Cesko.wiki Šamil Basajev
Author
Albert FloresŠamil Salmanovič Basajev (14. ledna 1965 - 10. července 2006), později se zvoucí Abdalláh Šámil Abú-Idrís (s titulem emír), byl viceprezidentem mezinárodně neuznávané separatistické vlády v Čečensku, polní velitel islámské guerilly bojující za nezávislost své země, mezinárodně působící terorista. Úzce spolupracoval s čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem.
Šamil Basajev je přímo zodpovědný za nespočet teroristických útoků na civilní a vojenské síly v Rusku a v okolních zemích, které měly za následek stovky mrtvých. Nejznámější a nejkrvavější útoky, ke kterým se Basajev přihlásil, jsou útoky na divadlo v Moskvě a Beslanský masakr.
Dětství a mládí
Šamil Basajev se narodil ve vesničce Dyšne-Veděno nedaleko města Veděno, v severovýchodní části Čečenska. Své jméno dostal po Imámovi Šamilovi, který byl poslední vůdce v protiruské válce. +more Jeho rodina tvrdí, že má dlouhou tradici v boji proti ruské okupaci, což se projevilo represemi proti členům rodiny ze strany sovětské moci. Rodina byla během II. světové války deportována do Střední Asie.
Vystudoval na škole v Dyšne-Veděno v roce 1982 a strávil následující dva roky v sovětské armádě, kde sloužil jako hasič; další 4 roky pracoval v sovchozu (státním statku) v regionu Volgograd a později se přestěhoval do Moskvy. Přihlásil se na studia právnické fakulty na Moskevské státní univerzitě, ale neuspěl. +more Rozhodl se jít studovat Státní univerzitu pozemkových úprav, kam začal docházet roku 1987, ale následujícího roku byl vyhozen pro slabý studijní prospěch. Později začal pracovat jako prodejce počítačů v Moskvě jako partner čečenského obchodníka Supjana Taramova. Ironií osudu je, že bývalí partneři skončili na opačných stranách čečenské války, když Taramov podporoval pro-ruskou čečenskou vládu.
Podle [url=https://www.pravda.ru/news/world/909920-dose_basaev_shamil_salmanovich/]deníku Pravda[/url] studoval mezi lety 1989 a 1991 islám na Istanbulské univerzitě.
Během pokusu o státní převrat v Sovětském svazu v srpnu 1991 se Basajev připojil k příznivcům budoucího ruského prezidenta Borise Jelcina na barikádách v okolí ruského Bílého domu (sídla nejvyššího sovětu) v centrální části velkoměsta. Tato informace nebyla nikdy věrně ověřena a není zcela jasné, co tam Basajev přesně dělal, ale ve dnech revoluce mnoho Čečenců podporovalo změnu, jelikož doufali v lepší podmínky pro svou zemi.
S tímto polním velitelem a teroristou uskutečnila Petra Procházková v roce 1999 své [url=http://blisty. cz/art/11987. +morehtml]první válečné interview[/url]. Tento rozhovor je součástí filmu „Čečensko - Odvrácená strana světa“, který vytvořila s Jaromírem Štětinou, odkaz na něj podle tohoto zdroje bylo [url=http://new-york. czechcentres. cz/cs/program/detail-akce/nadace-clovek-v-tisni-odvracena-strana-s1/]možno nalézt[/url] na stránkách české organizace Člověk v tísni. Dodnes ho lze [url=https://www. youtube. com/watch. v=CzrWm8_oG0g]nalézt na Youtube[/url] mezi řadou dalších podobných z řady konfliktů posledních let.
Ve Válce o Náhorní Karabach a Abcházii
Během války o Náhorní Karabach Basajev velel skupině čečenských mudžahidů, která bojovala na straně Ázerbájdžánu. Zde se také poprvé setkal s Afgháncem Ibn al-Chattábem. +more Později řekl, že boj se svými mudžahidy opustil protože byl veden spíše pro nacionalismus než džihad.
Následně se přesunul do Abcházie, kde se přidal k separatistům bojujícím proti gruzínské vládě. V roce 1992 se Basajev stal velitelem v Konfederaci horských národů Kavkazu pan-kavkazské nacionalistické organizace, která měla ve válce významnou roli. +more Během války se podílel na etnických čistkách Gruzínců. Ruská tajná služba GRU podporovala abchazské separatisty a dle tvrzení některý novinářů Basajevova jednotka s GRU spolupracovala a byla ruskou tajnou službou cvičena.
Ve válce s Rusy
V říjnu 1991 došlo ze strany národního vůdce Čečenců Džochara Dudajeva k jednostrannému vyhlášení nezávislosti Čečenska na Ruské federaci. V reakci na nezávislost zareagoval Jelcin vyhlášením stavu nouze a vysláním vojenských jednotek na hranice s Čečenskem. +more Dudajevova vláda vyhlásila mobilizaci 60 000 dobrovolníků, kteří měli bránit zemi před možnou ruskou invazí. V této fázi se na scéně objevuje i Šamil Basajev, který se pokusil na eskalující krizi přitáhnout pozornost západního světa.
Šamil Basajev, Lom-Ali Chachajev a Said-Ali Satujev unesli 9. +more listopadu 1991 letadlo Tu-154 ruských aerolinií Aeroflot, které směřovalo z města Miněralnyje Vody do hlavního města Turecka Ankary. Únosci požadovali odvolání výjimečného stavu v Čečně a vyhrožovali, že pokud jejich požadavky nebudou splněny, vyhodí letadlo i s pasažéry do vzduchu. Únos letadla byl vyřešen mírovou cestou, únosci se vzdali výměnou za to, že jim byl umožněn volný průchod na území Čečenska.
V noci z 9. na 10. +more července 2006 zahynul Šamil Basajev v Ingušsku při výbuchu nákladního automobilu Kamaz plného trhavin a munice. O příčinách exploze nejsou známé podrobnosti. První zveřejňované informace hovoří o tom, že se jednalo o akci tajných služeb. Spekuluje se však, že Basajev mohl zahynout náhodou při překládání výbušniny z nákladního auta do několika osobních vozů.