Řecké námořnictvo

Řecké námořnictvo (Πολεμικό Ναυτικό) je částí ozbrojených sil Řecka. V letech 1833-1924 a 1936-1973 se jmenovalo Královské řecké námořnictvo.

Historie

Boj za nezávislost

Obrněná loď Vasilissa Olga

Řecké námořnictvo hrálo důležitou roli ve osvobozenecké válce proti Osmanské říši v letech 1821-1829. Od té doby vývoj námořnictva ovlivňovala řecko-turecká rivalita. +more Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století Osmanské námořnictvo mohutně posilovalo, řecké získalo pouze dvě velké jednotky Vasilefs Georgios a Vasilissa Olga, doplněné o křižník Nauarchos Miaoulis. V době krétského povstání v letech 1866-1868 tak bylo příliš slabé a omezilo se zejména na přepravu materiálu a dobrovolníků. Po balkánské krizi roku 1885 námořnictvo posílily tři bitevní lodě třídy Hydra, doplněné torpédovými a dělovými čluny. Pro námořnictvo bylo výhodné i otevření Korintského průplavu roku 1893. Za Řecko-turecké války v roce 1897 posílené řecké námořnictvo dominovalo Egejskému moři, ale řecké porážce na zemi nezabránilo.

Balkánské války

Bitva u Elli. V čele pluje řecký pancéřový křižník Georgios Averof

Na počátku 20. století na Balkáně rostlo napětí a tamní státy mezi sebou závodily ve zbrojení. +more Osmanské námořnictvo bylo po válce z roku 1897 modernizováno, na což zareagovalo i Řecko. V letech 1906-1907 námořnictvo získalo osm torpédoborců postavených ve Velké Británii (třída Thyella) a Německu (třída Niki). Další výrazné posílení umožnil finanční dar podnikatele Georgia Averofa, využitý na stavbu moderního pancéřového křižníku Georgios Averof, patřící k italské třídě Pisa. Dále byly zakoupeny čtyři argentinské torpédoborce třídy Aetos a dva torpédoborce německé třídy V 1, postaveny dvě ponorky třídy Delfin, šest torpédových člunů třídy Aigli, devět obchodních lodí bylo upraveno na pomocné křižníky a staré bitevní lodě třídy Hydra dostaly modernější výzbroj.

Výrazná modernizace námořnictva proběhla právě na prahu balkánských válek. V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které Řecko bojovalo proti Osmanské říši. +more Řekcké námořnictvo vedl kontradmirál Paul Kountouriotis. Pod jeho vedením v prosinci 1912 zvítezilo v bitvě u Elii a v lednu 1913 v bitvě u Lemnosu. Během balkánské války se proslavil křižník Georgios Averof.

První světová válka

Kilkis

Součástí dalšího rozvoje námořnictva měly být i dva dreadnoughty. Roku 1912 byla u německé loděnice AG Vulcan objednána bitevní loď Salamis a roku 1914 ve Francii bitevní loď Vasilefs Konstantinos. +more Kvůli vypuknutí první světové války nebyla ani jedna dokončena. Dodána nebyla ani další plavidla objednaná ve Velké Británii. Dva lehké křižníky byly dokončeny jako britská třída Birkenhead a čtyři torpédoborce jako britská třída Medea. Roku 1914 však námořnictvo získalo pro Čínu postavený chráněný křižník Elli a dva téměř nové predreadnoughty americké třídy Mississippi, přejmenované na Kilkis a Lemnos.

Na počátku první světové války Řecko zachovalo neutralitu a odmítlo britskou výzvu k vystoupení proti Turecku po boku Bulharska (se kterým se o rok dříve střetlo v druhé balkánské válce). V zemi se střetávaly dva dominantní proudy. +more Neutralitu země podporovala konzervativní germanofilská pravice vedená řeckým králem Konstantinem I. , přičemž vstup do války na straně Dohody podporovali liberálové vedení premiérem Venizelem. Konflikt narostl po obsazení Soluně vojsky Dohody v říjnu 1915 a vyvrcholil vynuceným předáním plavidel řeckého námořnictva Dohodovým mocnostem v říjnu 1916. Řada plavidel, včetně křižníku Elli, od té doby sloužila pod francouzskou vlajkou. Naopak bitevní lodě Kilkis, Lemnos a pancéřový křižník Georgios Averof byly odzbrojeny (odstraněny závěry děl a munice) a ponechány se silně redukovanou posádkou. Dohodová námořnictva rovněž v Řecku využívala řadu základen (Korfu, Lemnos, zátoka Mudros či zátoka Suda).

Řecká ústavní krize skončila abdikací krále Konstantina I. , nástupem jeho syna Jiřího II. +more a ustavením prodohodové vlády vedené premiérem Venizelem. Do války se Řecko zapojila 2. července 1917. Po válce Řecko získalo několik plavidel od námořnictev Ústředních mocností. Jednalo se o rakousko-uherský torpédoborec třídy Huszár SMS Ulan, tří rakousko-uherské torpédovky třídy 82F a dvě torpédovky turecké třídy Akhisar.

Řecko-turecká válka

Za řecko-turecké války v letech 1919-1922 řecké námořnictvo podporovalo podporovalo pozemní síly, hlídkovalo a nakonec se zapojilo do evakuace poražené řecké armády a civilistů (250 000 osob). Na moři jej nikdo neohrožoval, neboť turecké námořnictvo, které nahradilo námořnictvo osmanské v pozici hlavního řeckého rivala, bylo od konce světové války internováno.

Druhá světová válka

Psara byl 20. dubna 1941 poblíž Athén potopen německými a italskými bombadéry

Dne 15. +more srpna 1940 potopila italská ponorka Delfino řecký minový křižník Elli, kotvící na ostrově Tinos. Italové tehdy s Řeckem nevedli válku, ale podnikali proti zemi sérii provokací. Útok byl o to odsouzeníhodnější, že byl proveden ve významný svátek řecké pravoslavné církve - v den Nanebevzetí Panny Marie. Oficiální komuniké řecké vlády sice pravilo, že křižník byl „potopen ponorkou neznámého původu“, nicméně řecké obyvatelstvo všeobecně tušilo pod jakou vlajkou tato ponorka slouží. Italsko-řecká válka vypukla v říjnu 1940, kdy italská vojska vtrhla do Řecka z území obsazené Albánie. V dubnu 1941 se do války proti Řecku zapojilo také Německo. Většina řeckého námořnictva unikla do Alexandrie. Bitevní lodě Kilkis a Lemnos, již využívané jen v pomocných rolích, v dubnu 1941 potopila Luftwaffe. V říjnu 1944 se námořnictvo vrátilo do Řecka. V tomto období Velká Británie zapůjčila řeckému námořnictvo řadu nových plavidel. Jednalo se například o jeden torpédoborec třídy B, jeden třídy E, tři eskortní torpédoborce třídy Hunt II, pět třídy Hunt III, čtyři korvety třídy Flower, dvě ponorky třídy U, čtyři ponorky třídy V a řadi minolovek, hlídkových člunů a dalších plavidel. Po válce země v rámci reparací získala italský lehký křižník Elli (ex Eugenio di Savoia).

Studená válka

V letech 1947-1949 se německou okupací poznamenanou zemí přehnala občanská válka. Řecká vláda požádala Spojené státy americké o finanční a hospodářskou pomoc. +more Součástí roku 1947 vyhlášené Trumanovy doktríny byly i dodávky druhoválečných plavidel pro řecké námořnictvo. Roku 1951 námořnictvo získalo dva torpédoborce třídy Gleaves a čtyři fregaty třídy Cannon, které v letech 1957-1958 náslědovaly dvě ponorky třídy Gato, v letech 1959-1962 šest torpédoborců třídy Fletcher (později ještě dva) v letech 1965 a 1972 dvě ponortky třídy Balao, roku 1972 ponorka třídy Tench a v letech 1971-1981 ještě jeden torpédoborec třídy Allen M. Sumner a sedm třídy Gearing. Početná byla rovněž výsadková a menší bojová plavidla. Mimo jiné torpédové čluny. Šest nových jednotek třídy Tjeld doplnily původně německé čluny tříd Silbermöwe a Seeadler.

Roku 1952 země vstoupila do NATO. Na rivalitě s Tureckem to však nic nezměnilo. +more Častým zdrojem sporů byly řecké ostrovy nacházející se v blízkosti tureckého pobřeží a vymezení výlučné ekonomické zóny. Napětí narostlo po objevu ložisek surovin v tamním šelfu. Dalším zdrojem sporů byl staus Kypru. Zatímco Řecko preferovalo nějakou formu jeho připojení (Enosis), Turecko prosazovalo nezávislost ostrova. Vyhlášení Kyperské republiky v roce 1960 situaci neuklidnilo a pozdější občanská válka vedla k intervenci ozbrojených sil obou států. V roce 1974 Turecko na ostrov provedlo invazi, čímž vznikl de facto stát Severní Kypr. Řecko v reakci na to v letech 1974-1981 opustilo vojenské struktury NATO. V 70. -80. letech námořnictvo výrazně posílily německé ponorky (osm Typu 209) a raketové čluny (čtyři třídy La Combattante II a deset třídy La Combattante III), vhodné pro operace v ostrovy překypujícím Egejském moři. V 80. letech země řešila náhradu za zastarávající druhoválečná plavidla. Snaha o rozvoj domácích loděnic byla silně limitována nedostatkem financí. Z Nizozemska byly získány dvě rozestavěné fregaty třídy Kortenaer, zařazené jako třída Elli. Řadu moderních plavidel se nakonec podařilo získat po skončení studené války z přebytků spojeneckých námořnictev. V letech 1991-1992 získalo čtyři americké raketové torpédoborce třídy Charles F. Adams a tří fregaty třídy Knox. V letech 1993-2003 bylo z Nizozemska získáno osm nadbytečných fregat třídy Kortenaer. V letech 1992-1998 navíc námořnictvo posílily čtyři fregaty třídy Hydra, z nichž tři postavily řecké loděnice.

Současnost

Modernizaci námořnictva komplikoval dlouhodobý nedostatek financí. Například roku 1998 byly objednány čtyři ponorky německého Typu 214, jejichž stavba proběhla v letech 2001-2016. +more Rovněž akvizice sedmi raketových korvet třídy Roussen zabrala dvacet let (2002-2022). V letech 2019-2022 námořnictvo získalo tři podpůrná plavidla (Atlas I, Iraklis a Aias) jako dar od podnikatele Panose Laskaridise. Roku 2020 námořnictvo získalo od USA darem čtyři hlídkové čluny amerického typu Mark V Special Operations Craft.

Současné složení řeckého námořnictva

Ponorky

Ponorka Papanikolis

* Typ 214 ** Papanikolis (S-120) ** Pipinos (S-121) ** Matrozos (S-122) ** Katsonis (S-123)

* Typ 209/1200 - Třída Poseidon ** Poseidon (S-116) ** Amfitriti (S-117) ** Okeanos (S-118) ** Pontos (S-132)

* Typ 209/1100 - Třída Glaukos ** Nereus (S-111) ** Triton (S-112)

Fregaty

Fregata Psara

* Třída Hydra ** Hydra (F-452) ** Spetsai (F-453) ** Psara (F-454) ** Salamis (F-455)

* Třída Elli ** Elli (F-450) ** Limnos (F-451) ** Adrias (F-459) ** Aegeon (F-460) ** Navarinon (F-461) ** Kountouriotis (F-462) ** Bouboulina (F-463) ** Kanaris (F-464) ** Themistoklis (F-465) ** Nikiforos Fokas (F-466)

Korvety

Korveta Roussen

* Třída Roussen ** Roussen (P-67) ** Daniolos (P-68) ** Krystallidis (P-69) ** Grigoropoulos (P-70) ** Ritsos (P-71) ** Karathanasis (P-78) ** Vlachakos (P-79)

Raketové čluny

Raketový člun Blessas Raketový člun Pezopoulos

* Třída Kavaloudis (La Combattante IIIN) ** Kavaloudis (P-24) ** Degiannis (P-26) ** Xenos (P-27) ** Simitzopoulos (P-28) ** Starakis (P-29)

* Třída Lascos (La Combattante IIIN) ** Lascos (P-20) ** Blessas (P-21) ** Mikonios (P-22) ** Troupakis (P-23)

* Třída La Combattante IIa ** Votsis (P-72) ** Pezopoulos (P-73) ** Maridakis (P-75)

Hlídkové lodě

Třída HSY-56A

* Třída Armatolos (Osprey 55) (2 ks) * Třída HSY-55 (2 ks) * Třída HSY-56A (4 ks) * Třída Island (4 ks) * Mark V Special Operations Craft (4 ks)

Minolovky

Třída Hunt (2 ks) * Třída Osprey (2 ks)

Výsadkové lodě

Třída Jason - tanková výsadková loď (5 ks) * Projekt 1232.2 Zubr - výsadkové vznášedlo (4 ks)

Pomocné lodě

Prometheus (A-374)

* Třída Etna - zásobovací tanker ** Prometheus (A-374)

* Třída Lüneburg - zásobovací tanker ** Aliakmon (A-470) ** Axios (A-464)

* Atlas I (A-471) - podpůrná loď (dar podnikatele Panose Laskaridise)

* Iraklis (A-472) - podpůrná loď (dar podnikatele Panose Laskaridise)

* Aias (A-473) - podpůrná loď (dar podnikatele Panose Laskaridise)

* Perseas (A-377) - podpůrná loď (dar podnikatele Panose Laskaridise)

* Kyknos I (A-484) - cvičná loď (dar podnikatele Panose Laskaridise)

Plánované akvizice

Třída Amiral Ronarc'h - střední fregaty (4 ks) * Námořnictvo má zájem o získání nizozemských víceúčelových fregat třídy Karel Doorman Van Amstel (F831) a Van Speijk (F828). * Námořnictvo má zájem o získání šesti nizozemských minolovek třídy Tripartite.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Námořnictvo Kategorie:Námořnictva podle zemí