Číhošť

Číhošť (v letech 1880-1900 Čihošť, německy Čihošt, od roku 1939 německy: Tschihoscht) je obec ležící na severozápadě okresu Havlíčkův Brod, 7 km severovýchodně od Ledče nad Sázavou. Patří mezi nejstarší obce na Ledečsku. První doložená zmínka o Číhošti je z roku 1347. Má obyvatel a její katastrální výměra činí 1628 ha.

Historie

První doložená zmínka o vsi Číhošť pochází z roku 1347, kdy se zde připomíná Ctibor s predikátem z Číhoště prodavší 3 lány a hospodu v Tupadlech křížovnickému klášteru v Drobovicích. Jako svědci smlouvy jsou uváděni Mstidruh z Chlumu a Vrbky a Artleb ze Sačana a Vrbky. +more V této době je již připomínán kostel Nanebevzetí Panny Marie uváděný v roce 1350 jako farní v děkanátu německobrodském.

Prvními doloženými erbovními znameními v historii obce jsou pečeti Ctiborova syna Haneka z Číhoště z let 1347 a 1357. Jejich vyobrazení se nachází v Atlasu erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty od Augusta Sedláčka (svazek 5, str. +more 141 a 181). Hanek prodal v roce 1362 ves Marešovi z Druhanova, který po svém přesídlení na zdejší tvrz přijal predikát z Číhoště.

V letech 1384-1392 byl majitelem vsi Kuneš z Číhoště, který ji v roce 1392 prodal. Po brzké smrti dalšího známého majitele vsi Jana z Číhoště se majetku ujala jeho žena Přiba, která ho po svém odchodu do kláštera prodala správci Aleši, později Aleši z Číhoště. +more Ten je připomínán roku 1424.

Koncem 15. +more století je jako majitel obce připomínán Matouš z Chřenovic a z Číhoště, záhy vystřídán Janem Špetlem z Prudic a Žlebů, který Číhošť v roce 1500 prodal Michalu Slavatovi z Chlumu a Košumberka. Roku 1578 bylo zdejší panství připojeno k Ledči, jejímž majitelem byl Jaroslav Trčka z Lípy. Od této doby byla Číhošť nedílnou součástí panství ledečského, podobně jako například obec Kožlí.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Jiří Novák, od roku 2010 tuto funkci zastává Jaroslav Tvrdík.

Číhošťský zázrak

Ve dnech 11. +more a 25. prosince 1949 došlo v místním kostele k dosud nevysvětlenému pohybu kříže na hlavním oltáři. V obci byl 22. února 1990 slavnostně odhalen pomník kněze Josefa Toufara, který byl v době Číhošťského zázraku v Číhošti farářem a kterého příslušníci StB během „vyšetřování“ události umučili k smrti. Roku 2015 byly ostatky, identifikované jako Toufarovy, pohřbeny v hrobce číhošťského kostela (uložení v chrámu Nanebevzetí Panny Marie, přímý přenos ČT2 slunečná neděle 12. července 2015) za účasti tisíců věřících i zahraničních hostů. Doprovodnou mši, při níž ležela u rakve mučedníka kytice prezidenta Zemana a jeho choti, celebroval královéhradecký biskup Jan Vokál.

Návrh znaku a vlajky

Při výběru návrhu na zhotovení znaku a vlajky obce Číhošť byly pečlivě zvažovány všechny jeho charakteristiky - kulturní, geografické, historické, architektonické, společenské, jazykovědné, komunikační, heraldické, vexilologické, estetické, sémiologické a sémiotické.

Hlavní ideou návrhu znaku byla reflexe historie obce Číhošť spojená s dominantou, kterou v obci je bezesporu zdejší gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Proto byl do prvního návrhu schváleného zastupiteli obce dán kostel celý, avšak návrh nebyl schválen. +more V současné podobě tak zastupuje tuto jedinečnou památku pouze kostelní věž. K tomu je třeba ještě poznamenat, že při schvalování znaku a vlajky v obci bylo zastupitelům celkem předloženo 18 variant. Před několika lety byl poblíž obce vyměřen střed České republiky, což v levé části polceného štítu symbolizuje černý kříž. Ten také připomíná dávnou křižovatku cest a utrpení a smrt zdejšího faráře Josefa Toufara po událostech historicky označovaných jako číhošťský zázrak.

Barevnost vycházející ze staletého připojení Číhošti k panství ledečskému je kombinací stříbrné a červené, respektive bílé a červené barvy. Červená však na znaku má význam i historický, protože se v roce 1648 poblíž obce odehrál jediný střet (bitka) se švédským vojskem na Ledečsku. +more Stříbrná na znaku Číhoště nese původ ve zdejších dolech na stříbrnou rudu nacházející se po staletí nedaleko obce. V roce 1781 bylo po nálezu několika žil navrženo kutnohorskému hormistrovi, aby zde byla obnovena těžba rudy, která však v roce 1783 skončila z důvodu rozbití vodního čerpadla a zatopení dolů. Autorem návrhu znaku a vlajky je Tomáš Zdechovský, který zhotovil například znak a vlajku obcím Kožlí u Ledče nad Sázavou, Dolní Čermná, Veselá, Písek, Chlumec nad Cidlinou nebo Třebechovice pod Orebem.

Části obce

Číhošť * Hlohov * Hroznětín * Tunochody * Zdeslavice

Památky v obci

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomínán již roku 1350 jako farní kostel *Expozice Josef Toufar v kostele *Hrob Josefa Toufara v kostele *Pomník Josefu Toufarovi před kostelem, autorem je Roman Podrázský *Symbolický hrob Josefa Toufara před kostelem

Zajímavosti

Geometrický střed Česka

V katastru obce byl geodeticky zaměřen střed České republiky. Tento bod byl určen několika nezávislými zdroji. +more Nalézá se asi 400 m severovýchodně od kostela. Jeho zeměpisné souřadnice jsou: Je to vlastně těžiště plochy vymezené státní hranicí, přičemž není brán v úvahu rozdíl nadmořských výšek. Na místě těžiště v nadmořské výšce 527,9 m byl 12. prosince 2006 vztyčen pamětní kámen. Podle některých odborníků je tento střed pouze jedním z geografických středů Česka, zaměřený geodeticky, proto je vhodnější jej označovat jako „geometrický střed“.

Vrch Borovina

Jihovýchodním směrem se nachází vrch Borovina (585 m), z kterého je možný rozhled do širokého okolí. Za příhodných podmínek je možno odtud vidět i Sněžku (1603 m).

Hasičské muzeum

Hasičské muzeum v Číhošti je malé muzeum v obci, součástí jeho sbírek jsou dvě historické hasičské stříkačky.

Fotogalerie

Soubor:Číhošť - kostel Nanebevzetí Panny Marie. jpg|kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti Soubor:Náves v obci Číhošť. +morejpg|Náves v obci Číhošť Soubor:Geografický střed České republiky. jpg|Střed České republiky Image:Louka u Hroznětína 1. JPG|Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 1 Image:Louka u Hroznětína 2. JPG|Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 2 Image:Louka u Hroznětína 3. JPG|Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 3 Image:Louka u Hroznětína 4. JPG|Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 4.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. cihost. +morecz/]Stránky obce[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160313030204/http://www. zememeric. cz/clanek. php. zaznam=1694%2F]Výpočet geografického středu České republiky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160322163927/http://www. zememeric. cz/clanek. php. zaznam=1746%2F]Střed České republiky[/url] * [url=http://www. lidovky. cz/praha-cihost-ted-i-bojanovice-dih-/zpravy-domov. aspx. c=A170215_210510_ln_domov_ele]Praha, Číhošť, teď i Bojanovice. Kde je opravdový ,střed‘ Česka. [/url] * [url=http://www. joseftoufar. cz/]Stránky věnované P. Josefu Toufarovi[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Ledečsko Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině