Červí díra

Technology

12 hours ago

Author

3D analogie k červí díře. Červí díra je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit „zkratku“ přes prostor a čas. Červí díra nemá souvislost s černou dírou.

Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einsteinův-Rosenův most“ (což je ale jen jeden z hypoteticky možných druhů červích děr). +more Název „červí díra“ se pak vysvětluje analogií k červovi, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává jablkem samotným k jinému bodu na jeho povrchu, necestuje tedy (dvoudimenzionálně) po povrchu jablka, ale užívá (třídimenzionální) zkratky právě červí dírou.

Obdobně - dle teorie - lze pak překlenout dva velice vzdálené body ve vesmíru, využívaje zakřivení časoprostoru. Pozorovatel prošlý červí dírou nikde nepřekračuje hranici rychlosti světla, přesto ale má v důsledku překonávat vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji, než světelný paprsek letící přímo. +more I toto je ale na základě ER=EPR zpochybňováno, a i kdyby červí díra existovala, tak cestování bude pomalejší než klasické.

Většina dnes známých řešení rovnic Obecné teorie relativity obsahujících červí díru je buďto nestabilních, nebo využívá exotické formy hmoty (zpravidla v extrémně velkých množstvích).

Ve sci-fi

Takovému fyzikálnímu útvaru se dostalo pozornosti autorů sci-fi, kteří ve svých dílech používají metod cestování nadsvětelnou rychlostí (Faster Than Light - FTL).

Výskyt

Star Trek (seriál) - přestože hlavní metodou cestování nadsvětelnou rychlostí je warp, vyskytuje se v něm několik červích děr. Nejznámější a jediná stabilní je bajorská červí díra u stanice Deep Space Nine. +more * knihy Davida Webera a Honor Harringtonová - i zde existuje jiná metoda cestování nadsvětelnou rychlostí, ovšem červí díry jsou preferovány pro výrazně větší rychlost. Hvězdné soustavy s větším množstvím (stabilních) červích děr jsou důležitými strategickými body. * knihy Petera F. Hamiltona Pandořina hvězda, Jidáš zbavený pout - lidstvo díky technologii červích děr cestuje mezihvězdným prostorem nadsvětelnou rychlostí, jsou budovány a udržovány jako dopravní tepny s pravidelným provozem nebo se razí pro cestu konkrétní lodi na zadané koordináty * Stargate SG-1, Stargate Atlantis a Stargate Universe (seriály) - pro přesun vesmírných lodí se používá hyperprostor, významné jsou ovšem i artefakty zvané hvězdné brány, stroje schopné propojit se mezi sebou červí dírou a přenášet po omezenou dobu (38 minut, za určitých podmínek může být tato doba neomezena) jedním směrem hmotu a oběma směry informace. * Battlestar Galactica (seriál) - zde se pro přesun lodí koloniální flotily používaly motory FTL, jejichž palivo bylo vzácné tilium vyskytující se na některých meteorech * Farscape (seriál) * Kontakt (1997, film) * Červený trpaslík (seriál), zvaná jako časová díra (time hole) * Futurama (1999, seriál) * Deja Vu (2006, film) * Thor (2011, film) * Crysis 3 (hra) * Interstellar (2014, film) * Horizont události (1997, film) * Městečko záhad - bezedná díra v epizodě 14, hlavní postavy spadnou do červí díry * The Flash (2014, seriál) * Doctor Who (seriál) * Thor: Ragnarok (2017, film. Thor a Hulk utíkají z planety Sakaar Ďáblovou řití) * Strážci Galaxie Vol. 2 (2017, strážci používají „vstupní body“ pro skoky vesmírem) * Avengers: Infinity War (2018, film) *Futurama: Roswell That Ends Well. Fry při implozi hvězdy dá do mikrovlnné trouby popcorn v alobalu, to vytvoří průchod do minulosti a ocitnou se v červenci roku 1947 *[url=https://www. youtube. com/watch. v=j64oZLF443g]In Space With Markiplier - Part 1[/url] Loď Invincible II je zaseknutá v červí díře a proto je možné pro Kapitána cestovat mezi časem a prostorem. Teleportace na místo je náhodná a není možné určit, kde je jeho další destinace. Taktéž může za pomocí červí díry cestovat v čase, to ale také nemůže nijak ovlivnit.