Černínský palác

Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa, tak i České republiky. Palác je společně s Černínskou zahradou chráněn jako kulturní památka.

Historie

Černínský palác +moreJPG|náhled|Černínský_palác_z_Petřínská_rozhledna|Petřínské_rozhledny'>vlevo Detailní pohled na budovu Palác nechal postavit rakouský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic po roce 1664 (kde také zde později přesunul svou rodovou sbírku) - odtud pak jeho název. Jedná se o jednu z největších barokních budov v Praze vůbec. Stavba byla poničena během války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, znovu pak v roce 1757, kdy jej poškodila pruská dělostřelba. Palác také díky tomu prošel řadou pozdně barokních přestaveb a dodatečných rekonstrukcí. Během druhé světové války jej přebudovali i nacisté.

Od roku 1777 palác již nesloužil svému původnímu určení (v roce 1778 byla významná obrazárna rodu Černínů vydražena) a byl užíván k různým jiným účelům, mimo jiné jako lazaret s lékárnou, útulek pro chudé, nájemní dům, dílny, kasárna či výtvarná galerie.

V letech 1928 až 1934 byl částečně přestavěn pod vedením architekta Pavla Janáka. V letech 1933 až 1939 pak došlo k novodobému rozšíření paláce o tzv. +more Janákovu přístavbu, kde dodnes sídlí převážná většina administrativních útvarů Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Palác sám má z hlediska novodobých českých dějin dosti pochmurnou historii, v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945 zde bylo umístěno sídlo úřadujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu, dne +more_březen'>10. března 1948 zde za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul někdejší ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, který zde měl také svůj byt; byl ráno nalezen na nynějším nádvoří Jana Masaryka.

Na počátku devadesátých let 20. století byla v Černínském paláci podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy.

Tvůrci paláce

Architekti

Giovanni Lorenzo Bernini - autor prvních skic návrhu paláce (v roce 1666) * Francesco Caratti - hlavní architekt původní stavby * Giovanni Battista Maderna, Domenico E. Rossi, Giovanni B. +more Alliprandi - další architekti od roku 1683 * František Maxmilián Kaňka - autor dostavby z roku 1720 * Anselmo M. Lurago - autor rekonstrukce paláce z 18. století po vyplenění paláce francouzskými vojsky * Antonín Wolf - autor přestavby na kasárna v polovině 19. století * Pavel Janák - autor přístavby z 30. let 20. století * Otokar Fierlinger - zahradní architekt, autor nové koncepce zahrady ze 30. let 20. století.

Výtvarníci

Václav Vavřinec Reiner - autor fresek v několika místnostech (Pád Titánů nad schodištěm) * Ignác Platzer - socha Herkula, umístěná mezi arkádami severního průčelí * při stavbě působila řada dalších barokních umělců, jejichž díla byla v roce 1757 či později zničena (např. Matyáš Braun či Ondřej Quitainer)

Vnitřní zařízení

Při přestavbách v letech 1927-1930 a 1949-1954 byla většina staršího vybavení vystěhována a nahrazena díly soudobých umělců (nábytek, lustry, koberce). V roce 1927 ministerstvo zahraničí zakoupilo k výzdobě salónu vzácné barokní tapisérie, pocházející ze sbírek Lobkovického paláce na Pražském hradě, jsou to: * Měsíce roku, série šesti tapisérií podle obrazů Davida II. +more Tenierse, kartóny vytvořil Judocus de Vos a v letech 1710-1715 je provedl v manufaktuře v Bruselu. Alegorické výjevy zemědělských prací jsou sloučeny vždy po dvou měsících na jedné tapisérii, kompletní kusy s bordurou měří 490 x 565 cm a mají v ní vetkanou signaturu J. de Vos, ostřižené kusy mají 400 x 390 až 460 cm. Příbuzná série tapisérií téhož námětu a původu je ve sbírkách Pražského hradu.

Zajímavosti

Do dnešní doby se v Janákově přístavbě zachoval funkční výtah páternoster.

Galerie

Soubor:Černínský palác MZ. JPG|Černínský palác v Praze na Hradčanech, sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR Soubor:Hradčany Černínský palác 2. +morejpg|Černínský palác na Loretánském náměstí Soubor:Černínská zahrada,1. května 2012. JPG|Severní průčelí z Černínské zahrady Soubor:Socha Herkula. JPG|Herkulova socha Ignáce Františka Platzera při vchodu do paláce Soubor:Zasedací síň. JPG|Zasedací síň ministerstva zahraničí Soubor:VyhlednaLoretu. JPG|Výhled na Loretu a Loretánské náměstí z oken paláce Soubor:KoupelnaMasaryka. JPG|Koupelna bytu bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka.

Reference

Literatura

Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991,

Související články

Černínové

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070206114618/http://pragensia. tiscali. cz/art. asp. id=441]Článek na PRAGENSIA. TISCALI[/url] * [url=http://www. mzv. cz/wwwo/MZV/default. asp. id=3023&ido=3931&idj=1&amb=1]Stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky[/url] * [url=http://www. hrady. cz/. OID=2038]Článek na serveru Hrady. cz[/url] * [url=http://www. pis. cz/cz/praha/pamatky/cerninsky_palac]Pražská informační služba[/url] * [url=http://www. virtualczech. cz/kraj-hlavni-mesto-praha/1034-cerninsky-palac]virtuální prohlídka[/url].

Kategorie:Paláce na Hradčanech Kategorie:Barokní paláce v Praze Kategorie:Kulturní památky na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Kategorie:Stavby na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Paláce v Praze Kategorie:Postaveno v 17. +more století Kategorie:Černínové.