Škoda 706 RTO

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

Výroba

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) v Holýšově prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. +more V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve Vysokém Mýtě i autobusy nového typu ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů typu ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. +more do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle značky motoru.

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.

Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Konstrukce

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. +more Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).

Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“ nebo „knedlík“.

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. +more Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.

Soubor:Škoda 706 RTO CAR. jpg|Škoda 706 RTO CAR v Ostravě Soubor:Praha, DOD 2006 Hostivař,Škoda RTO MEX. +moreJPG|Škoda 706 RTO MEX, podvozek a konstrukce Soubor:Ostrava, Škoda 706 RTO (1). jpg|Škoda 706 RTO CAR Soubor:Beroun, DOD Probotrans, RTO městské, interiér. jpg|Škoda 706 RTO CAR, interiér Soubor:Brno, Slatina, vozovna, Škoda 706 RTO (1). jpg|Škoda 706 RTO MTZ Soubor:Hlubočepy, Škoda 706 RTO, Jan Kukla. jpg|Dálková verze Škoda 706 RTO LUX Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Škoda RTO LUX. JPG|Škoda 706 RTO LUX Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Škoda RTO LUX, interiér. JPG|Škoda 706 RTO LUX, interiér Soubor:Ostrava, Škoda 706 RTO a Jelcz P-01 (1). jpg|Ostravský linkový autobus Škoda 706 RTO KAR s vlečným vozem Jelcz PO-1E Soubor:Škoda 706 RTO, interiér. jpg|Interiér vozu Škoda 706 RTO Soubor:Škoda706RTOvyhlidkovyVM2005. jpg|náhled|Vyhlídkový autobus Škoda 706 RTO upravený na kabriolet Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Škoda RTO, interiér. JPG|Interiér autobusu Škoda 706 RTO KAR Fortepan 260502 (cropped). jpg|Rumunský kloubový autobus, sestavený ze dvou 706 RTO MEX, Bukurešť 1970.

Varianty

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový - autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

* MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. +more Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího. ** Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58 ** Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm ** Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg ** Maximální rychlost: 65 km/h ** Spotřeba paliva: 28 l/100 km.

* MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. +more Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.

* KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovali v menším množství někteří provozovatelé MHD. +more Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější. ** Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38 ** Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm ** Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg ** Maximální rychlost: 75 km/h ** Spotřeba paliva: 26 l/100 km.

* LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. +more Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na drobné předměty a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu - tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13. 30. ** Kapacita: míst k sezení 38+2 ** Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm ** Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg ** Maximální rychlost: 85 km/h ** Spotřeba paliva: 23 l/100 km.

Provoz

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu, Tuniska a do mnoha dalších zemí).

Bukurešťský dopravní podnik ITB (Interpredera Transport Bucureşti) podle polského vzoru Jelcz AP 02 vyvinul a vyráběl kloubové autobusy, sestavené ze dvou 706 RTO MEX. Mezi lety 1965-1968 takto vzniklo asi 150 vozidel.

Přívěsy a návěsy

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.

Historické vozy

Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů Škoda 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní. Česko * ČSAP Nymburk (1× LUX, 1× KAR, 1× upravený kabriolet, 1× osobní návěs NO 80) * ČSAD autobusy Plzeň (2× KAR) * Dopravní podnik města Brna (vůz neznámého původu ev. +more č. 2253, verze CAR, SPZ RT0 DPMB5) * Dopravní podnik města České Budějovice (vůz ev. č. 128, verze MTZ) * Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova (vůz ev. č. 150, verze MEX) * DP Ostrava (vůz ev. č. 247 verze KAR) * DP Pardubice (vůz ev. č. 28 verze MTZ) * Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s. r. o. ) * DS Zlín - Otrokovice (vůz ev. č. 2 verze MTZ, SPZ 3Z6 6930) * Technické muzeum v Brně (brněnský vůz ev. č. 202, verze MTZ, SPZ V 4479) * Plzeňské městské dopravní podniky (vůz ev. č. 51, verze MTZ, SPZ 2P8 4784) * BusLine (1× MTZ, SPZ LIA 53-84; 1× KAR, SPZ 3L3 8000) * ČSAD Autobusy Karlovy Vary (1× LUX, SPZ SOA 13-88) * TS Příbram (1× KAR, SPZ PB 34-40) * ČSAD Jihotrans (1× LUX, SPZ CBA 19-49) * Arriva Střední Čechy (1× LUX, SPZ 11V 2499, 2017 ex PROBO BUS) * ZDAR (1× KAR) * P-transport (1× KAR, SPZ NAA 55-33) * Magic Bus (LUX, SPZ 14V 0142) * Stenbus (CAR, SPZ 7A2 3086) * Autobusy VKJ (CAR) * Arriva Morava (LUX) Slovensko * DP Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ) * SAD Trnava (1× LUX, SPZ TT-H040) * SAD Zvolen (1x Cabrio) * SAD Prešov (1x LUX) * VBD o. z. Košice (1x KAR, 1x LUX) * sokromá osoba Široké (1x LUX) * soukromá osoba Pezinok (1x LUX) Německo * BBG Eberswalde (1× KAR, SPZ BAR B109H) Soukromé sbírky * ŠKODA BUS KLUB PLZEŇ (LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964) * Nitra (LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám) * ANVI TRADE s. r. o. (LUX, SPZ AX 38-60) * KHA Bratislava (1× LUX, SPZ BA-794CI; 1× KAR) * neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 06V 0142 původně FTL Prostějov) * občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (jihlavský vůz ev. č. 141 verze MTZ) * neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 02V 0608) * Jiří Benda, Bítovčice (1× KAR, SPZ 06V 0641) * Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561) * Ivan Pacák (1× KAR, SPZ LI 73-88) * Martin Uher (1× LUX, SPZ V 5171; 1× KAR, SPZ PZA 74-72; 1× MTZ, SPZ ) * Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561) * Povoznictví Vitostav - Praha (1× LUX, SPZ 1AE 2599) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 1SC 0778) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 706 SK0DA) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 2611) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 2AP 1111) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 01V 0845) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 3A6 8802) * soukromý sběratel (LUX, SPZ 1H7 5000) * soukromý sběratel (LUX, SPZ 4H3 3553) * soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 3979) * Retro Auto Muzeum (KAR, SPZ HKA 44-44) * neznámý vlastník (KAR, ex RTO Club) * RTO Club (CAR, v renovaci) * Muzeum Výtopna Zdice (1x RTO CAR ex fotbal Příbram, prošel SVA Holýšov - toho času renovace) * Jan Koušek (LUX, SPZ 01V 0845) * Madeta (pojízdná prodejna mléčných výrobků „Madetka“ od r. 2018).

Odrazy v kultuře

Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Neumann, Autobus Škoda 706 RTO, GRADA 2011,

Externí odkazy

[url=http://foto. bmhd. +morecz/TMB/autobusy/Skoda_706_RTO_MTZ/vozy/]Fotogalerie brněnského historického vozu 706 RTO[/url] * [url=http://www. rto-bus. cz/]RTO klub[/url] * [url=https://my. matterport. com/show/. m=TUiWfxpCyhe&qs=1]3D virtuální prohlídka Škoda 706 RTO LUX[/url].

706 RTO 706 RTO