Cesko.wiki Římská datace
Author
Albert FloresDatace římského kalendáře se prováděla pomocí pevně daných dat kalend, non a id, které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s fázemi Měsíce. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat. # Pokud se jednalo o jeden z těchto dní, používal se časový ablativ: Calendis, česky o kalendách (prvního). # Předcházející den se označoval výrazem pridie: pridie Calendas, česky den před kalendami (tj. poslední den předcházejícího měsíce). # V ostatních případech číslo v dataci určovalo, kolik dní zbývá do nejbližšího z těchto pevný dat, započítával se i tento den. Často se psalo ante diem x nebo a. d. x. Např.: ante diem III Calendas nějakého měsíce označuje předposlední den předcházejícího měsíce, neboli „kalendy (tj. 1.) nastanou třetí den“. Číslo v datu se psalo buď římskou číslicí (bez tečky) nebo latinskou řadovou číslovkou (po ante diem v akuzativu a samostatně v ablativu). Kalendy, nony a idy jsou v češtině stejně jako v latině vždy v množném čísle. Označují konkrétní den měsíce, případně i různě dlouhou část měsíce, která tomuto dni předchází.
Caesarovou reformou se kalendář definitivně změnil z lunisolárního na solární, kalendy, nony a idy pak zůstaly tradičním označením určitých dnů a ztratily svoji souvislost s fázemi Měsíce.
Kalendy
Kalendy (lat. Calendae, případně Kalendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři. +more Slovo je odvozeno od slovesa calare (dosud v italštině), které vyvolával tehdy kněz při novoluní. Původ tohoto slova a vyvolávání je ve významu dluhů, dluhopisů, na začátku měsíce se účtovalo, splácelo, snižovalo dluhy. Od kalend je odvozeno slovo kalendář.
Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad Calendas Graecas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „na svatého Dindy“, tj. +more nikdy, protože řecký kalendář žádné kalendy neměl.
Období kalend je období před nimi, nikoliv po kalendách, kalendy jsou po jejich období. Pro uvedení dne se odpočítávají od tohoto určujícího dne, prvního v měsíci, počítají se zpětně, od konce, od kalend včetně, nikoliv následně. +more Uvádí vlastně kolikátý den od tohoto konce období kalend.
Výpočet se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 (jeden den proto, že kalendy jsou první den měsíce následujícího a při přičtení počtu dnů měsíce předešlého jsme logicky stále na posledním dni předešlého, a druhý den proto, že Římané počítali do součtu dní i “dnešní” den, takže “třináct dní do kalend” znamenalo z dnešního pohledu dvanáct dní do kalend) a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). Tedy pro x Calendas : (m+2) - x. +more Protože kalendy jsou první den v měsíci, dny před nimi jsou v měsíci předešlém.
Např. : * XIII Calendas Novembris: (31+2) - 13 = 20. +more října (předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tedy 20. den předcházejícího měsíce října), * XI Calendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - 11 = 21. září, * I Calendas Octobris: 30+2 - 1= ~31. září, tedy 1. října.
Nony
Nony (lat. Nonae) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. +more den, v ostatních měsících 5. den. Nonae (deváté) označují devátý den před idami (včetně) a původně odpovídaly první čtvrti Měsíce.
Výpočet pro x Nonae se provádí tak, že dle toho, který den jsou v daném měsíci nony se k 7 nebo 5 přičte 1 a odečte číslo před nonami (x). Vzoreček pro 3. +more, 5. , 7. a 10. měsíc: (7+1) - x, pro ostatní měsíce: (5+1) - x.
Např.: * VI Nonas Octobris: VI=6, v říjnu jsou nony 7. dne, tedy (7+1) - 6 = 2. října * IV Nonas Septembris: (5+1) - 4 = 2. září
:
| Měsíc | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| lat. | Januaris | Februaris | Martius | Aprilis | Maius | Junius | Julius | Augustus | September | October | November | December |
| Nony | 5. +more | 5. | 7. | 5. | 7. | 5. | 7. | 5. | 5. | 7. | 5. | 5. |
| Idy | 13. | 13. | 15. | 13. | 15. | 13. | 15. | 13. | 13. | 15. | 13. | 13. |
Idy
Idy (lat. Idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. +more den, v ostatních měsících 13. den. Původně označovaly úplněk a střed měsíce, který býval dnem splatnosti. Výraz pochází z etruštiny.
Výpočet pro x Idus se provádí obdobně jako u non - tedy dle toho, který den jsou v daném měsíci idy, se k 15 nebo 13 přičte 1 a odečte číslo před idami (x). Vzoreček pro 3. +more, 5. , 7. a 10. měsíc: (15+1) - x, pro ostatní měsíce: (13+1) - x.
Např.: * III Idus Martii: (15+1) - 3 = 13. března * VIII Idus Decembris: (13+1) - 8 = 6. prosince
Z dějinného hlediska mají zvláštní důležitost březnové idy. - 15. +more března 44 př. n. l. byl spiklenci zavražděn římský vládce Julius Caesar. Plutarch a Sueton píší o varování augura Spurinny Caesarovi, že se má v těchto březnových dnech střežit („Cave Idus Martias. “).
Tabulka
Tabulka pro převod v juliánském kalendáři. Poslední řádek se vztahuje ke kalendám: 27. +more 3. (Martius) bude VI Calendas Aprilis, tedy šestý den před dubnovými kalendami.
. Den 3. Martius, 5. Maius, 7. Julius, 10. October 1. Januarius, 8. Augustus, 12. December 4. Aprilis, 6. Junius, 9. September, 11. November 2. Februarius pozn. 31 dní, idy 15. nony 7. 31 dní 30 dní 28 (29) dní 1. Calendis Calendis Calendis Calendis 2. VI Nonas IV Nonas IV Nonas IV Nonas 3. V Nonas III Nonas III Nonas III Nonas 4. IV Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas 5. III Nonas Nonis Nonis Nonis 6. Pridie Nonas VIII Idus VIII Idus VIII Idus 7. Nonis VII Idus VII Idus VII Idus 8. VIII Idus VI Idus VI Idus VI Idus 9. VII Idus V Idus V Idus V Idus 10. VI Idus IV Idus IV Idus IV Idus 11. V Idus III Idus III Idus III Idus 12. IV Idus Pridie Idus Pridie Idus Pridie Idus 13. III Idus Idibus Idibus Idibus 14. Pridie Idus XIX Calendas XVIII Calendas XVI Calendas 15. Idibus XVIII Calendas XVII Calendas XV Calendas 16. XVII Calendas XVII Calendas XVI Calendas XIV Calendas 17. XVI Calendas XVI Calendas XV Calendas XIII Calendas 18. XV Calendas XV Calendas XIV Calendas XII Calendas 19. XIV Calendas XIV Calendas XIII Calendas XI Calendas 20. XIII Calendas XIII Calendas XII Calendas X Calendas 21. XII Calendas XII Calendas XI Calendas IX Calendas 22. XI Calendas XI Calendas X Calendas VIII Calendas 23. X Calendas X Calendas IX Calendas VII Calendas 24. IX Calendas IX Calendas VIII Calendas VI Calendas 25. VIII Calendas VIII Calendas VII Calendas V Calendas * (bis VI) 26. VII Calendas VII Calendas VI Calendas IV Calendas * (V) 27. VI Calendas VI Calendas V Calendas III Calendas * (IV) 28. V Calendas V Calendas IV Calendas Pridie Calendas * (III) 29. IV Calendas IV Calendas III Calendas (Pridie C. *) 30. III Calendas III Calendas Pridie Calendas 31. Pridie Calendas Pridie Calendas Aprilis, Junii, Augusti, Novembris Februarii, Septembris, Januarii Maii, Julii, Octobris, Decembris Martii
(v závorce přestupný rok)
Související články
Bibliografie
FRIEDRICH, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie. +more Praha 1934; 2. vyd. Praha, Paseka, 1997. . * HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. . s. 99-118.