url = https://www.zittauer-schmalspurbahn.de/cz/uvodni-stranka/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Sächsisch-Oberlausitzer Eisenbahngesellschaft mbH}} Žitava má také přímé železniční spojení s Českou republikou. Jedná se o [[železniční trať Liberec–Zittau]], která je v jízdním řádu [[Správa železnic|Správy železnic]] pro cestující označená číslem 089, jedná se o [[Peážní trať|trať peážní]], vede přes Polsko, přičemž na polském území vlak nezastavuje. Dále jezdí ze Žiatavy též vlaky do Varnsdorfu. Městskou autobusovou dopravu provozuje firma Kraftverkehrsgesellschaft Dreiländereck (KVG). [312] => [313] => Žitava postrádá přímé napojení na [[Dálnice v Německu|německý dálniční systém]], ale je plánováno připojení na dálnici mezi [[Görlitz|Zhořelcem]] a [[Budyšín]]em. Silnice Bundesstraße 178 spojuje město s [[Dálnice A4 (Německo)|dálnicí A4]] a s Löbau. Ta je zároveň severním obchvatem města a na Bundesstraße 99 ze směru Görlitz vede do průmyslové zóny Weinau. Tato silnice směřuje dále do Polska a České republiky. Tam tvoří přípojku na českou [[Dálnice D35|dálnici D35]] ve směru [[Liberec]]. Silnice Bundesstraße 96 vede z žitavského centrálního náměstí na severozápad Horní Lužice směrem do Budyšína. [314] => [315] => Na území města jsou čtyři [[hraniční přechod]]y: [316] => * Žitava (Chopinstraße) / [[Sieniawka (okres Zgorzelec)|Sieniawka]] – Hraniční most přes Lužickou Nisu, která tvoří hranici mezi Německem, Českem a Polskem, je určen pro osobní a nákladní dopravu do 7,5 tuny. [317] => * Žitava (Friedenstraße) / [[Porajów]] – Hraniční most přes Lužickou Nisu, jenž je určen pro pěší, cyklisty a osobní dopravu. [318] => * [[Hartau (Žitava)|Hartau]] / [[Hrádek nad Nisou]] – Situován u místní části [[Hartau (Žitava)|Hartau]], jižně od centra. Tento přechod je určen pro pěší a cyklisty. [319] => * Žitava / Hrádek nad Nisou – Železniční přechod pro osobní dopravu. [320] => Po vstupu Polska a České republiky do Schengenského prostoru byly na těchto přechodech v roce 2007 ukončeny hraniční kontroly. [321] => [322] => Žitavou prochází dálková [[cyklotrasa Odra–Nisa]] (''Oder-Neiße-Radweg'') dlouhá 630 km. Startovním bodem této cyklostezky, která vede převážně po německé straně [[Německo-polská státní hranice|německo-polské hranice]] (ta je totiž tvořena právě řekami [[Odra|Odrou]] a [[Lužická Nisa|Nisou]]), jsou [[Lučany nad Nisou]], cílem pak lázeňské město Ahlbeck (Heringsdorf) v [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Předním Pomořansku]]. Město Žitava je jednou ze zastávek na počátku 2. etapy trasy (dlouhé 40 km), která vede dále do Görlitz.{{Citace elektronické monografie | titul = Beliebte Reiseziele entlang des Oder-Neiße-Radweges | url = https://www.mecklenburger-radtour.de/fileadmin/media/E-Books/Ausflugsziele-am-Oder-Nei%C3%9Fe-Radweg.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Radfahrer © Mecklenburger Radtour | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20160419120613/https://www.mecklenburger-radtour.de/fileadmin/media/E-Books/Ausflugsziele-am-Oder-Nei%C3%9Fe-Radweg.pdf | datum archivace = 2016-04-19 | nedostupné = ano }} [323] => [324] => === Cestovní ruch === [325] => [[Soubor:Altes Gymnasium.jpg|náhled|Renesanční budova původního Starého gymnázia u kostela sv. Jana v centru Žitavy|alt=Barevná fotografie historické budovy Starého gymnázia v Žitavě]] [326] => Město Žitava se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj turistiky, neboť vedle svých kulturně-historických pokladů a pamětihodností nabízí také atraktivní přírodní prostředí parku [[Lužické hory|Žitavské hory]]. V roce 2011 dosahovalo město díky cestovnímu ruchu obratu 17,6 milionů eur ročně. Z nich 48,3 % připadlo na hotely a restaurace, 33,5 % na maloobchod a 18,2 % na poskytovatele služeb. Cestovní ruch je zde rozvíjen jako důležitý ekonomický faktor. Chování hostů se však neustále mění, takže např. v letech 2006–2011 docházelo v Žitavě ke stagnaci počtu návštěvníků a přenocování. Cílovými skupinami turistiky jsou městští turisté, turisté se zájmem o kulturu, obchod, nákupy a návštěvníci vyhledávající aktivní turistiku v Žitavských horách. V letech 1999–2009 fungovalo ve městě průměrně 8 ubytovacích zařízení, což odpovídá počtu přibližně 378 dostupných lůžek. V sledovaném období byl zaznamenán mírný pokles přenocování. Průměrná obsazenost lůžek byla pod saským průměrem. Například v roce 2006 to bylo v Žitavě 24,9 %, 45,0 % v okrese Drážďany, 32,7 % v okrese Löbau-Žitava a 39,0 % v hotelovém průmyslu po celém Sasku. Podobný scénář ukazuje porovnání průměrné délky pobytu. V roce 2006 to bylo 2,0 dne v Žitavě, 2,7 dne v správním obvodu Drážďany, 3,2 dne v okrese Löbau-Žitava a 2,7 dne v celém Sasku (2,3 dny bez [[Rehabilitační lékařství|rehabilitačních]] pobytů). Cílem koncepcí turistiky rozvíjených městskou radou v Žitavě je prohlubování spolupráce se sousedními městy v ČR a Polsku a rozšiřování nabídky služeb tak, aby byl potenciál města využíván efektivněji. [327] => [328] => == Vzdělání == [329] => [[Soubor:Christian Weise Kupferstich von J C Böcklin.jpg|náhled|[[Christian Weise]] na mědirytině od J. C. Böcklina|alt=Černobílá fotografická reprodukce rytiny s portrétem Christiana Weise]] [330] => Staré gymnázium otevřené v roce 1586 jako jedna z nejstarších škol tohoto typu v Německu mělo vynikající pověst zvláště v době, kdy byl jeho rektorem spisovatel a dramatik [[Christian Weise]]. Již roku 1969 byla založena ''Vysoká inženýrská škola v Žitavě'', která vznikla z'' Odborné elektroenergetické školy'' (''Fachschule für Elektroenergie''), založené v roce 1951, a ''Odborné stavební školy'' (''Fachschule für Bauwesen''). Ta v roce 1988 obdržela univerzitní status vysoké technické školy. Po založení žitavsko-zhořelecké „[[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysoké školy pro techniku, ekonomii a sociální věci]]“ (''Hochschule für Technik, Wirtschaft und Sozialwesen Zittau/Görlitz'') roku 1992 bylo pro Žitavu zajištěno, že zůstane tradičním sídlem vysoké školy. Název univerzity byl později zkrácen na „[[Vysoká škola Žitava/Zhořelec]]“ (''Hochschule Zittau/Görlitz''), zkratkou (FH).{{Citace elektronické monografie | korporace = Hochschule Zittau/Görlitz | titul = Chronik | url = https://www.hszg.de/hochschule/ueber-uns/chronik.html | datum aktualizace = 2018-10-01 | datum přístupu = 2018-12-20 | vydavatel = Hochschule Zittau/Görlitz | jazyk = de}} V roce 1993 byl otevřen [[Mezinárodní vysokoškolský institut Žitava|Mezinárodní vysokoškolský institut]] (''Internationales Hochschulinstitut Zittau''), což je nejmenší státní univerzita Saska.{{Citace elektronické monografie | korporace = Internationales Hochschulinstitut Zittau | titul = Internationales Hochschulinstitut Zittau | url = https://tu-dresden.de/ihi-zittau/das-ihi-zittau/profil | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Internationales Hochschulinstitut Zittau | jazyk = de}} [331] => [332] => V období NDR byla Žitava rovněž sídlem „Důstojnické vysoké školy pozemních ozbrojených sil NVA“ (''Offiziershochschule der Landstreitkräfte „Ernst Thälmann“''). Její areál dnes obývají Hochschule Zittau/Görlitz, Žitavská pobočka [[Zemský okres Zhořelec|Zemského okresního úřadu Görlitz]], Místní sdružení Technické pomoci a Technická radnice městského zastupitelství v Žitavě.{{Citace monografie | titul = Offiziershochschule der Landstreitkräfte „Ernst Thälmann“ : ein historischer Abriss 1963–1990 | url = | vydavatel = Verlag Graphische Werkstätten Zittau GmbH | místo = Zittau | rok vydání = 2009 | vydání = | počet stran = 288 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-929744-34-7 | jazyk = de}} [333] => [334] => Od roku 2003 se [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec]] vedle [[Technická univerzita v Liberci|Technické univerzity v Liberci]] a Technické univerzity ve Vratislavi angažuje ve společném projektu mezinárodní akademické sítě, která se označuje jako [[Univerzita Nisa]]. V dubnu 2006 byly slavnostně otevřeny dvě nové laboratoře pro stavební a přírodovědnou/matematickou fakultu stejně jako nový posluchačský sál. Nové budovy postavené podle plánů berlínských architektů Tilmana Bocka a Norberta Sachse, které byly ovlivněny stylem [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]], již neposkytují dostatečný prostor pro téměř čtyři tisíce studentů. Plánují se proto další stavební úpravy.{{Citace elektronické monografie | korporace = Neisse University | titul = Neisse University, a unique study in English | url = http://www.neisse-uni.org/about-the-nu.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-21 | vydavatel = Neisse University | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20190102155131/http://www.neisse-uni.org/about-the-nu.html | datum archivace = 2019-01-02 | nedostupné = ano }} [335] => [336] => V Žitavě je stále v provozu ''Christian-Weise-Gymnasium'', které sice již nesídlí v původní historické budově, navazuje však na tradici, jež sahá až do roku 1586. Tehdy byla tato vzdělávací instituce založena purkmistrem Nikolausem von Dornspach jako humanitní gymnázium s výukou [[Latina|latiny]], [[Řečtina|řečtiny]] a teologie. Weise byl jeho rektorem v letech 1678–1708. Od roku 1871 sídlí v budově Johannea.{{Citace elektronické monografie | korporace = Christian-Weise-Gymnasium Zittau | titul = Eine kurze Geschichte des Zittauer Gymnasium | url = https://www.gymnasium-zittau.de/startseite/geschichte | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-12 | vydavatel = Christian-Weise-Gymnasium Zittau | jazyk = de}} Vedle tohoto gymnázia jsou ve městě tři vyšší školy, dvě speciální školy a šest škol základních.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Zittau | titul = Schulen | url = https://www.zittau.de/de/bildung/schulen | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Zittau | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190217191847/http://www.zittau.de/de/bildung/schulen | datum archivace = 2019-02-17 | nedostupné = ano }} [337] => [338] => == Osobnosti == [339] => [[Soubor:Andreas Hammerschmidt.jpg|náhled|[[Andreas Hammerschmidt]] na mědirytině z roku 1646|alt=Barevná fotografická reprodukce rytiny s portrétem Andrease Hammerschmidta]] [340] => * [[Petr Žitavský]] († 1339), diplomat, opat [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]] a spoluautor [[Zbraslavská kronika|Zbraslavské kroniky]] [341] => * [[Christoph Demantius]] (1567–1643), skladatel, hudební teoretik, spisovatel a básník [342] => * [[Melchior Franck]] (1580–1639), evangelický hudební skladatel [343] => * [[Matěj Krocín]] (1583–1648), protestantský kněz a pobělohorský exulantský spisovatel [344] => * [[Jan Thadeus]] († 1652), protestantský kněz, spisovatel a humanista [345] => * [[Kristián z Hartigu]] (1605–1677), politik [346] => * [[Andreas Hammerschmidt]] (1611/1612–1675), hudební skladatel a varhaník [347] => * [[Christian Weise]] (1642–1708), spisovatel, dramatik a pedagog [348] => * [[Johann Krieger]] (1651–1735), varhaník, cembalista a hudební skladatel [349] => * [[Kašpar Motěšický]] (1651–1689), spisovatel a kazatel [350] => * [[Kristián Pešek|Christian Pescheck]] (1676–1744), matematik, astronom a spisovatel [351] => * [[Christian Adolph Pescheck]] (1787–1859), luterský evangelický duchovní, teolog, pedagog a historik [352] => * [[Heinrich Marschner]] (1795–1861), raně romantický hudební skladatel [353] => * [[Carl Gottlob Moráwek]] (1816–1896), vlastivědný badatel [354] => * [[Rudolf Hermann Lotze]] (1817–1881), filosof, lékař a jeden ze zakladatelů vědecké psychologie [355] => * [[Willi Meinck]] (1914–1993), spisovatel, autor dobrodružných knih a cestopisů [356] => * [[Peter Diener]] (* 1929), švýcarský horolezec [357] => * [[Lutz Heilmann]] (* 1966), politik, člen parlamentu za krajně levicovou stranu Die Linke [358] => * [[René Sommerfeldt]] (* 1974), běžec na lyžích [359] => {{Panorama|Zittau Panorama.jpg|1000|Pohled na Žitavu z hory Koitsche západně od města, vzadu je povrchový důl Turów (již na polské straně).}} [360] => [361] => == Odkazy == [362] => === Poznámky === [363] => [364] => === Reference === [365] => {{Překlad|DE|Zittau|173917504}} [366] => [367] => {{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|vydavatel=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|titul=Zensus 2011|datum přístupu=2018-07-06|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/|datum archivace=2013-06-05|nedostupné=ano}} [368] => [369] => === Literatura === [370] => * {{Citace monografie | příjmení = Bauer | jméno = Otakar | titul = Žitava v českých dějinách | místo = Praha | rok = 1947 | vydání = | počet stran = 52 | kapitola = | strany = }} [371] => * {{Citace monografie | titul = Die Südöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge: Ergebnisse der heimatkundlichen Bestandsaufnahme in den Gebieten Neugersdorf, Zittau, Hirschfelde und Waltersdorf | url = | vydavatel = Akademie-Verlag | místo = Berlin | rok vydání = 1970 | vydání = 4 | počet stran = 264 | edice = Werte der Deutschen Heimat ; Bd. 16 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} [372] => * {{Citace monografie | příjmení = Dudeck | jméno = Volker | příjmení2 = Tomlow | jméno2 = Jos | editoři = Dietmar Reichel | titul = Der Zittauer Ring – Kunstwerk Stadt : phantasievoller Städtebau des 19. Jahrhunderts | url = [373] => | vydavatel = Oettel | místo = Görlitz ; Zittau | rok = 2000 | počet stran = 143 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-932693-54-0 | jazyk = de}} [374] => * {{Citace monografie | titul = Epitaphien, Netzwerke, Reformation : Zittau und die Oberlausitz im konfessionellen Zeitalter : mit einem Bestandskatalog der Zittauer Epitaphien | url = | editoři = Peter Knüvener | vydavatel = Verlag Gunter Oettel | místo = [Görlitz] | rok vydání = 2018 | vydání = | počet stran = 612 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-944560-43-4 | jazyk = de}} [375] => * {{Citace monografie | příjmení = Hergang | jméno = Karl Gottlob | titul = Zittavia oder Woher hat die Stadt Zittau ihren Ursprung und Namen? | url = http://digital.slub-dresden.de/id395166810 | vydavatel = Schöps | místo = Zittau [376] => | rok = 1812 | počet stran = 28 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [377] => * {{Citace kvalifikační práce [378] => | příjmení = Hrachovec [379] => | jméno = Petr [380] => | instituce = Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav Českých dějin [381] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [382] => | titul = Die Zittauer und ihre Kirchen (ca 1300–1600) [383] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/104357/ [384] => | typ práce = Disertační práce [385] => | vedoucí = Lenka Bobková [386] => | odkaz na vedoucího = Lenka Bobková [387] => | místo = Praha [388] => | rok vydání = 2014 [389] => | počet stran = 1129 [390] => | strany = [391] => | datum přístupu = 2019-03-12 [392] => | poznámka = [393] => | jazyk = de [394] => }} [395] => * {{Citace elektronické monografie | redaktoři = Bärbel Wienrich, Uli Suckert | překladatelé = Barbora Kulhavá | titul = Christian Weise a jeho Žitava - průvodce městem | url = http://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/Projekty_konference/Christian%20Weise%20Ehrung/CWRDruck_CS_2.pdf | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2018-02-24 | vydavatel = Kultur - und Weiterbildungsgesellschaft mbH | url archivu = https://web.archive.org/web/20200411002847/https://www.kvkli.cz/files/Pro%20knihovny/Projekty_konference/Christian%20Weise%20Ehrung/CWRDruck_CS_2.pdf | datum archivace = 2020-04-11 | nedostupné = ano }} [396] => * {{Citace monografie | editoři = Volker Beer | překladatelé = Hedvika Zimmermannová | titul = Krásná Žitava: průvodce pro děti a mládež | vydavatel = Nadace dětí Žitava | místo = Žitava | rok = 2013 | vydání = | počet stran = 55 [397] => }} [398] => * {{Citace monografie | příjmení = Krell | jméno = Detlef | titul = Zittau mit Links : ein Begleiter durch Stadt, Gebirge und Umgebung | url = | vydavatel = Neisse-Verlag | místo = Zittau | rok = 2000 | vydání = 1 | počet stran = 251 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-934038-06-6 | jazyk = de}} [399] => * {{Citace monografie | příjmení = Moráwek | jméno = Carl Gottlob | odkaz na autora = Carl Gottlob Moráwek | titul = Zittavia oder: Zittau in seiner Vergangenheit und Gegenwart | url = http://digital.slub-dresden.de/id394765311 | vydavatel = Seyfert | místo = Zittau | rok = 1848 | počet stran = 120 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [400] => * {{Citace monografie | příjmení = Moschkau | jméno = Alfred | titul = Zittau und seine Umgebung. ein Führer durch Zittau, seine nächste Umgebung, in das Zittauer Gebirge und das nördliche Böhmen etc | url = http://digital.slub-dresden.de/id318864568 | vydání = 5 | vydavatel = Emil Oliva | místo = Zittau | rok = 1893 | počet stran = 116 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [401] => * {{Citace monografie | příjmení = Pescheck | jméno = Christian Adolph | odkaz na autora = Christian Adolph Pescheck | titul = Handbuch der Geschichte von Zittau | url = http://digital.slub-dresden.de/id394367693 | vydavatel = Schöpf | místo = Zittau | rok = 1834/1837 | počet stran = 780, 928| kapitola = | strany = | svazek = Bd. 1–2 | jazyk = de}} [402] => * {{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | editoři = Graphische Werkstätten Zittau | titul = Zittau : acht Jahrhunderte Architektur und Kunst | url = | vydavatel = T. Pietschmann | místo = Zittau | rok = 2005 | vydání = 1 | počet stran = 152 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-929744-13-2 | jazyk = de}} [403] => * {{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | titul = Zittau : Architektur und Kunst | url = | vydavatel = Cybela Verlag GmbH | místo = Oybin-Lückendorf | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 248 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-944470-01-6 | jazyk = de}} [404] => * {{Citace monografie [405] => | příjmení = Riebe [406] => | jméno = Holm [407] => | příjmení2 = Riebe [408] => | jméno2 = Andrea [409] => | titul = Der Grüne Ring von Zittau : die Geschichte der Parkanlage und ihre Gehölze [410] => | url = [411] => | vydavatel = Oberlausitzer Verlag [412] => | místo = Dittelsdorf [413] => | rok vydání = 2020 [414] => | vydání = 1 [415] => | počet stran = 116 [416] => | kapitola = [417] => | strany = [418] => | isbn = 978-3-946795-37-7 [419] => | jazyk = de [420] => }} [421] => * {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Yagodka | jméno = Valentyna | instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | odkaz na instituci = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | titul = Velké a malé žitavské postní plátno v kontextu obdobných památek Německa a Rakouska | url = https://theses.cz/id/73zuhy | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Michal Šroněk | místo = České Budějovice | rok = 2013 | počet stran = 92 | datum přístupu = 2018-03-04}} [422] => * {{Citace monografie | titul = Zittau – Liberec: Partnerstädte = partnerská města | vydavatel = Stadt Zittau | místo = Zittau | rok = 2014 | počet stran = 43}} [423] => * {{Citace monografie | editoři = Antonín Frinta a Hugo Rokyta | titul = Žitavsko v českých dějinách: sborník prací členů výzkumného vědeckého sboru při koordinačním hraničním výboru v Praze | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1947 | vydání = 1 | počet stran = 242 | edice = Časové otázky; Sv. 3 | strany = }} [424] => [425] => === Související články === [426] => * [[Chráněná krajinná oblast Žitavské hory]] [427] => * [[Knihovna Christiana Weise v Žitavě]] [428] => * [[Městská muzea v Žitavě]] [429] => * [[Žitavská úzkorozchodná dráha]] [430] => * [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec]] [431] => * [[Zoologická zahrada Žitava]] [432] => * [[Žitavská pánev]] [433] => * [[Žitavsko]] [434] => [435] => === Externí odkazy === [436] => * {{NK ČR|ge131621|věc=ano}} [437] => * {{Commonscat}} [438] => * {{de}} {{cs}} {{Oficiální web}} [439] => * {{Wikislovník|heslo=Žitava}} [440] => * {{Otto|heslo=Žitava}} [441] => * {{Twitter|StadtZittau|Zittau}} [442] => * {{Facebook|Zittau|Zittau}} [443] => * {{Instagram|Zittau.eu|Zittau}} [444] => * {{de}} [http://hov.isgv.de/Zittau Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen] [445] => * [https://www.youtube.com/watch?v=Zt-x1ogIrH0 Procházka po žitavských pamětihodnostech (video s německými titulky)] [446] => {{Města a obce zemského okresu Görlitz}} [447] => {{Autoritní data}} [448] => {{Portály|Geografie|Německo}} [449] => {{Nejlepší článek}} [450] => [451] => [[Kategorie:Žitava| ]] [452] => [[Kategorie:Velká okresní města v Sasku]] [453] => [[Kategorie:Města v zemském okrese Zhořelec]] [454] => [[Kategorie:Města v Horní Lužici]] [455] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [456] => [[Kategorie:Hornolužické šestiměstí]] [457] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [458] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Německu]] [459] => [[Kategorie:Německo-polská státní hranice]] [460] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [461] => [[Kategorie:Sídla na Lužické Nise]] [462] => [[Kategorie:Sídla na trojmezí]] [463] => [[Kategorie:Sídla na Mandavě]] [464] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [465] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Žitava

Žitava je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které se nachází v saské části historického území Horní Lužice v zemském okrese Zhořelec. Leží na trojmezí Německa, Česka a Polska v místě, kde se se říčka Mandava vlévá do Lužické Nisy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lužické Šestiměstí','Vysoká škola Žitava/Zhořelec','Christian Weise','Lužická Nisa','Lužické hory','Mandava','Saské kurfiřtství','Löbau','Görlitz','Sedmiletá válka','Žitavská pánev','Karel IV.'

Görlitz

Löbau

Mandava