Římskokatolická farnost Hrabyně

Římskokatolická farnost Hrabyně je územní společenství římských katolíků v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

První (dřevěný) kostel v Hrabyni byl postaven a vysvěcen roku 1497 za paní Markéty z Drahanovic, vdovy po Aleši (Hrabyňkovi) z Bítova, farnost se však u něho v předbělohorské dob neuvádí a Hrabyně spadala k farnosti Velká Polom. Od 18. +more století se šířila tradice poutí k mariánskému obrazu v kostele a tehdejší majitelé statku svobodní pánové Mitrovští z Nemyšle - Arnošt Matyáš (1711-1730) a jeho syn Arnošt Benjamin (1730-1766) - nechali v Hrabyni vystavět v letech 1723-1731 zděný barokní kostel, k němž byla roku 1753 přistavěna věž, oratorium a hřbitovní zeď. Teprve 5. července 1761 nový kostel vysvětil olomoucký pomocný biskup Jan Karel Leopold von Scherffenberg. Mitrovští z Nemyšle podporovali rozvoj hrabyňských poutí a investovali mnoho do vybavení a výzdoby kostela i jeho okolí.

Vrchnost usilovala o zřízení samostatné farnosti, což se nejprve nepodařilo, díky sumě 5400 zlatých složené bratry Janem Nepomukem, Arnoštem Benjaminem, Maxmiliánem Josefem a Janem Křtitelem svobodnými pány Mitrovskými z Nemyšle se podařilo roku 1758 alespoň zřídit stálou expozituru velkopolomské fary. Expozitor měl sloužit týdně tři mše pro vrchnost. +more Roku 1766 před svou smrtí zřídil bezdětný Arnošt Benjamin Mitrovský ještě další nadaci 4000 zlatých na vydržování zvláštního kooperátora, jenž by sloužil mše u oltáře bratrstva svatého Jana Nepomuckého, a k vydržování tohoto kooperátora se 26. listopadu 1769 zavázal i velkopolomský farář.

Při zahušťování farní sítě v rámci josefinských reforem byla roku 1784 zřízena v Hrabyni samostatná lokální kuracie, která byla roku 1843 povýšena na farnost.

Největší rozkvět hrabyňských poutí je spojen se jménem faráře Jana Böhma (1824-1909), který v Hrabyni působil od roku 1863. Proslavil se svými kázáními poutníkům a buditelskou činností mezi slezskými Čechy. +more Mimoto prosadil zbourání cenného barokního kostela a vybudování nového velkého chrámu v novogotickém stylu (1885-1886).

Patronát farnosti měla vrchnost, tedy od 18. století do roku 1832 Mitrovští z Nemyšle, v letech 1832-1837 Arnošt rytíř Čejka z Badenfeldu, a poté řád německých rytířů.

Farnost Hrabyně (2013). +more Křížky vyznačena poloha farního kostela a kaplí. Územní rozsah lokální kuracie Hrabyně při jejím vzniku (1784). K farnosti patřily od jejího vzniku vedle Hrabyně blízká ves Josefovice a dále vesnice Lhota a Smolkov. Ke Smolkovu patřila část osady Svoboda / Háj ve Slezsku (druhá se nacházela na území Chabičova), a tato část patřila k hrabyňské farnosti do roku 1925, kdy byla připojena k farnosti v Chabičově (dnes farnost Háj ve Slezsku. Naopak ve 2. polovině 20. století byla k farnosti připojena obec Budišovice, do té doby náležející k farnosti Pustá Polom.

V roce 1862 žilo ve farnosti 1932 římských katolíků, vedle tří židů.

Území dnešní farnosti (do roku 1784 v rámci farnosti Velká Polom) patřilo původně k děkanátu Opava, v letech 1670-1780 k děkanátu Hlučín, v letech 1780-1952 k děkanátu Hradec (nad Moravicí), v letech 1952-1962 opět k děkanátu Opava a od reorganizace děkanátů k 1. lednu 1963 patří znovu k děkanátu Hlučín. +more Do roku 1996 byla součástí (arci)diecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.

Farním kostelem je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, novogotická stavba vysvěcená roku 1887. Na hřbitově se nalézá rovněž novogotická hřbitovní kaple z počátku 20. +more století.

V přifařených vsích se nacházejí kaple, a to kaple v Josefovicích a hřbitovní kaple ve Lhotce z roku 1904. Ve Smolkově se nalézala kaple Panny Marie z roku 1866, ta byla však zničena za Ostravské operace a na jejím místě je nyní jen zvonice. +more V Budišovicích je kaple svatého Víta z roku 1873.

V areálu rehabilitačního ústavu v Hrabyni, existujícího od 50. let 20. +more století, byla po roce 1990 vybudována kaple svaté Kláry (vysvěcena 2002) a vzniklo duchovní centrum svaté Kláry řízené nejprve Charitou Ostrava a od roku 2006 samostatnou Charitou Hrabyně. Není však duchovně spravováno z hrabyňské farnosti, nýbrž z farnosti Velká Polom.