Array ( [0] => 14664026 [id] => 14664026 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Živočichové [uri] => Živočichové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem. Jsou to heterotrofní organismy, které se živí jinými organismy nebo organickým materiálem. Jejich tělo je obvykle složeno z několika systémů, včetně trávicího, krevního a nervového systému. Živočichové se dělí do různých skupin, včetně bezobratlých a obratlovců. Mezi bezobratlé patří hmyz, korýši, měkkýši a další, zatímco mezi obratlovce patří ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Živočichové mají také schopnost reprodukce a dělají to buď sexuálně, nebo asexuálně. Navzdory své různorodosti mají společné rysy, na které je možné je klasifikovat jako součást přírody. [oai] => Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem. Jsou to heterotrofní organismy, které se živí jinými organismy nebo organickým materiálem. Jejich tělo je obvykle složeno z několika systémů, včetně trávicího, krevního a nervového systému. Živočichové se dělí do různých skupin, včetně bezobratlých a obratlovců. Mezi bezobratlé patří hmyz, korýši, měkkýši a další, zatímco mezi obratlovce patří ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Živočichové mají také schopnost reprodukce a dělají to buď sexuálně, nebo asexuálně. Navzdory své různorodosti mají společné rysy, na které je možné je klasifikovat jako součást přírody. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=biologickém pojetí|druhý=filosofickém a právním pojetí|stránka=zvíře}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Živočichové [3] => | obrázek = Animal diversity.png [4] => | popisek = Rozmanití živočichové [5] => | doména = [[Eukaryota]] [6] => | nezařazená říše = [[Opisthokonta]] [7] => | říše = '''živočichové''' (Metazoa) [8] => | říši popsal = [[Ernst Haeckel|Haeckel]], 1874 [9] => | druhotné dělení = [[Kmen (biologie)|Kmeny]] [10] => | podřazené taxony = [11] => * mnoho, viz text [12] => }} [13] => '''Živočichové''' (Metazoa, Animalia{{#tag:ref|'''Animalia''' bylo označení pro živočichy v širším slova smyslu, zahrnující i mnohá eukaryota, která dnes patří do úplně jiných superskupin, např. do [[Amoebozoa]], [[Excavata]] či [[SAR (taxonomie)]]; dnes se často používá jako synonymum k Metazoa, nebo k pouhým „tkáňovcům“ (Metazoa bez [[houbovci|houbovců]] a [[vločkovci|vločkovců]]){{Citace elektronického periodika [14] => | příjmení = Adl [15] => | jméno = Sina M. [16] => | spoluautoři = ''et al''. [17] => | titul = The Revised Classification of Eukaryotes [18] => | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology [19] => | rok vydání = 2012 [20] => | měsíc vydání = září [21] => | den vydání = 28 [22] => | ročník = 59 [23] => | typ ročníku = svazek [24] => | číslo = 5 [25] => | strany = 429–514 [26] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x/full [27] => | dostupnost2 = PDF [28] => | url2 = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x/pdf [29] => | issn = 1550-7408 [30] => | doi = 10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x [31] => | pmid = 23020233 [32] => | jazyk = anglicky [33] => }}, případně k [[Holozoa]]. [34] => | group = "pozn." [35] => }}) je [[říše (biologie)|říše]] [[mnohobuněčnost|mnohobuněčných]] [[heterotrofie|heterotrofních]] [[organismus|organismů]], které se již na [[Buňka|buněčné]] úrovni odlišují od [[Rostliny|rostlin]] a [[Houby|hub]]. Jejich buňky nemají [[plastid]]y ani [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]]. Jsou dnes řazeni do skupiny [[Opisthokonta]] spolu s houbami a některými [[prvoci|prvoky]]. Říše živočichů je v dnešním pojetí totožná se svou bývalou podříší „mnohobuněční“ (Metazoa), nezahrnuje tedy žádné prvoky. Skupina [[Výtrusenky|Myxozoa]] je jednobuněčná sekundárně v důsledku parazitického způsobu života, patří ale do pravých Metazoa – předpokládá se její příbuznost s [[žahavci]]. [36] => [37] => == Popis == [38] => Jako živočichové v širším slova smyslu ([[Holozoa]]) je označována skupina Metazoa, o které pojednává tento článek, rozšířená o její některé jednobuněčné příbuzné (konkrétně o [[Parafyletismus|parafyletickou]] skupinu [[trubénky|trubének]] (Choanozoa). Tvarová diverzita (rozmanitost tělních plánů) metazoí se vyvinula relativně velmi brzy v jejich evoluci.{{Citace elektronického periodika [39] => | příjmení1 = Deline [40] => | jméno1 = Bradley [41] => | příjmení2 = Greenwood [42] => | jméno2 = Jennifer M. [43] => | příjmení3 = Clark [44] => | jméno3 = James W. [45] => | příjmení4 = Puttick [46] => | jméno4 = Mark N. [47] => | příjmení5 = Peterson [48] => | jméno5 = Kevin J. [49] => | příjmení6 = Donoghue [50] => | jméno6 = Philip C. J. [51] => | titul = Evolution of metazoan morphological disparity [52] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [53] => | ročník = 115 [54] => | číslo = 38 [55] => | datum_vydání = 2018-09-18 [56] => | url = https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1810575115 [57] => | jazyk = anglicky [58] => | doi = 10.1073/pnas.1810575115 [59] => }} [60] => [61] => Jako [[heterotrofie|heterotrofní]] organismy jsou živočichové závislí na [[autotrofie|autotrofních]] organismech, především na [[Rostliny|rostlinách]]. Někteří živočichové žijí v [[symbióza|symbióze]] s autotrofními jednobuněčnými organismy, které jim poskytují potravu. Přibližně třetina [[kmen (biologie)|kmenů]] má [[Parazitismus|parazitické]] zástupce, některé kmeny jsou výhradně parazitické. [62] => [63] => V živočišném těle často dochází ke značné specializaci jednotlivých částí ([[tkáň|tkáně]], [[orgán]]y). [[Houbovci]] (Porifera) a [[vločkovci]] (Placozoa) pravé tkáně nemají a jejich buňky jsou do jisté míry schopné autonomie, to však neznamená, že jsou fylogeneticky nejpůvodnější. Stavba těla houbovců připomíná v mnoha aspektech [[Kolonie (biologie)|kolonie]] některých trubének. Tkáně a orgány živočichů lze pak přiřadit dvěma základním [[zárodečný list|zárodečným listům]] – vnějšímu [[ektoderm]]u a vnitřního [[entoderm]]u; u vývojově pokročilejších bilaterií k nim přibývá střední [[mezoderm]] (může mít ektodermální nebo entodermální původ) a některé studie považují za další zárodečný list obratlovců [[neurální lišta|neurální lištu]] (s ektodermálním původem). [64] => [65] => Je známo přes 35 kmenů mnohobuněčných. Zhruba polovina je výhradně mořských, všechny kmeny kromě [[drápkovci|drápkovců]] (Onychophora) mají i vodní zástupce. Všechny kmeny, včetně drápkovců, však vznikly v moři. [66] => [67] => Podle [[Fosilie|fosilních]] záznamů existují [[trojlistí]] živočichové (Bilateria) na [[Země|Zemi]] již přinejmenším 585 miliónů let.{{Citace elektronického periodika [68] => | příjmení = Pecoits [69] => | jméno = Ernesto [70] => | příjmení2 = Konhauser [71] => | jméno2 = Kurt O. [72] => | příjmení3 = Aubet [73] => | jméno3 = Natalie R. [74] => | spoluautoři = HEAMAN Larry M., VEROSLAVSKY Gerardo, STERN Richard A., GINGRAS Murray K. [75] => | titul = Bilaterian Burrows and Grazing Behavior at >585 Million Years Ago [76] => | periodikum = Science [77] => | odkaz na periodikum = Science [78] => | rok vydání = 2012 [79] => | měsíc vydání = červen [80] => | den vydání = 29 [81] => | ročník = 336 [82] => | typ ročníku = svazek [83] => | číslo = 6089 [84] => | strany = 1693–1696 [85] => | url = http://www.sciencemag.org/content/336/6089/1693.abstract [86] => | issn = 1095-9203 [87] => | doi = 10.1126/science.1216295 [88] => | jazyk = anglicky [89] => }}{{Citace elektronického periodika [90] => | autor1 = University of Alberta [91] => | titul = Study resets date of earliest animal life by 30 million years [92] => | periodikum = phys.org [93] => | datum_vydání = 2012-06-28 [94] => | url = https://phys.org/news/2012-06-resets-date-earliest-animal-life.html [95] => | datum_přístupu = 2023-03-21 [96] => | jazyk = anglicky [97] => }} V případě, že by se prokázala příslušnost části [[Ediakara|ediakarské]] „fauny“ k trojlistým živočichům, existují i fosilní záznamy staré přibližně 610 miliónů let. U dvojlistých živočichů je problém s fosilizací (neexistence pevných schránek, neexistence stop pohybu po dně moří) a přiřazení fosílií je spekulativnější. Úplně nejstarší známý nález fosilií, které by mohly být řazeny k živočichům (konkrétně k primitivním [[houbovci|houbovcům]]) pochází z hornin 665 miliónů let starých.{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = Maloof [99] => | jméno = Adam C. [100] => | příjmení2 = Rose [101] => | jméno2 = Catherine V. [102] => | příjmení3 = Beach [103] => | jméno3 = Robert [104] => | spoluautoři = SAMUELS Bradley M., CALMET Claire C., ERWIN Douglas H., POIRIER Gerald R., YAO Nan, SIMONS Frederik J. [105] => | titul = Possible animal-body fossils in pre-Marinoan limestones from South Australia [106] => | periodikum = Nature Geoscience [107] => | rok vydání = 2010 [108] => | měsíc vydání = srpen [109] => | den vydání = 17 [110] => | ročník = 3 [111] => | typ ročníku = svazek [112] => | číslo = 9 [113] => | strany = 653–659 [114] => | url = http://www.nature.com/ngeo/journal/v3/n9/full/ngeo934.html [115] => | issn = 1752-0908 [116] => | doi = 10.1038/ngeo934 [117] => | jazyk = anglicky [118] => }} Mohli se však už formovat před 800 milióny let.{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení1 = Zimmer [120] => | jméno1 = Carl [121] => | titul = Genetic Flip Helped Organisms Go From One Cell to Many [122] => | periodikum = [[The New York Times]] [123] => | datum_vydání = 2016-01-07 [124] => | url = https://www.nytimes.com/2016/01/12/science/genetic-flip-helped-organisms-go-from-one-cell-to-many.html [125] => | issn = 0362-4331 [126] => | datum_přístupu = 2023-03-21 [127] => | jazyk = anglicky [128] => }} Tou dobou také vzrostla koncentrace [[měď|mědi]], která je důležitým článkem v procesu dýchání ([[cytochrom c oxidáza]]).{{Citace elektronického periodika [129] => | autor1 = University of Aberdeen [130] => | titul = A world full of copper helped animals colonise the Earth [131] => | periodikum = phys.org [132] => | datum_vydání = 2019-03-11 [133] => | url = https://phys.org/news/2019-03-world-full-copper-animals-colonise.html [134] => | datum_přístupu = 2023-03-21 [135] => | jazyk = anglicky [136] => }} [137] => [138] => Největším známým živočichem (z hlediska hmotnosti) je kytovec [[plejtvák obrovský]] (dosahující hmotnosti i přes 170 tun), ze suchozemských živočichů pak někteří [[Sauropodi|sauropodní dinosauři]], jako byl například asi 37 metrů dlouhý a kolem 75 tun vážící druh ''[[Argentinosaurus]] huinculensis''.{{Citace elektronického periodika [139] => | příjmení = SOCHA [140] => | jméno = Vladimír [141] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [142] => | titul = Nejdelší obratlovec všech dob? [143] => | periodikum = OSEL.cz [144] => | rok vydání = 2018 [145] => | měsíc vydání = listopadu [146] => | den vydání = 15 [147] => | url = http://www.osel.cz/10210-nejdelsi-obratlovec-vsech-dob.html [148] => }} {{cs}} [149] => [150] => == Systém živočichů == [151] => {{Podrobně|Klasifikace živočichů}} [152] => * ''Systém živočichů je zpracován podle knihy [[Jan Zrzavý (biolog)|Jana Zrzavého]] ''[[Fylogeneze živočišné říše]]{{Citace monografie [153] => | příjmení = Zrzavý [154] => | jméno = Jan [155] => | odkaz na autora = Jan Zrzavý (biolog) [156] => | titul = Fylogeneze živočišné říše [157] => | url = http://scientia.cz/Produkty/Prirodni_vedy/Biologie/4582.aspx [158] => | ilustrátoři = HOŠEK, Pavel [159] => | vydání = 1 [160] => | vydavatel = Scientia [161] => | místo = Praha [162] => | rok = 2006 [163] => | počet stran = 255 [164] => | přílohy = [165] => | edice = Biologie dnes [166] => | isbn = 80-86960-08-0 [167] => }}{{Nedostupný zdroj}}'' a upraven podle pozdějších objevů.'' [168] => * ''Taxon'' [[kmen (biologie)|kmen]] ''se v následujícím přehledu používá zpravidla v tradičním smyslu; některé studie se mohou lišit v tom, že za kmen považují nadřazené úrovně, uvedené bez taxonomického ranku.'' [169] => * ''Neuvádí se kmen ''[[Salinely]] (Monoblastozoa)'', považovaný dnes za hypotetický, neboť jediného popsaného zástupce se nepodařilo nikdy opakovaně nalézt.'' [170] => [171] => Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny – „dvojlisté“ a trojlisté. Trojlistí jsou pak tvořeni živočichy s dvoustrannou symetrií a proto v současnosti nazýváni spíše Bilateria. [172] => [173] => === „Dvojlistí“ === [174] => Skupina dvojlistých živočichů je nepřirozená ([[Parafyletismus|parafyletická]]), neboť zahrnuje různé postupně se odvětvující vývojové linie, nemající společného předka, který by zároveň nebyl předkem trojlistých. [175] => [176] => '''„Dvojlistí“'''Dvojlistí dostali své jméno podle dvou [[zárodečný list|zárodečných listů]] (ektoderm a endoderm), kterým lze přiřadit buňky jejich těla. (Diblastica syn. Diploblasta, též Radiata), [[synonymum|syn.]] [[láčkovci]] V užším smyslu se jako láčkovci (Coelenterata) označují pouze žahavci a žebernatky, živočichové s radiální symetrií (Radiata). Název je odvozen od pojmenování jejich neprůchozí trávicí dutiny – [[láčka (trávení)|láčky]]. Až druhotně byl název rozšířen i na další „dvojlisté“ a v současnosti se téměř nepoužívá. [177] => * Kmen: [[Žebernatky]] (Ctenophora) [178] => * Kmen: [[Houbovci]] (Porifera) [179] => * Parahoxozoa [180] => ** Kmen: [[Vločkovci]] (Placozoa) [181] => ** Kmen: [[Žahavci]] (Cnidaria) (včetně druhotně zjednodušených [[výtrusenky|výtrusenek]] (Myxozoa), dříve považovaných za samostatný kmen) [182] => ** (+ Bilateria / trojlistí (viz níže)) [183] => [184] => ==== Současné představy o fylogenezi ==== [185] => Dlouhou dobu byli za fylogeneticky nejbazálnější skupinu živočichů považováni [[houbovci]] (Porifera), též zvaní (živočišné) houby. Bylo to kvůli primitivní stavbě jejich těl, připomínající často pouhou kolonii a nepravou [[tkáň]]. Zbylé skupiny živočichů (s výjimkou [[vločkovci]] s nejistým postavením, často řazených s houbovci do skupiny Parazoa) pak byly považovány za přirozenou skupinu a nazývány tkáňovci ([[Eumetazoa]] či Histozoa). [186] => [187] => Pozdější analýzy nejprve ukázaly [[parafyletismus|nepřirozenost]] houbovců. S revolučním zjištěním pak přišly některé studie po r. 2008, které na základě molekulární analýzy označily za nejbazálnější skupinu živočichů žebernatky.{{Citace elektronického periodika [188] => | příjmení = Dunn [189] => | jméno = Casey W. [190] => | spoluautoři = ''et al. '' [191] => | titul = Broad phylogenomic sampling improves resolution of the animal tree of life [192] => | periodikum = Nature [193] => | odkaz na periodikum = Nature [194] => | rok vydání = 2008 [195] => | měsíc vydání = březen [196] => | den vydání = 5 [197] => | ročník = 452 [198] => | typ ročníku = svazek [199] => | číslo = 7188 [200] => | strany = 745–749 [201] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v452/n7188/abs/nature06614.html [202] => | dostupnost2 = [203] => | url2 = [204] => | issn = 1476-4687 [205] => | doi = 10.1038/nature06614 [206] => | pmid = [207] => | jazyk = anglicky [208] => }}{{Citace elektronického periodika [209] => | příjmení = Hejnol [210] => | jméno = Andreas [211] => | spoluautoři = ''et al. '' [212] => | titul = Assessing the root of bilaterian animals with scalable phylogenomic methods [213] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B [214] => | rok vydání = 2009 [215] => | měsíc vydání = září [216] => | den vydání = 16 [217] => | ročník = 276 [218] => | typ ročníku = svazek [219] => | číslo = 1677 [220] => | strany = 4261–4270 [221] => | url = http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/early/2009/09/15/rspb.2009.0896.abstract [222] => | dostupnost2 = [223] => | url2 = [224] => | issn = 1471-2954 [225] => | doi = 10.1098/rspb.2009.0896 [226] => | pmid = 19759036 [227] => | jazyk = anglicky [228] => }} To znamenalo ztrátu přirozenosti tkáňovců. Ačkoli se objevily i studie potvrzující bazálnost houbovců{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = Philippe [230] => | jméno = Hervé [231] => | spoluautoři = ''et al. '' [232] => | titul = Phylogenomics Revives Traditional Views on Deep Animal Relationships [233] => | periodikum = Current Biology [234] => | rok vydání = 2009 [235] => | měsíc vydání = duben [236] => | den vydání = 2 [237] => | ročník = 19 [238] => | typ ročníku = svazek [239] => | číslo = 8 [240] => | strany = 706–712 [241] => | url = http://www.cell.com/current-biology/abstract/S0960-9822(09)00805-7 [242] => | dostupnost2 = [243] => | url2 = [244] => | issn = [245] => | doi = 10.1016/j.cub.2009.02.052 [246] => | pmid = 19345102 [247] => | jazyk = anglicky [248] => }}{{Citace elektronického periodika [249] => | příjmení = Pick [250] => | jméno = K. S. [251] => | příjmení2 = Philippe [252] => | jméno2 = H. [253] => | spoluautoři = ''et al. '' [254] => | titul = Improved Phylogenomic Taxon Sampling Noticeably Affects [255] => Nonbilaterian Relationships [256] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [257] => | rok vydání = 2010 [258] => | měsíc vydání = duben [259] => | den vydání = 8 [260] => | ročník = 27 [261] => | typ ročníku = svazek [262] => | číslo = 9 [263] => | strany = 1983–1987 [264] => | url = http://mbe.oxfordjournals.org/content/27/9/1983 [265] => | dostupnost2 = [266] => | url2 = [267] => | issn = 1537-1719 [268] => | doi = 10.1093/molbev/msq089 [269] => | pmid = 20378579 [270] => | jazyk = anglicky [271] => }} (jedna z nich dokonce rehabilitovala jako přirozené celé „dvojlisté“{{Citace periodika| doi = 10.1371/journal.pbio.1000020| ročník = 7| číslo = 1| příjmení = Schierwater| jméno = Bernd| spoluautoři = Michael Eitel, Wolfgang Jakob, Hans-Jürgen Osigus, Heike Hadrys, Stephen L. Dellaporta, Sergios-Orestis Kolokotronis, Rob DeSalle| titul = Concatenated Analysis Sheds Light on Early Metazoan Evolution and Fuels a Modern “Urmetazoon” Hypothesis | periodikum = PLoS Biology| datum vydání = January 2009| url = http://biology.plosjournals.org/archive/1545-7885/7/1/pdf/10.1371_journal.pbio.1000020-L.pdf}}), poslední studie publikované v prestižních recenzovaných odborných časopisech potvrzují bazální postavení [[žebernatky|žebernatek]], ba naznačují i možnost, že [[neuron]]y a dokonce i některé typicky mezodermální buňky (svalové buňky) mohly mít fylogenetický základ již u nejpůvodnějších živočichů a u některých skupin (houbovci, vločkovci) mohly být druhotně ztraceny (variantou je nezávislý vznik jejich obdoby u žebernatek). Proto je také název „dvojlistí“ uváděn v uvozovkách.{{Citace elektronického periodika [272] => | příjmení = Ryan [273] => | jméno = Joseph F. [274] => | spoluautoři = ''et al. '' [275] => | titul = The Genome of the Ctenophore ''Mnemiopsis leidyi'' and Its Implications for Cell Type Evolution [276] => | periodikum = Science [277] => | odkaz na periodikum = Science [278] => | rok vydání = 2013 [279] => | měsíc vydání = prosinec [280] => | den vydání = 13 [281] => | ročník = 342 [282] => | typ ročníku = svazek [283] => | číslo = 6164 :1242592 [284] => | strany = 1–8 [285] => | url = http://www.sciencemag.org/content/342/6164/1242592 [286] => | dostupnost2 = [287] => | url2 = [288] => | issn = 1095-9203 [289] => | doi = 10.1126/science.1242592 [290] => | pmid = 24337300 [291] => | jazyk = anglicky [292] => }}{{Citace elektronického periodika [293] => | příjmení = Moroz [294] => | jméno = Leonid L. [295] => | spoluautoři = ''et al.'' [296] => | titul = The ctenophore genome and the evolutionary origins of neural systems [297] => | periodikum = Nature [298] => | odkaz na periodikum = Nature [299] => | rok vydání = 2014 [300] => | měsíc vydání = květen [301] => | den vydání = 21 [302] => | ročník = 510 [303] => | typ ročníku = svazek [304] => | číslo = 7503 [305] => | strany = 109–114 [306] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v510/n7503/full/nature13400.html [307] => | dostupnost2 = [308] => | url2 = [309] => | issn = 1476-4687 [310] => | doi = 10.1038/nature13400 [311] => | pmid = 24847885 [312] => | jazyk = anglicky [313] => }} Poslední studie se shodují i na tom, že po žebernatkách se odštěpili houbovci (možná v několika větvích), poté vločkovci a až následně se oddělily linie žahavců a bilaterií.{{Citace elektronického periodika [314] => | příjmení = Whelan [315] => | jméno = Nathan V. [316] => | příjmení2 = Kocot [317] => | jméno2 = Kevin M. [318] => | příjmení3 = Moroz [319] => | jméno3 = Leonid L. [320] => | spoluautoři = HALANYCH, Kenneth M. [321] => | titul = Error, signal, and the placement of Ctenophora sister to all other animals [322] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [323] => | rok vydání = 2015 [324] => | měsíc vydání = duben [325] => | den vydání = 20 [326] => | ročník = 112 [327] => | typ ročníku = svazek [328] => | číslo = 18 [329] => | strany = 5773–5778 [330] => | url = http://www.pnas.org/content/112/18/5773.full [331] => | dostupnost2 = PDF [332] => | url2 = http://www.pnas.org/content/112/18/5773.full.pdf [333] => | issn = 1091-6490 [334] => | doi = 10.1073/pnas.1503453112 [335] => | jazyk = anglicky [336] => }} [337] => [338] => === Bilateria / trojlistí === [339] => '''[[Trojlistí]]''' (Bilateria [[synonymum|syn.]] Bilateralia, zast. Triblastica [[synonymum|syn.]] Triploblastica)Trojlistí (Triblastica či Triploblastica) dostali své jméno podle tří zárodečných listů (navíc mezoderm). Jedná se vesměs o živočichy s dvoustrannou symetrií, odtud i jejich častěji používané odborné synonymum (Bilateralia, či nověji Bilateria), které je navíc z pohledu posledních fylogenetických analýz bazálních větví živočichů mnohem korektnější. se dělí na dvě velké linie – '''prvoústé''' (Protostomia) a '''druhoústé''' (Deuterostomia).Názvy vycházejí z původních, dnes již částečně překonaných představ o raném ontogenetickém vývoji zárodku. U prvoústých se budoucí ústní otvor živočicha shodoval s prvotním otvorem [[gastrula|gastrulární dutiny]], u druhoústých se nově prolamoval na jiném místě těla. [340] => [341] => ==== Prvoústí (Protostomia) ==== [342] => [[Prvoústí]] se dělí na dvě velké přirozené skupiny – [[Lophotrochozoa]] a [[Ecdysozoa]], pouze [[mechovci]] jsou bazální skupina. [343] => [344] => * Kmen: [[mechovci]] (Ectoprocta = Bryozoa) [345] => [346] => '''[[Lophotrochozoa]]''' [[synonymum|syn.]] Spiralia{{#tag:ref|Jménem Spiralia byla označována skupina zahrnující kroužkovce, měkkýše a pásnice, a to podle spirálního rýhování vajíčka v rané ontogenezi. Když bylo spirální rýhování zjištěno u ploštěnců a jeho obdoba u dalších lofotrochozoí, začalo se jméno příležitostně používat i jako synonymum pro Lophotrochozoa (v širším smyslu), ačkoli dosud není prokázáno, že spirální rýhování je skutečně původní i pro jejich společného předka. Také jméno Lophotrochozoa bylo dříve používáno i v užším smyslu, ve kterém taxon nezahrnoval Gnathifera{{Citace elektronického periodika [347] => | příjmení = Paps [348] => | jméno = Jordi [349] => | příjmení2 = Baguñà [350] => | jméno2 = Jaume [351] => | příjmení3 = Riutort [352] => | jméno3 = Marta [353] => | titul = Lophotrochozoa internal phylogeny: new insights from an up-to-date analysis of nuclear ribosomal genes [354] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B [355] => | rok vydání = 2009 [356] => | měsíc vydání = únor [357] => | den vydání = 24 [358] => | ročník = 276 [359] => | typ ročníku = svazek [360] => | číslo = 1660 [361] => | strany = 1245–1254 [362] => | url = http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/276/1660/1245 [363] => | dostupnost2 = PDF [364] => | url2 = http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/276/1660/1245.full-text.pdf [365] => | issn = 1471-2954 [366] => | doi = 10.1098/rspb.2008.1574 [367] => | jazyk = anglicky [368] => }} či celou skupinu Platyzoa. [369] => | group = "pozn." [370] => }} [371] => * Kmen: [[Ploutvenky]] (Chaetognatha) [372] => * Kmen: [[Lilijicovci]] (Myzostomida){{#tag:ref|Přesné postavení lilijicovců dosud není jasné. Podle studie ribozomálních genů a bílkovin by měli být blízcí břichobrvkám, podle mitochondriálních a některých jaderných genů kroužkovcům.{{Citace elektronického periodika [373] => | příjmení = Bleidorn [374] => | jméno = Christoph [375] => | spoluautoři = ''et al.'' [376] => | titul = On the phylogenetic position of Myzostomida: can 77 genes get it wrong? [377] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [378] => | rok vydání = 2009 [379] => | měsíc vydání = červenec [380] => | den vydání = 1 [381] => | ročník = 9 [382] => | typ ročníku = svazek [383] => | číslo = 150 [384] => | strany = [385] => | url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/9/150 [386] => | dostupnost2 = [387] => | url2 = [388] => | issn = 1471-2148 [389] => | doi = 10.1186/1471-2148-9-150 [390] => | pmid = [391] => | jazyk = anglicky [392] => }} [393] => | group = "pozn." [394] => }} [395] => * [[Morulovci]] [[synonymum|syn.]] moruškovci (Mesozoa) [396] => ** Kmen: [[Sépiovky]] (Rhombozoa) [397] => ** Kmen: [[Plazmodiovky]] (Orthonectida) [398] => * [[Platyzoa]]{{#tag:ref|Fylogenetická studie z r. 2014{{Citace elektronického periodika [399] => | příjmení = Struck [400] => | jméno = Torsten H. [401] => | spoluautoři = ''et al.'' [402] => | titul = Platyzoan Paraphyly Based on Phylogenomic Data Supports a Noncoelomate Ancestry of Spiralia [403] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [404] => | rok vydání = 2014 [405] => | měsíc vydání = duben [406] => | den vydání = 18 [407] => | ročník = 31 [408] => | typ ročníku = svazek [409] => | číslo = 7 [410] => | strany = 1833–1849 [411] => | url = http://mbe.oxfordjournals.org/content/31/7/1833.abstract [412] => | dostupnost2 = [413] => | url2 = [414] => | issn = 1537-1719 [415] => | doi = 10.1093/molbev/msu143 [416] => | pmid = 24748651 [417] => | jazyk = anglicky [418] => }} zpochybnila přirozenost skupiny Platyzoa. Ostatní skupiny lofotrochozoí/spiralií v širším smyslu (možná s výjimkou ploutvenek a morulovců, které studie neanalyzovala) se podle ní odvětvují uvnitř platyzoí; z nich se naopak nejbazálněji odvětvují čelistovci a pro zbytek studie navrhuje název Platytrochozoa. [419] => | group = "pozn." [420] => }} [421] => ** [[Rouphozoa]]{{#tag:ref|Na rozdíl od studie z r. 2014 nepotvrdila novější studie z r. 2015{{Citace elektronického periodika [422] => | příjmení = Golombek [423] => | jméno = Anja [424] => | příjmení2 = Tobergte [425] => | jméno2 = Sarah [426] => | příjmení3 = Struck [427] => | jméno3 = Torsten H. [428] => | titul = Elucidating the phylogenetic position of Gnathostomulida and first mitochondrial genomes of Gnathostomulida, Gastrotricha and Polycladida (Platyhelminthes) [429] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [430] => | rok vydání = 2015 [431] => | měsíc vydání = březen [432] => | den vydání = 18 [433] => | ročník = 86 [434] => | typ ročníku = svazek [435] => | strany = 49–63 [436] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790315000433 [437] => | dostupnost2 = PDF [438] => | url2 = http://ac.els-cdn.com/S1055790315000433/1-s2.0-S1055790315000433-main.pdf [439] => | issn = 1055-7903 [440] => | doi = 10.1016/j.ympev.2015.02.013 [441] => | jazyk = anglicky [442] => }} přirozenost Rouphozoa; břichobrvky jsou dle ní sesterskou skupinou k ramenonožcům. [443] => | group = "pozn." [444] => }} [445] => *** Kmen: [[Ploštěnci]] (Platyhelminthes) [446] => *** Kmen: [[Břichobrvky]] (Gastrotricha) [447] => ** [[Kamptozoa]] [448] => *** Kmen: [[Mechovnatci]] (Entoprocta) [449] => *** Kmen: [[Vířníkovci]] (Cycliophora) [450] => ** [[Čelistovci]] (Gnathifera) [451] => *** Kmen: [[Čelistovky]] (Gnathostomulida) [452] => *** Kmen: [[Oknozubky]] (Micrognathozoa) [453] => *** [[Syndermata]] [454] => **** Kmen: [[Vířníci]] (Rotifera) [455] => **** Kmen: [[Vrtejši]] (Acanthocephala) [456] => **** Kmen: [[Žábrovci]] (Seisonida) [457] => * Kmen: [[Pásnice (živočich)|Pásnice]] (Nemertini = Nemertea) [458] => * Kmen: [[Kroužkovci]] (Annelida) (včetně [[vláknonošci|vláknonošců]] (Pogonophora), [[rypohlavci|rypohlavců]] (Echiura) a [[sumýšovci|sumýšovců]] (Sipunculida), dříve často považovaných za samostatné kmeny){{Citace periodika [459] => | příjmení = Struck [460] => | jméno = Torsten H. [461] => | příjmení2 = Paul [462] => | jméno2 = Christiane [463] => | příjmení3 = Hill [464] => | jméno3 = Natascha [465] => | spoluautoři = Stefanie Hartmann, Christoph Hösel, Michael Kube, Bernhard Lieb, Achim Meyer, Ralph Tiedemann, Günter Purschke Christoph Bleidorn. [466] => | titul = Phylogenomic analyses unravel annelid evolution [467] => | periodikum = Nature [468] => | odkaz na periodikum = Nature [469] => | rok = 2011 [470] => | měsíc = březen [471] => | den = 2 [472] => | ročník = 471 [473] => | typ ročníku = svazek [474] => | strany = 95–98 [475] => | doi = 10.1038/nature09864 [476] => | jazyk = anglicky [477] => }} [478] => * Kmen: [[Měkkýši]] (Mollusca) [479] => * [[Brachiozoa]] [480] => ** Kmen: [[Ramenonožci]] (Brachiopoda) [481] => ** Kmen: [[Chapadlovky]] (Phoronida) [482] => [483] => '''[[Ecdysozoa]] ''' [484] => * [[Chobotovci]] (Scalidophora) [485] => ** Kmen: [[Hlavatci]] (Priapulida) [486] => ** Kmen: [[Rypečky]] (Kinorhyncha) [487] => ** Kmen: [[Korzetky]] (Loricifera) [488] => * [[Nematoida]] [489] => ** Kmen: [[Strunovci]] (Nematomorpha) [490] => ** Kmen: [[Hlístice]] (Nematoda) [491] => * [[Panarthropoda]] [492] => ** Kmen: [[Drápkovci]] (Onychophora) [493] => ** Kmen: [[Želvušky]] (Tardigrada) [494] => ** Kmen: [[Členovci]] (Arthropoda) [495] => [496] => ==== Druhoústí ==== [497] => Je pravděpodobné, že na bázi všech [[Druhoústí|druhoústých]] živočichů (Deuterostomia) jsou [[strunatci]]. Zbytek tvoří linie vedoucí k praploštěncům a mlžojedům a její sesterská skupina [[Ambulacraria]], která se dělí na polostrunatce a ostnokožce. [498] => * Kmen: [[Strunatci]] (Chordata) [499] => ** Podkmen: [[Pláštěnci]] (Urochordata = Tunicata) [500] => ** Podkmen: [[Bezlebeční]] (Acrania = Cephalochordata) [501] => ** Podkmen: [[Obratlovci]] v širším smyslu [[synonymum|syn.]] lebečnatí (Craniata){{#tag:ref|Obratlovci v užším smyslu ([[Vertebrata]]), tedy Craniata bez sliznatek (Myxinoida), nemusejí být přirozenou skupinou; spíše se jeví přirozenými kruhoústí (Cyclostomata: mihule + sliznatky) a čelistnatci (Gnathostomata). Proto dávají novější studie, důsledně rozlišující fylogenetické hypotézy, přednost kmeni Craniata.{{Citace elektronického periodika [502] => | příjmení = Edgecombe [503] => | jméno = Gregory D. [504] => | spoluautoři = ''et al''. [505] => | titul = Higher-level metazoan relationships: recent progress and remaining questions [506] => | periodikum = Organisms Diversity & Evolution [507] => | rok vydání = 2011 [508] => | měsíc vydání = březen [509] => | den vydání = 17 [510] => | ročník = 11 [511] => | typ ročníku = svazek [512] => | číslo = 2 [513] => | strany = 151–172 [514] => | poznámky = [515] => | url = http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs13127-011-0044-4# [516] => | dostupnost2 = PDF [517] => | url2 = http://www.brown.edu/Faculty/Dunn_Lab/assets/Edgecombe_etal_2011.pdf [518] => | issn = 1618-1077 [519] => | doi = 10.1007/s13127-011-0044-4 [520] => | jazyk = anglicky [521] => }} [522] => | group = "pozn." [523] => }} [524] => * [[Xenacoelomorpha]]{{Citace periodika [525] => | příjmení = Philippe [526] => | jméno = Hervé [527] => | příjmení2 = Brinkmann [528] => | jméno2 = Henner [529] => | příjmení3 = Copley [530] => | jméno3 = Richard R. [531] => | spoluautoři = Leonid L. Moroz, Hiroaki Nakano, Albert J. Poustka, Andreas Wallberg, Kevin J. Peterson, Maximilian J. Telford. [532] => | titul = Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to ''Xenoturbella'' [533] => | periodikum = Nature [534] => | odkaz na periodikum = Nature [535] => | rok = 2011 [536] => | měsíc = únor [537] => | den = 10 [538] => | ročník = 470 [539] => | typ ročníku = svazek [540] => | strany = 255–258 [541] => | doi = 10.1038/nature09676 [542] => | jazyk = anglicky [543] => }} [544] => ** Kmen: [[Mlžojedi]] (Xenoturbellida) [545] => ** Kmen: [[Praploštěnci]] (Acoelomorpha) [546] => * [[Ambulacraria]] [547] => ** Kmen: [[Ostnokožci]] (Echinodermata) [548] => ** Kmen: [[Polostrunatci]] (Hemichordata) [549] => [550] => == Živočichové a člověk == [551] => {{upravit část}} [552] => [[Člověk]] je kategorizován jako živočich. Rozdíly jako [[self-awareness|sebeuvědomění]] či schopnost se vcítit{{Citace elektronického periodika [553] => | autor1 = University of Houston [554] => | titul = Researchers find birds can theorize about the minds of others, even those they cannot see [555] => | periodikum = phys.org [556] => | datum_vydání = 2016-02-02 [557] => | url = https://phys.org/news/2016-02-birds-theorize-minds.html [558] => | datum_přístupu = 2023-03-21 [559] => | jazyk = anglicky [560] => }} nejsou totiž výhradně lidské vlastnosti. I další živočichové mají rituály.{{Citace elektronického periodika [561] => | příjmení1 = Mihulka [562] => | jméno1 = Stanislav [563] => | titul = Co nám posvátné stromy šimpanzů říkají o evoluci náboženství? [564] => | periodikum = osel.cz [565] => | url = https://www.osel.cz/8734-co-nam-posvatne-stromy-simpanzu-rikaji-o-evoluci-nabozenstvi.html [566] => | datum_přístupu = 2023-03-21 [567] => }} [568] => [569] => Slovo '''živočich''' je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se pro živočichy, vyjma člověka, obvykle užívá slovo '''[[zvíře]]''', případně '''zvířátko''', jako hromadné jméno pro zvířectvo se užívá též pojem '''fauna'''. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zpravidla [[obratlovci]], někdy jím bývá označen i například [[hmyz]]. Některé druhy větších savců a ptáků žijící ve volné [[příroda|přírodě]] se označují také slovem '''[[zvěř]]'''Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti, [https://web.archive.org/web/20130729041240/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=449%2F2001&PC_8411_p=2&PC_8411_l=449%2F2001&PC_8411_ps=10#10821 §2, písm. b),c),d)]. [570] => [571] => Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že takováto hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“. Zatímco někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné i neužitkové (např. [[Pes domácí|psa]] lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. [[ledňáček]] může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý). [[Medvědovití|Medvěd]] může být shledán efektivním likvidátorem [[mršina|mršin]] (užitečný), ale též nebezpečnou [[šelmy|šelmou]] (nebezpečný) a vykradačem [[Včelí úl|úlů]] (škodlivý). Toto dělení tedy vychází z hlediska bezprostřední lidské užitečnosti a je používáno především myslivci, rybáři, zemědělci apod. [572] => [573] => '''Nebezpečná zvířata''' – zvířata ohrožující přímo [[život]] nebo [[zdraví]] [574] => * člověku nebezpečné šelmy ([[lev]], [[tygr]], [[medvěd]], [[vlk]]), [[jed]]ovatá zvířata (např. někteří [[hadi]], [[žahavci]], bodavý [[hmyz]]) a podobně [575] => '''Škodlivá zvířata''', [[škůdce|škůdci]] – zvířata ohrožující jiné lidské zájmy, např. zájmy hospodářské (snižují [[zemědělství|zemědělské]], [[lesnictví|lesnické]] a [[Rybolov|rybářské]] výnosy nebo ničí lidské zásoby či zařízení), [[ekologie|ekologické]], zdravotní (i když sama nejsou nebezpečná, mohou šířit choroby lidí a užitkových zvířat) apod. [576] => * [[saranče stěhovavá|saranče]], [[Plzák španělský|plzák]], [[Kůrovci|kůrovec]], [[Kormorán velký|kormorán]], [[myš]], [[bobr]], [[termiti]], [[Anobiidae|červotoč]], [[Invazní druh#Živočišné invaze|invazní druhy]], [[krysa]], [[Klíšťatovití|klíště]], [[Komárovití|komár]] [577] => '''Užitečná zvířata''' – zvířata, která naopak jiné lidské zájmy (hospodářské, ekologické, emocionální) podporují. U ekologických zájmů jsou to např. zvířata podílející se na redukci škodlivých živočichů a rostlin (např. [[slunéčko sedmitečné|slunéčko]]). Významnými skupinami užitečných zvířat jsou: [578] => * '''[[Užitek (ekonomie)|Užitková]] zvířata''' – zvířata, nebo pro něž má člověk nějaké záměrné využití: [579] => ** [[Plemena zvířat#Zvířata hospodářská|hospodářská zvířata]] – pro výrobu živočišných produktů ([[maso]], [[vejce]], [[mléko]], [[Textilní živočišná vlákna|vlna]], [[med]], [[hedvábí]]), využití jejich síly (tažná a jezdecká zvířata – [[kůň]], [[tur domácí]], [[osel]], [[slon]], [[Pes domácí|pes]], [[Sob polární|sob]], [[velbloud]]) [580] => ** [[Plemena zvířat#Zvířata domácí|užitková domácí zvířata]] (např. hlídací a lovečtí [[Pes domácí|psi]]) [581] => ** [[Plemena zvířat#Zvířata laboratorní|laboratorní zvířata]] (např. laboratorní myš, králíci, potkani) [582] => ** zvířata využívaná ve [[zdravotnictví]] (např. [[Pijavka lékařská|pijavice]], [[bzučivka zelená|bzučivka]], [[Hipoterapie|kůň]]) apod. [583] => * '''Neužitková domácí zvířata''' – zvířata chovaná zejména k uspokojení emocionálních potřeb člověka [584] => ** [[kočka domácí|kočka]], [[Pes domácí|pes]], [[Papoušci|papoušek]], [[akvaristika|akvarijní]] ryby apod. [585] => * '''Chovná zvířata''' – společné označení [[Plemena zvířat|plemen]] užitkových zvířat a neužitkových domácích zvířat, určených pro [[Zootechnika|chov]] a [[šlechtění]] [586] => [587] => == Poznámky == [588] => [589] => [590] => == Reference == [591] => [592] => [593] => == Literatura == [594] => * Jonathan Elphick a kolektiv: ''Encyklopedie živočichů'', Slovart, Praha 2001, {{ISBN|80-7209-329-0}} [595] => [596] => == Související články == [597] => * [[Eukaryota]] [598] => [599] => == Externí odkazy == [600] => * {{commonscat}} [601] => * {{wikicitáty|téma=Živočich}} [602] => * {{wikislovník|heslo=živočich}} [603] => * {{wikidruhy|taxon=Animalia}} [604] => [605] => {{Taxonbar}} [606] => {{Autoritní data}} [607] => {{Portály|Živočichové}} [608] => [609] => [[Kategorie:Živočichové| ]] [610] => [[Kategorie:Zoologie]] [611] => [[Kategorie:Opisthokonta]] [] => )
good wiki

Živočichové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'synonymum','Pes domácí','vločkovci','houbovci','kmen (biologie)','Eukaryota','mechovci','tkáň','Ecdysozoa','hmyz','Lophotrochozoa','Parafyletismus'
Copyright © 2025 Dobrý spolek