Cesko.wiki Čechové. Moravané.
Author
Albert FloresČechové. Moravané. je historická národnostní rukopisná mapa Pavla Josefa Šafaříka, která zobrazuje města a vodstvo na území dnešního Česka i částečně za jeho hranicemi (mezi 11°51´54" → 19°04´20" východní délky a 51°20´27" → 48°28´22" severní šířky). Dílo bylo jedním z podkladů k tvorbě velkých Šafaříkových map.
Popis
Mapa je vyobrazena na jediném archu o rozměrech 24 x 33 cm a dále je podlepena papírem (26,2 x 40 cm). Sloužila jako náčrtek, list je tedy od autora opatřen jen názvem (svrchní okraj uprostřed; hůlkové písmo) a kromě mapového pole už neobsahuje žádné informace včetně směrové růžice, měřítka, roku vyhotovení, iniciál nebo jiných poznámek.
Vlastní mapa zabírá téměř veškerý prostor. Jednotnou černou barvou je zachycena poloha sídel a hustá síť toků daného území. +more Zatímco z řek jsou pojmenovány jen ty největší, určení měst je častější (nejvíce chybí v dnešním kraji Vysočina, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji). Názvy jsou psány vázanou jednoduchou nestínovanou nepříliš zdobnou latinkou. Vyjadřovacím jazykem je moderní čeština.
Z pojmenování je patrné, že mapa není určena k veřejnému používání, ale je koncipována jen jako soukromý náčrt. Občas autor informace přepisuje nebo škrtá. +more Popisky, především obcí, nejsou umisťovány podle jednotných pravidel. Celistvý není ani výběr, podle něhož jsou oikonyma a hydronyma doplňována. Pojmenování je vyneseno např. u vesnice Podlažice, Vraclav, hradu Trosky, zatímco u velkého Havlíčkova (Německého) Brodu chybí.
Jediným grafickým symbolem jsou linie řek a potoků a body značící sídla. Kvalita prvních je vyjádřena zdvojením čáry, kvalita druhých výplní. +more Celé dílo je černobílé. Zcela chybí vyznačení hranic regionů i historických zemí. Nijak není napovězen výškopis, a ani stínováním nebo šrafy není zobrazena žádná další informace. Pojmenovaná oblast zabírá zhruba jen polovinu mapovaného území. Mapa se zachovala viditelně nepoškozená, po okrajích opatřena dvěma razítky a ručně psanou „2“.
Účel
Studium historie podnítilo v Šafaříkovi nejprve lásku k českému a slovenskému národu. Ta se později rozšířila na slovanství všeobecně, což jednak ovlivnilo jeho tvorbu a zároveň ho nasměrovalo k bádání po obrazu slovanské etnologie. +more Výsledky jeho prací byly často zmiňovány v učebnicích slavistiky.
Jak už bylo předesláno, náčrt Šafaříkovi sloužil k vytváření dalších, již publikovaných, map. Jednalo se například o Historickou mapu slovanstva nebo Slovanský zeměvid. +more Snaha dobře postihnout národopis byla nejspíše klíčem k výběru, která geografická jména do náčrtu „Čechové. Moravané“ vepsat. Vysvětluje se tím autorovo opomíjení slezského území a zároveň objasňuje věnování pozornosti Pasovu či Řeznu - čili měst ležících za hranicemi historických Čech, ale ovlivňující je (především v době christianizace) nebo Kladsku - polské oblasti původně patřící Přemyslovcům, o jejíž administrativní příslušnosti se vedly spory až do roku 1958.
Historie
Se založením Královské české společnosti nauk v r. 1769 ožily vlastivědné práce i v astronomicko-geodetickém, topografickém a kartografickém sněmu. +more Mapování je přesnější a podrobnější. Map však začíná vznikat takové množství, v němž již není možné udržet přehled. Pokud autor, jako v tomto případě, neopatří své dílo poznámkami, není snadné rok vytvoření dopátrat a badatelé se musejí spolehnout na odhady.
Snad jedinou nápovědou je názvosloví na náčrtu a interval autorova života (1795-1861). Roku 1843 zavádí Šafařík, s požehnáním Františka Palackého, tzv. +more opravu skladnou, která je veřejností bez odporu přijata. Díky ní mj. vymizí koncovka „-ey“, místo souhlásky „g“ [j] se píše „j“, analogicky „ḡ“ [g] → „g“ a ukotví další drobné změny vedoucí k posílení fonetičnosti pravopisu. Šafaříkův pravopis odpovídá novým pravidlům (Jičin, Jaroměř, Jglava), ale jako spoluautor opravy skladné se jí mohl řídit ještě před veřejným přijetím. Co už jeho pravopis v potaz nebere, je reforma z roku 1849, jež nahrazuje dvojité „w“ jednoduchým „v“ (Děwin, Switawa, Kyjow).
Zkoumané dílo je ale rukopis určený pro interní užití, u kterého nemusí být nutně uplatněny všechny češtinářské požadavky, jak dokládá Šafaříkovo ignorování hlásky „h“ (Praga, Gradec, Mogelnice) v jeho době běžně používané nebo nedůslednost v používání moderních názvů (řeka Mža místo Berounka).
Jiným vodítkem je vydání jeho knihy o indoevropském původu Slovanů, líčící dějiny Slovanů po přijetí křesťanství, Slovanské starožitnosti (1837), která je doplněna národopisnou mapou Slovanský zeměvid, jež z náčrtu Čechové. Moravané. +more patrně čerpá.
Jeden z odhadů možného vzniku mapy je tak období 1837-1849. Jiný úsudek vedl k intervalu 1850-1900, jenž je uveden ve spojitosti s náčrtem v digitálním repozitáři DigiTool.
Rukopis Čechové. Moravané. +more je prvotiskem. Jeho patrně jediný exemplář je uložen v Mapové sbírce sídlící v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze, do které se dostal z Šafaříkovy pozůstalosti a následného vlastnictví Museem regni Bohemiae.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Soukromá kartografie v našich zemích od počátku 19. století. +more [https://web. archive. org/web/20140328210303/http://oldgeogr. muni. cz/ucebnice/dejiny/obsah. php. show=112] * K vývoji českého pravopisu. [http://nase-rec. ujc. cas. cz/archiv. php. lang=en&art=7120] * Digitalizovaný [url=http://digitool. is. cuni. cz/R/-. func=dbin-jump-full&object_id=1301776&silo_library=GEN01]dokument[/url] na serveru [url=http://repozitar. cuni. cz]Digitální univerzitní repozitář[/url].