Řehoř Veliký byl papežem a teologem, který žil v 6. století. Narodil se v Římě do významné senátorské rodiny a v mládí působil jako úředník u papeže. Po smrti rodičů se rozhodl věnovat se duchovnímu životu a vstoupil do benediktinského kláštera, kde se stal opatem.
V roce 590 byl zvolen papežem a přijal jméno Řehoř I. Během svého pontifikátu se věnoval především boji proti pohanství, herezi a pokrokům austrasijských Fráků. Snažil se o christianizaci Evropy a svými pastýřskými listy a díly měl významný vliv na duchovní život tehdejší doby.
Řehoř Veliký založil mnoho klášterů, podporoval vzdělávání a misie a také reorganizoval chod římské církve. Jeho nejznámějším dílem je "Morální pojednání o Jobovi", ve kterém se zabývá otázkou lidského utrpení a Boží spravedlnosti.
Řehoř Veliký zemřel v roce 604 a byl prohlášen za svatého. Jeho uctívání se rozšířilo po celé Evropě a Řehořovy teologické názory měly značný vliv na pozdější vývoj západní křesťanství.