Zadovka
Author
Albert FloresLovecká zbraň nabíjená zezadu Zadovka je označení pro hlavňové střelné zbraně nabíjené zezadu. Do skupiny zadovek patří ruční palné zbraně, ale i zbraně velkých ráží jako jsou děla a podobně. Kromě palných zbraní vyhovují definici zadovek také zbraně, kde je energie výstřelu čerpána ze stlačeného vzduchu nebo jiného plynu. V současnosti patří téměř všechny moderní hlavňové zbraně mezi zadovky.
Historie
Lodní obrtlíkové dělo z roku 1410 +morejpg|náhled|Rané_typy_děl_nabíjených_zezadu_z_15. _a_16. _století_uložené_ve_Švédkém_armádní_muzeum'>vojenském muzeu ve Stockholmu 18. století Fergusonova puška Podobně jako více vynálezů je historie objevení samotného principu poměrně stará. K úplnému nasazení a rozšíření může ještě vést další dlouhá cesta. Neověřené prameny uvádí, že první zbraně nabíjené zezadu byly sestrojeny už ve 14. století. Na připojeném obrázku je lodní dělo z počátku 15. století. K velkému rozvoji použití a téměř úplnému nahrazení předovek došlo až v souvislosti s dalšími objevy mezi které patří zejména: * dosažení technologického pokroku, který umožnil vyrobit kvalitní závěr * drážkovaný vývrt hlavně, * perkusní zápal, * bicí mechanismus a * jednotný náboj.
Nasazení zadovek s některými, nebo všemi výše uvedenými objevy vedlo k výraznému zvýšení palebné síly a převaze armád které tyto zbraně použily. Od 19. +more století došlo prakticky, s výjimkou speciálního použití například u minometů, k úplnému nahrazení předovek zadovkami. Další vývoj vedl ke konstrukci opakovacích a samonabíjecích zbraní.