Çukurova
Author
Albert FloresÇukurova (Ču-) je název pro rovinatý region v jižním Turecku, při ústí řeky Seyhan do Středozemního moře. Patří k nejúrodnějším a zemědělsky nejintenzivněji využívaným lokalitám v zemi.
Název
Çukurova, ač název může zavádět srovnáním s některými slovanskými toponymy, je čistě tureckého původu. Vzniklo spojením slov çukur (dutý) a koncovkou -ova, která označuje pole, louku. +more Uvedená koncovka se objevuje u řady dalších tureckých toponym a převzata byla i např. v případě názvu města Sarajevo v Bosně a Hercegovině. Poprvé se název objevil v 15. století v tureckém jazyce v dokumentu Tevârîh-i Âl-i Osman. V roce 1530 byla nicméně v tureckých záznamech zmíněna pod názvem Zulkadriye. Chetité oblast nazývali názvem Kizuwatna.
Geografie
Ze severní strany region vymezují hory a z jižní Středozemní moře. Regionem Çukurova protékají dvě řeky: Ceyhan (Džejhan), Berdan Çayı a Seyhan. +more Z nich jsou také napájeny různé kanály, resp. do nich odvodňovací kanály směřují. Delty obou řek jsou součástí Çukurovy a díky nim pláň postupně roste směrem na jih.
Mezi větší sídla v regionu patří Mersin, Tarsus, Adana, Osmaniye a Ceyhan. První uvedený je největším přístavem regionu a druhé uvedené město potom největší co do počtu obyvatel.
Při mořském břehu se nacházejí různé laguny, resp. jezera, např. +more Akyatanské jezero, Akyananské jezero nebo Yumurtalık. Třetí uvedené je součástí národního parku stejného názvu. Dalším národním parkem na území tohoto regionu je Karatepe-Aslantaş. Některé části lokality jsou oblíbeným zimovištěm ptáků nebo zastávkou na jejich migračních trasách.
Klimatické poměry
Çukurova leží v oblasti středomořského klimatu. Horká a suchá léta kontrastují s mírnými a deštivými zimami. +more Vlhkost je zde obvykle velmi vysoká. Průměrná roční teplota tu činí 18,5 °C, z toho v lednu okolo 9 °C. Mrzne jen velmi zřídka. Roční úhrn srážek zde činí 600 m, v okolních (horských polohách) je vyšší. Období dešťů začíná v říjnu (39,2 mm) a končí začátkem června. Nejvíce srážek spadne v prosinci (113,9 mm). Už v dubnu teploty neklesají pod 15 °C.
Historie
Region byl vnímán vždy jako zastávka na trase z Evropy na Blízký východ.
V roce 333 zde vypukla rozsáhlá epidemie moru, která zachvátila celou tehdejší Kilikii.
Úrodný a strategicky významný region byl po dlouhou dobu východním pohraničím Byzantské říše a bylo o něj svedeno spoustu bojů, např. s arabskou říší nebo s arménskou. +more V souvislosti s některými změnami se zde v 12. století usadili kočovní Turkmeni.
Během období existence Osmanské říše byla lokalita součástí Adanského vilájetu. V 30. +more letech 20. století zde došlo v rámci krize v Osmanské říši k bojům s egyptským správcem Ibráhímem pašou, který region na 8 let opanoval. Během jeho vlády se nicméně podařilo rozšířit ve velkém pěstování bavlny, které se zde úspěšně udrželo až do současnosti. Bavlna zde sice byla pěstována již v antice, nicméně až v první polovině 19. století dosáhla její produkce úctyhodných rozměrů.
Až do 19. +more století byla celá pláň z velké části zalesněná (dle cestovatelů duby Quercus infectoria). Na přelomu 19. a 20. století byly některé bažinaté části vysušeny, resp. odvodněny, aby zde mohla být vytvořena nová pole. To bylo učiněno v souvislosti s odlesňováním, ale především kvůli rostoucímu počtu obyvatel, jak se do regionu stahovali různí kolonisté. Celý proces probíhal živelně a bez jakéhokoliv plánování nebo systematizace. I v 20. století docházelo k změnám obyvatelstva, a to jednak kvůli rozpadu Osmanské říše po první světové válce a kvůli migraci. Dodnes je Çukurova oblíbená pro sezonní pracovníky.
Pro zamezení dlouhodobých povodní, které způsobovaly do jisté míry i škody na místním hospodářství, byly řeky, které regionem Çukurova protékají, přehrazeny a jejich tok regulován. Např. +more roku 1956 byla dána do užívání přehrada Seyhan Barajı, která zatopila část údolí řeky nad Adanou. V letech 1967-1972 také vznikla vodní nádrž Kozan Barajı na vodním toku Kilgen Çayı, přítoku Ceyhanu.
Ekonomika
Oblast je intenzivně zemědělsky využívána. Kromě např. +more kukuřice nebo sóji se zde mimo jiné pěstují také citrusy a arašídy. Velmi úspěšně se zde také daří bavlně, v některých letech činila výměra plochy pro pěstování bavlny až více než polovina z veškeré úrodné půdy regionu. Úrodnost místních polí je daná především velkým počtem říčních sedimentů z velkých vodních toků, které sem směřují z pohoří severně od roviny. Je zde možné uskutečnit až tři sklizně během jediného roku.
V některých částech regionu se také těží různé kovy. Rozšířená je také těžba vápence. +more V Çukurově se nachází až 14 % veškerých zásob pemzy v Turecku. V některých částech regionu byla také nalezena ropa.
Okolo velkých měst se nachází rozsáhlé průmyslové zóny, např. mezi Adanou a Ceyhanem.
Turistický ruch zde existuje, není však natolik rozšířen, jako např. na pobřeží Turecka poblíž města Adana apod.
Kultura a umění
Těžký život původních rolníků byl často oblíbeným námětem různých tureckých režisérů, např. mezi ně patřil Yılmaz Güney se svým filmem Naděje z roku 1970.