Cesko.wiki Český Jiřetín
Author
Albert FloresČeský Jiřetín je horská příhraniční obec ležící na soutoku Flájského a Bystrého potoka v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 610-740 m. K Českému Jiřetínu náleží osada Fláje, která byla z větší části zbořena při stavbě přehrady. Z východu na Český Jiřetín navazuje chatová osada Horní Ves, která však nemá status místní části. V obci je hraniční přechod do protilehlé německé osady Deutschgeorgenthal, která přísluší do obce Neuhausen. Český Jiřetín má silniční spojení po silnici III. třídy 2545 z Klínů a autobusové spojení do Klínů a Litvínova. Obec je střediskem zimních sportů na Litvínovsku. V obci žije lidí.
.JPG)
Název
Německý tvar je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího ves. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. +more V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Georgensdorf (1787, 1833), Jiřetín český a Gergendorf (1854).
Historie
Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada ve druhé polovině 16. století (v některých pramenech se uvádí rok 1592, který je však v poslední době badateli stále více zpochybňován. +more Obec vznikla za vlády Lobkoviců, později přešla do majetku Valdštejnů, jako součást panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí v okrese Teplice (do roku 1896), v letech 1896-1905 byl součástí okresu Duchcov, v období 1905-1949 okresu Most, 1949-1960 okresu Litvínov a od roku 1960 je opět součástí okresu Most.
Obyvatelstvo bylo tradičně německé národnosti, proto bylo po druhé světové válce odsunuto a počet obyvatel se velmi snížil. Tento úbytek se již nepodařilo nikdy dorovnat, takže dnes nemá Český Jiřetín ani 100 obyvatel a mnoho domů slouží k individuální rekreaci.
Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení plavebního kanálu to bylo do roku 1872 plavení dřeva. +more V 19. století se rozšířila výroba dřevěných hraček a suvenýrů a v první polovině 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku.
Současnost
V současnosti je Český Jiřetín horským střediskem, kde se provozují jak zimní sporty (sjezdovky jižně od obce na svazích Jestřabího vrchu, přes obec vede Krušnohorská lyžařská magistrála), tak je rekreačním místem i v létě. Obcí procházejí turistické stezky, Naučná stezka Flájská hornatina a po německé straně hranice cyklotrasa. +more Turistický ruch podporuje i hraniční přechod do sousedního Saska, poblíž kterého byla vybudována stánková tržnice.
Obecní symboly
Český Jiřetín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 98 ze dne 31. +more ledna 2002. Znak a prapor pro obec ztvárnil heraldik Jiří Louda.
Znak
V červeno-zeleně děleném štítě nahoře stříbrný beránek Boží se zlatým procesním křížem, dole dvě stříbrná vlnitá břevna.
Vlajka
List tvoří červený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a pět vodorovných pruhů, střídavě zelených a bílých, bílé vlnité se třemi vrcholy a pěti prohlubněmi. V červeném pruhu bílá hlava beránka se žlutou svatozáří. +more Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 752 obyvatel (z toho 365 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 712 Němců a 34 cizinců. Kromě devatenácti evangelíků a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 762 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 721 Němců a 25 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také devět evangelíků, jeden člen církve československé a jeden člověk bez vyznání.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 765 | 795 | 822 | 800 | 878 | 752 | 762 | 185 | 128 | 62 | 41 | 30 | 35 | 60 |
| Domy | 139 | 152 | 159 | 164 | 164 | 162 | 163 | 135 | 42 | 21 | 15 | 18 | 27 | 36 |
Spolky
Českojiřetínský spolek - spolek pro oživení Krušnohoří
V obci má sídlo spolek s původním názvem Českojiřetinský spolek - Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, který byl založen dne 9. června 2011 jednadvaceti občany jako dobrovolné a nepolitické společenství občanů, kteří jsou ochotni přispívat svým občanským postojem, prací a znalostmi k rozvoji obce. +more Původní působností spolku a těžištěm jeho aktivit bylo území česko-saského příhraničí - Český Jiřetín, Fláje, Mackov, Pastviny, Vilejšov, Dlouhá Louka.
Spolek obnovil v roce 2015 Krušnohorské noviny (bývalé Erzgebirgs-Zeitung) a od 1. prosince 2015 otevřel pracoviště na Valdštejnském zámku v Litvínově. +more V roce 2015 spolek svou činností i členskou základnou přerostl své původně lokální zaměření a stal se regionálně působící organizací. Valná hromada spolku konaná dne 25. září 2015 reflektovala regionální působnost změnou části názvu z Českojiřetinský spolek - Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín na Českojiřetínský spolek - spolek pro oživení Krušnohoří.
Jiné spolky
V obci dále působí tělovýchovná jednota TJ Rekreant, která provozuje lyžařské vleky v obci a dále Sdružení dobrovolných hasičů, které však nemá žádný dorost a funguje tak proto pouze formálně.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Jana Křtitele - celodřevěná stavba přenesená roku 1969 ze zatopené obce Fláje * Kostel sv. +more Petra a Pavla zbořený po druhé světové válce * Fara kolem roku 1800 u bývalého kostela sv. Petra a Pavla * Pomník padlým ve světových válkách v centru obce * Zámeček Lichtenwald na vrchu Bradáčov (876 m) * Flájský plavební kanál vybudovaný v letech 1624-1629 * Vodní nádrž Fláje postavená v letech 1951-1964 * 70 m vysoký vodopád vytékající z plavebního kanálu * Puklá skála (839 m) s vyhlídkou do okolí.
Český Jiřetín ve filmu
V roce 2013 měl svou premiéru filmový cyklus Flájský potok v proměnách času (projekt Českojiřetínského spolku a spolku Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle), který ve třech dílech popisuje historii krušnohorských obcí na Litvínovsku: * Historie okolí Flájského potoka (Geschichte um den Fleyher Bach). První část dokumentárního cyklu popisuje dobu od vzniku osídlení hor nad Litvínovem na Mostecku, iniciovaného z oseckého hradu Rýzmburk a později z panství Duchcov, a to až do konce 17. +more stol. * Svědkové času od Flájského potoka (Zeitzeugen vom Fleyher Bach). Další díl zahrnuje vzpomínky pamětníků na 20. století, včetně válečných událostí, náletů na Litvínov, až po stavbu flájské přehrady, zásobující Mostecko a Teplicko pitnou vodou, či přesun flájského dřevěného kostela. * Plavební kanál Fláje - Clausnitz (Neugrabenflöße Fláje - Clausnitz). Třetí díl mapuje historii nejstaršího plavebního kanálu v Čechách. Tento díl měl svou premiéru pro studenty gymnázií Litvínov a Olbernhau dne 18. září 2013 a pro veřejnost pak koncem října v saském Rechenbergu a v listopadu 2013 v Litvínově a Mostě.
Fotogalerie
Český Jiřetín - přechod do Německa. JPG|Pohled k hraničnímu přechodu Český Jiřetín / Deutschgeorgendorf File:Český Jiřetín (kostel). +moreJPG|Přesunutý dřevěný kostel File:Český Jiřetín - pomník padlým. jpg|Pomník padlým Soubor:Český Jiřetín - zámeček Lichtenwald, srpen 2019, obr02. jpg|Zámeček Lichtenwald File:Surrounding reservoir Fláje Czech Republic. jpg|Flájská přehrada File:Český Jiřetín - vodopád. JPG|Dolní část vodopádu.