Cesko.wiki Česká křídová pánev
Author
Albert FloresČeská křídová pánev je rozsáhlá pánev, největší v Česku dochovaný sedimentační prostor, který se rozprostírá od Drážďan v Sasku, v Česku přes Děčín, severními Čechami přes Polabí až k Blansku u Brna. V Česku je pánev asi 300 km dlouhá na ploše asi 14,6 tisíc km². Vznikla ve svrchní křídě v jediném sedimentačním cyklu (stupně cenoman až santon). Původní rozsah byl mnohem větší než jeho zbytek, který je patrný na geologické mapě v dnešní době, jelikož značná část pánve podlehla pokřídové erozi a vrásnění. Větší část pánve tvoří geomorfologickou jednotku Česká tabule.
Popis
Pánev vznikla díky transgresi, tj. výraznému globálnímu zvýšení hladiny moře ve svrchní křídě. +more Moře (tzv. křídové moře) tehdy zaplavilo rozsáhlá území včetně větší části území současného Česka. Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy v podobě mocných zpevněných sedimentárních hornin a fosílií.
Sled sedimentární výplně
Podle litostratigrafie se pánev dělí na několik jednotek - souvrství:
* perucko-korycanské souvrství - zastoupeny jsou sedimenty kontinentální, brakické až mořské stáří alb. -cenoman ** perucké vrstvy - mocnost do 60 m, sladkovodní říční, jezerní, lagunární pískovce a aleuropelity, v nejvyšší části slojky hnědého uhlí (Moravská Třebová), uranonosné vrstvy (Stráž pod Ralskem), jílovce těženy pro keramické účely (Měcholupy, Peruc) ** korycanské vrstvy - již mořský vývoj - kaolinické pískovce, slepence, vápnité jíly, jílovité pískovce, těžen pískovec u Hořic pro sochařské účely a jako stavební materiál, glaukonitové písky u Blanska pro využití ve slévárenství, ložiska uranu v okolí Stráže pod Ralskem * bělohorské s. +more - 30-130 m, spodní turon, slínovce se spongility = opuka, pískovce (kaňon Labe u Děčína) * jizerské s. - 15-400 m, střední turon, mělkovodní sedimenty, střídání slínovců, slínitých pískovců a pískovců (skalní město u Hřenska) * teplické s. - 30-110 m, svrchní turon-spodní coniak, díky regresi moře mezi spodním a středním turonem začíná často transgresívním horizontem s prachovci, které obsahují fosfátové konkrece či glaukonit, následují vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce * rohatecké vrstvy - mělkovodní vápnité jílovce až slínovce, zvané „zvonivé inoceramové opuky“ * březenské s. - do 250 m, střední-svrchní coniak, v severní a východní části dochází k ústupu moře, sedimentují flyšoidní a písčité uloženiny (Prachovské skály, Hruboskalsko, okolí Mnichova Hradiště), ve střední a západní části se ukládají vápnité jílovce až slínovce * merboltické s. - do 150 m mocnosti, stáří santon, již typicky regresivní vrstvy zachované jako relikt v okolí Děčína - kaolinické pískovce, prachovce, jílovce Vrstvy odpovídající české křídové pánvi jsou zastoupeny v Polické pánvi (do 500 m, jizerské vrstvy - Adršpašsko-teplické skály) a Králickém příkopu - pískovce (korycanské v. ) o mocnosti několika metrů, převažující slínovce turonu s lavicemi pískovců.
Paleontologie
V rámci sedimentů různých souvrství v rámci České křídové pánve již bylo objeveno množství pozoruhodných druhohorních obratlovců, mezi nimi například jediný známý "český" ptakoještěr druhu Cretornis hlavaci nebo jediný dosud pojmenovaný dinosaurus z našeho území - Burianosaurus augustai.