Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika ( Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы - Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, Азербайджанская Советская Социалистическая Республика - Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. +more Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika

Baku v 60. +more letech 20. stol. Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

9. -4. +more st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská * 3. -10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát * 4. st. křesťanství státním náboženstvím * 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace * 9. -16. st. feudální státy * 11. -14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra * 16. -18. st. součást říše Safíovců * 17. -18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost * pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii * 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu * listopad 1917 nastolena sovětská moc * duben-květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky * květen 1918-duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika * duben-červenec 1918 bakuská komuna * červenec 1918-duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů * 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920) * 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR) * 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR * 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR * 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita Ázerbájdžánská vlajka v roce 1991 před zánikem SSSR * 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika * 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti * 25. 12. 1991 zánik SSSR - úplná nezávislost.

Přehled představitelů

Bakuská komuna

(2. 11. 1917 -) 25. 4. 1918 - 31. 7. 1918 - Stepan Georgiyevich Shaumyan - předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

22. 4. 1918 - 26. 5. 1918 - Nikoloz Simonis dze Chkheidze - předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

28. 5. +more 1918 - 17. 6. 1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM * 17. 6. 1918 - 16. 11. 1918 - Fath Ali Khan Khoyski - předseda prozatímní vlády; TPM * 16. 11. 1918 - 7. 12. 1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM * 7. 12. 1918 - 2. 2. 1920 - Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev - první náměstek předsedy parlamentu; TPM * 2. 2. 1920 - 27. 4. 1920 - Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov - první náměstek předsedy parlamentu; TPM.

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

28. 4. +more 1920 - 16. 5. 1920 - Mirza Davud Bagir ogly Husseynov - náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP * 16. 5. 1920 - 21. 5. 1921 - Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov - předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP * 21. 5. 1921 - 6. 5. 1922 - Mukhtar Haji ogly Hajiyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP * 6. 5. 1922 - 18. 9. 1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP.

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

12. 3. 1922 - 13. 12. 1922 - Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov - člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

13. 12. +more 1922 - 1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF * 1929 - 13. 12. 1931 - Gazanfar Makhmud ogly Musabekov - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF * 13. 12. 1931 - 5. 12. 1936 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF.

Ázerbájdžánská SSR

5. 12. +more 1936 - 10. 6. 1937 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru; AKP * červen 1937 - 19. 7. 1938 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP * 19. 7. 1938 - 21. 7. 1938 - Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov - předseda Nejvyššího sovětu; AKP * 21. 7. 1938 - 23. 4. 1949 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 18. 5. 1949 - 9. 3. 1954 - Nazar Heydar ogly Heydarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 9. 3. 1954 - 23. 1. 1958 - Mirza Azhdar ogly Ibrahimov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 23. 1. 1958 - 26. 11. 1959 - Ilyas Kerim ogly Abdullayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 26. 11. 1959 - 16. 11. 1961 - Saftar Mamed ogly Dzhafarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 29. 12. 1961 - 25. 12. 1969 - Mamed Abdul ogly Iskenderov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 25. 12. 1969 - 30. 12. 1985 - Kurban Ali ogly Khalilov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 30. 12. 1985 - 22. 6. 1989 - Suleiman Bayram ogly Tatliyev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 22. 6. 1989 - 18. 5. 1990 - Elmira Mikail kyzy Kafarovová - předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP * 19. 5. 1990 - 5. 2. 1991 - Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov - prezident; AKP.

Ázerbájdžánská republika

5. 2. 1991 - 25. 12. 1991 (- 6. 3. 1992) - Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov - prezident; bezp.

Administrativní členění

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika

Autonomní oblast

Externí odkazy

Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu