Ústecký masakr

Průběh a pachatelé

Po 15:30 dne 31. +more července došlo k sérii výbuchů v muničním skladě na předměstí Krásné Březno, které si vyžádaly 27 mrtvých a desítky raněných. Okamžitě poté vypukl na Mírovém náměstí, před hlavním nádražím, na Předmostí a na mostě přes Labe masakr německých obyvatel, kteří byli snadno identifikovatelní kvůli povinnosti nosit na ruce bílou pásku s písmenem „N“. Oběti byly tlučeny, stříleny, topeny v požární nádrži nebo shozeny z mostu E. Beneše do Labe a stříleny ve vodě. Počet mrtvých se odhaduje na 80-100, konkrétně doloženo je 43. V sudetoněmecké publicistice se objevují výrazně vyšší čísla, až 2700; nejsou však podložena následnými soupisy nezvěstných a jsou pochybná i z logistického hlediska.

Pachateli masakru byly především Revoluční gardy, část 28. pluku, a neznámá skupina civilistů, která do Ústí přijela krátce před masakrem. +more Ústečtí Češi včetně předsedy MNV Josefa Vondry se naopak v řadě případů snažili obětem násilí pomoci, varovali další Němce a pokoušeli se zjednat na vládních orgánech nápravu situace v pohraničí.

Dne 1. srpna přijela do Ústí vyšetřovací komise v čele s gen. +more Ludvíkem Svobodou. Objasnit příčinu výbuchu se nepodařilo, ale gen. Svoboda z něj obvinil organizaci Werwolf.

Dobová propaganda pak událost používala jako příklad záškodnické akce a argument pro nutnost odsunu Němců. Se Svobodou přijel do Ústí ministr vnitra Václav Nosek, kteří prohlásil na tiskové konferenci v ústeckém hotelu Palace:

Stejně jako Nosek, také generál Svoboda chápal výbuch muničního skladu a události v Ústí jako záminku k urychlenému odsunu Němců, které označil za pátou kolonu, a použil jako příklad vysídlení obyvatel povolžské německé republiky na Sibiř a do Střední Asie v roce 1941 po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem:

Zpráva Krajské informační ústředny ministerstva informací v Ústí nad Labem, odeslaná ministru vnitra Noskovi 4. srpna 1945:

Moderní zkoumání

Po sametové revoluci se masakrem zabýval ústecký archivář Vladimír Kaiser; naposled o něm publikoval v roce 2005 knihu s dalším ústeckým občanem Janem Havlem a německým historikem Otfriedem Pustejovskym. I když se nezachoval žádný přímý důkaz, spekulují o tom, že výbuch a masakr připravili s cílem zvýšit tlak na vysídlení Němců z Československa v souvislosti s probíhající postupimskou konferencí komunisté v československých tajných službách, jmenovitě štkpt. +more Bedřich Pokorný, vedoucí odboru obranného zpravodajství ministerstva vnitra, který dříve spoluorganizoval brněnský pochod smrti. (Kaiserova hypotéza publikovaná v létě 2000 [url=http://www. radio. cz/cz/clanek/4574],]že motivem mohla být snaha západních mocností zničit letecké motory Daimler-Benz DB 605 rovněž uložené ve skladu, byla odmítnuta, mj. [[Jiří Loewy|Jiřím Loewym[/url]], jako nedoložená a nelogická [https://web. archive. org/web/20000820134517/http://pes. internet. cz/clanky/5103_21_0_0. html]. ).

31. července 2005 ústecký primátor odhalil na mostě pamětní desku s česko-německým nápisem „Na paměť obětem násilí z 31. července 1945“.

Souvislosti

Němečtí obyvatelé Ústí nad Labem vítají vojáky nacistického Německa v říjnu 1938 Během požáru byla v krásnobřezenském skladu zničena obrovská zásoba leteckých motorů Daimler-Benz DB 605, určených především pro stíhací letoun Messerschmitt Bf 109. +more Na území Československa se však nacházelo v různém stádiu rozpracovanosti a poškození množství draků pro tento letoun, které umožňovalo jeho poválečnou výrobu. Jako přímý důsledek událostí v Ústí nad Labem musel být tedy do letadla montován jiný motor a takto nově vzniklý letoun se vyráběl pod označením Avia S-199.

Odkazy

Reference

Literatura

Vladimír Kaiser: [url=http://www. usti-nad-labem. +morecz/dejiny/1945-95/ul-8-9. htm]Výbuch muničního skladiště v Krásném Březně a masakr německého obyvatelstva 31. července 1945[/url], in Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí n. L. 1995, * Jan Havel, Vladimír Kaiser, Otfrid Pustejovsky: Stalo se v Ústí nad Labem 31. července 1945 (Ústí nad Labem 2005).

Externí odkazy

Martin Krsek: Kdo může za vraždění nevinných. MF DNES 28. +more 7. 2005 ([url=http://www. cs-magazin. com/2005-09/articles/cs050943. htm]kopie s jiným titulem[/url] na CS-magazinu) * Martin Krsek: Historik: Výbuch skladu a vraždění měly dát podnět k odsunu, MF DNES 28. 7. 2005 - rozhovor s Janem Havlem ([url=http://www. cs-magazin. com/2005-09/articles/cs050944. htm]kopie s jiným titulem[/url] na CS-magazinu) * [url=https://www. usti-nad-labem. cz/dejiny/1945-95/ul-8-9. htm]Výbuch muničního skladiště v Krásném Březně a masakr německého obyvatelstva 31. července 1945[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070927213504/http://www. usti-nl. cz/showdoc. do. docid=2757]Pamětní deska obětem odhalena[/url], s fotografiemi * [url=http://www. zasvobodu. cz/news/vybuch-v-krasnem-brezne/]Výbuch v Krásném Březně[/url] - polemika s Vladimírem Kaiserem.

Kategorie:Masakry v Československu Kategorie:Vysídlení Němců z Československa Kategorie:Masakry v Česku Kategorie:Události v Ústí nad Labem Kategorie:Politika v Ústí nad Labem Kategorie:Masakry roku 1945 Kategorie:Katastrofy v Ústeckém kraji Kategorie:Česko v roce 1945