Čtyřnožci

Čtyřnožci (Tetrapoda) je velká skupina obratlovců, kteří obydleli souš. Objevili se v devonu (asi před 390 miliony let), jako potomci svaloploutvých ryb (Sarcopterygii) v podobě rodů Acanthostega a Ichthyostega. Skupinu Tetrapoda formálně popsal německý paleontolog Otto von Jaekel v roce 1909.

Objevy

Současný výzkum ukázal, že ryba nejblíže příbuzná tetrapodům je Tiktaalik roseae, jehož fosilie byly v roce 2004 nalezeny v kanadské Arktidě na ostrově Ellesmere v horninách starých 375 milionů let. Měla podobně zploštělou lebku a oči umístěny na horní straně lebky, která je dále od kostěného pletence lopatkového a začíná být volně pohyblivá. +more Na nově utvořených končetinách měla Acanthostega osm prstů a Ichthyostega sedm. Podle veslovitých končetin to byli stále ještě vodní živočichové částečně dýchající vnitřními žábrami, ale dokázaly dýchat i vzdušný kyslík plícemi. Výzkum ukazuje, že nejstarší čtvernožci byli zřejmě euryhalinní a obývali estuáry a říční delty. Devonští tetrapodi žili především v tropickém pásu, ale jejich zástupci byli objeveni také například za jižním polárním kruhem. Anatomické adaptace pro lepší pohyb na souši jsou dobře patrné také u druhu Mesanerpeton woodi, objeveném ve Skotsku a popsaném v létě roku 2018.

Transformace ploutví v kráčivé končetiny byl komplexní proces, kterému teprve začínáme rozumět. Přechod od plavání k chůzi byl dochován v podobě otisků stop (ichnofosilií) na deskách některých hornin karbonského stáří. +more Výzkumy ukázaly, že v době vzniku prvních tetrapodů byla míra evoluční (morfologické) inovace u "praobojživelníků" velmi vysoká, a to po dobu asi 30 milionů let.

Mezi největší odborníky na tuto skupinu obratlovců patřila po desetiletí britská paleontoložka Jennifer Clacková (1947-2020).

Recentní zástupci

K dnešním tetrapodům řadíme obojživelníky, savce, ptáky a zbylé plazy, ale některé tetrapodní znaky mají i mořští ďasi, kteří používají své ploutve pro kráčení, při kterém střídají pravou a levou břišní ploutvi. +moreJPG|náhled|vlevo|380x380px'>Schéma vývoje končetin u tetrapodů. .

Nejstarší fosilní doklady

Nejstarší fosilní doklady o chůzi tetrapodů po souši (v podobě fosilních otisků stop) pocházejí z Polska (lokalita Zachełmie) a mají stáří asi 390 milionů let. První tetrapodi ale vůbec nemuseli opustit vodní prostředí. +more Evoluční diverzifikaci suchozemských tetrapodů výrazně urychlil tzv. kolaps karbonských pralesů, ke kterému došlo v době před asi 307 miliony let. Nejstarším známým tetrapodomorfem je zřejmě druh Tungsenia paradoxa, žijící na území dnešní čínské provincie Jün-nan v době asi před 409 miliony let (raný devon).

Stavba těla a rozměry

Největšími známými zástupci této skupiny jsou obří kytovci (zejména plejtvák obrovský, dosahující hmotnosti přes 170 tun) a druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.

Hmotnostní limit pro kráčející suchozemské živočichy činí podle většiny odhadů asi 140 tun, což je zároveň hmotnost, které se možná přiblížili pouze největší žijící sauropodní dinosauři.

Odkazy

Reference

Literatura

Thomas W. P. +more Wood and Tetsuya Nakamura (2018). [url=://doi. org/10. 1186/s40851-018-0110-2 * Benjamin K. A. Otoo, Jennifer A. Clack, Timothy R. Smithson, Carys E. Bennett, Timothy I. Kearsey & Michael I. Coates (2018). A fish and tetrapod fauna from Romer's Gap preserved in Scottish Tournaisian floodplain deposits. Palaeontology. doi:[/url]url=://doi. org/10. 1111/pala. 12395 * Per E. Ahlberg (2018). [url=https://www. cambridge. org/core/journals/earth-and-environmental-science-transactions-of-royal-society-of-edinburgh/article/follow-the-footprints-and-mind-the-gaps-a-new-look-at-the-origin-of-tetrapods/03CDF19859875BB5F43B6AB81C5E476A]url=://doi. org/10. 1017/S1755691018000695 * Julia L. Molnar, Rui Diogo, John R. Hutchinson & Stephanie E. Pierce (2018). [url=https://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1002/ar. 23997]url=://doi. org/10. 1002/ar. 23997 * Jonathan E. Jeffery; et al. (2018). [url=http://www. pnas. org/content/early/2018/10/30/1810845115]url=://doi. org/10. 1073/pnas. 1810845115 * Jason D. Pardo, Kendra Lennie and Jason S. Anderson (2020). [url=https://www. frontiersin. org/articles/10. 3389/fgene. 2020. 506749/abstract]url=https://www. frontiersin. org/articles/10. 3389/fcell. 2018. 00070/full]Problems in Fish-to-Tetrapod Transition: Genetic Expeditions Into Old Specimens[/url]. Frontiers in Cell and Developmental Biology 6: 70. doi: 10. 3389/fcell. 2018 * Tatsuya Hirasawa & Shigeru Kuratani (2018). Evolution of the muscular system in tetrapod limbs. Zoological Letters 4: 27. doi:[/url]Follow the footprints and mind the gaps: a new look at the origin of tetrapods[/url]. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh. doi:[/url]Evolution of hindlimb muscle anatomy across the tetrapod water‐to‐land transition, including comparisons with forelimb anatomy[/url]. The Anatomical Journal (advance online publication). doi:[/url]Unique pelvic fin in a tetrapod-like fossil fish, and the evolution of limb patterning[/url]. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi:[/url]Can we reliably calibrate deep nodes in the tetrapod tree. Case studies in deep tetrapod divergences. [/url] Frontiers in Genetics. doi: 10. 3389/fgene. 2020. 506749 * Jordi Estefa, Paul Tafforeau, Alice M Clement, Jozef Klembara, Grzegorz Niedźwiedzki, Camille Berruyer & Sophie Sanchez (2021). New light shed on the early evolution of limb-bone growth plate and bone marrow. eLife. 10: e51581. doi: [url=https://elifesciences. org/articles/51581]10. 7554/eLife. 51581[/url].

Externí odkazy

[url=https://gimpasaura.wordpress.com/2018/10/22/early-tetrapod-feeding/]Článek o potravních návycích a mechanice čelistí raných čtvernožců[/url]

Kategorie:Obratlovci Kategorie:4 (číslo)