Šatovník žlutoocasý
Author
Albert FloresŠatovník žlutoocasý (Drepanis pacifica) je vyhynulý druh havajského šatovníka. Tento endemický druh Havajských ostrovů vyhynul kvůli ztrátě přirozeného prostředí, způsobené lidskou činností, a nadměrnému lovu.
Popis
Dva šatovníci žlutoocasí Průměrná velikost tohoto ptáka činila 23 cm. +more Byl většinou černý, s jasně žlutým peřím na zádech a holeni běháků a s bílou skvrnou na křídlech. Měl malé, černé oči a asi 7,5 cm dlouhý, dolů zahnutý tmavý zobák. Mladí jedinci mohli mít zobák světlejší. Tento plachý druh žil v lesích a živil se nektarem z trubkových květů lobelek. Ozýval se dlouhým tesklivým pískáním.
V havajské kultuře
Šatovník byl před příchodem Evropanů jedním z nejvíce ceněných ptáků v havajské společnosti. Jeho žluté peří se využívalo k výrobě oděvů a pokrývek hlavy pro vladaře. +more Odhaduje se, že k výrobě proslulého žlutého pláště krále Kamehamehy I. bylo potřeba peří z 80 000 ptáků. Lov ptáků pro jejich peří přispěl k významnému snížení počtu žijících jedinců tohoto živočišného druhu.
Obyvatelé Havajských ostrovů chytali ptáky tak, že z mízy santalovníku a chlebovníku vyrobili lep, jímž pomazali okolí květu lobelky. A zatímco hladový šatovník pil nektar, jeho nohy uvízly v lepu. +more Zlatý plášť Kamehamy I. .
Někteří badatelé tvrdí, že domorodci drželi šatovníky po oškubání jako drůbež a jako domácí ptáky. Podle jiných byli prý ptáci propouštěni. +more I kdyby však byli ptáci po oškubání propuštěni, byli by v šoku a hrozilo by jim zranění. Nicméně havajští ptáci jsou relativně krotcí a nemají strach, jsou-li chyceni, takže mohli polapení a oškubání přežít lépe než většina ostatních ptáků.
Dopad činnosti osadníků
V procesu rozšiřování zemědělských ploch pro pěstování užitkových plodin a pro chov dobytka měnili evropští osadníci necitlivě životní prostředí šatovníků, což ohrožovalo jejich zdroje potravy. Dobytek se mnohdy volně pohyboval po lesích a ničil tak jejich původní ekosystém. +more Přestože se na to přišlo poměrně brzy, začali šatovníci rychle mizet. Jedince, kteří mohli přežít devastaci svého přirozeného biotopu, zřejmě zabily neštovice ptáků.
Šatovníci žlutoocasí byli vysoce ceněni i mezi evropskými a americkými sběrateli.
Mnoho exemplářů tohoto ptáka se nachází v amerických a evropských přírodovědných muzeích. Zdá se, že tento druh zmizel z přírody v roce 1899, ale zprávy o jeho výskytu se objevovaly ještě několik dalších let. +more Poslední potvrzené pozorování proběhlo v červenci 1898 v blízkosti Kaumany na ostrově Havaj. Učinil je sběratel Henry W. Henshaw, který, jak napsal australský ekolog Tim Flannery ve své knize A Gap In Nature, postřelil ptáka, jehož pronásledoval, ten mu však utekl.