Český hřbet

Geomorfologie

Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské hřbety. Od severněji položeného rovnoběžného Slezského hřbetu jej postupně od západu odděluje Mumlavský důl, Labský důl, Důl Bílého Labe a Obří důl. +more Z jižního svahu postupně vybíhají jednotlivé Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet a Černohorská hornatina. Od ještě východněji položené Růžohorské hornatiny jej odděluje tok řeky Úpy. Přibližně v polovině délky jej tok Labe rozděluje na dva geomorfologické podokrsky: Západní Český hřbet a Východní Český hřbet. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Vrcholy

Kotel od východu Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. +more Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu: * Ptačinec (951 m) * Plešivec (1209 m) * Lysá hora (1344 m) * Kotel (1435 m, nejvyšší vrchol Západního Českého hřbetu) * Harrachovy kameny (1421 m) * Vrbatovo návrší (1412 m) * Zlaté návrší (1411 m) * Medvědín (1235 m) * hranice mezi Západním a Východním Českým hřbetem na řece Labi * Železný vrch (1321 m) * Kozí hřbety (1318 a 1387 m) * Luční hora (1555 m, nejvyšší vrchol Českého hřbetu) * Studniční hora (1555 m)

Vodstvo

Celkový pohled na Pančavský vodopád

Západní menší část hřbetu spadá do povodí Jizery. Jedná se o svahy spadající na sever do Mumlavského dolu a jižní svahy po linii Žalského hřbetu. +more Do povodí Labe spadá centrální část, konkrétně severní svahy nad Labským dolem a Dolem Bílého Labe a jižní svah nad Dlouhým dolem. Do povodí řeky Úpy spadá východní zakončení hřbetu, tzn. celá Studniční hora a část hory Luční. Dále se v prostoru hřbetu nachází: * Mechové jezírko - pod Kotelními jamami, jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš * Pančavský vodopád v severovýchodním svahu Harrachových kamenů * Rašeliniště pod severním svahem Studniční hory, které je společným prameništěm Úpy a Bílého Labe.

Stavby

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. +more Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V sedle mezi Studniční a Luční horou stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Do labského údolí rozdělujícího Český hřbet na západní a východní vybíhá zástavba Špindlerova Mlýna. V některých částech vrcholové partie hřbetu se nacházejí lehké objekty vz. 37 budované v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice a do sedla Luční a Studniční hory rovněž již zaniklá nákladní lanová dráha Pec pod Sněžkou - Luční hora. V současné době vede vrcholům hřbetu dvojice osobních lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.

Reference

Kategorie:Hřbety v Česku Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Geomorfologické jednotky Krkonoš