Španělská finanční krize 2008–2014

Španělská finanční krize v letech 2008-2014, známá také jako Velká recese ve Španělsku nebo Velká španělská deprese, začala v roce 2008 během světové finanční krize v letech 2007-08 a plynule přešla v roce 2012 ve španělský podíl na dluhové krizi v eurozóně, kdy země nebyla sama schopna zachránit svůj finančnický sektor a musela požádat o záchranný balíček ve výši 100 miliard eur v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Španělské krize začala bublinou na trhu s nemovitostmi, prudce dynamizovaného ideálem soukromovlastnického bydlení. Bublina byla záludná v tom, že vytvářela iluzi dobrého hospodaření státu, neboť narůstající daňové příjmy z rychle se rozvíjejících investic do nemovitostí a stavebnictví držely příjmy španělské vlády v přebytku, a to i přes silný nárůst výdajů, a to až do roku 2007. +more K dalším příčinám krize bývá počítána deregulační politika španělské vlády, která uvolnila dohled nad finančním sektorem, a tím umožnila bankám porušovat standardy Rady pro mezinárodní účetní standardy.  Španělské banky tak dokázaly skrýt ztráty a kolísání zisků, uvádět v omyl regulátory, analytiky a investory, a takto krýt problematičnost španělské realitní bubliny.

O tom, jestli některé klasické ekonomické ukazatele indikovaly blížící se krizi před rokem 2007, ekonomové vedou spory, nicméně uvádí se velký obchodní deficit, ztráta konkurenceschopnosti, nadprůměrná míra inflace, rychlý růst cen domů a rostoucí rodinné zadlužení.

Výsledky prasknutí bubliny v roce 2008 (v důsledku vypuknutí globální krize, rovněž s kořeny na realitním trhu, byť americkém) byly pro Španělsko zničující. Následoval silný ekonomický pokles, prudký nárůst nezaměstnanosti, masivní ekonomická emigrace, a bankroty řady velkých společností. +more Během třetího čtvrtletí roku 2008 se hrubý domácí produkt (HDP) poprvé za 15 let snížil a v únoru 2009 Španělsko oficiálně vstoupilo do recese. Ekonomika se v roce 2009 propadla o 3,7 % a v roce 2010 opět o 0,1 %. V roce 2011 vzrostla o 0,7 % a zdálo se, že z nejhoršího je Španělsko venku. Avšak v 1. čtvrtletí 2012 bylo Španělsko opět oficiálně v recesi a octlo se v krizi dluhové.

Poskytnutí záchranných půjček z fondů eurozóny až do výše 100 miliard eur na rekapitalizace bank bylo schváleno ministry financí eurozóny dne 9. června 2012. +more Od října 2012 tzv. Trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) přitlačila Španělsko k přijetí programu hospodářské obnovy jako podmínky poskytování dalších půjček z ESM.

Zlomový bod pro španělskou státní dluhovou krizi nastal 26. července 2012, kdy prezident ECB Mario Draghi prohlásil, že ECB je „připravena udělat cokoliv, aby zachovala euro“. +more Program přímých měnových transakcí ECB (neomezené nákupy krátkodobých státních dluhopisů) odrazil spekulativní investorské útoky na španělský státní dluh a úroky desetiletých dluhopisů byly nejprve stlačeny pod úroveň 6% a přiblížily se pětiprocentní úrovni do konce roku 2012. Tím byla španělská dluhová situace stabilizována. O překonání krize se začalo hovořit okolo roku 2014, v roce 2017 se španělská ekonomika vrátila k předkrizové dynamice.

Reference

Kategorie:Španělsko v roce 2008 Kategorie:Španělsko v roce 2009 Kategorie:Španělsko v roce 2011 Kategorie:Španělsko v roce 2013 Kategorie:Španělsko v roce 2014