Array ( [0] => 14866886 [id] => 14866886 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žížaly [uri] => Žížaly [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Žížala|tento=živočišném podřádu|stránka=Žížala (rozcestník)}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Žížaly [3] => | obrázek = Miñoca066eue.jpg [4] => | popisek = [[žížala obecná]] [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[kroužkovci]] (Annelida) [7] => | podkmen = [[opaskovci]] (Clitellata) [8] => | třída = [[máloštětinatci]] (Oligochaeta) [9] => | řád = [[Haplotaxida]] [10] => | podřád = '''žížaly''' (Lumbricina) [11] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[Acanthodrilidae]] [14] => * [[Ailoscolecidae]] [15] => * [[Alluroididae]] [16] => * [[Almidae]] [17] => * [[Biwadrilidae]] [18] => * [[Eudrilidae]] [19] => * [[Exxidae]] [20] => * [[Glossoscolecidae]] [21] => * [[žížalovití]] (Lumbricidae) [22] => * [[Lutodrilidae]] [23] => * [[Megascolecidae]] [24] => * [[Microchaetidae]] [25] => * [[Ocnerodrilidae]] [26] => * [[Octochaetidae]] [27] => * [[Sparganophilidae]] [28] => }} [29] => '''Žížaly''' jsou největší [[máloštětinatci]] a jsou, společně s [[pijavice]]mi, nejznámějšími [[kroužkovci]]. Klasické systémy je umístily do řádu Opisthopora, podle [[kladistika|kladistického]] přístupu jsou řazeny do podřádu Lumbricina (řád [[Haplotaxida]]). Mezi žížaly patří 23 čeledí, jež obsahují více než 5000 známých druhů a další tisíce dosud nepopsaných.{{Citace elektronického periodika [30] => | příjmení = Pižl [31] => | jméno = Václav [32] => | titul = Žížaly a jejich role v půdě [33] => | periodikum = www.casopisveronica.cz [34] => | vydavatel = [35] => | url = http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=2117 [36] => | datum vydání = 2018 [37] => | jazyk = cs [38] => | url archivu = [39] => | datum přístupu = 2020-12-25 [40] => }} [41] => [42] => Žížaly mají tělo dělené na segmenty (kroužky) a na každém z nich jim rostou štětiny. Jejich zbarvení může být různorodé, od klasického růžového, přes hnědé, červené a šedivé, po zelené či dokonce modré. Měří od 10 mm do 3 metrů na délku, šířka dosahuje od 1 mm po 40 mm. Žijí v mnoha oblastech světa, tam kde je půda, voda a přiměřená teplota. Nacházejí se téměř výhradně v půdě a živí se širokou paletou organického materiálu, což bývá rostlinná hmota (například listy), [[prvoci]], [[bakterie]], [[houby]], [[vířníci]], [[hlístice]] a další mikroorganismy. Jejich [[Trávicí soustava|trávicí systém]] probíhá skrz celý vnitřek těla, obklopený [[céva]]mi jednoduchého [[Oběhová soustava|oběhového systému]]. Dýchají tělním povrchem. [[Nervová soustava]] je [[Ganglion|gangliová]]. Svou tělní strukturu udržují hydroskeletem. Pohybují se pomocí [[Svalový stah|svalových stahů]]. Jedná se o [[hermafrodit]]y, každý jedinec má jak samčí tak samičí pohlavní orgány. Při páření si jedinci navzájem vyměňují [[spermie]]. Mladí jedinci se vyvíjejí v [[kokon]]ech umístěných v půdě, kam dospělec uložil svá [[Vajíčko|vajíčka]] a spermie partnera. Neprochází stádiem larvy a jeden kokon obsahuje 2 až 20 malých žížalek, jež se líhnou asi po třech týdnech. [43] => [44] => Žížaly mají zásadní význam pro [[ekosystém]] většiny půd, jsou důležitými provzdušňovači a rozkladači. Spoluvytvářejí [[humus]]. Jsou hlavní nebo doplňkovou složkou potravy obrovské škály živočichů a hostiteli mnoha [[Parazitismus|parazitů]]. [45] => [46] => == Výskyt == [47] => Žížaly jsou rozšířené na celém světě s výjimkou [[polární pustina|polárních]] a [[poušť|pouštních]] oblastí. [48] => [49] => V [[mírný podnebný pás|mírných zeměpisných šířkách]] jsou nejhojnější druhy z čeledi [[žížalovití]] (Lumbricinae); v Česku je hojná [[žížala obecná]] a [[žížala hnojní]]. [50] => [51] => Většina z nich žije přímo v půdě. Při prudkém nebo dlouho trvajícím dešti žížaly vylézají na povrch půdy, aby se neudusily ve vodě zatékající do chodeb v půdě (dýchají celým povrchem těla).karmik karmik. Žížala obecná – nejznámější hermafrodit. In: ''Chovatelka'' [online]. 14. 8. 2006 [cit. 2008-4-11]. Dostupné z: http://www.chovatelka.cz/chovatelka/clanek/318--zizala-obecna---nejznamejsi-hermafrodit.html [52] => [53] => == Význam == [54] => Žížaly mají značný význam pro [[ekosystém]]. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují [[Půda|půdu]]. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve [[střevo|střevu]] žížal žije obrovské množství [[mikroorganismus|mikroorganismů]], takže jejich [[výměšek|výměšky]] mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná [[zemina]]. Tak vzniká [[humus]] vázaný na [[jíl]] – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu. [55] => [56] => Už v roce 1871 přednesl [[Victor Hensen]] během shromáždění Společnosti německých přírodovědců a lékařů v [[Rostock]]u přednášku věnovanou užitečnosti žížal s názvem ''„Über die Beziehungen des Regenwurms zur Urbarmachung des Bodens“'' (O vztahu žížal k [[zúrodňování půd]]), kde se mimo jiné zmiňuje o tom, že žížaly provrtávají [[Půda|půdu]] do hloubky více než jeden metr a jejich chodbičky slouží [[kořen]]ům rostlin. [57] => [58] => Výzkumu významu žížal při tvorbě [[humus]]u se dlouhodobě věnoval [[Charles Darwin]]. Dospěl k překvapivě vysokému číslu 2,5 kg metamorfovaného humusu na m² ročně. [59] => [60] => Často se také využívají v [[Rybolov|rybářství]] jako [[nástraha]] či [[návnada]] při [[rybolov]]u. [61] => [62] => == Zajímavosti == [63] => [[Česko|Českým]] nejdelším druhem je hlubinná žížala ''[[Allolobophora hrabei]]'' dorůstající až půl metru. Tento středoevropský druh žije ve [[spraš]]ových [[Půda|půdách]] teplých oblastí, např. na [[Pavlovské vrchy|Pálavě]].{{Citace monografie| příjmení=Pižl| jméno=Václav| odkaz na autora=| titul=Žížaly České republiky = Earthworms of the Czech Republic| vydání=1| vydavatel=Přírodovědný klub v Uherském Hradišti|místo=Uherské Hradiště|rok=2002|strany=10, 41| isbn=80-86485-04-8}} [64] => [65] => Z jiných kontinentů jsou známy delší druhy. Australská žížala ''[[Megascolides australis]]'' dorůstá běžně metrové délky, dokáže se však při lezení roztáhnout na délku přes 3 m. Pravděpodobně nejdelší doloženou je africká žížala ''[[Microchaetus rappi]]''. Běžně dorůstá délky necelých 1,5 m; v 30. letech 20. století byl však v [[Transvaal]]u nalezen jedinec dlouhý 6,7 m s hmotností přes 1,5 kg.{{Citace elektronického periodika |titul=Largest Earthworms in the World |url=http://graphs.net/largest-earthworms-in-the-world-infographic.html |datum přístupu=2014-09-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140831122623/http://graphs.net/largest-earthworms-in-the-world-infographic.html |datum archivace=2014-08-31 |nedostupné=ano }} [66] => [67] => [[Žížala svítivá]] jako jediná vylučuje [[sliz]], který na [[vzduch]]u sám o sobě [[bioluminiscence|světélkuje]].{{Citace monografie [68] => | příjmení = Kindersley [69] => | jméno = Dorling [70] => | odkaz na autora = Dorling Kindersley [71] => | titul = 1001 otázka a odpověď [72] => | vydání = 1 [73] => | vydavatel = TIMY spol. s. r. o. [74] => | místo = Bratislava [75] => | strany = 15 a 57 [76] => | isbn = 80-88799-24-4 [77] => | rok = 1996 [78] => }} [79] => [80] => == Taxonomie == [81] => V roce [[1988]] byl [[Barrie G. M. Jamieson]]em popsán taxon Crassiclitellata jako součást revize systému [[máloštětinatci|máloštětinatců]] (Oligochaeta) a jeho řádu žížaly (Opisthopora). Pro Crassiclitellata je charakteristické silnostěnné [[clitellum]] složené z několika buněčných vrstev. Názor, že se jedná o [[autapomorfie|autapomorfní znak]] taxonu Crassiclitellata, byl potvrzen pozdějšími molekulárně-genetickými studiemi, včetně Jamiesona et al. 2002Barrie G. M. Jamieson, Simon Tillier, Annie Tillier, Jean-Lou Justine, Edmund Ling, Sam James, Keith McDonald, Andrew F. Hugall (2002): ''[http://sciencepress.mnhn.fr/sites/default/files/articles/pdf/z2002n4a2.pdf Phylogeny of the Megascolecidae and Crassiclitellata (Annelida, Oligochaeta): combined versus partitioned analysis using nuclear (28S) and mitochondrial (12S, 16S) rDNA.]'' Zoosystema 24 (4), S. 707–734. a Erséus et Källersjö 2004.Erséus, Christer & Källersjö, Mari. (2004). 18S rDNA phylogeny of Clitellata (Annelida). Zoologica Scripta. 33. 187–196. 10.1111/j.1463-6409.2004.00146.x. [82] => [83] => Avšak dva taxony Aquamegadrili a Terrimegadrili, které byly původně zavedeny Jamiesonem, nebyly potvrzeny. Molekulárně genetická srovnávací práce Franka E. Andersona et al. 2017 vyústila v rozdělení na podskupinu zahrnující severoamerické čeledi [[Komarekionidae]] a [[Sparganophilidae]] a madagaskarskou čeleď [[Kynotidae]], a druhou podskupinu, ve které jsou čeledi rozděleny do dvou podtaxonů podle zeměpisného rozšíření mezi obyvatele severní polokoule (Laurasie: [[Lumbricidae]], [[Hormogastridae]], [[Criodrilidae]] a [[Lutodrilidae]]) a ty z jižní polokoule (Gondwana: [[Microchaetidae]], [[Rhinodrilidae]], [[Almidae]], [[Glossoscolecidae]], [[Eudrilidae]], [[Megascolecidae]], [[Ocnerodrilidae]] a [[Acanthodrilidae]]). [84] => [85] => Taková korelace mezi geografickým rozmístěním a genetickým původem, která trvá dodnes, je dána způsobem života Crassiclitellat a s tím spojenou omezenou schopností se šířit. Původní [[opaskovci]] byli kdysi obyvateli vody a pouze Crassiclitellata se vyvinula do formy přizpůsobené životu na souši. [86] => [87] => Zatímco čeledi Lutodrilidae a Criodrilidae, nejbližší příbuzní suchozemských čeledí Lumbricidae a Hormogastridae, mají život ve vodě jako svou původní charakteristiku, zástupci čeledi Almidae se do vody vrátili sekundárně. K rozdělení na dvě hlavní větve došlo téměř před 200 [[Annus|Ma]], což zhruba odpovídá oddělení [[Laurasie]] a [[Gondwana|Gondwany]] na pomezí [[trias]]u a [[jura|jury]]. [88] => [89] => === Čeledě === [90] => Crassiclitellata zahrnuje následující [[Čeleď|čeledě]]: [91] => ;Severní klad (Laurasie) [92] => * [[Criodrilidae]] Vejdovský, 1884 (limikolní/akvatická; Evropa, Japan) [93] => * [[Hormogastridae]] Michaelsen, 1900 (terestrická; Evropa) [94] => * [[Lumbricidae]] [[Constantine Samuel Rafinesque|Rafinesque-Schmaltz]], 1815 (terestrická; Eurasie a Severní Amerika) [95] => * [[Lutodrilidae]] McMahan, 1976 (limikolní; Severní Amerika) [96] => ;Jižní klad (Gondwana) [97] => * [[Acanthodrilidae]] Claus, 1880 (terestrická; Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika, Jižní Amerika, Severní Amerika) [98] => * [[Almidae]] Duboscq, 1902 (limikolní; Afrika, jižní Asie, jihovýchodní Asie; zahrnuje bývalou čeleď Glyphidrilidae) [99] => * [[Eudrilidae]] Claus, 1880 (terestrická; Afrika) [100] => * [[Glossoscolecidae]] Michaelsen, 1900 (terestrická; Jižní Amerika, Střední Amerika) [101] => * [[Megascolecidae]] Rosa, 1891 (terestrická; Austrálie, Nový Zéland, jihovýchodní Asie, východní Asie, Severní Amerika) [102] => * [[Microchaetidae]] Beddard, 1895 (terestrická; jižní Afrika) [103] => * [[Ocnerodrilidae]] Beddard, 1891 (terestrická; Jižní Amerika) [104] => * [[Octochaetidae]] Michaelsen, 1900 (terestrická; jižní Asie, jihovýchodní Asie, Madagaskar) [105] => * [[Rhinodrilidae]] Benham, 1890 (terestrická; Jižní Amerika) [106] => ;skupina s druhy ze Severní Ameriky, Madagaskaru a Japonska [107] => * [[Biwadrilidae]] Jamieson, 1971 (akvatická; Japonsko) [108] => * [[Komarekionidae]] Gates, 1974 (terestrická; Severní Amerika) [109] => * [[Kynotidae]] Jamieson, 1971 (terestrická; Madagaskar) [110] => * [[Sparganophilidae]] Michaelsen, 1921 (akvatická; Severní Amerika) [111] => [112] => Členění Crassiclitellat podle fylogenetické analýzy:Anderson et al. 2017, s. 123. [113] => [114] => {{Klad [115] => | style= font-size:100%; line-height:100% [116] => | popisek1=Crassiclitellata [117] => | 1={{Klad [118] => | 1={{Klad [119] => | 1=[[Kynotidae]] [120] => | 2={{Klad [121] => | 1=[[Komarekionidae]] [122] => | 2=[[Sparganophilidae]]}} }} [123] => | 2={{Klad [124] => | 1={{Klad [125] => | 1=[[Lutodrilidae]] [126] => | 2={{Klad [127] => | 1=[[Criodrilidae]] [128] => | 2={{Klad [129] => | 1=[[Hormogastridae]] [130] => | 2=[[Lumbricidae]]}} }} }} [131] => | 2={{Klad [132] => | 1=[[Microchaetidae]] [133] => | 2={{Klad [134] => | 1=[[Rhinodrilidae]] [135] => | 2={{Klad [136] => | 1=[[Almidae]] [137] => | 2={{Klad [138] => | 1=[[Glossoscolecidae]] [139] => | label2=Megascolecoidea [140] => | 2={{Klad [141] => | 1=[[Eudrilidae]] [142] => | 2={{Klad [143] => | 1=[[Acanthodrilidae]] (P) [144] => | 2=[[Ocnerodrilidae]] [145] => | 3=[[Megascolecidae]]}} }} }} }} }} }} }} }} }} [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Crassiclitellata|revize=181870971}} [151] => [152] => === Literatura === [153] => * ANDERSON, Frank E.; WILLIAMS, Bronwyn W.; HORN, Kevin M.; ERSÉUS, Christer; HALANYCH, Kenneth M.; SANTOS, Scott R.; JAMES, Samuel W. (2017): ''Phylogenomic analyses of Crassiclitellata support major Northern and Southern Hemisphere clades and a Pangaean origin for earthworms.'' BMC Evolutionary Biology 17, S. 123 [https://bmcecolevol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-017-0973-4 Dostupné online] [154] => * PIŽL, Václav. Žížaly a jejich role v půdě. ''Veronica: časopis pro ochranu přírody a krajiny.'' 2018, č. 1, s. 22–24. Dostupné také z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=2117 [155] => * PIŽL, Václav. ''Žížaly České republiky = Earthworms of the Czech Republic.'' Uherské Hradiště: Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 2002. 154 s. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, suppl. 9. {{ISBN|80-86485-04-8}}. [156] => * PIŽL, Václav. ''Žížaly Vysočiny.'' [Jihlava]: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, 2017. 1 složený list (6 nečíslovaných stran). [157] => [158] => === Související články === [159] => * [[Žížala obecná]] (rousnice) [160] => * [[Žížala hnojní]] [161] => * ''[[Dendrobaena veneta]]'' [162] => [163] => === Externí odkazy === [164] => * {{Commonscat}} [165] => * {{Wikislovník|heslo=žížala}} [166] => * [http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/slizska-zizala-obdivuhodny-zivocich-bez-ktereho-bychom-se-neobesli Slizká žížala - obdivuhodný živočich, bez kterého bychom se neobešli] na stránkách Ekolist.cz [167] => * {{En}} [http://www.biology.ualberta.ca/courses.hp/zool250/animations/Earthworm.swf animace pohybu žížaly] na stránkách kanadské univerzity Alberta [168] => *[https://inodpady.cz/zizaly-jako-nebezpecna-konkurence-v-odpadovem-hospodarstvi/ Žížaly, jako nebezpečná konkurence v odpadovém hospodářství] [169] => [170] => {{Pahýl}} [171] => {{Taxonbar|from=Q124378}} [172] => {{Autoritní data}} [173] => [174] => {{Portály|Živočichové}} [175] => [176] => [[Kategorie:Máloštětinatci]] [] => )
good wiki

Žížaly

Žížaly jsou největší máloštětinatci a jsou, společně s pijavicemi, nejznámějšími kroužkovci. Klasické systémy je umístily do řádu Opisthopora, podle kladistického přístupu jsou řazeny do podřádu Lumbricina (řád Haplotaxida).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sparganophilidae','Megascolecidae','Acanthodrilidae','Almidae','Eudrilidae','Microchaetidae','Ocnerodrilidae','Glossoscolecidae','Lutodrilidae','máloštětinatci','Půda','Komarekionidae'

Máloštětinatci

Máloštětinatci je česká hudební skupina založená v roce 2014.

Půda