Cesko.wiki Ľudovít Vladimír Rizner
Author
Albert FloresĽudovít Vladimír Rízner (26. dubna 1871, Vrútky – 18. června 1926, Brno) byl slovenský spisovatel a novinář. Patří mezi významné představitele slovenského naturalistického románu. Narodil se ve Vrútkách na Slovensku, v rodině železničního úředníka. Studoval na gymnáziu v Trnavě, kde se začal aktivně zapojovat do kulturního života. Poté studoval filosofii a germanistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Během studií se seznámil s literárním kroužkem Moderní revue, v níž se stal redaktorem. Jeho literární tvorba byla silně ovlivněna naturalismem, tedy směrem, který se snaží zobrazovat svět realistickým způsobem a odkrývat sociální problémy. Přestože se Rízner určitým způsobem k naturalismu hlásil, často byl kritizován za nedostatek přesvědčivosti a umělecké jistoty ve svých dílech. Jeho nejznámější román se jmenuje Tichý boj (1907), ve kterém netají kritický pohled na národnostní i sociální problémy tehdejšího slovenského venkova. Další díla, jako Sen z temnot (1909) a Božia majka (1915), také pojednávají o životě slovenského maloměsta a jeho obyvatel. Rízner vedle literární tvorby také aktivně působil v oblasti novinářství a publicistiky. Byl redaktorem několika časopisů a účastnil se různých společenských debat. Spolu s dalšími literáty se snažil o vytvoření moderní slovenské spisovné normy. Ľudovít Vladimír Rízner zemřel v Brně v roce 1926 ve věku 55 let. Jeho literární odkaz zůstává dodnes jako důležitá součást slovenské literatury.
Ľudovít Vladimír Rizner (10. března 1849, Zemianske Podhradie - 7. října 1913, Zemianske Podhradie) byl slovenský spisovatel, zakladatel slovenské bibliografie, pedagog, etnograf a historik.
.jpg)
.jpg)
Životopis
Jeho otcem byl učitel Karol Ernest Rizner a matkou Mária Kadlečíková. Po vychození lidové (dnes základní) školy v rodném Zemianskom Podhradie, kde ho učil i jeho otec, studoval od roku 1861 na bratislavském Evangelickém lyceu. +more Následně pokračoval na gymnáziu v Modre a na Vyšším slovenském gymnáziu v Revúci. Tato studia však nemohl jednak z rodinných (kvůli nemoci svého otce) a také z finančních důvodů dokončit. Roku 1869 se proto vrátil do Zemianského Podhradia a začal svému nemocnému otci jako pomocný učitel vypomáhat ve škole. A když roku 1870 Riznerův otec zemřel, stal se jeho nástupcem.
Riznerův rodný dům Roku 1873 složil na tzv. +more „Trnavskej praeparandii“ učitelskou zkoušku. Ve výuce vedle osnovami předepsané učební látky zasvěcoval své studenty i do tajů zeměpisu a historie. Obdivoval Jana Amose Komenského a jeho myšlenky zahrnoval do svého pedagogického působení. Potřebné pomůcky do výuky si sám vyráběl, vzdělával se a o svém osobním volnu (během prázdnin) navštěvoval známé knihovny či si dopisoval se zahraničními bibliografy.
Vedle učitelského působení se věnoval také dalším aktivitám. Zakládal knihovny, spolky a staral se o vědomostní osvětu nejen svých školáků, ale i ostatních obyvatel svého regionu. +more Pro svou činnost byl ovšem (především pro podporování názoru o panslavismu) pronásledován uherskou církevní vrchností.
Dne 29. +more ledna 1872, kdy mu bylo 22 let, se v rodném Zemianském Podhradí oženil s Alžbetou Poláčkovou a z jejich manželství vzešly čtyři děti.
Literární činnost
Rizner redigoval odborný časopis „Obzor“ či „Knižnicu slovenského ľudu“, přispíval do slovenských i českých kalendářů, které tehdy (vedle dnes obvyklých týdenních plánů) obsahovaly i další - vzdělávací - informace. Své příspěvky zasílal též do časopisů a vědeckých publikací a podílel se i na Ottově slovníku naučném. +more Za jeho nejvýznamnější dílo je pokládána šestisvazková „Bibliografia písomníctva slovenského na spôsob slovníka od najstarších čias do konca roku 1900“, ke které připojil i archeologickou, historickou, místopisnou a přírodovědeckou bibliografii. Díky tomu, že vycházela ve druhé polovině 19. století, tedy v době útlaku slovenského národa ze strany Uhrů, působila buditelsky na slovenský lid.
O Riznerově vlasteneckém cítění svědčí i jeho citát:
Z dalších děl: * básnická sbírka „Od srdca k srdcu“ * „Dialektický sborník Bošáckej doliny“ * „Materiál k topografickému slovníku“ * „Denník“
Riznerova činnost měla vliv na dílo jeho neteře, slovenské spisovatelky Ľudmily Riznerové-Podjavorinské.
Památka Ľudovíta Vladimíra Riznera
Základní a mateřská škola v Bošáci Na Riznerovu počest byla +more_říjen'>3. října 2009 u příležitosti výročí 50. let od svého otevření přejmenována škola v Bošáci na „Základní školu s mateřskou školou Ľudovíta Vladimíra Riznera“.
A Riznerovo jméno nese i knihovna v Novém Městě nad Váhom.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození 10. +more března Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí 7. října Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští encyklopedisté Kategorie:Pohřbení v Zemianském Podhradí Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Zemianském Podhradí Kategorie:Úmrtí v Zemianském Podhradí.