Cesko.wiki Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná
Author
Albert FloresŘímskokatolická farnost Ostrava-Plesná (dříve též Římskokatolická farnost Plesná nebo Stará Plesná) je farnost římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.
Plesná patřila v 13. století (doloženo 1255 a 1261) k majetku kláštera ve Ždáru nad Sázavou, není však jisté, zda tento klášter zde založil farnost zmiňovanou prvně roku 1450 (tehdy byl farářem Stanislav, po jehož smrti paní Kateřina z Čochendorfu navrhovala Mikuláše Adama z polské poznaňské diecéze). +more Nejpozději v době, kdy statek získal protestantský rod Cikánů ze Slupska (1607), byla farnost luteránská a v Plesné jsou počátkem 17. století doloženi protestantští kazatelé.
Po třicetileté válce zůstal statek Dobroslavice, k němuž Plesná patřila, až do roku 1654 v rukou evangelické vrchnosti Cikánů ze Slupska. Veřejné nekatolické bohoslužby se sice konat nemohly, lidé se k nim však scházeli neveřejně, jak vyplývá ze zprávy faráře z Velké Polomi Jana Ludvíka Rusinovského z roku 1639, který se nabízel opuštěnou a zpustlou farnost „z čiré pastýřské horlivosti“ převzít. +more Podle zprávy opavského děkana z roku 1652 drželi Cikánové kostel zavřený a neumožňovali v něm katolické bohoslužby. V roce 1654 byl po smrti Václava Fridricha Cikána ze Slupska zadlužený statek převzat opavskými stavy, ale farnost nebylo pro nedostatek obživy pro kněze možné obnovit, a Plesná proto byla přičleněna k farnosti Hlučín, v letech 1671-1686 k farnosti Velká Polom a poté opět k Hlučínu až do roku 1780, kdy byly hranice farností zarovnány podle nových rakousko-pruských hranic. Tehdy byla z území hlučínské farnosti na pravém břehu Opavy vytvořena, resp. obnovena farnost se sídlem v Plesné, kde byl i záhy vystavěn nový kostel (1783-1787) a fara (1791).
Patronát farnosti vykonávala od nejstarších zpráv vrchnost, totiž majitelé panství Dobroslavice.
V roce 1859 žilo ve farnosti 2634 římských katolíků (vedle dvou evangelíků a 12 židů).
Obvod farnosti ve středověku a raném novověku není přesně znám. Po znovuzřízení farnosti roku 1780 k němu připadly vesnice do té doby přifařené k Hlučínu, které zůstaly po sedmileté válce v Rakousku, totiž Stará a Nová Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec. +more V roce 1931 byly od farnosti odloučeny Jilešovice, které připadly k farnosti Háj ve Slezsku, a roku 1948 Pustkovec, který přešel k farnosti Poruba.
Území pozdější farnosti Plesná patřilo v 17. století k děkanátu Opava, od roku 1686 k děkanátu Hlučín až do roku 1780, kdy byla nově vzniklá farnost přidělena k děkanátu Bílovec. +more U toho zůstala do roku 1952, kdy byla při nové organizaci děkanátů navazující na správní reformu z roku 1949 přidělena k děkanátu Hlučín; teprve poté, co roku 1976 obec Plesná integrovala k Ostravě, byla i farnost přidělena k děkanátu Ostrava (do roku 1978 děkanát Moravská Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.
Farním kostelem je kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) ve Staré Plesné. Je to barokní stavba z let 1783-1787 postavená nákladem patrona (vrchnosti) poblíž nezachovaného původního dřevěného kostela. +more Na místě dřívějšího kostela zůstala zděná kaple s hrobkou rytířů Czaderských, poblíž kostela se nacházejí další tři stylově příbuzné kapličky a hřbitov.
Kromě farního kostela se bohoslužby rovněž konají pravidelně: * v novogotické kapli svatého Jana Nepomuckého v Dobroslavicích, postavené roku 1896 na místě, kde předtím stála zvonice a dochovaná socha téhož světce; * v barokní kapli Navštívení Panny Marie v Děhylově z roku 1726, kterou vystavěl vlastním nákladem zdejší občan Matěj Chyla a která byla vysvěcena 9. září 1728.
V Martinově na náměstí se nachází kaple (zvonice) z roku 1931, na místě starší dřevěné.
Faráři v Plesné
Duchovní správci plesenské farnosti: * před 1450-1453 Stanislav * 1453-. Mikuláš Adam, z poznaňské diecéze * 1. +more pol. 16. stol. Matěj * 1. pol. 16. stol. Blažej * 1. pol. 16. stol. Valentin * počátek 17. století Jakub, evangelík * počátek 17. století Ondřej Hrnčíř (Figuli) z Bílska, evangelík * 1780-1820 Jan (Karel. ) Buček (do 1784 administrátor) * 1820-1833 Johann Schnirch * 1833-1839 Jakub Kožaný * 1839-po 1859 Constantin Stieber * po 1859-1862 Antonín Klimeš * 1862-1891 František Ječmínek * 1891-1916 Antonín Trnkal * 1916-1945/1950 Stanislav Dufalík * 1950-1972 Vavřinec Mitáček * . -1986 Josef Krakovič * Josef Bystřický * od 2002. Jiří Schreiber (do 2008 administrátor).