Cesko.wiki Šaratica
Author
Albert FloresŠaratica je český dokumentární film z roku 2005. Snímek režíroval Marek Najbrt a scénář napsal Radim Špaček. Film pojednává o životě a kariéře hudební skupiny Škwor. Skupina se Šaraticí jako druhým frontmanem se stala v Česku velmi populární a jejich písně se staly hitovými. Film se zaměřuje na zákulisí showbyznysu a osudy členů kapely. Šaratica zároveň nabízí pohled na pražskou hudební scénu a její fungování. Snímek získal pozitivní ohlasy od kritiků a byl také úspěšný u diváků. Lanýže Records vydali na CD i soundtrack z filmu, který obsahuje písně z filmu, ale také několik bonusových skladeb.
Šaratica je minerální voda hydrochemického typu SO4 - Na - Mg dosahující velmi silné mineralizace. Pochází z okolí obce Šaratice a města Újezd u Brna. Je známá především projímavým účinkem.
V místě je možné navštívit několik těžebních polí s jímacími studnami; vodu však v místě není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu.
Historie
Minerálka byla objevena náhodně na konci 19. +more století. Stáčena do lahví je od roku 1896, tehdy ještě v rámci obce Šaratice. Vody obdobného složení se začaly jímat a lahvovat i v okolních obcích pod názvy Otnica, Moravia nebo Šternovka. Po roce 1948 došlo ke sjednocení výroby pod názvem Šaratica.
Těžba a technologie výroby
Gradační věž z roku 1945 na těžebním poli Kalužiny, stav v roce 2013. +more Zanikla někdy před rokem 2020. Produkce po druhé světové válce dosahovala 930 m³ za rok, postupně se zvyšovala až v roce 1962 dosáhla 2560 m³. V polovině 20. století se k výrobě používalo tzv. gradačních věží (lidově zvaných sušárna vody). Voda vyčerpaná ze studní se čerpala na dřevěné konstrukce pokryté skleněnými deskami, po kterých stékala dolů. Během tohoto procesu se voda odpařovala a minerální roztok se koncentroval. Takto získané koncentráty (případně samotné soli) se míchaly s čistou vodou pro dosažení roztoku žádané koncentrace, který se plnil do lahví.
V současnosti se požadované koncentrace dosahuje mísením vody z různých studní doplněným řízeným odparem s nuceným prouděním vzduchu, kde se díky použití mikrobiálních filtrů a UV záření snáze zabrání kontaminaci, než v případě gradačních věží. +morejpg|náhled'>Nevyužívaná studna na těžebním poli u Újezda u Brna
| Rok | Objem těžby |
|---|---|
| 1949 | 980 m³ |
| 1962 | 2560 m³ |
| 1976 | 1620 m³ |
| 1983 | 1680 m³ |
| 1998 | 1120 m³ |
| 1999 | 980 m³ |
| 2001 | 800 m³ |
| 2004 | 616 m³ |
| 2005 | 535 m³ |
| 2006 | 418 m³ |
| 2007 | 441 m³ |
| 2008 | 304 m³ |
Jako zdrojů je využíváno těžebních polí Kalužiny (Šaratice), Újezd u Brna, Nesvačilka, Luže (Nesvačilka), Těšany. V současnosti se čerpá na polích Kalužiny (Šaratice) a Újezd u Brna, přičemž využití první lokality roste na úkor lokality druhé.
Šaratica vzniká v relativně malých hloubkách, studny dosahují hloubky 6-13 metrů. V současnosti jich je celkem 249, ale využívá se jen část. +more To jak z důvodu poptávky (těžební limity 1800 m³ nejsou omezující), tak z důvodu postupného vyloužení sedimentů v okolí studní, jejichž voda již nedosahuje požadované koncentrace.
Složení
Šaratica, dobový inzerát (1897) V této velmi silně mineralizované vodě převládají síranové anionty a hořečnaté kationty, které mají vliv na lidské trávení. +more S tím souvisel i dřívější reklamní slogan:.
Vlivem postupného vyluhování podloží i proměn výrobního postupu se časem mění i úroveň celkové mineralizace. Norma ČSN 86 8000 z roku 1965 vyžadovala celkovou mineralizaci hotové Šaratice 26 000 mg/l - získávání tak koncentrovaného roztoku ale bylo značně problematické. +more Dnes je úroveň mineralizace stanovena na 12 264 mg/l. Následující tabulka udává složení lahvované minerální vody:.
| [mg/l] | Celková miner. | Na+ | K+ | Mg2+ | Ca2+ | SO42− |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1964 | 25 030 | 4588 | 59,9 | 2010 | 199 | 17 328 |
| 1994 | 15 164 | 2466 | 35,7 | 1257 | 361 | 10 287 |
| 1997 | 12 264 | 2203 | 26,3 | 944 | 220 | 8141 |
| 2002 | 12 387 | 2060 | 26,9 | 1036 | 200 | 8365 |
| 2004 | 13 293 | 2149 | 35,6 | 1055 | 270 | 9062 |
| 2005 | 13 517 | 2218 | 37,9 | 1036 | 255 | 9282 |
| 2006 | 14 660 | 2292 | 45,6 | 1307 | 262 | 10 002 |
| 2007 | 12 785 | 2117 | 29,0 | 861 | 268 | 8383 |
Mineralizace vody ve studních je závislá na konkrétní lokalitě, srážkovém úhrnu i vyloužení podloží. Rozdíly ilustruje následující přehled z roku 1984:
| [mg/l] | Šaratice | Újezd | Těšany | Nesvačilka | Průměr |
|---|---|---|---|---|---|
| Na+ | 2520,0 | 3760,0 | 6960,0 | 4570,0 | 4452,20 |
| K+ | 65,0 | 65,0 | 100,0 | 80,0 | 77,50 |
| Ca2+ | 559,0 | 30,0 | 633,0 | 220,0 | 360,50 |
| Mg2+ | 560,0 | 287,0 | 1110,0 | 620,0 | 644,25 |
| Cl− | 390,0 | 1410,0 | 950,0 | 2380,0 | 1282,50 |
| SO42− | 7570,0 | 6903,0 | 20 400,0 | 8993,0 | 10 966,50 |
| NO2− | 17,1 | 13,5 | 54,4 | 7,52 | 23,13 |
Podobné minerální vody
Regulátor - stáčena v první polovině 20. století u Lenešic * Zaječická hořká
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.saratica.cz]Oficiální stránky[/url]
Kategorie:České minerální vody Kategorie:Prameny v Jihomoravském kraji Kategorie:Vodstvo v okrese Vyškov Kategorie:Vodstvo v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Laxativa Kategorie:Povodí Litavy Kategorie:Šaratice Kategorie:Újezd u Brna Kategorie:Těšany Kategorie:Nesvačilka