Československý pavilon na Světové výstavě 1937

Československý pavilon, za ním pavilon Švédska Československý pavilon byl výstavní prostor pro Světovou výstavu v Paříži roce 1937. V soutěži na jeho realizaci zvítězil Jaromír Krejcar s návrhem, na kterém spolupracoval se Zdeňkem Kejřem, Ladislavem Sutnarem a Bohumilem Soumarem, technickým konzultantem byl inženýr Jaroslav Polívka.

Poloha

Pavilon byl umístěn na levém břehu Seiny na Quai d'Orsay, asi 200 metrů od mostu Pont d'Iéna. Stál mezi pavilony USA a Švédska a ostře kontrastoval s kamennými pavilony Německa a Sovětského svazu na protějším břehu řeky. +more Situace byla komplikována zejména terénem a okolím staveniště, které leželo nad železnicí a v blízkosti břehu Seiny. Interiér čs. pavilonu, u stropu Praga E-114 (OK-LOA), Světová výstava v Paříži 1937.

Konstrukce

Pavilon byl navržen jako provizorní stavba, která bude rozebrána a odvezena po půl roce trvání výstavy. Čtyřpodlažní rámová konstrukce hlavní budovy čtvercového půdorysu spočívala na čtyřech mohutných sloupech, z nichž každý nesl 400 tun. +more Na přízemí se k hlavní budově připojovala terasa vyložená nad řekou. Nad střechou pavilonu se téměř do výšky 62 metrů nad řekou tyčil stožár s československou vlajkou, kotvený čtyřmi lany. Stožár nesl vyhlídkovou plošinu, přístupnou po točitém schodišti a chráněnou plechovou stříškou. Montovaná ocelová konstrukce pavilonu byla dopravena na místo v dílech s váhou až 4,5 tuny. Větší části fasády byly ze skla ThermoLux, menší části plochy stěn byly betonové, obložené sklem Vitracolor. Průmyslová hala na prvním podlaží byla zaklenuta kupolí ze skla a betonu s průměrem 12 m a výškou 1,5 m. Všechny materiály použité na stavbě, včetně podlahové krytiny Zlínolitu a desek ze slovenského travertinu na podlaze vstupní haly, byly československé výrobky a měly propagovat Československo jako moderní vyspělou průmyslovou zemi se zralou kulturou.

Myšlenka

Hlavní myšlenkou bylo navrhnout objekt, který by reprezentoval domácí architektonickou tvorbu, ale zároveň by uspokojoval mezinárodní vkus, přiklánějící se k měkčím formám. Československý pavilon byl na svou dobu velmi moderní stavbou, jasně vyjadřoval směrování novodobé architektury směrem ke stavbám ze skla a oceli. +more V případě pavilonu nešlo jen o vyjádření moderní architektonické formy, ale i uplatnit materiály a konstrukční principy, které by samy o sobě prezentovaly průmyslové možnosti Československa.

Jak se vyjádřil sám architekt Krejcar: ". sledoval jsem současně cíl demonstrovat výrobní možnosti československého průmyslu: například na zahnutých rohových tabulích z thermo-luxorového skla, které v rozměru, v jakém jsou použity na čs. +more pavilonu, jsou vyrobeny vůbec poprvé na světě. Není pochyb o tom, že hranaté rohy by byly stejně funkcionální, jako zaoblené, stejně jako by vyhověly menší tabule. ". Tento záměr se podařilo dokonale naplnit. Pavilon byl na výstavě oceněn Velkou cenou (Grand Prix).

Odkazy

Reference

Související články

Světová výstava v Paříži 1937

Literatura

Stavba XIII, 1936-1937, s. 175-176 * Stavitel XVI, 1937-1938, s. 68-73 * Zlatý řez č. 27, 2005

Kategorie:Česko-francouzské vztahy Kategorie:Postaveno 1937 Kategorie:7. +more obvod (Paříž) Kategorie:Průmyslové stavby v Paříži Kategorie:Zaniklé stavby v Paříži Kategorie:Československo v roce 1937 Kategorie:Pavilony na světových výstavách Kategorie:Dějiny Paříže 20. století.