Češi v Srbsku

Znak České národní rady v Srbsku Budova obecního úřadu Bela Crkva, ve které je sídlo České národní rady

Češi představují v Srbsku jednu z mnohých národnostních menšin. 1 824 osob, které se hlásí k české národnosti, je soustředěno hlavně v oblasti jihobanátského okruhu ve východní Vojvodině na hranici s Rumunskem.

Nejznámějším místem, kde se soustředí česká národnostní menšina, je obec Češko Selo, která je součástí okresu Bela Crkva, kde sídlí Česká národní rada v Srbsku, která zastupuje zájmy české národnostní menšiny v Srbsku.

Počátky osídlování

První Češi se na území dnešního Srbska objevují již koncem 18. století, v rámci plánované kolonizace Banátské vojenské hranice v období vlády Marie Terezie. +more K výraznému zvýšení zájmu o přesídlení z území Čech dochází zejména ve dvacátých letech 19. století. Češi odcházeli především ze sociálních a ekonomických důvodů. Dnes v Srbsku žije přes dva tisíce obyvatel českého původu. Soustřeďují se zejména v malých obcích jižního Banátu a ve městě Bělehrad.

Počátky osídlování území dnešního Srbska českými kolonisty spadají do první poloviny 19. století. +more Češi se sem hromadně stěhují v několika vlnách a to především do oblasti jižního Banátu. Po roce 1848 se centrem Čechů stává také Bělehrad, kde se však usazují většinou rozptýleně mezi ostatní obyvatelstvo.

Češi přišli do východní části jižního Banátu ve dvou vlnách, v letech 1823-1826 na soukromou iniciativu dřevařského podnikatele a v letech 1826-1830 iniciativou vojenského velení Hranice a Dvorské válečné rady. Postupně zde vytvořili silnou českou menšinu, která v polovině 19. +more století žila v sedmi čistě českých vesnicích, a také v mnoha dalších hraničářských obcích. V obci Bela Crkva se Češi objevují už v 18. století a jednalo se především o lidi zámožné a vzdělané. Roku 1837 přišli kolonisté z izolované české obce Schönthal, kde byly zřejmě nejhorší životní podmínky, do pusté oblasti, kde oficiálně zakládají novou obec Češko Selo, která se poměrně úspěšně rozvíjela a deset let po založení se zde začíná i česky vyučovat. Nezámožní rolníci se sem začínají stěhovat až po zrušení vojenské hranice. Česká kolonie vzniká také v srbské obci Kruščica roku 1834. Čeští kolonisté byli velice prosperujícími zemědělci a srbské obyvatelstvo se od nich naučilo racionálně obdělávat půdu. Mimo vojenskou hranici se Češi usazují v roce 1838 v obci Veliko Središte a v roce 1920 se usazuje několik českých rodin také v obci Gaj.

V letech 1872-1873 zaniká Banátská vojenské hranice a v roce 1920 je oblast Banátu rozdělena Trianonskou smlouvou mezi Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rumunsko. Záležitost původu našich krajanů zůstává nedořešena. +more Pokud jde o původ Čechů, žijících v dnešním srbském Banátě, nelze za současného stavu bádání jednoznačně určit v kterých oblastech Čech měli první kolonisté své kořeny. První čeští osadníci pocházeli zejména ze středních Čech (Čáslavsko, Berounsko, Kouřimsko, okolí Poděbrad, Příbramsko), částečně pak z jihozápadních Čech (Plzeňsko, Klatovsko). Do obce Veliko Središte přicházejí Češi především z hanáckoslováckých obcí v okolí Klobouk u Brna.

První zprávy o českých kolonistech v Bělehradě se dochovaly z třicátých let 19. století, k organizovanější vlně osídlování dochází až po roce 1848. +more Přicházeli sem zejména odborníci z rozmanitých oborů, kterých bylo v Srbsku nedostatek. Začít nový život v Bělehradě bylo pro příchozí krajany také tvrdým oříškem, nicméně nikdy nemuseli čelit situaci, kdy by museli bojovat o holou existenci, jak tomu bylo u krajanů v Banátě.

Srbové si na Češích cenili zejména jejich vzdělanosti, činorodosti a smyslu pro pořádek, a v mnoha oborech nebo hospodářských aktivitách patřili právě Češi k místním průkopníkům či zakladatelům. Jednalo se zejména o lékaře, učitele, inženýry, umělce, mlynáře, pivovarníky, krejčí, obuvníky, řezníky a truhláře. +more V tomto předválečném období vytvořili Češi v Srbsku řadu podniků (filiálky bank, cukrovary, pivovary).

Po roce 1878 sem přicházejí stavitelé a řemeslníci v souvislosti s výstavbou silnice a železnice. V čase okupace Československa zde nacházejí útočiště zejména uprchlíci židovského původu. +more Fenoménem z doby komunistické totality bylo také provdávání Češek za Jugoslávce pracující v Československu a následný odchod do manželovy rodné země.

Současná situace

K české národnosti se v Srbsku v roce 2002 přihlásilo 2 211 osob (z toho 1 648 ve Vojvodině a 563 v centrálním Srbsku). Nejpočetnější jsou Češi v obcích Bela Crkva (511), Kruščica (231), Gaj (137), Veliko Središte (57) a ve městech Bělehrad (422) a Novi Sad (119).

K české národnosti se hlásí vlivem asimilačních procesů stále méně obyvatel Srbska. Díky nedostatku pracovních míst krajané také často reemigrují zpět do České republiky. +more Největší procento Čechů jsou lidé v produktivním věku, pracují především v zemědělství. Většina Čechů v Srbsku dnes žije ve smíšených manželstvích, integrují se do většinové srbské společnosti. Jsou však hrdí na své české kořeny a snaží se uchovat zvyky svých předků. Svou národní identitu Češi vyjadřují hlavně spolkovým životem. Dbají na zachovávání tradic a kultury, uchovávají si povědomí sounáležitosti s českým národem. Krajané preferují především místní folklór. Nejvíce se české zvyky a tradice udržely v malých banátských obcích. Míra asimilace je individuální. Nejpatrnější je asimilace jazyková, nejmladší generace již česky téměř nemluví.

Známí Češi v Srbsku

Čeněk Slepánek - spisovatel, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929 * František Alexandr Zach - vojenský teoretik * Emil Hájek - hudební teoretik * Rudolf Nováček - vojenský skladatel

Odkazy

Reference

Literatura

KOKAISL, Petr a kol. [url=https://books. +moregoogle. cz/books. id=cS_le3UKNBQC&lpg=PA283&dq=srbsko&hl=cs&pg=PA230#v=onepage&q=srbsko&f=false]Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. (online)[/url] Praha: Za hranice: Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. . * HLADKÝ, Ladislav a kol. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, 2010. . * [url=http://books. google. cz/books. id=cS_le3UKNBQC&printsec=frontcover&dq=krajan%C3%A9&cd=4#v=onepage&q&f=false]KOKAISL, Petr a kol. Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Praha, 2009. [/url] . * * * * ŠTĚPÁNEK, Václav. Česká kolonizace Banátské vojenské hranice na území srbsko-banátského hraničářského pluku. In: Hladký, Ladislav - Chocholáč, Bronislav - Jan, Libor - Štěpánek, Václav. Od Moravy k Moravě. Z historie česko-srbských vztahů v 19. a 20. století. Brno: Matice moravská, 2005. . * ŠTĚPÁNEK, Václav. Mizející menšina. Historie a současnost českého osídlení v srbském Banátě. In: Národopisná revue ročník XIII. 1/2003 Ústav lidové kultury Strážnice 2003. * UHEREK, Zdeněk. Češi v Bosně a Hercegovině: antropologické pohledy na společenský život české menšiny v zahraničí. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2011.

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20161123034923/http://www.savetceha.rs/]Česká národní rada v Srbsku[/url]

Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku Srbsko Kategorie:Srbové českého původu