Array ( [0] => 15487142 [id] => 15487142 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žižkov [uri] => Žižkov [3] => Žižkov Television Tower (6).jpg [img] => Žižkov Television Tower (6).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části Prahy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Žižkov [3] => | městská část = [[Praha 3]], [[Praha 8]], [[Praha 10]] [4] => | správní obvod = [[Praha 3]], [[Praha 8]], [[Praha 10]] [5] => | obvod = [[Praha 3]], [[Praha 8]], [[Praha 10]] [6] => | rozloha = 5,44 [7] => | počet ZSJ = 22 [8] => | PSČ = 130 00, jeden dům 100 00 [9] => | mapa = Praha KÚ Žižkov.png [10] => | obec = [[Praha]] [11] => }} [12] => '''Žižkov''' ({{Vjazyce2|de|''Zischkaberg''}}, {{Cizojazyčně|de|''Žižkow''}}, {{Cizojazyčně|de|''Zizkow''}}, v letech 1939–1945 {{Cizojazyčně|de|''Veitsberg''}}, lidově dříve ''Žižkaperk'') je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem ''Královské Vinohrady I.'' roku [[1875]] rozdělením [[Vinohrady (Praha)|Královských Vinohrad]], roku [[1877]] byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku [[1881]] byl Žižkov povýšen na město. V roce [[1922]] byl začleněn do nově vzniklé [[Velká Praha|Velké Prahy]]. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu [[Praha 3]], jehož území je od roku 1990 i územím [[Městská část a městský obvod|městské části]] Praha 3. [13] => [14] => Jedna žižkovská parcela náležející [[Hagibor|Domovu sociální péče Hagibor]] (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části [[Praha 10]]. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes [[Nové spojení]]), patří do obvodu i městské části [[Praha 8]]. [15] => [16] => Žižkov tvoří součást [[Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice|Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice]]. [17] => [18] => == Charakter čtvrti == [19] => Žižkov je čtvrť, jejíž významnou část tvoří činžovní domy z přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Tato část se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé. [20] => [21] => K Žižkovu patří i [[Vítkov (Pražská plošina)|vrch Vítkov]] a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezům]]. [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Historický znak Žižkova.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Historický znak Žižkova]] [25] => [26] => === Vznik Žižkova === [27] => Území dnešního Žižkova bylo od roku 1788 částí katastrální obce [[Viničné Hory]], od zřízení samospráv roku [[1849]] samosprávné obce, která byla roku 1867 přejmenována na [[Královská Vinohradská obec]] (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba. Důvodem byly relativně levné stavební pozemky a možnost stavět velké množství jednoduchých pavlačových bytů, které se staly typickým rysem žižkovské zástavby.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Dvořák [29] => | jméno = Tomáš [30] => | titul = Žižkov : 1881-1922 [31] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1301999782 [32] => | místo = Praha [33] => | počet stran = 199 pages [34] => | isbn = 978-80-907308-5-4 [35] => | isbn2 = 80-907308-5-X [36] => | oclc = 1301999782 [37] => }} V roce 1875 byla Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města. U Žižkova k tomu došlo 15. května 1881, (o 17 let později získal Žižkov i městský znak). Královské Vinohrady se staly městem v roce 1879. Významnou roli v rozvoji Žižkova a jeho vlasteneckém a husitském zaměření sehrál [[Karel Hartig]], poslední starosta Královských Vinohrad před jejich rozdělením a první starosta Žižkova. [38] => [39] => Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vítkovem a [[Vrch svatého Kříže|Vrchem sv. Kříže]], pokračovala téměř „americkým“ tempem. Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už stavělo po celém území a Žižkov už byl velkým městem s 21 212 obyvateli. Další sčítání obyvatel v roce 1890 už mělo ve výkazech 42 000 osob ve více než 750 domech. [40] => [41] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q378120}} [42] => Kolem roku [[1920]] už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo už jen na [[Ohrada (Žižkov)|Ohradě]] a za ní ([[Vackov (Praha)|Vackov]]). [43] => [44] => === Rozvoj veřejné dopravy === [45] => [[Soubor:Žižkov z věže.jpg|náhled|Pohled ze [[Žižkovský vysílač|Žižkovské televizní věže]] k Olšanské ulici|alt=]] [46] => Koncem roku 1883 byla k usedlosti [[Bezovka (hostinec)|Bezovka]] přivedena linka [[Koněspřežná tramvaj v Praze|pražské koňky]], v roce 1897 zde byla zprovozněna první linka [[Městská elektrická dráha Královských Vinohrad|vinohradské elektrické tramvaje]]. Přebudování koňky na elektrickou tramvaj bylo dokončeno v roce 1901. [47] => [48] => === Žižkov bohémů a intelektuálů === [49] => S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]] a [[Franta Sauer|Franty Sauera]], stejně jako intelektuálské společnosti sdružující se kolem manželky [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]], nakladatelky [[Kamilla Neumannová|Kamilly Neumannové]]. Žily zde významné osobnosti jako např. spisovatelé [[Jaroslav Seifert]] a [[Vladimír Neff]] či malířka [[Toyen]]. [50] => [51] => V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen [[Jaroslav Hašek|Haškova]] pomníku, který byl ale nakonec postaven na [[Prokopovo náměstí (Praha)|Prokopově náměstí]]. [52] => [53] => Z doby [[Rakousko-Uhersko|Rakousko–Uherska]] pochází i recesistický pojem ''Žižkovská republika''{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Fešácký kriminál v žižkovské "republice" [55] => | periodikum = Šípy (příloha) [56] => | datum_vydání = 21. 1. 1899 [57] => | strany = 1 [58] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e0ca7fa0-3883-11ea-ac10-005056825209?page=uuid:dfc76a70-3e08-11ea-8a60-5ef3fc9ae867 [59] => | datum_přístupu = 2020-04-28 [60] => }} (''Svobodná republika Žižkov'', ''Žižkovská svobodná republika''). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 [[Milan Český]], když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v Česku [[Ramiro Cibriáni]]. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU. Charakter bohémské čtvrti, skrývající jistá nebezpečí neobeznámenému návštěvníku, je skryt ve sloganu ''„Žižkovu a Libni raději se vyhni.“'' [61] => [62] => === „Dělnická“ čtvrť === [63] => Žižkov poměrně nezaslouženě získal pověst dělnické čtvrti, protože na rozdíl od [[Karlín]]a, [[Smíchov]]a a [[Libeň|Libně]] zde nebyla žádná větší továrna. V dobách socialismu ale získala idea dělnické čtvrti jistou proslulost přesto, že na Žižkově byla relativně vysoká koncentrace plátců [[Milionářská dávka|milionářské dávky]] (1947 a 1948).{{Citace periodika|url=http://www.zizkovskelisty.cz/kultura/zizkov-nebyl-jen-delnickou-ctvrti|periodikum= Žižkovské listy|datum= 15. 2. 2014|strany= |titul=Pavel Trojan: Žižkov nebyl jen dělnickou čtvrtí}} Naplněním této ideologické představy byly [[žižkovské ženy]], které jako organizovaný útvar nikdy nechyběly na oslavách prvního máje od padesátých let až do pádu socialismu.{{Citace periodika|url=https://www.kauza3.cz/historie-prahy-3/clanky-o-historii/zizkovske-zeny-fenomen-komunistickych-oslav-1-maje-plna-verze.html|periodikum= Kauza3|datum= 1. 5. 2015|strany= |titul=J. Vincenc: Žižkovské ženy - fenomén komunistických oslav 1. máje}} [64] => [65] => === Romské obyvatelstvo === [66] => [[Soubor:Praha Vlkova 13 04 2020.jpg|náhled|Praha Žižkov, historický dům Vlkova 13, duben 2020]] [67] => Podobně jako Libeň, Karlín, Vršovice a Smíchov patřil Žižkov ke čtvrtím, kde se nacházely lokality s vysokým podílem romského obyvatelstva. V době privatizace bytového fondu za vlády ODS se značná část pražských Romů vystěhovala zejména do severních a středních Čech. Přesto ještě kolem roku 2015 menší ghetta v Libni a na Žižkově přežívají.Martin Biben: [https://www.idnes.cz/praha/zpravy/romove-opousteji-prahu.A150503_211956_domaci_fer Romové opouštějí Prahu. Kvůli vysokým nájmům i vyhazovům z práce], iDnes.cz, 4. 5. 2015 Postupně jsou ale dříve poničené historické žižkovské domy opravovány. Například dům v ulici Víta Nejedlého č. 13, který byl v roce 2008 označován jako zdevastovaný vlastními nájemníky, převážně Romy, byl v roce 2020 zrekonstruován. [68] => [69] => === Kriminalita na Žižkově === [70] => Podle sdělení šéfa městské policie v Praze 3 z roku 2008 bylo největší metlou Žižkova vykrádání automobilů, které měli na svědomí hlavně narkomani, mezi kterými bylo značné procento mladých Romů.[https://www.novinky.cz/bydleni/clanek/obyvatele-zizkova-trapi-drogy-vykradani-aut-a-spina-v-ulicich-40188455 Obyvatele Žižkova trápí drogy, vykrádání aut a špína v ulicích], Novinky.cz, 28. 2. 2008 Centrem obchodu s drogami a života problémové mládeže mělo být podle Novinek.cz Tachovské náměstí s ústím do [[Žižkovský tunel (pěší)|tunelu pod Vítkovem do Karlína]], kde se několikrát točily scény z kriminálních filmů. Velká většina ukradených věcí se okamžitě objevovala na pultech zastaváren a bazarů fungujících nonstop, jichž zde byla bezkonkurenčně největší síť. Policie často vůbec nestíhala, okradení lidé pak často sami obcházeli bazary, pátrali po svých odcizených věcech a vykupovali si je zpátky. Podle vyhledávače ''Firmy.cz'' byl však v roce 2020 na území Žižkova pouze jeden bazar či zastavárna s nepřetržitým provozem. [71] => [72] => Policejní statistiky za rok 2018 konstatovaly obecně snižování počtu trestných činů na území Žižkova. Za deset let se zde jejich počet snížil na polovinu, i když je Praha 3 třetí v trestnosti mezi pražskými obvody. Kriminalita je vyšší v těch částech Žižkova, kde je vyšší výskyt zahraničních turistů.{{Citace periodika|url=https://www.praha3.cz/radnicni-noviny/tema-mesice/je-praha-3-opravdu-bezpecna-n583070.htm|periodikum=Radniční noviny Praha 3|datum=17. 5. 2019|strany=|titul=Je Praha 3 opravdu bezpečná?|datum přístupu=2020-01-26|url archivu=https://web.archive.org/web/20200126173901/https://www.praha3.cz/radnicni-noviny/tema-mesice/je-praha-3-opravdu-bezpecna-n583070.htm|datum archivace=2020-01-26|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=https://www.praha3.cz/radnicni-noviny/tema-mesice/je-praha-3-opravdu-bezpecna-n583070.htm |date=20200126173901 }}{{Citace periodika|url=https://nasregion.cz/praha/zizkov-jako-raj-podsveti-to-uz-neplati-v-praze-3-se-lide-citi-bezpecne|periodikum=Náš region Praha|datum=23. 5. 2019|strany=|titul=Žižkov jako ráj podsvětí? To už neplatí, v Praze 3 se lidé cítí bezpečně|datum přístupu=2020-01-26|url archivu=https://web.archive.org/web/20190524084013/https://nasregion.cz/praha/zizkov-jako-raj-podsveti-to-uz-neplati-v-praze-3-se-lide-citi-bezpecne|datum archivace=2019-05-24|nedostupné=ano}} [73] => [75] => [76] => === Turistický ruch === [77] => V horní části Ohrady se nachází [[hotel Vítkov]] ve stylu [[Bauhaus (výtvarná škola)|bauhausu]]. Poblíž stanice metra [[Želivského (stanice metra)|Želivského]] stojí [[hotel Don Giovanni]] postavený v raných 90. letech ve stylu [[Postmoderní architektura|postmodernismu]]. Některými architekty bývá hotel označovaný za nejošklivější stavbu Prahy.{{Zdroj?}} [78] => [79] => V roce 2018 bylo na Žižkově pronajímáno přes platformu [[Airbnb]] kolem 3 % bytového fondu, tedy podobně jako na Vinohradech či na Smíchově.[https://byznys.ihned.cz/c1-66334300-na-starem-meste-se-pres-airbnb-pronajima-kazdy-paty-byt-tretina-pronajimatelu-jich-navic-nabizi-dva-a-vice Na Starém Městě se přes Airbnb pronajímá každý pátý byt. Celkový objem nabídky je v Praze vyšší než ve Vídni či Budapešti], IHNed.cz, 9. 11. 2018, ČTK [80] => [81] => === Novodobá výstavba === [82] => [83] => {{Viz též|Asanace a přestavba Žižkova}} [84] => V 70. letech 20. století začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova kvůli modernizaci bytového fondu, jehož převážně čtyřpodlažní pavlačové domyČeská televize: [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064016372-prestavba-zizkova/27853119636-1978/ Přestavba Žižkova - reportáž ČST 12. 10. 1978], hovoří spisovatel [[Vladimír Neff]], předseda ONV Prahy 3 JUDr. František Gebauer a hlavní architekt hlavního města Prahy Ing. arch. Blahomír Borovička. nevyhovovaly novodobým urbanistickým a hygienickým požadavkům – polovina z bytů, určených k asanaci, byla jednopokojových a desetina ani neměla vlastní vodovodČeská televize: [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064016372-prestavba-zizkova/27753119600-1977/ Přestavba Žižkova - reportáž ČST 17. 3. 1977], hovoří předseda ONV Prahy 3 JUDr. František Gebauer.. Velikášské požadavky se postupně mírnily: v roce 1977 ještě předseda ONV Prahy 3 JUDr. Gebauer hovořil o kompletní asanaci a novostavbách mezi [[Dům Radost|Domem ÚRO]] až po [[Vrch svatého Kříže]] (vzdálenost cca 1,3 km), která bude v několika etapách trvat 15 až 20 let. Staré cihlové domy měly být všechny strženy a nahrazeny [[panelový dům|panelovými]] domy nových stavebních vzorů, které nebudou shodné s domy na sídlištích, ale budou respektovat kopcovitý ráz Žižkova a jejich občanská vybavenost bude odpovídat středu města s jeho obchody a provozovnami služeb. O rok později už ale hlavní pražský architekt Ing. Borovička ohlašoval pouze výběrové nahrazování staré zástavby tak, aby především došlo k dopravnímu uvolnění čtvrti a zároveň aby byla zvýrazněna hodnota zachovaných domů. O další dva roky později už úřady uváděly, že v existující zástavbě vyhovuje a tedy zůstane beze změny 3380 bytů, dalších 4242 bytů projde dílčími modernizacemi a zcela nová výstavba pak nabídne 4323 moderních bytů. [85] => [86] => Realizace projektu začala roku 1977 po přestěhování 7000 obyvatel staré zástavby na sídliště [[Jižní Město]] a po prvních demolicích v okolí Olšanského náměstí, kde mělo do konce roku 1980 vzniknout v nových budovách 416 bytů, 160 garáží a 26 ateliérů.Česká televize: [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1064016372-prestavba-zizkova/28053120155-1980/ Přestavba Žižkova - reportáž ČST 13. 4. 1980], hovoří předseda ONV Prahy 3 JUDr. František Gebauer a hlavní stavbyvedoucí n. p. Montované stavby Vladimír Fiala. Přibližně v téže době byly zbourány i domovní bloky v okolí [[Komenského náměstí (Praha)|Komenského náměstí]] mezi ulicemi Koněvovou a Jeseniovou, přičemž vyklizené domy před demolicí posloužily pro hasičská cvičení a také pro natáčení české hudební komedie [[Jen ho nechte, ať se bojí]]. Pravděpodobně jedinou původní budovou, která zde demolicím unikla, je [[Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy]] z roku 1870, s jejíž demolicí se ani nepočítalo., k nové výstavbě pak došlo v první půli 80. let. [87] => [88] => Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]], především v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi původního bytového fondu. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stala zajímavá rezidenční čtvrť. V roce 2009 zde vyrostl bytový komplex [[Central Park Praha]] s téměř 600 byty. V roce 2016 byl otevřen podobný projekt, většího rozměru; [[Residence Garden Towers]] s 700 byty. Kromě bytových domů zde vznikají hojně v 21. století také kancelářské budovy. V plánu je výstavba nové čtvrti na území zchátralého [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|nákladového nádraží]]. [89] => [90] => == Významné objekty == [91] => [[Soubor:Praha Olšany, chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice.jpg|náhled|Pravoslavný [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice]] na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]|alt=]] [92] =>
{{Podrobně|Seznam kulturních památek na Žižkově (Praha)}} [93] => * Jednou z nejznámějších a současně kontroverzních staveb, která se zde nacházejí, je nepřehlédnutelný [[Žižkovský vysílač]] dokončený v roce [[1992]]. Je dominantou městské části i celé Prahy. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v [[Mahlerovy sady|Mahlerových sadech]] v těsném sousedství [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|židovského hřbitova]]. Vysílač byl zprovozněn roku [[1992]] a díky vyhlídkovým plošinám pro [[veřejnost]] umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. [94] => [95] => * Na území Žižkova se rozkládají [[Olšanské hřbitovy]] včetně [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Nového židovského hřbitova]] [96] => [97] => * Mezi ulicí Italskou a [[Náměstí Winstona Churchilla|náměstím Winstona Churchilla]] se nachází areál [[Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoké školy ekonomické]] (VŠE). Na témže náměstí (jde o plochu rekultivovanou po zániku [[Plynárna Žižkov|plynárny]] pražské obce na Žižkově) vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova [[Dům Radost|Domu odborových svazů]] (tehdy dvanáctipodlažní sídlo penzijního úřadu), nynější sídlo centrály [[Českomoravská konfederace odborových svazů|odborových svazů ČR]]. [98] => [99] => * Na vrchu [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkově]] je umístěn [[Národní památník na Vítkově|Národní památník]] spolu s [[Pomník Jana Žižky na Vítkově|jezdeckou sochou Jana Žižky]]. [100] => [101] => * [[Protiatomový bunkr Parukářka|Podzemní kryt Bezovka]] [102] => [103] => === Divadlo === [104] => * [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Žižkovské divadlo T.G. Masaryka]] bylo jednou z prostor, kde za první republiky začínalo též [[Osvobozené divadlo]]; nyní slouží jako domovská scéna [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]] a dalších souborů. [105] => * [[Akropolis (divadlo)|Divadlo Akropolis]] byl divadelní prostor v [[Palác Akropolis|Paláci Akropolis]] v dnešní Kubelíkově ulici. Divadlo patřilo mezi předválečné pražské divadelní scény, kde vystupovali přední herci[http://www.palacakropolis.cz/work/21730 Palác Akropolis - historie] [106] => * [[Divadlo Ponec]], taneční a pohybové divadlo na místě kina Ponec při bývalé usedlosti [[Miranka]]. Budova, původně výrobní hala továrny, byla postavena roku 1888. [107] => [108] => === Náboženské objekty === [109] => {{Viz též|Seznam kostelů na Žižkově}} [110] => [111] => * [[Kostel svatého Prokopa (Žižkov)|kostel sv. Prokopa]], novogotický trojlodní kostel s jednou věží byl vybudován podle projektu architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] v letech [[1899]] až [[1903]] (vysvěcen roku [[1903]]). Nachází se na Sladkovského náměstí u budovy [[gymnázium Karla Sladkovského|c. k. reálky na Žižkově]], postavené v letech [[1898]] až [[1899]]. [112] => * [[Kostel svaté Anny (Žižkov)|kostel svaté Anny]], zajímavý secesní kostel z roku [[1911]]. Postaven byl podle projektu [[architekt]]a [[Eduard Sochor|Eduarda Sochora]] ve stylu tzv. [[Beuronská umělecká škola|beuronské]] [[Secesní architektura|secese]]. [113] => * [[Kostel svatého Rocha (Žižkov)|kostel sv. Rocha]] na [[Olšanské náměstí|Olšanském náměstí]], [[baroko|barokní]] kruhový kostel [114] => * pravoslavný [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice]] v [[Pravoslavný hřbitov (Olšany)|pravoslavné části]] [[Olšanské hřbitovy|Olšanského hřbitova]] [115] => * [[Betlémská kaple na Žižkově]], kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 3 – Žižkov I|prvního žižkovského sboru Českobratrské církve evangelické]], zajímavá ukázka [[Český kubismus|kubistické architektury]] [116] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 3 – Žižkov II|druhý žižkovský evangelický sbor]] v Čajkovského ulici [117] => * [[Husitský kostel (Žižkov)|Husitský kostel]] (Husův sbor Jana Žižky) na [[náměstí Barikád]] [118] => * bývalý [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Žižkov)|kostel Povýšení svatého Kříže]], barokní stavba sloužící pro kulturní účely [119] => * [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Nový židovský hřbitov]] s [[Nový židovský hřbitov na Olšanech#Obřadní síně|novorenesanční obřadní síní]]. [120] => [121] => === Galerie === [122] => [123] => Soubor:Žižkovský vysílač a věž Staroměstské radnice.jpg|[[Žižkovský vysílač]] je výšková dominanta celé Prahy [124] => Soubor:Žižkov sv. Prokop 7.jpg|[[Kostel svatého Prokopa (Žižkov)|Kostel svatého Prokopa]] [125] => Soubor:Žižka.jpg|[[Národní památník na Vítkově]], jezdecká [[socha]] [[Jan Žižka|Jana Žižky]] [126] => Soubor:Praha Vitkov.jpg|Vrch [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkov]], nalevo od něj se nalézá [[Karlín]], napravo pak Žižkov [127] => Soubor:Žižkov náklnádr. 1.jpg| [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|Nákladové nádraží Praha-Žižkov]] [128] => Soubor:Starý židovský hřbitov (Žižkov), Praha 3, Fibichova, Žižkov.JPG| [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|Starý židovský hřbitov]] [129] => Soubor:Palác Akropolis Praha.JPG|[[Palác Akropolis]] [130] => Soubor:Olšany Uspěnský chrám vstup.jpg|Pravoslavný [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice]] na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] [131] => [132] => [133] => == Doprava == [134] => [135] => === Veřejná === [136] => [137] => ==== Metro ==== [138] => Přímo na území Žižkova, do obchodního centra [[Atrium Flora]], vede jeden výstup ze [[Flora (stanice metra)|stanice Flora]] [[A (linka metra v Praze)|linky A]] pražského metra. V oblasti Olšanských hřbitovů se nachází [[Želivského (stanice metra)|stanice Želivského]]. Další části Žižkova jsou pohodlně dostupné ze [[Jiřího z Poděbrad (stanice metra)|stanice Jiřího z Poděbrad]]. [139] => [140] => V budoucnu se uvažuje o zavedení metra [[D (linka metra v Praze)|linky D]] (modrá) v její II. etapě z [[Hlavní nádraží (stanice metra)|Hlavního nádraží]] na Žižkov. [141] => [142] => ==== Tramvaje ==== [143] => [[Soubor:Olšanské náměstí 4042.jpg|náhled|Tramvaj na [[Olšanské náměstí|Olšanském náměstí]] na Žižkově]] [144] => Žižkovem prochází tramvajová trať od Hlavního nádraží ulicí Seifertovou, Táboritskou a Olšanskou přes Ohradu na křižovatku Spojovací a tramvajové tratě v ulicích Jičínské a Želivského; po hranici katastrálního území jde trať na Vinohradské ulici. Z Ohrady vychází [[Tramvajová trať Ohrada–Palmovka|tramvajová trať do Libně]]. [145] => [146] => ==== Městská autobusová doprava ==== [147] => Autobusové spoje jsou vedeny především ulicí Husitskou a Italskou. [148] => [149] => ==== Železnice ==== [150] => Koncem roku 2021 bylo otevřeno prodloužení severního podchodu [[Praha hlavní nádraží|Hlavního nádraží]] k umožnění přímého přístupu cestujících na nástupiště ze Žižkova. Severní částí katastrálního území procházejí koleje a tunely [[Nové spojení|Nového spojení]] a severním úbočím vrchu Vítkova ještě i [[železniční trať Praha – Česká Třebová|trať z Masarykova nádraží do Libně]], ale nemají zde zastávky. [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|Nákladové nádraží Žižkov]] je již zrušeno. [151] => [152] => === Automobilová === [153] => Díky příhodné poloze vzhledem k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě. [154] => [155] => === Pěší a cyklistická === [156] => [[Žižkovský tunel (pěší)|Pěší tunel Karlín–Žižkov]] byl otevřen v roce 1953. Novým spojením vznikl jako součást [[Cyklostezka pod Vítkovem|cyklostezky]] na místě bývalé turnovské dráhy [[Starý Vítkovský tunel]]. [157] => [158] => == Sport == [159] => [[Soubor:Praha, stadion Viktorie Žižkov.jpg|náhled|[[Stadion FK Viktoria Žižkov]], 2018]] [160] => [161] => * Tato čtvrť je domovem fotbalového týmu [[FK Viktoria Žižkov]] [162] => * Za tzv. první republiky zde působil také druholigový [[Union Žižkov]] [163] => * [[Sokol Žižkov]] [164] => * Atletický oddíl SK ZŠ Jeseniova [165] => [166] => == Film == [167] => * ''Tvář Žižkova'', režie Petr Václav, FAMU 1989, krátký dokument, 12 min. [http://www.kauza3.cz/Zaujalo-nas/film-tvar-zizkova-famu-1989-rezie-petr-vaclav-12-min.html dostupné online] [168] => * ''Zlá krev'', 7 dílná rodinná sága na motivy románu Vladimíra Neffa ''Sňatky z rozumu'' odehrávající se na Žižkově. [https://www.csfd.cz/film/194912-zla-krev/prehled/ ČSFD] [169] => Žižkov tvořil dekoraci hraným filmům, jako [[Žižkovská romance]], [[Lásky mezi kapkami deště]], [[Fešák Hubert]], Pěnička a paraplíčko, Poločas štěstí. [170] => [171] => == Reference == [172] => [173] => [174] => == Literatura == [175] => * Zdeněk Šesták: ''Jak žil Žižkov před sto lety'', Academia, Praha 2006, {{ISBN|80-200-1305-9}} [176] => * Zdeněk Šesták: ''Jak se ze Žižkova stalo velké město'', Academia, Praha 2008, {{ISBN|978-80-200-1599-0}} [177] => * Tomáš Dvořák a kolektiv: ''Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic'', Muzeum hlavního města Prahy, Praha 2012, {{ISBN|978-80-85394-90-0}} [178] => * Friedrich Kröhnke: ''Ciao Vaschek'', Ammann, Curych 2003, {{ISBN|3-250-60062-8}} [179] => * {{Citace monografie [180] => | příjmení = Srb [181] => | jméno = Adolf [182] => | odkaz na autora = Adolf Srb [183] => | příjmení2 = Houba [184] => | jméno2 = Josef [185] => | rok = 1910 [186] => | titul = Město Žižkov [187] => | vydavatel = vl.n. [188] => | místo = Žižkov [189] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c4717590-1b03-11e5-855a-5ef3fc9ae867 [190] => }} [191] => * {{Citace monografie [192] => | příjmení = Korbelář [193] => | jméno = Karel [194] => | příjmení2 = Zahradnický [195] => | jméno2 = Josef [196] => | rok = 1892 [197] => | titul = Schematismus města Žižkova [198] => | vydavatel = České ústřední knihkupectví [199] => | místo = Praha [200] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:b3b6c5e0-3936-11dd-994a-000d606f5dc6?page=uuid:6c866a00-3953-11dd-a8da-000d606f5dc6 [201] => }} [202] => * {{Citace monografie [203] => | rok = 1914 [204] => | titul = Zahradní kolonie rodinných domků Jarov nad Vítkovem [205] => | vydavatel = Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků sídlem v Žižkově [206] => | místo = Praha [207] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:d5d61230-0c7b-11dd-b7ef-000d606f5dc6?page=uuid:88dc32b0-0d2b-11dd-b56f-000d606f5dc6 [208] => | poznámka = Ustavení a činnost žižkovského stavebního bytového družstva. Plány, půdorysy, řezy a foto hotových či projektovaných domů [209] => }} [210] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [211] => [212] => == Související články == [213] => * [[Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice]] [214] => * [[Římskokatolická farnost Praha-Žižkov]] [215] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru na Žižkově]] [216] => [217] => == Externí odkazy == [218] => * {{Commons}} [219] => * {{commonscat|Žižkov}} [220] => * {{KM|727415|Žižkov}} [221] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=118462828e3d4c6aac8e830d2574d402 Archivní mapy] (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [222] => * [http://www.zizkov.tv/ žižkovská regionální internetová televize ] [223] => * [http://www.zizkov.info/ informační portál o Žižkově] [224] => * [http://www.zizkov-kpz.webnode.cz/ webové stránky spolku, který se zabývá historií Žižkova] [225] => * [http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-zizkov.php staré pohlednice Žižkova] [226] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2180425-zizkov-neni-harlem-asanace-mela-pred-40-lety-zmenit-sveraznou-ctvrt-v-sidliste „Žižkov není Harlem.“ Asanace měla před 40 lety změnit svéráznou čtvrť v sídliště], 22. července 2017, ČT24.cz [227] => * https://www.tomorrowtides.com/wwwhistorieprahyczprahakovhistorie.html [228] => [229] => {{město Praha}} [230] => [231] => {{Autoritní data}} [232] => {{Portály|Praha}} [233] => [234] => [[Kategorie:Žižkov| ]] [235] => [[Kategorie:Praha 3]] [236] => [[Kategorie:Praha 8]] [237] => [[Kategorie:Praha 10]] [238] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [239] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Praze]] [240] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [241] => [[Kategorie:Sídla nazvaná po osobách]] [242] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Žižkov

Žižkov ( v letech 1939-1945 , lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 3','Praha 8','Praha 10','Praha-Žižkov (nákladové nádraží)','Olšanské hřbitovy','Vítkov (Pražská plošina)','Kostel svatého Prokopa (Žižkov)','Praha','Jaroslav Hašek','Žižkovský tunel (pěší)','1992','Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice'

1992

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.