Československo-polský spor o Kladsko

Čech na mapě zemí Koruny české do roku 1742 Pruského Slezska („Provincie Slezsko“) v roce 1890 Československo-polský spor o Kladsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1945 do roku 1958. Vrcholil v letech 1945 až 1947. S konečnou platností byl ukončen až československo-polskou smlouvou z roku 1958.

Po ukončení druhé světové války vznikl mezi Československem a Polskem spor o území Kladska s Českým koutkem. Před válkou toto území patřilo Německu a žila na něm česká menšina. +more Na konci války území Kladska obsadila sovětská Rudá armáda a předala jej do správy Polsku. Spor byl ukončen uzavřením smlouvy o vzájemných hranicích v roce 1958. Kladsko připadlo Polsku.

Rámec událostí

Kladsku Pravděpodobně nejpozději na počátku +more_století'>11. století bylo na území dnešního města Kladsko vybudováno českými knížaty v souvislosti s česko-polskými konflikty hradiště. Pod ním či v jeho sousedství vzniklo i tržiště a osada s českým obyvatelstvem. Poté až do roku 1742 území Kladska náleželo (nejprve jako kastelánie, poté jako manský kraj a nakonec jako hrabství) k Čechám a tedy i k Zemím Koruny české. Až do poloviny 13. století bylo Kladsko jen řídce osídleno.

Za vlády českých králů Přemysla Otakara II. +more a Václava II. proběhla rozsáhlá kolonizace německými kolonisty. V roce 1742 bylo Kladsko od Čech Vratislavským mírem odtrženo a přičleněno spolu s velkou částí Slezska k Prusku. Jako součást Pruska se poté stalo i součástí Německé říše. Jediným pojítkem Kladska s Čechami zůstala církevní správa. Do roku 1972 spadalo Kladsko do Pražské arcidiecéze. Čech V roce 1918 tvořili převážnou většinu obyvatel Kladska Němci. Na území tzv. Českého koutku však stále žila česká menšina. Polská menšina v Kladsku nežila. Po ukončení první světové války začalo nově vzniklé Československo nárokovat připojení Kladska ke svému území. Žádalo alespoň úpravu hranic tak, aby byl k Československu připojen Český koutek s českým obyvatelstvem. Za tuto úpravu hranic bylo Československo dokonce ochotno vzdát se ve prospěch Německa chebského výběžku. Tato československá snaha se setkala s odporem místního německého obyvatelstva a podle závěrů Pařížské mírové konference zůstalo Kladsko součástí Německa. Pro Československo tento výsledek představoval značné zklamání.

Soubor:Kladsko 1919 A. jpg|Nejširší varianta čs. +more územních požadavků v roce 1919 Soubor:Kladsko 1919 B. jpg|Střední varianta čs. územních požadavků v roce 1919 Soubor:Kladsko 1919 C. jpg|Nejužší varianta čs. územních požadavků v roce 1919, spojená s odstoupením části území Německu.

1945-1947

Jaltská konference mezi Sovětským svazem, Spojenými státy a Velkou Británií v roce 1945 rozhodla mimo jiné o posunu západních hranic Polska na Odru a Nisu. Polsko tak mělo být odškodněno za ztrátu svých východních území ve prospěch Sovětského svazu. +more Podle představ západních diplomatů měla být touto Nisou Kladská Nisa, podle představ Sovětského svazu Lužická Nisa. Postupimská konference nakonec schválila jako německo-polskou hranici Lužickou Nisu.

Sovětská Rudá armáda obsadila území Kladska na začátku května 1945 a předala území do správy Polsku. V téže době do Kladska začali přicházet první polští osídlenci, pocházející především z bývalých polských oblastí východně od Curzonovy linie, odstoupených Sovětskému svazu. +more Kladsku Příchod polské správy do Kladska velmi zkomplikoval postavení tamní české menšiny. Pro polské úřady byli tito Češi příslušníky nacistického Německa a jako takoví měli být z Kladska odsunuti. Týkala se jich stejná politická a hospodářská omezení, jako kladských Němců. Tato skutečnost vyvolávala silné napětí mezi Československem a Polskem. V Náchodě se ustavil Kladský komitét, který zastával zájmy kladských Čechů na československých úřadech. V Praze vznikl Svaz přátel Kladska, který upozorňoval československou veřejnost na osudy a přání obyvatel Kladska a později pečoval o ty, kteří uprchli z Kladska do českého pohraničí.

Mezi Československem a Polskem v té době existovala celá řada pohraničních sporů. Na předválečné československo-polské hranici se obnovil spor o Těšínsko. +more Na předválečné československo-německé hranici vznikly vedle sporu o Kladsko mezi Československem a Polskem i spory o Hlubčicko a Ratibořsko. O sporná území se rozpoutala mezi Československem a Polskem „tichá válka“, která šla mnohdy za pouhý diplomatický souboj. V květnu 1945 obdržela československá vláda žádost dvanácti kladských obcí s českým obyvatelstvem, aby je obsadila československá armáda. Československo začalo připravovat vojenské obsazení Kladska přes Náchod. Československá armáda obsadila Ratibořsko, k obsazení Kladska nedošlo.

Původní obyvatelstvo (Němci, ale i Češi) bylo postupně odsunuto do Německa (hlavně do Porýní a Dolního Saska). Část Čechů se s pomocí Kladského komitétu dostala do Československa. +more Národnostní poměry v Kladsku se podstatným způsobem změnily. Polští osídlenci zde již tvořili většinu a jejich příliv stále pokračoval. Polské úřady organizovaly demonstrace tohoto nově příchozího obyvatelstva, které rázně odmítalo československé územní nároky.

Po mnoha bezvýsledných jednáních byla nakonec na zásah Sovětského svazu v roce 1947 podepsána mezi Československem a Polskem smlouva o přátelství a vzájemné pomoci, obsahující klauzuli neměnnosti vzájemných hranic. Podpis této smlouvy zklidnil situaci, i když vzájemné napětí přetrvávalo.

Ukončení sporu

Československo-polský spor o Kladsko s konečnou platností ukončila Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsaná ve Varšavě 13. +more června 1958. Tato smlouva byla 17. října 1958 ratifikována Národním shromážděním republiky Československé, a to ústavním zákonem č. 62/1958 Sb. , o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. Platnosti smlouva nabyla 14. února 1959. Kladsko se s konečnou platností stalo součástí Polska.

Československo-polská hranice v Kladsku se stala oboustranně neprostupnou a zůstala takovou až do počátku 60. let +more_století'>20. století. Až uzavření dohody o malém pohraničním styku umožnilo od roku 1961 návštěvy českých turistů alespoň do části Kladska.

V roce 1972 došlo k vyčlenění území Kladska z Pražské arcidiecéze do Vratislavské arcidiecéze, čímž došlo k přetržení posledního pouta Kladska s Čechami.

Reference

Literatura

Václav Černý: Kladský sborník. Praha 1946 (spor o Český koutek) * * * * * *

Kategorie:Československo-polské pohraniční spory Kategorie:Česko-polské vztahy Kategorie:Okres Kladsko