Šilheřovické doly

Šilheřovické doly (Schilldersdorfer Gruben), byla skupina nejstarších černouhelných štolových dolů, které těžily uhlí na návrší Landek v Koblově.

Historie

Doly nesly název podle Šilheřovického panství, ve kterém se nacházely.

Ke vzniku prvního dolu vedl nález výchozu uhelné sloje v roce 1803 v kamenolomu ve východní části Landeku v Koblově. Sloj později obdržela název Naneta. +more Na dokumentovaný nález sloje Naneta získal důlní míry s právem ražení štoly vlastník Šilheřovického panství Johann Friedrich sv. p. Eichendorf dne 3. října 1803. O dva roky později 19. února 1805 získal ještě dobývací práva na sloje Filipina, Jan a Klementina.

Po smrti Johanna Fridricha sv. p. +more Eichendorf v roce 1819 získala panství i s doly ze závěti jeho manželka Marie Anna, rozená Hoverdenová. V roce 1830 odkázala doly svému synovci Emanuelu z Hoverdenu a svým neteřím. Od tohoto majitelského konsorcia je koupil 14. září 1835 Hubert sv. p. Stücker z Wayersdorfu, který v tomtéž roce získal kutací práva na sloj Růžena. Hubert sv. p. Stücker v roce 1835 zahájil novou otvírku dolu ražbou dědičné štoly Hubert. V roce 1842 získal propůjčku a důlní pole Naděje (Eufeminina) a poslední propůjčku v roce 1844 na Karolinu-Annu.

5. +more prosince 1844 odkoupil doly s celým šilheřovickým panstvím Salomon Mayer sv. p. Rothschild a přičlenil je k hlučínským dolům.

Současný stav

Lokalizací některých důlních děl v terénu lze zjistit zřetelné pozůstatky, představované nálevkovitými propadlinami.

Těžba uhlí

Sloje tvořily tzv. jihozápadní skupinu, nalézaly se v šikmém uložení a vycházely na povrch na jižním a východním svahu Landeku. +more Na východ od této skupiny byl nalezen výchoz sloje Růžena.

Důlní provozy na slojích Filipina a Klementina byly po vydolování zrušeny a o jejich důlní pole v roce 1830 rozšířen důl Jan.

Dobývaly se sloje hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. Uhlí bylo těženo ze štol metodou směrného pilířování. +more Dobývací činnost byla málo intenzivní ve srovnání se sousedními hlučínskými doly. dokumentováno bylo 7 provozovaných dolů s 5 hlavními štolami a 11 jámami.

Doly existovaly od roku 1803 asi do roku 1860 a později se staly součástí dolu Anselm.

Údaje o Šilheřovických dolech

Údaje dle

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20141113162949/http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/okr/02.htm]Historie hornictví[/url]

Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:Koblov