Španělská chřipka

Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta, Kanada) Vlny chřipky a zápalu plic ve Velké Británii s největší vlnou v listopadu. Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala přibližně 2 roky, a to v letech 1918-1920. Způsobil ji virus chřipky A subtyp H1N1. Úmrtnost pandemie je odhadována na 1 až 5 % celkové populace, počet obětí se udává mezi 17 a 50, možná až 100 miliony, odpovídající 3 % až 10 % (možná až 20 %) z nakažených lidí (tzv. smrtnost). Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva.

Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené Španělsko, ani nebylo státem původu této nemoci. Epidemie se stala známá jako španělská chřipka, jelikož ostatní státy nacházející se ve válečném stavu zmínky o nemoci cenzurovaly, zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod a o chorobě rozsáhle informovalo. +more Vypadalo to pak, že Španělsko je mnohem více zasaženo. Virus zřejmě začal napadat lidi už koncem roku 1917, kdy se v Číně objevily první případy nemoci, avšak epidemie jako taková vypukla v březnu 1918 v americkém vojenském výcvikovém táboře Camp Funston v Kansasu a odtud se rychle rozšířila především na fronty a do míst koncentrace vojáků, kteří ji přenášeli dále. Tato první vlna byla relativně málo smrtící. Nejničivější byla druhá vlna, která proběhla na podzim a začátkem zimy 1918 a zasáhla větší část světa. Třetí vlna začala v lednu 1919 v Austrálii a na jaře se rozšířila do dalších zemí především v Americe a Evropě. Poslední lokálně více omezená čtvrtá vlna dozněla v dubnu 1920. Virus následně zmutoval a stal se podstatně méně smrtícím.

Etymologie

Ačkoli geografický původ je neznámý, nemoc byla nazývána španělská chřipka od první vlny pandemie. Španělsko se války nezúčastnilo, proto zůstalo neutrální a neuložilo válečnou cenzuru. +more Noviny proto mohly volně hlásit účinky epidemie, jako je vážná nemoc krále Alfonse XIII.

V době pandemie byly také použity alternativní názvy. Podobně jako jméno španělské chřipky, mnoho z nich také zmiňovalo možný původ nemoci. +more V Senegalu bylo pojmenováno „brazilská chřipka“ a v Brazílii „německá chřipka“, zatímco v Polsku byla známá jako „bolševická nemoc“. V samotném Španělsku byla přezdívka pro chřipku „Neapolský voják“ přijata z operety z roku 1916, Píseň zapomnění (La canción del olvido). Dnes je však španělská chřipka (Gripe Española) nejčastěji používaným názvem pro pandemii ve Španělsku.

Jiné výrazy pro tento virus jsou např. „pandemie chřipky 1918“, nebo její varianty.

Vznik a vývoj

Mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí se řadí efekt „cytokinové bouře“ - virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 40 lety. +more Příčinou také mohlo být to, že virus nejprve oslabil organismus a poté zabíjela až bakteriální infekce s jiným věkovým profilem.

Výzkumy vedly také k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 - podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let +more_století'>20. století.

Profesor John Oxford se snažil svým výzkumem, při němž exhumoval těla obětí, aby získal genom původního viru, dokázat, že epicentrem chřipky byla západní fronta 1. světové války, zejména britský vojenský lazaret ve francouzském městě Étaples, kde se mohl virus z drůbeže přes prasata dostat k vojákům (mutaci viru navíc mohly způsobit mutagenní bojové plyny, ze kterých to byl nejvíce yperit, který také poškozuje místa vniku viru do těla). +more Někteří američtí historici, např. Alfred W. Crosby, vidí americký stát Kansas jako místo vzniku viru. Původ je hledán také v Asii. Roku 1917 byla chřipka zaznamenána v Číně a s vojáky se přes USA dostala do Evropy. Válečná cenzura však počátek pandemie zastřela, ale v neutrálním Španělsku bylo povědomí rozšířeno, což dalo onemocnění i název.

Oběti

Historik lékařství Harald Salfellner po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik předpokládá, že v českých zemích excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918-1920 dosáhla 44 000 až 82 648 civilistů. K tomuto číslu je třeba přidat asi 2000 až 5000 vojenských osob.

V úmrtních matrikách nalezneme oběti chřipkové epidemie již v srpnu 1918. Noviny si však všímaly umírání o něco později. +more Takto například Prager Tagblatt uvádí 12. 9. 1918 jako první (pražskou) oběť koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.

Mezi dalšími oběťmi v celém světě byli malíři Egon Schiele, Harold Gilman, Bohumil Kubišta a Jan Autengruber, operní zpěvák Čeněk Klaus, básník Guillaume Apollinaire, dramatik Edmond Rostand, spisovatelka Margit Kaffka, sociolog Max Weber, potápěč a zachránce winchesterské katedrály William Walker, zakladatelé Dodge Motor Company John Francis Dodge a Horace Elgin Dodge, tanečnice a zpěvačka Gaby Deslys, Kate Carmacková, indiánská žena amerického obchodníka a prospektora George Washingtona Carmacka, která stála u začátku Zlaté horečky na Klondiku, herečky Vera Cholodnaja, Myrtle Gonzalez a Márta Szentgyörgyi či syn slavného spisovatele Arthura Conana Doyla Arthur Alleyne Kingsley Doyle.

Galerie

Soubor:Reconstructed Spanish Flu Virus. jpg|Viriony španělské chřipky pod elektronovým mikroskopem Soubor:Emergency hospital during Influenza epidemic, Camp Funston, Kansas - NCP 1603. +morejpg|Pacienti v Camp Funston v Kansasu v roce 1918 Soubor:165-WW-269B-11-trolley-l. jpg|Opatření v roce 1918 v Seattlu: muž bez roušky není vpuštěn do tramvaje Soubor:165-WW-269B-25-police-l restored. jpg|Příslušníci policie v Seattlu s rouškami Soubor:USCampHospital45InfluenzaWard. jpg|Nemocní američtí vojáci ve francouzském Aix-les-Bains Soubor:1919FluVictimsTokyo. jpg|Japonské dívky s rouškami ve škole v Tokiu v roce 1919 Soubor:1918 flu in Oakland. jpg|Pacienti nakažení španělskou chřipkou v kalifornském Oaklandu.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Pandemie 1889-1890 (Ruská chřipka)

Externí odkazy

Kategorie:Chřipka Kategorie:Pandemie Kategorie:Důsledky první světové války Kategorie:Epidemie 20. +more století.