Cesko.wiki Čánka
Author
Albert FloresČánka je vesnice, část města Opočno v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Opočna. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 87 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 251 obyvatel.
Čánka je také název katastrálního území o rozloze 4,26 km2. V katastrálním území Čánka leží i Dobříkovec.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.
Exulanti
Stejně jako z okolních obcí (Králova Lhota, Rohenice, Vysoký Újezd aj. ) odcházeli do exilu i nekatolíci z obce Čánky. +more V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků či odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z těchto důvodů prokazatelně uprchl v roce 1742 do Münsterbergu v pruském Slezsku.
* Jakub Macek, dvanáctikorcový chalupník z obce Čánky, s manželkou Dorotou a syny Janem (11 let), Jiříkem (9) a Václavem (7). V Münsterbergu byl i lednu 1746, kdy zažádal o místo v nově vznikající české kolonii Husinec. +more Tam je v roce 1750 zaznamenán jako jeden ze zakladatelů této obce. V Husinci se oženil dne 4. 11. 1760 i jeho syn Jan (zemřel 10. 5. 1771 starý 36 let). I jeho čtyři děti měly později svatby v Husinci.
Kazatelem českého sboru v Husinci v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2. 4. +more1724-1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). +more Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do vlasti, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) udržuje i Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.
Pamětihodnosti
Reference
Literatura
EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 * EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Země otců. +more Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné.