Čarodějnické procesy na losinském panství

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Zámek Velké Losiny - pohled ze zámeckého parku Pamětní deska před kostelem sv. Vavřince v Sobotíně na uctění obětí čarodějnických procesů Čarodějnické procesy procesy na panství Velké Losiny na severozápadní Moravě se odehrály v letech 1678-1696 a životem v nich zaplatilo asi 100 osob. V českých zemích docházelo v raném novověku k čarodějnickým procesům jen místně a zřídka; největší vlnou takových procesů bylo v pobělohorském období zasaženo Šumpersko, i sousední, už slezské Jesenicko (tehdy součást duchovního knížectví Niského). Surovost vyšetřovacích i popravčích metod v těchto procesech, zjevná vykonstruovanost obvinění, jakož i masový charakter pronásledování a psychóza strachu s tím spojená, zanechaly hlubokou stopu v dějinách kraje a nalezly v moderní době i svůj výrazný ohlas v české literatuře a filmu.

...
...

Průběh

Podle místních legend a pramenů měly procesy na Losinsku počátek u jedné chudé ženy, které onemocněla kráva a nedojila mléko. Kořenářka jí poradila, že kráva musí sníst proměněnou hostii, a tak žena šla do sobotínského kostela a po přijímání přijatou proměněnou hostii vyplivla do připraveného šátku; při tom ji viděl ministrant, který to okamžitě prozradil knězi. +more Kněz uložil ženě pokání (modlitbu) a propustil ji, ale tím to neskončilo. Záhy byla ona selka spolu se dvěma dalšími ženami nařknuta z čarodějnictví a na losinské panství pozván z Olomouce inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který začal „hon na čarodějnice“ v pravém slova smyslu.

Majetek odsouzených samozřejmě propadal inkvizitorům, a tak se zájem Bobliga obrátil především směrem k těm, kteří vlastnili lány anebo jiné nemovitosti (například papírnu). Nejznámější obětí těchto justičních vražd se stal kněz Kryštof Alois Lautner.

Odraz v kultuře

O této sérii procesů byl napsán V. Kaplickým román Kladivo na čarodějnice (1963), podle nějž o šest let později známý režisér O. +more Vávra natočil stejnojmenný film. Zajímavostí je, že ve filmu se jako mučící nástroj objevuje křeslo plné hřebů, na kterém se však v našich zemích nikdy nemučilo. Filmaři si jej jako rekvizitu vymysleli a poté ho ponechali v losinském zámku, kde se dosud nachází a je součástí expozice.

Literatura

ŠINDELÁŘ, Bedřich: Hon na čarodějnice: západní a střední Evropa v 16.-17. století. Praha 1986.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top