České stavy

Technology

12 hours ago

Author

Majestát Rudolfa II. z roku 1609 zaručující stavům práva třicetileté války. (Dobová mědirytina z Theatrum Europaeum) České stavy, někdy též zastarale čeští stavové, respektive česká stavovská obec byla společenská třída v zemích Koruny české. Existovala od konce 13. století.

Duchovní stav neexistoval již od doby husitské revoluce.

Historie

Samostatná stavovská obec v zemích Koruny české a následně i stavovský zemský sněm se začaly formovat za panování posledních Přemyslovců na konci 13. +more století. Nejprve vznikly stavy vyšší šlechty a duchovenstva, v době husitského hnutí přibyla nižší šlechta a královská města, zatímco duchovenstvo dočasně nesmělo zasedat na českých sněmech, čímž bylo fakticky vyřazeno z politického života.

V 16. století v Českých zemích existovaly tři základní stavy, panstvo, rytířstvo a města. +more Stavy měly politickou moc, scházeli se na zemských sněmech, kde rozhodovali o zásadních politických i ekonomických záležitostech v zemi výši daní, či volili krále. V 15. -16. století měly svůj vlastní stavovský sněm také všechny vedlejší země Koruny české. Jejich složení se lišilo. Na rozdíl od českého království zasedali na těchto sněmech také církevní preláti, ale v Horní Lužici chyběla nižší šlechta, zatímco ve Slezsku tvořila zvláštní stav ještě knížata.

České stavovské povstání

Svou nejvýznamnější roli české stavy sehrály na počátku 17. +more století. Zvolily si za svého krále falckého kurfiřta Fridricha. Ten byl ostatně kandidátem na českého krále již za vlády panovníka Rudolfa II. , jenž neměl oficiálního potomka. Jiným kandidátem českých stavů na trůn byl také zástupce z řad domácí šlechty Albrecht Jan Smiřický, ten však zemřel příliš brzy.

Ferdinand II. se kvůli způsobu své politiky (prosazoval absolutistický způsob vlády, popíral práva šlechty, porušil Rudolfův majestát apod. +more) stal v řadách českých stavů brzy nepopulárním. Někteří jeho odpůrci zahájili dne 23. května 1618 pražskou defenestrací české stavovské povstání a 19. srpna 1619 byl Ferdinand generálním sněmem zemí Koruny české prohlášen za sesazeného.

Konec stavovské rebelii po bitvě na Bílé hoře učinilo Obnovené zřízení zemské českého krále a moravského markraběte, císaře Ferdinanda II. +more, nařízení pro země Koruny české, vydané bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce. Nejdůležitějších stavem na českém sněmu se stalo duchovenstvo, podporující habsburského panovníka a následný absolutismus.

K převaze panovnické moci nad stavovskou spěl vývoj nejenom v českých zemích, ale také v jiných evropských monarchiích, Španělsku a Francii, později také v Anglii. Stavovskou monarchii (imperium mixtum) vystřídala pozvolna absolutní monarchie (imperium absolutum), která omezila moc stavů na minimum. +more To znamenalo v mnoha případech omezení nebo úplný konec svolávání stavovských zastupitelstev, jako v Čechách po porážce stavovského vojska dne 8. 11. 1620.

Většina účastníků českého stavovského povstání byla potrestána zabavováním majetku a práv, který pak dostali zástupci české katolické církve. 27 vůdců tohoto povstání dne 21. +more 6. 1621 bylo popraveno.