Černá věž (České Budějovice)

Historie

Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, schválila českobudějovická městská rada v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými pilotami. +more Výstavba proběhla v letech 1549-1577. Základní kámen byl položen v roce 1550. Během výstavby byla postupně uváděna jména několika místních stavitelů - Hans Spatz, Lorenc, Vincenc Vogarelli. V roce 1573 byly zavěšeny první zvony. V roce 1606 byla věž dodatečně vybavena hodinami.

Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982-1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.

Orloj

V 17. století byl pod ciferník, umístěný na jižní straně věže, přidán ukazatel měsíčních fází, tzv. +more malý orloj, budějovickými nazývaný Mondšajn. Má podobu koule o průměru 60 centimetrů, jehož polovina je natřená zlatě, druhá černě. Jednou za 29,531 dne se otočí kolem své osy, k čemuž využívá pohon hlavního hodinového stroje. Roku 1687 jej opravoval mědikovec Jeremiáš Greillinger a malíř Karel Bonanella obnovil povrchový nátěr: Jedna polovina byla zlatá, druhá modrá se zlatými hvězdami. V roce 1692 věžný upozornil na zpožďování hodin v důsledku orloje, takže musela být provedena další oprava. Od roku 1892 byl porouchán a až dne 14. 4. 1985 jej zprovoznil Karel Hebík. Z této opravy pochází také současný zlato-černý nátěr.

Popis věže

Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 m a je vysoká 71,9 m. Stěny jsou u základů silnější (3,1 metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši ochozu jsou mají už mírně pod dva metry). +more Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží. V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční.

Zvony

Původní dveře z roku 1558 v patě Černé věže na její východní straně Věž je vybavena celkem 7 zvony (v 6. +more a 7. podlaží a v báni) a dvěma cymbály Podle stáří jsou to:.

Stříbrný

Tón fis, ulit v roce 1630 Vojtěchem Arnoldem. Míry: spodní průměr 1,02 m; výška 0,9 m. Nápisy na zvonu jsou latinské a německé:

REX GLORIAE // VENI NOBIS CVM PACE // MDCXXX. ADALBERTVS ARNOLD HAT MICH GEGO(SEN).

MARIA // HILF MIR VON NOT // O MARIA

Maria

Tón E, ulit roku 1684 Paulem Haagem z Českých Budějovic. Míry: spodní průměr 0,64 m; výška 0,54 m. Latinsko-německý nápis na zvonu:

SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS GOS MICH PAVL HAG IN PVDWE AN(N)O 1684

Umíráček

Tón A, ulit Silviem Kreuzem z Lince v roce 1705. Míry: spodní průměr 0,45 m; výška 0,35 m. Německé nápisy na zvonu:

MARIA IOSEPH S: BARBARA REIN // SOLLEN ALLEN STERBENDEN GNEDIG VND PARMHERRZIG SEIN // SILVIVS CRVCE GOSS MICH IN PVDWEIS ANNO 1705

PALTH: FRA: MARDETSCHLEGER K: K: M: V: A: ZEIG-WART VND // DES: E: ANNA BAR: ROS: HABEN MICH MACHEN LASSEN ANNO 1705

Bumerin

Tón A, ulit roku 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,82 m; hloubka 1,34 m. +more Jedná se o největší ze zvonů ve věži, jeho hmotnost je asi 3,5 t. Byl odlit ze stejnojmenného zvonu původně visícího v kostele sv. Mikuláše (asi 4,5 t, odlit 1507). Latinské nápisy na zvonu:.

HOC OPVS DEO B: V: MARIAE SS: NICOLAO AVRATIANO DONATO IN HONOREM FABRIPARATVM DEPELLAT LONGE FVLMINA // BELLA LVEM VERVM CARO FACTVM IESVS NAZARENVS REX IVDAEORVM ANNO MDCCXXIII SYLVIVS KREYTZ LINCENSIS ME FVDIT

Oktava

Tón A, odlit v roce 1724 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 0,91 m; výška 0,75 m. Latinské nápisy na zvonu:

+ SIVIVS CREVZ GOSS MICH IN LINZ ANNO 1723

HONORI // ET // VENERATIONI // DIVIS // CAROLO ELISABETHAE // ET // MARGARETHAE // IN // ANNO ISTO // FVSA

Marta

Tón cis, odlit v roce 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,45 m; hloubka 1,02 m. Latinské nápisy na zvonu:

+ SANCTE DEVS SANCTE FORTIS SANCTE IMMORTALIS MISERE NOBIS + SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT

S. VITVS.

+ QVINTA ET OCTAVA SEPTEMBRIS + DEO VERO LAVS ET GLORIA + CAROLVS SEXTVS TER AVGVSTVS CVM ELEGIA CONIVGE SVA ELISABETHA LEGIA PROLE GRAVIDA CORONANTVR PRAGAE

Budvar

Tón E, odlit v roce 1995 Rudolfem Pernerem z Pasova. Míry: spodní průměr 1,2 m; hloubka 0,9 m. Česko-německé nápisy na zvonu:

1895 1995

1265 - 1995 // 730 LET

DEJ BŮH ŠTĚSTÍ (v pivovarnickém znaku)

ČESKÉ BUDĚJOVICE // P 1995 // RUDOLF // PERNER // PASSAU

13. prosince 2021 oznámilo město České Budějovice odkoupení zvonu Budvar od společnosti Budvar za částku 33 500 Kč + DPH a ukončení nájemní smlouvy na 5. +more patro Černé věže, kde je zvon zavěšen.

Návštěvnost

Pověsti

Letecký pohled na katedrálu s věží Zvon Bumerin (též lidově Pumerin) původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. +more Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.

O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. +more Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam věží v Českých Budějovicích

Literatura

Encyklopedie Českých Budějovic * KOVÁŘ, Daniel, KOBLASA, Pavel. Kniha o Černé věži. České Budějovice: JELMO, 1997.

Externí odkazy

[url=http://www. hrady. +morecz/index. php. OID=2557]Informace na hrady. cz[/url], s otevírací dobou * [url=http://www. pf. jcu. cz/others/okoli/mest/cb2. htm]Základní informace a fotografie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20121018003458/http://home. zcu. cz/~pavlajun/]Informace o zvonech s fotografiemi[/url] * [url=http://zvony. ic. cz/ceske_budejovice/ceske_budejovice. htm]Podrobná historie, fotografie a nahrávky zvonů[/url].

Kategorie:Hodinové věže v Česku Kategorie:Renesanční zvonice v Česku Kategorie:Orloje v Česku Kategorie:Historické věže a brány v Česku Kategorie:Gotické věže v Českých Budějovicích Kategorie:Renesanční věže v Česku Kategorie:Renesanční stavby v Českých Budějovicích Kategorie:Stavby poškozené bleskem Kategorie:Kulturní památky v Českých Budějovicích Kategorie:Městská památková zóna České Budějovice Kategorie:U Černé věže (České Budějovice) Kategorie:Obytné věže a brány v Česku