Čestmír Kafka

Čestmír Kafka (14. listopadu 1922, Jihlava - 21. května 1988, Praha) byl český malíř a grafik.

Život

Po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě a maturitě v Prostějově studoval v letech 1940 - 45 na Baťově Škole umění ve Zlíně. V letech 1942-43 musel studium přerušit a byl nuceně nasazen ve Štýrsku. +more Jeho blízkým přítelem byl malíř Václav Chad, který byl koncem války zatčen gestapem pro odbojovou činnost a tragicky zahynul. Další osobností válečného Zlína, se kterou se stýkal byla malířka Milada Schmidtová.

Roku 1946 byl Kafka přijat ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze do ateliéru profesora Emila Filly. Zde se podrobně obeznámil s kubismem, konstruktivismem i Malevičovým suprematismem, volný čas věnoval studiu literatury a vlastní tvorbě. +more Za studií se seznámil s grafičkou Olgou Čechovou, která se později stala jeho ženou. Jejich syn Ivan Kafka je výtvarník.

Po dokončení studia (1949) byl Čestmír Kafka označován za formalistu a trockistu a vyřazen z veřejné činnosti. Byl zakládajícím členem skupiny Trasa 54, se kterou potom vystavoval od roku 1957 do poslední výstavy skupiny v Mánesu a Bratislavě roku 1969.

Svou první autorskou výstavu měl až roku 1963, výstava připravená k jeho padesátinám v Jihlavě (1972) už nebyla povolena. Do roku 1970 měl samostatné výstavy v Lecce a Bernu a podnikl několik zahraničních cest do Polska a Itálie. +more Pozdější návštěvy v Rusku a zejména v Japonsku, kde se podílel na Expo 70 v Ósace, silně ovlivnily jeho tvorbu. V době přechodného politického uvolnění v 60. letech se Čestmír Kafka zasazoval za demokratické principy a větší svobodu projevu jako člen Koordinačního výboru uměleckých svazů, ale po okupaci roku 1968 a vyloučení ze Svazu ČSU (1970-1988) ztratil na téměř dvacet let možnost vystavovat v galeriích v Československu (s několika výjimkami v menších mimopražských nebo neoficiálních výstavních prostorech).

Čestmír Kafka zemřel v Praze 21. května 1988.

Souborné výstavy jeho díla v Nové síni, Galerii B. Rejta (1989) i retrospektivní výstava v Jízdárně pražského Hradu (1994) se uskutečnily až posmrtně.

Dílo

Kafkovy rané kresby ze 40. let vycházejí ze surrealismu, ale ten měl během války a krátce po ní daleko k lyrickým snovým vizím jeho předválečných protagonistů a mnohem silněji v něm zaznívaly existenciální pocity a prvky absurdity. +more (cyklus Internáty, 1942-45) Kafkovo drsné a nesentimentální vidění světa, pocit marnosti, deziluze a bezvýchodnosti reflektuje obecné pocity generace 50. let.

Od středoškolských studií se Kafka intenzivně zajímal o literaturu, historii a filosofii, naučil se skepticky pochybovat o hodnotě obecně přijímaných tvrzení a velmi kriticky přistupoval i k vlastní práci, kterou se opakovaně vymezoval vůči výtvarné manýře, harmonizaci protikladů a estetizaci výtvarných prostředků.

Surrealistická východiska se v některých pozdějších fázích jeho tvorby projeví užitím nejrůznějších přírodních a opotřebovaných materiálů v asamblážích a instalacích, ale intelektuální korekce a racionalizace výtvarného projevu i architektonické vnímání prostoru zůstanou trvale přítomny jako výraz duality jeho vnitřního světa.

Krátce po absolvování VŠUP pracoval jako grafik pro výstavnictví (Památník národního písemnictví) a k vlastní tvorbě se vrátil až v druhé polovině 50. let sérií obrazů v nichž dominuje snaha o konstrukci tvaru s využitím úsporné škály barev. +more Na počátku své malířské tvorby ještě přehodnocoval podněty kubismu a maloval zátiší a figurální náměty (Milenci, 1960, OGV). Záměrně se bránil lyrismu v zobrazení reality použitím antiestetických prostředků, jako je míchání písku a dalších materiálů do barvy a reliéfním zpracováním povrchu pomocí syntetického pojidla akronexu, vrypy a drásáním. Obrazy z počátku 60. let jsou městské krajiny (Italská krajina, 1962) a abstraktní figury (Chodec, 1967, GVUO). Kafkova malba se vyvíjela směrem ke geometrizující abstrakci (série monotypů z 60. let), ale racionální složku v ní postupně nahrazuje výtvarná hra s nahodilým uskupením barevných skvrn a zakomponováním reálných předmětů v překvapivých souvislostech, které navozují sled asociací (Zpráva, 1968, cyklus Zaplňující se čtverce, 1970).

V 70. letech vytvořil sérii koláží, v nichž skládal útržky papíru, textilu nebo nalezených materiálů do symetrických plošných kompozic a kresebnou osnovu nahradil svorkami, nitěmi nebo jinými spojujícími prvky (cyklus O spojování dvou věcí, 1973-79), nebo vytvářel z nalezených předmětů magicko-realistické asambláže (cyklus Měsíce, ramínková asambláž, 1978).

Na přelomu 60. a 70. +more let, v období hluboké deziluze, Kafku oslovila skeptická filosofická reflexe dějin v díle švýcarského filosofa a historika umění Jacoba Burckhardta Weltgeschichtliche Betrachtungen (1905).

Koncem 70. let vznikla série rozměrných maleb bílých krajin ohraničených tmavým horizontem, kde minimalistické lineární konstrukce a jimi vržené stíny vytvářejí iluzivní prostor a představují snové a odlidštěné krajiny a zároveň symbolizují bezčasí doby normalizace (Bílé pole, 1977, GMUR, Velká bílá krajina, triptych (1979-80). +more Jeden diptych je dedikován oblíbenému teoretikovi umění (Pocta Jacobu Burckhardtovi, 1976-80).

V osmdesátých letech Čestmír Kafka zpracoval osobitým způsobem zkušenost z návštěvy Japonska (1970) a atmosféru jeho zenových zahrad. Vedle jejich kultovního významu vnímal i sebezáchovnou potřebu sebeohrazení proti okolní přírodní entropii a vymezení svého vlastního uspořádání koutu. +more Tvořil asambláže, nazvané souhrnně Hmoty, v nichž ukládal kořeny, trávu, listí nebo popel na podklad ze skládané vaty a uzavíral je do zasklených boxů. Svou jednoduchostí, která je vědomá a cílená, byly prostředkem pro jeho osobní intelektuální interpretací světa i odkazem na stálé spojení se zemí, reprezentovanou syrovým přírodním materiálem.

Citát (březen 1981) …stojíme zřejmě na prahu nejvážnější dějinné krize…současní filosofové nemají po ruce žádnou snadnou alternativu ani radu. Je-li tomu skutečně tak, pak nevidím jinou možnost než odvahu zabloudit sám v sobě. +more Není to nic okázalého…. Řekl bych, že doba přímo vyžaduje vlastnosti přespolních běžců - vytrvalost a osamělost. Obrazně i doslovně.

Realizace (výběr)

1964-69 Čs. zastupitelství, Brasília, arch. +more Filsak (s. O. Zoubkem) * 1967-68 Reliéfní betonová zeď, Brno-Lesná, arch. Rudiš * 1969-70 Vitráž a interiér čs. pavilonu, Expo 70 v Ósace, arch. Rudiš, Palla, Jenček * 1971 Interiérová stěna, divadlo v Ostravě (1. cena v soutěži) * 1971-73 Strop brasserie, hotel Intercontinental, Praha, arch. Filsak, Cubr.

Zastoupení ve sbírkách

Centre Georges Pompidou * Národní galerie v Praze * Galerie hlavního města Prahy * Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem * Galerie výtvarného umění v Ostravě * Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně * ČMVU, GASK Kutná Hora * Galerie Benedikta Rejta v Lounech * Galerie Jacques Baruch, Chicago * Městská galerie umění, Bochum * Museum moderního umění ve Skoplje * Muzeum umění v Lodží * Galleria Weber, Torino * Pios Rimenserger, Bern * Ernst Hildebrandt, Klagenfurt * Ludmila Vachotvá, Granwehr, Zürich

Výstavy

Autorská

1963 Čestmir Kafka, Galerie na Karlově náměstí, Praha * 1972 ( nekonala se) Čestmír Kafka: Obrazy a Grafika ( Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) https://cs. isabart. +moreorg/cart * 1974 Čestmir Kafka, Galerie l'Escarbot, Le Landeron * 1976 Čestmir Kafka, Galerie Hildebrand, Klagenfurt * 1979 Čestmír Kafka: 10 listů z cyklu Veselé i vážné příběhy o spojování dvou věcí (1973 - 78), Minigalerie VÚVL Brno * 1982 Čestmír Kafka: Obrazy z posledních let, ÚMCH, Praha * 1984 Čestmír Kafka: Spojování, Galerie 55, Kladno * 1984 Čestmír Kafka: Spojování a asambláže, Výstavní síň Na půdě, Těšínské divadlo, foyer, Český Těšín * 1986 Čestmír Kafka: Spojování, asambláže, hmoty 1982 - 1985, Galerie Opatov, Praha * 1986 Čestmír Kafka: Bílé obrazy, Malá galerie Stavoprojektu, Brno * 1987 Čestmír Kafka: Spojování a archetypy, Sovinec * 1988 Čestmír Kafka: Kresby a obrazy z let 1942 - 1947, Artotéka, OK v Praze 4 * 1989 Čestmír Kafka: Kresby, obrazy, Galerie Benedikta Rejta, Louny * 1989 Čestmír Kafka: Trojí poslední směřování, Galerie Nová síň, Praha * 1994 Čestmír Kafka: Obrazy, kresby, koláže, asambláže 1943 - 1988, Valdštejnská jízdárna, Praha * 2002 Čestmir Kafka, Galerie Benedikta Rejta, Louny * 2005 Čestmír Kafka: Obrazy, monotypy, práce na papíře, Rožmberský dům, Soběslav * 2008 Čestmír Kafka: Krajiny možného konání, Topičův salon, Praha * 2013 Čestmír Kafka, galerie Závodný, Mikulov.

Kolektivní výstavy (Trasa 54)

1957 Trasa 54, Galerie mladých, Alšova síň Umělecké besedy, Praha * 1959 Trasa 54, Galerie Fronta, Praha * 1961 Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha * 1964 Trasa, Galerie Václava Špály, Praha * 1969 Trasa 1969, Výstavná sieň ZSVU, Bratislava, Mánes, Praha * 2002 Trasa, Zámecká galerie Chagall, Karviná

Ostatní výstavy

viz IS abART: [url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobanavystavach&IDosoby=86]Kafka Čestmír (výtvaník/osoba na výstavách)[/url]

Odkazy

Reference

Literatura

Katalogy

Čestmír Kafka, 1963, Lamač Miroslav, kat. 12 s. +more, Galerie na Karlově náměstí, Praha * Čestmír Kafka: Obrazy/ grafika, 1972, Vachtová L, kat. 68 s. , OGV Jihlava * Trasa 1969, 1969, Čechová O a kol. , kat. 32 s. , Mánes, Praha * Čestmir Kafka, 1974, kat. 6 s. , Galerie l'Escarbot, Le Landeron * Kafka, 1981, Hlaváček J, Kozelka M, kat. 32 s. , vydavatel neuveden * Čestmír Kafka: Spojování a asambláže, 1984, Zemina Jaromír, kat. 8 s. , Výstavní síň Na půdě, Český Těšín * Č. Kafka, 1986, Zemina Jaromír, Kulturní středisko Opatov, Praha * Čestmír Kafka, 1986, Hlaváček Josef, kat. 8 s. , Malá galerie Stavoprojektu, Brno * Čestmír Kafka: Kresby a obrazy z let 1942-47, 1988, Šmejkal F, Artotéka Opatov * Čestmír Kafka: Trojí poslední směřování, 1989, Hlaváček J, Kafka Č, Šetlík J, kat. 16 s. , SČVU Praha * Čestmír Kafka: Obrazy, kresby, koláže, asambláže 1943-1988, 1994, Miler K, Srp K, kat. 100s. , Národní galerie v Praze, * Čestmír Kafka: Krajiny možného konání, 2008, Rous J, kat. 16s. , Společnost Topičova salonu, Praha, * Čestmír Kafka, 2013, Brucháčková-Závodná, V, kat. 12 s. , G. Závodný, Mikulov.

Knihy

Jiří Šetlík, Cesty po ateliérech, 1996, Torst, Praha, * Jaromír Zemina, Via Artis, Via Vitae, 2010, Torst, Praha,

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20170910175833/http://www. citem. cz/promus11/index. php. page=catalogue&table=9]ProMus: Kafka Čestmír[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150203163704/http://www. galeriezavodny. com/index. php. p=63]Galerie Závodný: Čestmír Kafka[/url] * [url=http://www. vetrelciavolavky. cz/sochy/dekorativni-stena-6]Vetřelci volavky: Čestmír Kafka[/url] *.

Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Narození 1922 Kategorie:Narození v Jihlavě Kategorie:Úmrtí 1988 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.