Řehoř III.
Author
Albert FloresSvatý Řehoř III. (kolem roku 690 Sýrie - 28. listopadu 741 Řím) byl papežem od 18. března 731 do své smrti. Katolická církev slaví jeho svátek 28. listopadu. Byl posledním neevropským papežem až do zvolení Františka v roce 2013.
Původ a papežská volba
Řehoř pocházel ze Sýrie a díky tomu hovořil stejně dobře řecky jako latinsky. Papežem ho zvolili ihned po smrti +more'>sv. Řehoře II. , jeho nastolení se však protáhlo o více než měsíc, neboť se čekalo na potvrzení byzantského místodržitele v Itálii. Bylo to vůbec naposled, kdy volbu papeže stvrzovaly císařské úřady byzantské.
Hlavou církve
Největším problémem desetiletého Řehořova pontifikátu bylo obrazoborectví byzantského císaře Leona III. +more Syrského, které Řím odmítal. Papež svolal za tímto účelem na 1. listopadu 731 synodu do chrámu sv. Petra, kde shromáždění kněží schválili jeho protiobrazoboreckou politiku - výsledkem byl konflikt s Konstantinopolí, jež se vůči Řehořovi zprvu stavěla vstřícně. V reakci na rozhodnutí synody nařídil císař Leon, aby byla jižní Itálie církevně podřízena konstantinopolskému patriarchovi Anastasiovi, jednomu z předních obrazoborců. To znamenalo pro papežství vážnou ránu.
Další těžkosti vyvolával papežův napjatý poměr k langobardskému králi Liutprandovi, který vyvrcholil vpádem králových vojsk na římské území (738). Kromě čtyř měst - Orty, Amelie, Polimarzia a Bledy - postihlo drancování i samotný chrám sv. +more Petra. V nouzi se Řehoř obrátil s žádostí o pomoc na franského majordoma Karla Martela, avšak s nevalným úspěchem; pro Karla byl Liutprand vítaným spojencem v boji s Maury a navíc ho s ním pojilo osobní přátelství. Ohrožení ze strany Langobardů se tak vyřešit nepodařilo.
V roce 738 navštívil Řím apoštol Němců sv. +more Bonifác, aby získal souhlas s vybudováním církevní organizace v zaalpských krajích; ten také bez potíží obdržel. Již následujícího roku byly ustaveny čtyři nové diecéze - v Salcburku, Freisingu, Pasově a Řezně.
Řehoř III. , který obnovil či založil množství kostelů a klášterů, zemřel v listopadu 741, jen několik měsíců po smrti svých dvou významných současníků, císaře Leona III. +more a majordoma Karla Martela.
Odkazy
bazilice sv. Pavla za hradbami
Reference
Literatura
P. ALBERTI, Papežové, díl I/2. Od sv. Lva II. po Alexandra II. (od roku 684 do 1073), Přerov 1931, s. 31-35.
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
[url=http://www.newadvent.org/cathen/06789a.htm]Článek v Catholic Encyclopedia[/url]
Kategorie:Syrští papežové Kategorie:Italští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození 7. +more století Kategorie:Úmrtí 741 Kategorie:Úmrtí 28. listopadu Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Pohřbení v bazilice sv. Petra Kategorie:Muži.