Ælfgifu z Northamptonu

Knut a Ælfgifu, Liber Vitae, 1031. Elfgifu/Ælfgifu z Northamptonu (asi 990 - po r. 1040) byla první manželka dánského, norského a anglického krále Knuta Velikého a matka anglického krále Harolda I. (vládl v letech 1035-40). Byla rovněž regentkou Norska v letech 1030 až 1035.

Původ

Ælfgifu se narodila ve vlivné šlechtické rodiny v Mercii. Byla dcerou Ælfhelma, hraběte z Yorku, který zemřel v roce 1006. +more John z Worcester nazývá jeho ženu Wulfrun, ale je možné, že ji zaměnil s jeho matkou toho jména. Datum narození Ælfgifu není známé. Nápovědou může být pouze datum úmrtí jejího otce (rok 1006), přibližné datum zásnub s Knutem a narození jejích synů (u nichž samotných je těžké tyto data přesně určit). Pravděpodobně se však narodila někdy mezi lety 985 a 995.

Manželství s Knutem

V roce 1013 provedl dánský král Sven Vidlí vous invazi do severní Anglie. Tamní obyvatelé, z nichž mnoho mělo skandinávský původ, se mu podřídili. +more Král tehdy oženil svého mladého syna Knuta s Ælfgifu, aby si zajistil jejich loajalitu. Sven byl nakonec přijat jako anglický král, ale zemřel už v únoru 1014, po pěti týdnech vlády. Ethelred II. vyslal armádu, která donutila Knuta vrátit se do Dánska. Podle historika Ian Howarda zanechal svou ženu a malého syna, Sveina Knutssona, u její rodiny. Ta chtěla s Ethelredem udržet mír, ale zároveň nechtěli, aby bylo Ælfgifu a jejímu synovi ublíženo, a tak oba poslali společně s tělem krále Svena do Dánska. Tam podruhé otěhotněla a v roce 1015 nebo 1016 porodila budoucího anglického krále Harolda.

V následující době zřejmě Ælfgifu spravovala některé dánskem dobyté území. Poté, co Knut v roce 1016 dobyl Anglii, oženil se s Emmou Normandskou, vdovou po Ethelredovi II. +more V té době bylo přípustné odložit jednu manželku a oženit se s jinou ženou. Synové Emmy s Ethelredem Eduard a Alfred a Hardiknut z manželství s Knutem si také nárokovali trůn. Není přesně známo, jak Knutovo druhé manželství ovlivnilo pozici Ælfgifu, ale nejsou důkazy o tom, že by byla zapuzena.

Regentka v Norsku (1030-1035)

Knut poslal Ælfgifu a jejich staršího syna Sveina v roce 1030 vládnout do Norska. Jejich vláda však byla tak tvrdá, že Norové proti ní povstali. +more Byli ze země vyhnáni v roce 1034 nebo 1035 a Svein krátce poté podlehl v Dánsku podlehl svým zraněním, zřejmě v roce 1036. V Norsku byla známá jako Álfífa a je známá svou tvrdou vládou a nařízením vysokých daní.

Po smrti Knuta Velikého (1035)

Knut Veliký zemřel v Shaftesbury v roce 1035. Ælfgifu tehdy byla odhodlaná, že její druhý syn Harold se stane novým anglickým králem. +more Do Anglie se vrátila nejpozději v roce 1036, zatímco syn Knuta a Emmy Hardiknut byl v Dánsku ve válce s norským králem Magnusem a švédským králem Anundem.

Vlivní angličtí šlechtici preferovali ustanovení Harolda jako přechodného regenta, protože se obávali nepřítomnosti Hardiknuta. Přes odpor královny Emmy a hraběte Godwina z Wessexu, se Harold ujal vlády. +more Harold odolal snaze o jeho svržení roku 1036 Alfrédem Ethelingem a Eduardem, Emminými syny, které měla s Ethelredem II. Roku 1037 byl všemi hlasy zvolen králem. Haroldova postava je zahalena určitým tajemnem a někteří historici se domnívají, že skutečným vládcem byla jeho matka Ælfgifu. I když ho arcibiskup canterburský odmítl korunovat, jeho matka dosáhla stabilizace jeho pozice podplacením vlivných šlechticů.

Ælfgifu mizí z historie po Haroldově smrti v roce 1040, není známo, kdy a za jakých okolností zemřela.

Reference

Externí odkazy

Literatura

Anglosaská kronika, MSS C, D and E, ed. D. +more Dumville and S. Keynes, The Anglo-Saxon Chronicle. A Colloborative Edition. Cambridge, 1983; tr. M. J. Swanton, The Anglo-Saxon Chronicles. 2nd ed. London, 2000. * Encomium Emmae Reginae, ed. and tr. Alistair Campbell, Encomium Emmae Reginae. Cambridge, 1998. * Vilém z Malmesbury, Gesta regum Anglorum, ed. and tr. R. A. B. Mynors, R. M. Thomson and M. Winterbottom, William of Malmesbury. Gesta Regum Anglorum. The History of the English Kings. OMT. 2 vols: vol 1. Oxford, 1998. * Symeon of Durham, ed. T. Arnold, Symeonis Monachi Opera Omnia. 2 vols. London, 1885. * John of Worcester, Chronicle (of Chronicles), ed. Benjamin Thorpe, Florentii Wigorniensis monachi chronicon ex chronicis. 2 vols. London, 1848-9. * Ágrip af Nóregskonungasögum §§ 27, 32, 35, ed. and tr. M. J. Driscoll, Ágrip af Nóregskonungasǫgum. Viking Society for Northern Research Text Series 10. 2nd ed. 2008 (1995). [url=http://www. vsnrweb-publications. org. uk/]Available online from the Viking Society for Northern Research[/url] * Theodoricus monachus, Historia de Antiquitate Regum Norwagiensium, chapter 21, tr. David and Ian McDougall. The Ancient History of the Norwegian Kings. Viking Society for Northern Research, 1998. * 'Ælfgifu 1', 'Ælfhelm 17', 'Wulfrun', 'Wulfric 52', [url=https://web. archive. org/web/20200221162709/http://www. pase. ac. uk/]Prosopography of Anglo-Saxon England[/url]. * Campbell, M. W. "Queen Emma and Ælfgifu of Northampton. Canute the Great's women. " Medieval Scandinavia 4 (1971): 60-79. * Rognoni, L. , "Presenza e azione di Ælfgifu di Northampton, regina madre e reggente nell'Impero del Nord di Canuto il Grande (1013-1040)" (in Italian) [http://www. tesionline. it/default/tesi. asp. idt=9666] * Stenton, Frank. Anglo-Saxon England. Oxford, 1971. 397-8. * Stevenson, W. H. "An alleged son of King Harold Harefoot. " English Historical Review 28 (1913): 112-7.

Kategorie:Narození 10. +more století Kategorie:Úmrtí 11. století Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Norští regenti Kategorie:Ženy.