Šardžá (emirát)
Author
Albert FloresŠardžá je třetí největší emirát Spojených arabských emirátů a zároveň jeden ze šesti zakládajících členů této federace. Emirát má rozlohu 2600 km² a v roce 2008 měl 800 000 obyvatel. Jako jediný leží jak na pobřeží Perského zálivu, tak i na pobřeží Ománského zálivu. Metropolí emirátu je město Šardžá.
Geografie
Emirát se skládá z několika oddělených částí: * větší západní, převážně pouštní část, ležící při pobřeží Perského zálivu, v níž se nachází i jeho metropole * tři exklávy ležících mezi horami na východě a vodami Ománského zálivu: ** Dibba Al-Hisn ** Kalba ** Chór Fakkán * exkláva obklopená územím Ománu: ** Nahwa
Správní členění
Emirát se v současnosti člení na 9 obcí : * Šardžá * Al Bataeh * Dhaid * Al Hamrija * Al Madam * Dibba Al-Hisn, městská exkláva u Ománského zálivu, součást města Dibba * Kalba * Chór Fakkán (Khor Fakkan), doslova „záliv Dvou čelistí“ * Maliha
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění zachycuje tabulka:
rok | způsob | počet obyvatel | hustota zalidnění |
---|---|---|---|
1980 | sčítání | 159317 | 61. 5 |
1985 | sčítání | 228317 | 88. +more1 |
1995 | sčítání | 402792 | 155. 5 |
2005 | sčítání | 793573 | 306. 4 |
2010 | odhad | 1050000 | 405. 5 |
Historický přehled
Město Šardžá patřilo k nejbohatším městům v oblasti s osídlením trvajícím přes 5000 let. Začátkem +more_století'>18. století ovládl město kmen Al Qasimi a roku 1727 zde vyhlásil nezávislý stát. 8. ledna 1820 podepsal jeho emír, šejch Sultan Bin Saqr Al Qasimi, jakož i představitelé dalších států v oblasti Perského zálivu, s Brity Generální mírovou smlouvu (General Maritime Treaty), jíž se zřekli provozování pirátství a obchodu s otroky. Roku 1853 pak následovala smlouva o věčném míru (Perpetual Maritime Truce), jíž přijal britský protektorát a byl pak spravován v rámci Britské Indie. Roku 1892 pak následovala další protektorátní smlouva, čímž se emirát Šardžá stal jedním ze států tzv. Smluvního Ománu. K emirátu Šardžá původně patřil celý severovýchod dnešních Spojených arabských emirátů, ale v průběhu 19. a 20. století došlo k oddělení některých jeho východních částí, přičemž některé z nich vládci emirátu Šardžá později opětovně připojili ke svému území. Tak došlo roku 1866 k osamostatnění emirátu Rás al-Chajma (v letech 1900-1921 ho však emirát Šardžá opět ovládal) a roku 1901 k osamostatnění emirátu Fudžajra. V případě k emirátu později trvale znovupřipojených částí se jednalo o následující státy: Dibba (emirát v letech 1871-1951), Al-Hamrija (emirát v letech 1875-1922), Hira (emirát v letech 1915-1942), Kalba (emirát v letech 1903-1952). Roku 1971 se pak stal emirát Šardžá jedním ze zakládajících států Spojených arabských emirátů.
Poštovní známky
Od roku 1963 vydával emirát poštovní známky označené "Sharjah" případně "Sharjah & dependencies". Přes nevyjasněnou poštovní funkci některých emisí odborníci tyto známky do katalogů zařadili. +more Celkové množství vydaných známek je přibližně 1000, přičemž se jednalo o typické obchodně filatelistické emise a až jedna třetina známek byla leteckých. Emise byly zoubkované i nezoubkované a často s nízkými náklady. Spolehlivé údaje o produkci chybí, což je odrazem vydávání známek prostřednictvím agentur. Známky vycházely do roku 1973. Pro přístav Chór Fakkán vycházely mezi lety 1965 a 1969 vlastní známky.